2 VSOL 660/2012-A-10
KSBR 44 INS 16071/2012 2 VSOL 660/2012-A-10
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Bezručova 1168, 765 02 Otrokovice, identifikační číslo 404 225 77, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.7.2012, č. j. KSBR 44 INS 16071/2012-A-4,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. Tvrdil, že je podnikající fyzickou osobou, která je v úpadku, neboť má více věřitelů a závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. i po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, což dokládají četná exekuční řízení, a není schopen své závazky plnit a zastavil tedy platby podstatné části svých peněžitých závazků. Dále v návrhu uvedl, že nemá žádné zaměstnance, specifikoval svůj majetek a nezaměnitelně označil své věřitele a uvedl výši svých závazků. Z insolvenčního návrhu však nelze dovodit, zda dlužník je či není v úpadku ve smyslu insolvenčního zákona, neboť v něm absentují konkrétní údaje o termínech splatnosti závazků dlužníka a pouze na základě citace zákonné definice úpadku bez uvedení konkrétních údajů nelze považovat za splněnou povinnost dlužníka uvést skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek. Stejně tak tvrzení o vedených exekučních řízeních bez bližších informací o tom, zda lze či nelze v rámci těchto řízení dosáhnout uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka, nezakládá žádnou z vyvratitelných domněnek úpadku a odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. KSBR 32 INS 1855/2012, 3 VSOL 161/2012-A-11 ze dne 31.5.2012. Údaje o splatnosti pohledávek věřitelů neobsahoval ani předložený seznam závazků. Pro absenci informací o hodnotě dlužníkova majetku nelze uvažovat ani o úpadku ve formě předlužení. Proto postupoval soud prvního stupně podle ust. § 128 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že v návrhu uvedl veškeré zákonem požadované náležitosti, když jednoznačně vylíčil rozhodné skutečnosti, z nichž vyplývá, že není schopen řádně plnit své závazky. Tvrdil, že soud ho měl vyzvat k doplnění návrhu, pokud shledal jeho tvrzení nedostatečná a neprokázaná. Navíc z části označené jako závazky vůči věřitelům jednoznačně vyplynulo, že má minimálně 4 splatné závazky, pro něž se vedou 4 exekuční řízení nařízená v roce 2010, 2011 a 2012, která nejsou skončena. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.
Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky plnit, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 2.7.2012 domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu tvrdil, že je podnikající fyzickou osobou, která je v úpadku, neboť má více věřitelů a závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. i po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, což dokládají exekuční řízení. V návrhu specifikoval svůj majetek, označil věřitele, uvedl výši jejich závazků a spisovou značku exekučních řízení (např. u věřitele Komerční banky, a.s. je uvedena sp. zn. 137 Ex 19981/11, 137 EX 1631/12, apod., u věřitele Vojtěcha Lelky sp. zn. 19 EX 385/2010). V seznamu závazků dlužník označil nevykonatelné a vykonatelné pohledávky svých věřitelů ve smyslu ust. § 104 odst. 3 IZ, výslovně prohlásil, že seznam závazků je pravdivý, úplný a správný a tuto skutečnost stvrdil svým podpisem. Seznam závazků proto může být vzat do úvahy pro účely posouzení, zda dlužník splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).
Takto vylíčená skutková tvrzení jsou podle názoru odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1 IZ. Předně dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ), své věřitele konkretizoval a výši svých závazků vyčíslil v seznamu závazků. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud názoru, že z obsahu návrhu ve spojení se seznamem závazků lze dovodit skutková tvrzení způsobilá osvědčit i znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ, tj. splatnost závazků a neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky (domněnka dle § 3 odst. 2 písm. b/ IZ). Skutečnost, že se jedná o věřitele s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů, lze u věřitelů s vykonatelnými pohledávkami dovodit z těchto vykonatelných závazků, kdy se má za to, že musely být splatné. V této souvislosti možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 2/2008 ze dne 27.1.2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 88/2010, v němž Nejvyšší soud vyslovil názor, že u vykonatelné pohledávky lze dovodit závěr o existenci pohledávky po lhůtě splatnosti, ovšem bez údaje o tom, jak dlouho je pohledávka po lhůtě splatnosti.
Ze seznamu závazků, které dlužník stvrdil svým podpisem o správnosti a úplnosti, lze tak dovodit splatnost jeho vykonatelných závazků (u věřitele Komerční banky, a.s. nejpozději rok 2011, u věřitele Vojtěcha Lelky nejpozději rok 2010). Je tedy zcela nepochybné, že peněžité závazky dlužníka jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ), přičemž dlužník dle svého vlastního tvrzení není schopen tyto své závazky plnit, když je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.
Lze tedy uzavřít, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které jsou způsobilé osvědčit jeho úpadek dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Insolvenční návrh netrpí vadami, které by bránily dalšímu pokračování v řízení. Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 30. srpna 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 44 INS 16071/2012 2 VSOL 660/2012-A-10
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Bezručova 1168, 765 02 Otrokovice, identifikační číslo 404 225 77, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.7.2012, č. j. KSBR 44 INS 16071/2012-A-4,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. Tvrdil, že je podnikající fyzickou osobou, která je v úpadku, neboť má více věřitelů a závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. i po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, což dokládají četná exekuční řízení, a není schopen své závazky plnit a zastavil tedy platby podstatné části svých peněžitých závazků. Dále v návrhu uvedl, že nemá žádné zaměstnance, specifikoval svůj majetek a nezaměnitelně označil své věřitele a uvedl výši svých závazků. Z insolvenčního návrhu však nelze dovodit, zda dlužník je či není v úpadku ve smyslu insolvenčního zákona, neboť v něm absentují konkrétní údaje o termínech splatnosti závazků dlužníka a pouze na základě citace zákonné definice úpadku bez uvedení konkrétních údajů nelze považovat za splněnou povinnost dlužníka uvést skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek. Stejně tak tvrzení o vedených exekučních řízeních bez bližších informací o tom, zda lze či nelze v rámci těchto řízení dosáhnout uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka, nezakládá žádnou z vyvratitelných domněnek úpadku a odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. KSBR 32 INS 1855/2012, 3 VSOL 161/2012-A-11 ze dne 31.5.2012. Údaje o splatnosti pohledávek věřitelů neobsahoval ani předložený seznam závazků. Pro absenci informací o hodnotě dlužníkova majetku nelze uvažovat ani o úpadku ve formě předlužení. Proto postupoval soud prvního stupně podle ust. § 128 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že v návrhu uvedl veškeré zákonem požadované náležitosti, když jednoznačně vylíčil rozhodné skutečnosti, z nichž vyplývá, že není schopen řádně plnit své závazky. Tvrdil, že soud ho měl vyzvat k doplnění návrhu, pokud shledal jeho tvrzení nedostatečná a neprokázaná. Navíc z části označené jako závazky vůči věřitelům jednoznačně vyplynulo, že má minimálně 4 splatné závazky, pro něž se vedou 4 exekuční řízení nařízená v roce 2010, 2011 a 2012, která nejsou skončena. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.
Podle ust. § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky plnit, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 2.7.2012 domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu tvrdil, že je podnikající fyzickou osobou, která je v úpadku, neboť má více věřitelů a závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. i po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, což dokládají exekuční řízení. V návrhu specifikoval svůj majetek, označil věřitele, uvedl výši jejich závazků a spisovou značku exekučních řízení (např. u věřitele Komerční banky, a.s. je uvedena sp. zn. 137 Ex 19981/11, 137 EX 1631/12, apod., u věřitele Vojtěcha Lelky sp. zn. 19 EX 385/2010). V seznamu závazků dlužník označil nevykonatelné a vykonatelné pohledávky svých věřitelů ve smyslu ust. § 104 odst. 3 IZ, výslovně prohlásil, že seznam závazků je pravdivý, úplný a správný a tuto skutečnost stvrdil svým podpisem. Seznam závazků proto může být vzat do úvahy pro účely posouzení, zda dlužník splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).
Takto vylíčená skutková tvrzení jsou podle názoru odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1 IZ. Předně dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ), své věřitele konkretizoval a výši svých závazků vyčíslil v seznamu závazků. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud názoru, že z obsahu návrhu ve spojení se seznamem závazků lze dovodit skutková tvrzení způsobilá osvědčit i znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ, tj. splatnost závazků a neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky (domněnka dle § 3 odst. 2 písm. b/ IZ). Skutečnost, že se jedná o věřitele s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů, lze u věřitelů s vykonatelnými pohledávkami dovodit z těchto vykonatelných závazků, kdy se má za to, že musely být splatné. V této souvislosti možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 2/2008 ze dne 27.1.2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 88/2010, v němž Nejvyšší soud vyslovil názor, že u vykonatelné pohledávky lze dovodit závěr o existenci pohledávky po lhůtě splatnosti, ovšem bez údaje o tom, jak dlouho je pohledávka po lhůtě splatnosti.
Ze seznamu závazků, které dlužník stvrdil svým podpisem o správnosti a úplnosti, lze tak dovodit splatnost jeho vykonatelných závazků (u věřitele Komerční banky, a.s. nejpozději rok 2011, u věřitele Vojtěcha Lelky nejpozději rok 2010). Je tedy zcela nepochybné, že peněžité závazky dlužníka jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ), přičemž dlužník dle svého vlastního tvrzení není schopen tyto své závazky plnit, když je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.
Lze tedy uzavřít, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které jsou způsobilé osvědčit jeho úpadek dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Insolvenční návrh netrpí vadami, které by bránily dalšímu pokračování v řízení. Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 30. srpna 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu