2 VSOL 647/2011-A-11
KSOS 39 INS 15144 /2011 2 VSOL 647/2011-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Markéty anonymizovano , anonymizovano , bytem Vrchy č.p. 9, PSČ 742 45, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o jejím odvolání ze dne 26.9.2011 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.9.2011, č.j. KSOS 39 INS 15144/2011-A-6,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.9.2011, č.j. KSOS 39 INS 15144/2011-A-6, se m ě n í takto:
Dlužnici se zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á.
O d ů v o d n ě n í:
Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ust. § 108, § 395 odst. 2 písm. b), § 396 odst.1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákona-dále jen též IZ ) uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč na označený účet soudu.
V důvodech uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením. V návrhu uvedla, že má nejméně 13 peněžitých závazků, které není schopná splácet déle než 3 měsíce, vzhledem ke svému příjmu v podobě invalidního důchodu a příjmu manžela ve výši 30.000,-Kč bude schopna za 5 let splatit více jak 30% svých závazků a zároveň požádala o stanovení měsíčních splátek ve výši 15.000,-Kč. Na výzvu soudu, aby doložila své příjmy dlužnice uvedla, že není schopna uvést, v jaké výši jí bude přiznán invalidní důchod, v seznamu závazků vyčíslila své závazky na 1.289.098,23 Kč. Soud prvního stupně předně zjistil, že návrh dlužnice splňuje náležitosti uvedené v § 103 a 104 IZ a dlužnice se nachází v úpadku, když z návrhu a jeho příloh vyplývá, že dlužnice má více věřitelů s pohledávkami více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit. Soud následně postupoval dle ust. § 108 IZ a vyzval dlužnici k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Při úvaze o potřebě této zálohy soud vycházel z toho, že návrhu dlužnice na povolení oddlužení nelze vyhovět a jediným, v úvahu přicházejícím způsobem řešení jejího úpadku je konkurs. Jednou ze základních podmínek pro povolení oddlužení je totiž reálný předpoklad splacení alespoň 30% dluhů dlužnice. Jak vyplývá z údajů uvedených v insolvenčním návrhu a jeho přílohách, činí výše závazků dlužnice 1.289.098,23 Kč. Zákon rozlišuje 2 způsoby řešení oddlužení, a to oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře. Jak vyplývá z ust. § 398 odst. 3 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Jelikož dlužnice neuvedla žádnou výši svého příjmu, nemá soud za prokázané, že dlužnice bude schopna za 5 let uhradit 30% svých nezajištěných závazků. Soud má za to, že oddlužení manželky pouze z příjmu manžela možné není, neboť pro oddlužení by měl dlužník použít převážně své vlastní příjmy, tedy příjmy získané vlastní činností nebo aspoň mu příslušejících dávek sociálního zabezpečení (viz. Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2011 č.j. 3 VSOL 11/2011-A9). Vzhledem k tomu, že v této fázi řízení není dlužnice schopna doložit výši svých příjmů, není možné ani určit, zda z jejího příjmu bude možno srážet jakoukoliv částku. Proto povolení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře v současné době možné není. V seznamu majetku dlužnice uvedla pouze movité věci, z výpisu z katastru nemovitostí však soud zjistil, že dlužnice je společně s manželem vlastníkem nemovitostí, které jsou zatíženy zástavními právy do výše 1.817.078,-Kč; výtěžek z jejich zpeněžení bude tedy primárně určen k uspokojení zajištěných věřitelů, a až poté budou uspokojeny náklady insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že v této fázi řízení nelze mít za prokázané, že výtěžek ze zpeněžení nemovitosti bude postačovat i k úhradě 30% nezajištěných závazků dlužnice, když dlužnice, přestože byla soudem vyzvána, tento majetek v seznamu majetku vůbec neuvedla, ani ho neocenila, dospěl soud i z tohoto důvodu k závěru, že povolení oddlužení dlužnice není momentálně možné, neboť nelze dovodit, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude činit alespoň 30 % jejich pohledávek a žádný z věřitelů dosud nevyslovil s nižším plněním souhlas (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ). Proto pokud bude dlužnice na insolvenčním návrhu trvat i za cenu prohlášení konkursu, bude nezbytné zaplacení zálohy, která umožní při prohlášení konkursu zajištění prostředků ke krytí nákladů insolvenčního správce, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužnice, respektive v případě neexistence majetku dlužnice k zaplacení minimální odměny insolvenčního správce, která v konkursu činí nejméně 45.000,-Kč a dále jeho hotových výdajů v souladu s vyhláškou č. 313/2007 Sb. S ohledem na seznam majetku předložený dlužnicí, ze kterého je zřejmé, že dlužnice nemá žádné aktuální disponibilní prostředky, považuje soud za nezbytné uložit jí zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení v maximální výši. Soud přihlédl také ke skutečnosti, že nemovitost, jejímž spoluvlastníkem je dlužnice, je zatížena zástavním právem, výtěžek z jejího zpeněžení tedy bude primárně určen k uspokojení zajištěného věřitele, a až poté mohou být uspokojeny náklady insolvenčního řízení. Osvobození od platby soudem vyměřené zálohy není možné, nejde o platbu soudního poplatku.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítla, že vlastnictví nemovitosti bylo uvedeno v žádosti o oddlužení v bodu 17, současně byla k návrhu na oddlužení přiložena i kupní smlouva, zástavní smlouva a smlouva o hypotečním úvěru. Ke svému odvolání dále předkládá darovací smlouvu ze dne 27.9.2011, čímž je doloženo, že z ní bude mít příjmy po celou dobu následujících 5 let. Dále předkládá výměr částečného invalidního důchodu ze dne 20.9.2011, kterým jí byl stanoven invalidní důchod 3.115,-Kč a předkládá i kopii těhotenského průkazu z něhož vyplývá, že má stanoven termín porodu na duben 2012. Nyní je dlužnice vedena na úřadu práce, ihned po porodu bude pobírat rodičovský příspěvek. Proto příjmy z darovací smlouvy, invalidního důchodu a budoucího rodičovského příspěvku postačí na zaplacení minimálně 30% jejích závazků, půjde o její příjmy vlastní. Z těchto důvodů dle jejího názoru podmínky pro oddlužení splňuje a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil.
Z dlužnicí předložené darovací smlouvy ze dne 27.9.2011, uzavřené mezi dárcem Romanem anonymizovano (s největší pravděpodobností jde o manžela dlužnice) a obdarovanou Markétou anonymizovano vyplývá, že dárce se zavázal jí po dobu následujících 5 let poskytovat měsíčně 10.000,-Kč. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20.9.2011 vyplývá, že dlužnici byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu II. stupně ve výši 3.115,-Kč.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba změnit, avšak z jiných než dlužnicí v odvolání uváděných důvodů.
Předně je třeba uvést, že dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na předepsaném formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Jde tedy obsahově o návrhy dva-jednak samotný insolvenční návrh dle ust. 103 a 104 IZ a dále návrh na povolení oddlužení dle ust. § 391 a 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je však podání bezvadného insolvenčního návrhu. Insolvenční soud se proto musí nejprve zabývat tím, zda insolvenční návrh splňuje náležitosti stanovené v ust. § 103 IZ a teprve následně, zda je bez vad i návrh na oddlužení.
Podle § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Náležitosti seznamu majetku a závazků jsou uvedeny v § 104 odst. 2 a 3 IZ. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.
Rovněž k návrhu na oddlužení je dlužník povinen dle § 392 odst. 1 IZ předložit mimo jiné i seznam majetku a seznam závazků; dle odstavce 2 tohoto ustanovení v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 IZ u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.
Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Obdobně ust. § 393 IZ stanoví, že neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odst. 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odst. 3).
V přezkoumávaném případě se dlužnice svým insolvenčním návrhem, který spojila s návrhem na oddlužení, domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením formou splátkového kalendáře. V bodu 06 (formuláře pro oddlužení, který lze současně využít i k podání insolvenčního návrhu) v popisu rozhodujících skutečností osvědčujících její úpadek uvedla, že má 13 peněžitých závazků, které není schopna splácet již po dobu delší než 3 měsíce. Ohledně svých příjmů uvedla, že má k dispozici příjmy manžela ve výši minimálně 30.000,-Kč měsíčně, z něhož bude schopna uhradit 30% svých závazků a dále uvedla, že očekává příjem z částečně invalidního důchodu, který jí byl přiznán. Z návrhu vyplývá i to, že dlužnice je vdaná, doposud má, kromě manžela, vyživovací povinnost k nezl. dceři, navrhla v rámci oddlužení-splátkového kalendáře-stanovení měsíčních splátek 15.000,-Kč. V bodu 16 označila movitý majetek (televizor, ametyst, notebook, auto) a dále nemovitý majetek (budovu č.p. 9 na pozemku p.č. st. 76 v kat. úz. Vrchy a pozemky p.č.st. 76, p.č. 21 a p.č. 26/3 v kat. úz. Vrchy. U nemovitostí uvedla, že jsou předmětem zástavního práva. Co se týče jejích závazků v bodu 20 (kde měla uvést vykonatelné závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění) odkázala na přílohu č. 1. S návrhem na oddlužení vyslovil v bodu 22 souhlas manžel Ing. Roman anonymizovano , anonymizovano , bytem jako dlužnice.
V přiloženém seznamu majetku, o němž dlužnice prohlásila, že je správný a úplný, uvedla opět 4 movité věci (uvedené již shora), s odhadovanou cenou celkem cca 46.000,-Kč. V seznamu závazků (v příloze 1, na kterou dlužnice v návrhu odkázala) označila 13 věřitelů (s vykonatelnými pohledávkami) v celkové výši 1.289.098,23 Kč. Dlužnice v něm prohlásila, že jde o seznam správný a úplný. Dále dlužnice k návrhu doložila listiny prokazující řízení o její invaliditě, pracovní poměr manžela, včetně jeho výdělků za období od července 2010 do června 2011 (v průměrné výši 34.468,-Kč). Kromě jiného dlužnice předložila i smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřenou dne 7.11.2005 mezi Českomoravskou hypoteční bankou, a.s. na straně jedné a dlužnicí a jejím manželem na straně druhé, dle níž se banka zavázal poskytnout jmenovaným úvěr 1.330.000,-Kč za účelem vypořádání půjčky na investice do nemovitosti, objektem úvěru je budova č.p. 9 na pozemku p.č.st. 76, v obci Vrchy, pozemek p.č. st. 76 a dále pozemky p.č. 21 a 26/3, vše kat. úz. Vrchy (LV č. 182). Jednou z podmínek čerpání úvěru bylo sepsání zástavní smlouvy ke shora uvedeným nemovitostem, úvěr měl být splacen do 25 let od termínu jeho čerpání. Z dalších doložených listin vyplývá, že dne 9.11.2005 byla mezi shora uvedenou bankou a manžely anonymizovano uzavřena zástavní smlouva k zajištění shora uvedeného úvěru, předmětem zástavní smlouvy byly zmíněné nemovitosti, s právními účinky vkladu této zástavní smlouvy ke dni 10.11.2005. Z dalších listin (včetně výpisu z katastru nemovitostí-LV č. 182) vyplývá i to, že na uvedených nemovitostech, jež jsou ve společném jmění dlužnice a jejího manžela bylo i pro jiné věřitele zřízeno soudcovské zástavní právo, případně zástavní právo exekutorské.
Jelikož tyto údaje z návrhů dlužnice (insolvenčního i na oddlužení, včetně doložených seznamů majetku a závazků) nade vší pochybnost nevyplývaly, usnesením ze dne 29.8.2011 (A-3) soud prvního stupě zcela správně vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnila návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení oddlužení mimo jiné tak, že: a) doloží seznam všech svých závazků, ve kterém označí všechny osoby, o kterých je jí známo, že vůči ní mají pohledávky, odděleně uvede věřitele, o kterých jí je známo, že proti ní mají právo na uspokojení ze zajištění nebo kteří proti ní toto právo uplatňují a vyjádří se k jednotlivým závazkům, zda pocházejí z podnikatelské činnosti dlužnice, s tím, že tento seznam musí podepsat a výslovně v něm uvést, že správný a úplný. Dále byla dlužnice tímto usnesením pod bodem b) vyzvána, aby doložila seznam majetku, ve kterém jednotlivě označí svůj majetek, včetně pohledávek s tím, že i tento seznam musí podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný (§ 104 odst. 2 IZ) a dále, že v tomto seznamu u každé položky uvede údaj o době pořízení, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu (§ 392 odst. 2 IZ). V neposlední řadě byla dlužnice vyzvána (bod c), aby doložila důchodový výměr a uvedla výši důchodu a současně byla poučena, že nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn dle bodu a) a b) tohoto usnesení, soud podle ust. § 128 odst. 2 IZ návrh na zahájení insolvenčního řízení odmítne a nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn dle bodu c) tohoto usnesení a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, návrh na povolení oddlužení odmítne podle ust. § 393 odst. 3 IZ a rozhodne o řešení úpadku konkursem.
Na tuto výzvu dlužnice reagovala podáním ze dne 7.9.2011, v němž uvedla, že výši důchodu není schopna ve stanovené lhůtě doložit a požádala soud, aby byla tato listina od ČSSZ vyžádána. K tomuto podání předložila nový seznam majetku, v němž opět označila toliko movitý majetek, uvedla, že jejich současná hodnota činí cca 60.000,-Kč, nicméně nemovitosti, jež jsou předmětem zajištění, v něm opět neoznačila. V nově předloženém seznamu závazků označila 11 věřitelů s celkovou výší pohledávek 1.399.564,10 Kč, nicméně mezi věřiteli věřitelku Českomoravskou hypoteční banku, a.s., která má mít vůči ní a jejímu manželu pohledávku ze shora uvedené úvěrové smlouvy, opět neoznačila a rovněž ani neuvedla, že jde o věřitele, jemuž svědčí právo na uspokojení ze zajištění. Přesto učinila prohlášení, že jde o seznamy správné a úplné. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.
S ohledem na shora uvedená zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že vyzývat za dané situace dlužnici k zaplacení zálohy, bylo ze strany soudu prvního stupně přinejmenším předčasné, neboť bylo třeba se především zabývat tím, zda dlužnice výzvu soudu ze dne 29.8.2011 (A-3) řádně splnila. Dle zjištění odvolacího soudu nikoliv, neboť úplný a řádný seznam svých závazků dle § 104 odst. 4 IZ nepředložila (neuvedla v něm všechny věřitele, to je věřitelku /banku/, která by měla mít pohledávku zajištěnu zástavním právem) a rovněž nepředložila řádný seznam svého majetku ve smyslu ust. § 104 odst. 2 IZ, neboť v něm neoznačila nemovitosti, na nichž vázne zástavní právo. Proto i v případě, že z insolvenčního návrhu dlužnice je seznatelné, že dlužnice je se svými převážně vykonatelnými závazky vůči vícero věřitelům v úpadku, byl namístě bez dalšího postup dle § 128 odst. 2 IZ poslední věta, nikoliv postup dle § 108 odst. 1, odst. 2 IZ.
Z uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. (s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 48/2010 a kterým bylo s účinností od 1.4.2011 ust. § 220 odst. 3 o.s.ř. zrušeno) a odvoláním napadené usnesení změnil tak, že se dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení (pro předčasnost) neukládá.
V dalším řízení, pokud dlužnice v mezidobí sama (po obdržení tohoto rozhodnutí odvolacího soudu) svůj insolvenční návrh o řádné seznamy majetku a závazků nedoplní, bude namístě postup dle § 128 odst. 2 IZ. V opačném případě soud prvního stupně přizpůsobí svůj postup v řízení dle toho, jak bude dlužnice na toto rozhodnutí odvolacího soudu reagovat a v závislosti na tom opětovně zváží, zda bude pro další řízení záloha na náklady insolvenčního řízení potřebná.
Na adresu dlužnice v závěru odvolací soud dodává, že je na dlužnici a jejím manželu, aby celou svou situaci znovu zvážili. Pokud dlužnicí uváděné závazky nepochází z podnikatelské činnosti některého z nich a pokud spadají do společného jmění manželů (to je pokud vznikly za trvání jejich manželství) a manžel dlužnice není rovněž podnikatelem, pak s ohledem na nedobrou finanční situaci dlužnice (její nízké příjmy) by bylo vhodné, aby o oddlužení jejich společné domácnosti požádali oba manželé společně, to je aby insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení podal i sám manžel dlužnice, který dle předběžných výsledků tohoto řízení by mohl mít dostatečné příjmy k tomu, aby případně jejich společné závazky a tedy podmínky pro oddlužení (nejméně 30 % všech závazků za dobu 5 let) splnil (pokud ovšem dlužnice uvedla skutečně všechny závazky a pokud se jedná o závazky spadající do společného jmění manželů).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 30. listopadu 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSOS 39 INS 15144 /2011 2 VSOL 647/2011-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Markéty anonymizovano , anonymizovano , bytem Vrchy č.p. 9, PSČ 742 45, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o jejím odvolání ze dne 26.9.2011 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.9.2011, č.j. KSOS 39 INS 15144/2011-A-6,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.9.2011, č.j. KSOS 39 INS 15144/2011-A-6, se m ě n í takto:
Dlužnici se zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á.
O d ů v o d n ě n í:
Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ust. § 108, § 395 odst. 2 písm. b), § 396 odst.1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákona-dále jen též IZ ) uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč na označený účet soudu.
V důvodech uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením. V návrhu uvedla, že má nejméně 13 peněžitých závazků, které není schopná splácet déle než 3 měsíce, vzhledem ke svému příjmu v podobě invalidního důchodu a příjmu manžela ve výši 30.000,-Kč bude schopna za 5 let splatit více jak 30% svých závazků a zároveň požádala o stanovení měsíčních splátek ve výši 15.000,-Kč. Na výzvu soudu, aby doložila své příjmy dlužnice uvedla, že není schopna uvést, v jaké výši jí bude přiznán invalidní důchod, v seznamu závazků vyčíslila své závazky na 1.289.098,23 Kč. Soud prvního stupně předně zjistil, že návrh dlužnice splňuje náležitosti uvedené v § 103 a 104 IZ a dlužnice se nachází v úpadku, když z návrhu a jeho příloh vyplývá, že dlužnice má více věřitelů s pohledávkami více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit. Soud následně postupoval dle ust. § 108 IZ a vyzval dlužnici k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Při úvaze o potřebě této zálohy soud vycházel z toho, že návrhu dlužnice na povolení oddlužení nelze vyhovět a jediným, v úvahu přicházejícím způsobem řešení jejího úpadku je konkurs. Jednou ze základních podmínek pro povolení oddlužení je totiž reálný předpoklad splacení alespoň 30% dluhů dlužnice. Jak vyplývá z údajů uvedených v insolvenčním návrhu a jeho přílohách, činí výše závazků dlužnice 1.289.098,23 Kč. Zákon rozlišuje 2 způsoby řešení oddlužení, a to oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře. Jak vyplývá z ust. § 398 odst. 3 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Jelikož dlužnice neuvedla žádnou výši svého příjmu, nemá soud za prokázané, že dlužnice bude schopna za 5 let uhradit 30% svých nezajištěných závazků. Soud má za to, že oddlužení manželky pouze z příjmu manžela možné není, neboť pro oddlužení by měl dlužník použít převážně své vlastní příjmy, tedy příjmy získané vlastní činností nebo aspoň mu příslušejících dávek sociálního zabezpečení (viz. Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2011 č.j. 3 VSOL 11/2011-A9). Vzhledem k tomu, že v této fázi řízení není dlužnice schopna doložit výši svých příjmů, není možné ani určit, zda z jejího příjmu bude možno srážet jakoukoliv částku. Proto povolení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře v současné době možné není. V seznamu majetku dlužnice uvedla pouze movité věci, z výpisu z katastru nemovitostí však soud zjistil, že dlužnice je společně s manželem vlastníkem nemovitostí, které jsou zatíženy zástavními právy do výše 1.817.078,-Kč; výtěžek z jejich zpeněžení bude tedy primárně určen k uspokojení zajištěných věřitelů, a až poté budou uspokojeny náklady insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že v této fázi řízení nelze mít za prokázané, že výtěžek ze zpeněžení nemovitosti bude postačovat i k úhradě 30% nezajištěných závazků dlužnice, když dlužnice, přestože byla soudem vyzvána, tento majetek v seznamu majetku vůbec neuvedla, ani ho neocenila, dospěl soud i z tohoto důvodu k závěru, že povolení oddlužení dlužnice není momentálně možné, neboť nelze dovodit, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude činit alespoň 30 % jejich pohledávek a žádný z věřitelů dosud nevyslovil s nižším plněním souhlas (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ). Proto pokud bude dlužnice na insolvenčním návrhu trvat i za cenu prohlášení konkursu, bude nezbytné zaplacení zálohy, která umožní při prohlášení konkursu zajištění prostředků ke krytí nákladů insolvenčního správce, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužnice, respektive v případě neexistence majetku dlužnice k zaplacení minimální odměny insolvenčního správce, která v konkursu činí nejméně 45.000,-Kč a dále jeho hotových výdajů v souladu s vyhláškou č. 313/2007 Sb. S ohledem na seznam majetku předložený dlužnicí, ze kterého je zřejmé, že dlužnice nemá žádné aktuální disponibilní prostředky, považuje soud za nezbytné uložit jí zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení v maximální výši. Soud přihlédl také ke skutečnosti, že nemovitost, jejímž spoluvlastníkem je dlužnice, je zatížena zástavním právem, výtěžek z jejího zpeněžení tedy bude primárně určen k uspokojení zajištěného věřitele, a až poté mohou být uspokojeny náklady insolvenčního řízení. Osvobození od platby soudem vyměřené zálohy není možné, nejde o platbu soudního poplatku.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítla, že vlastnictví nemovitosti bylo uvedeno v žádosti o oddlužení v bodu 17, současně byla k návrhu na oddlužení přiložena i kupní smlouva, zástavní smlouva a smlouva o hypotečním úvěru. Ke svému odvolání dále předkládá darovací smlouvu ze dne 27.9.2011, čímž je doloženo, že z ní bude mít příjmy po celou dobu následujících 5 let. Dále předkládá výměr částečného invalidního důchodu ze dne 20.9.2011, kterým jí byl stanoven invalidní důchod 3.115,-Kč a předkládá i kopii těhotenského průkazu z něhož vyplývá, že má stanoven termín porodu na duben 2012. Nyní je dlužnice vedena na úřadu práce, ihned po porodu bude pobírat rodičovský příspěvek. Proto příjmy z darovací smlouvy, invalidního důchodu a budoucího rodičovského příspěvku postačí na zaplacení minimálně 30% jejích závazků, půjde o její příjmy vlastní. Z těchto důvodů dle jejího názoru podmínky pro oddlužení splňuje a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil.
Z dlužnicí předložené darovací smlouvy ze dne 27.9.2011, uzavřené mezi dárcem Romanem anonymizovano (s největší pravděpodobností jde o manžela dlužnice) a obdarovanou Markétou anonymizovano vyplývá, že dárce se zavázal jí po dobu následujících 5 let poskytovat měsíčně 10.000,-Kč. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20.9.2011 vyplývá, že dlužnici byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu II. stupně ve výši 3.115,-Kč.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba změnit, avšak z jiných než dlužnicí v odvolání uváděných důvodů.
Předně je třeba uvést, že dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na předepsaném formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Jde tedy obsahově o návrhy dva-jednak samotný insolvenční návrh dle ust. 103 a 104 IZ a dále návrh na povolení oddlužení dle ust. § 391 a 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je však podání bezvadného insolvenčního návrhu. Insolvenční soud se proto musí nejprve zabývat tím, zda insolvenční návrh splňuje náležitosti stanovené v ust. § 103 IZ a teprve následně, zda je bez vad i návrh na oddlužení.
Podle § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Náležitosti seznamu majetku a závazků jsou uvedeny v § 104 odst. 2 a 3 IZ. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.
Rovněž k návrhu na oddlužení je dlužník povinen dle § 392 odst. 1 IZ předložit mimo jiné i seznam majetku a seznam závazků; dle odstavce 2 tohoto ustanovení v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 IZ u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.
Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Obdobně ust. § 393 IZ stanoví, že neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odst. 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odst. 3).
V přezkoumávaném případě se dlužnice svým insolvenčním návrhem, který spojila s návrhem na oddlužení, domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením formou splátkového kalendáře. V bodu 06 (formuláře pro oddlužení, který lze současně využít i k podání insolvenčního návrhu) v popisu rozhodujících skutečností osvědčujících její úpadek uvedla, že má 13 peněžitých závazků, které není schopna splácet již po dobu delší než 3 měsíce. Ohledně svých příjmů uvedla, že má k dispozici příjmy manžela ve výši minimálně 30.000,-Kč měsíčně, z něhož bude schopna uhradit 30% svých závazků a dále uvedla, že očekává příjem z částečně invalidního důchodu, který jí byl přiznán. Z návrhu vyplývá i to, že dlužnice je vdaná, doposud má, kromě manžela, vyživovací povinnost k nezl. dceři, navrhla v rámci oddlužení-splátkového kalendáře-stanovení měsíčních splátek 15.000,-Kč. V bodu 16 označila movitý majetek (televizor, ametyst, notebook, auto) a dále nemovitý majetek (budovu č.p. 9 na pozemku p.č. st. 76 v kat. úz. Vrchy a pozemky p.č.st. 76, p.č. 21 a p.č. 26/3 v kat. úz. Vrchy. U nemovitostí uvedla, že jsou předmětem zástavního práva. Co se týče jejích závazků v bodu 20 (kde měla uvést vykonatelné závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění) odkázala na přílohu č. 1. S návrhem na oddlužení vyslovil v bodu 22 souhlas manžel Ing. Roman anonymizovano , anonymizovano , bytem jako dlužnice.
V přiloženém seznamu majetku, o němž dlužnice prohlásila, že je správný a úplný, uvedla opět 4 movité věci (uvedené již shora), s odhadovanou cenou celkem cca 46.000,-Kč. V seznamu závazků (v příloze 1, na kterou dlužnice v návrhu odkázala) označila 13 věřitelů (s vykonatelnými pohledávkami) v celkové výši 1.289.098,23 Kč. Dlužnice v něm prohlásila, že jde o seznam správný a úplný. Dále dlužnice k návrhu doložila listiny prokazující řízení o její invaliditě, pracovní poměr manžela, včetně jeho výdělků za období od července 2010 do června 2011 (v průměrné výši 34.468,-Kč). Kromě jiného dlužnice předložila i smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřenou dne 7.11.2005 mezi Českomoravskou hypoteční bankou, a.s. na straně jedné a dlužnicí a jejím manželem na straně druhé, dle níž se banka zavázal poskytnout jmenovaným úvěr 1.330.000,-Kč za účelem vypořádání půjčky na investice do nemovitosti, objektem úvěru je budova č.p. 9 na pozemku p.č.st. 76, v obci Vrchy, pozemek p.č. st. 76 a dále pozemky p.č. 21 a 26/3, vše kat. úz. Vrchy (LV č. 182). Jednou z podmínek čerpání úvěru bylo sepsání zástavní smlouvy ke shora uvedeným nemovitostem, úvěr měl být splacen do 25 let od termínu jeho čerpání. Z dalších doložených listin vyplývá, že dne 9.11.2005 byla mezi shora uvedenou bankou a manžely anonymizovano uzavřena zástavní smlouva k zajištění shora uvedeného úvěru, předmětem zástavní smlouvy byly zmíněné nemovitosti, s právními účinky vkladu této zástavní smlouvy ke dni 10.11.2005. Z dalších listin (včetně výpisu z katastru nemovitostí-LV č. 182) vyplývá i to, že na uvedených nemovitostech, jež jsou ve společném jmění dlužnice a jejího manžela bylo i pro jiné věřitele zřízeno soudcovské zástavní právo, případně zástavní právo exekutorské.
Jelikož tyto údaje z návrhů dlužnice (insolvenčního i na oddlužení, včetně doložených seznamů majetku a závazků) nade vší pochybnost nevyplývaly, usnesením ze dne 29.8.2011 (A-3) soud prvního stupě zcela správně vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnila návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení oddlužení mimo jiné tak, že: a) doloží seznam všech svých závazků, ve kterém označí všechny osoby, o kterých je jí známo, že vůči ní mají pohledávky, odděleně uvede věřitele, o kterých jí je známo, že proti ní mají právo na uspokojení ze zajištění nebo kteří proti ní toto právo uplatňují a vyjádří se k jednotlivým závazkům, zda pocházejí z podnikatelské činnosti dlužnice, s tím, že tento seznam musí podepsat a výslovně v něm uvést, že správný a úplný. Dále byla dlužnice tímto usnesením pod bodem b) vyzvána, aby doložila seznam majetku, ve kterém jednotlivě označí svůj majetek, včetně pohledávek s tím, že i tento seznam musí podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný (§ 104 odst. 2 IZ) a dále, že v tomto seznamu u každé položky uvede údaj o době pořízení, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu (§ 392 odst. 2 IZ). V neposlední řadě byla dlužnice vyzvána (bod c), aby doložila důchodový výměr a uvedla výši důchodu a současně byla poučena, že nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn dle bodu a) a b) tohoto usnesení, soud podle ust. § 128 odst. 2 IZ návrh na zahájení insolvenčního řízení odmítne a nebude-li návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn dle bodu c) tohoto usnesení a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, návrh na povolení oddlužení odmítne podle ust. § 393 odst. 3 IZ a rozhodne o řešení úpadku konkursem.
Na tuto výzvu dlužnice reagovala podáním ze dne 7.9.2011, v němž uvedla, že výši důchodu není schopna ve stanovené lhůtě doložit a požádala soud, aby byla tato listina od ČSSZ vyžádána. K tomuto podání předložila nový seznam majetku, v němž opět označila toliko movitý majetek, uvedla, že jejich současná hodnota činí cca 60.000,-Kč, nicméně nemovitosti, jež jsou předmětem zajištění, v něm opět neoznačila. V nově předloženém seznamu závazků označila 11 věřitelů s celkovou výší pohledávek 1.399.564,10 Kč, nicméně mezi věřiteli věřitelku Českomoravskou hypoteční banku, a.s., která má mít vůči ní a jejímu manželu pohledávku ze shora uvedené úvěrové smlouvy, opět neoznačila a rovněž ani neuvedla, že jde o věřitele, jemuž svědčí právo na uspokojení ze zajištění. Přesto učinila prohlášení, že jde o seznamy správné a úplné. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.
S ohledem na shora uvedená zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že vyzývat za dané situace dlužnici k zaplacení zálohy, bylo ze strany soudu prvního stupně přinejmenším předčasné, neboť bylo třeba se především zabývat tím, zda dlužnice výzvu soudu ze dne 29.8.2011 (A-3) řádně splnila. Dle zjištění odvolacího soudu nikoliv, neboť úplný a řádný seznam svých závazků dle § 104 odst. 4 IZ nepředložila (neuvedla v něm všechny věřitele, to je věřitelku /banku/, která by měla mít pohledávku zajištěnu zástavním právem) a rovněž nepředložila řádný seznam svého majetku ve smyslu ust. § 104 odst. 2 IZ, neboť v něm neoznačila nemovitosti, na nichž vázne zástavní právo. Proto i v případě, že z insolvenčního návrhu dlužnice je seznatelné, že dlužnice je se svými převážně vykonatelnými závazky vůči vícero věřitelům v úpadku, byl namístě bez dalšího postup dle § 128 odst. 2 IZ poslední věta, nikoliv postup dle § 108 odst. 1, odst. 2 IZ.
Z uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. (s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 48/2010 a kterým bylo s účinností od 1.4.2011 ust. § 220 odst. 3 o.s.ř. zrušeno) a odvoláním napadené usnesení změnil tak, že se dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení (pro předčasnost) neukládá.
V dalším řízení, pokud dlužnice v mezidobí sama (po obdržení tohoto rozhodnutí odvolacího soudu) svůj insolvenční návrh o řádné seznamy majetku a závazků nedoplní, bude namístě postup dle § 128 odst. 2 IZ. V opačném případě soud prvního stupně přizpůsobí svůj postup v řízení dle toho, jak bude dlužnice na toto rozhodnutí odvolacího soudu reagovat a v závislosti na tom opětovně zváží, zda bude pro další řízení záloha na náklady insolvenčního řízení potřebná.
Na adresu dlužnice v závěru odvolací soud dodává, že je na dlužnici a jejím manželu, aby celou svou situaci znovu zvážili. Pokud dlužnicí uváděné závazky nepochází z podnikatelské činnosti některého z nich a pokud spadají do společného jmění manželů (to je pokud vznikly za trvání jejich manželství) a manžel dlužnice není rovněž podnikatelem, pak s ohledem na nedobrou finanční situaci dlužnice (její nízké příjmy) by bylo vhodné, aby o oddlužení jejich společné domácnosti požádali oba manželé společně, to je aby insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení podal i sám manžel dlužnice, který dle předběžných výsledků tohoto řízení by mohl mít dostatečné příjmy k tomu, aby případně jejich společné závazky a tedy podmínky pro oddlužení (nejméně 30 % všech závazků za dobu 5 let) splnil (pokud ovšem dlužnice uvedla skutečně všechny závazky a pokud se jedná o závazky spadající do společného jmění manželů).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 30. listopadu 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu