2 VSOL 607/2020-A-12
č. j. KSBR 30 INS 23454/2020 2 VSOL 607/2020-A-12
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Hejdy a soudců Mgr. Josefa Berky a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci navrhovatel: anonymizovano anonymizovano , narozený dne anonymizovano bytem Krhovice 228, 671 28 Krhovice jako jednatel dlužnice zastoupený advokátkou Mgr. Hanou Wernerovou sídlem Baarovo nábřeží 534/18, 614 00 Brno-Maloměřice dlužnice: Stavební firma anonymizovano Roman, s.r.o., identifikační číslo osoby 26980045 sídlem Krhovice 217, 671 28 Krhovice o insolvenčním návrhu jednatele dlužnice o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. listopadu 2020 č. j. KSBR 30 INS 23454/2020-A-5
takto:
Odvolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění: 1. Krajský soud v Brně (dále též jen insolvenční soud ) rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení uložil dlužnici, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. 2. V důvodech usnesení insolvenční soud uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 9. 11. 2020 se dlužnice domáhala rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na její majetek. Zdůraznil, že ze seznamu majetku vyplývá, že dlužnice nedisponuje žádným hodnotnějším majetkem a rovněž její majetek nepostačuje k uhrazení nákladů insolvenčního řízení, resp. není žádný. Uvedl, že minimální odměna insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku konkursem je 45 000 Kč a správce má dále právo na náhradu hotových výdajů, přičemž je nutné počítat také s odměnou za přezkoumané přihlášky pohledávky. V projednávané věci se zdá pravděpodobné, že nebude zjištěn a zpeněžen majetek dlužnice v potřebném rozsahu (dlužnice dle seznamu majetku nedisponuje žádným hodnotnějším majetkem), proto se složená záloha použije na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, které by musel jinak platit stát, na který však náklady insolvenčního řízení přenášet nelze. Insolvenční soud proto postupem dle § 108 insolvenčního zákona určil výši zálohy v částce 50 000 Kč, což zdůvodnil tím, že ze seznamu majetku je zřejmé, že dlužnicí vlastněná motorová vozidla jsou stará a mají nízkou hodnotu, proto nelze předpokládat, že výtěžek zpeněžení majetku bude dostačující k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. 3. Proti tomuto usnesení podala dlužnice v zastoupení advokátkou Mgr. Hanou Wernerovou (dále jen advokátka ) odvolání s uvedením odvolacích důvodů podle § 205 odst. 2 písm. e) a písm. g) o. s. ř. Namítla, že dne 9. 11. 2020 podala v zastoupení jednatele insolvenční návrh
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
spolu s návrhem na prohlášení konkurzu, ve kterém uvedla veškeré pravdivé skutečnosti ohledně stavu majetku, finančních zdrojů, pohledávek, závazků a zaměstnanců. Zdůraznila, že jediný majitel a jednatel dlužnice tuto nabyl v rámci dědického řízení na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě, které nabylo právní moci dne 25. 8. 2020 a které doložila k insolvenčnímu návrhu jako důkaz nabytí korporace dlužnice a současně jako důkaz zadlužení celého dědictví, ve kterém dědic (jednatel) provedl výhradu soupisu a konvokaci vůči věřitelům. Dlužnice v insolvenčním řízení požádala o osvobození od zálohy, případně o její minimalizaci s ohledem na finanční a majetkové poměry jednatele a jediného majitele dlužnice. Poukázala na to, že při rozhodování o uložení povinnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení může soud přihlédnout k majetkové a finanční situaci dlužnice a přiměřenosti zálohy. Zdůraznila, že rozsah konkursního řízení v projednávaném případě pravděpodobně nebude tak velký a současně lze předpokládat, že po zpeněžení dvou automobilů získá insolvenční správce odměnu ze zpeněžení a pokryje náklady hotových výdajů. Závěrem poukázala na to, že majitel a jednatel dlužnice tuto předluženou společnost zdědil, aniž by byl zodpovědný za vznik dluhu. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k novému projednání, případně aby napadené rozhodnutí změnil tak, že zálohu neuloží nebo sníží. 4. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro věcné projednání odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není. 6. Z obsahu insolvenčního spisu se podává, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno dne 10. 11. 2020 insolvenčním návrhem, kterým se jednatele dlužnice jako navrhovatel zastoupený advokátkou domáhal zjištění úpadku dlužnice a prohlášení konkursu na její majetek. K návrhu jednatel dlužnice doložil procesní plnou moc ze dne 30. 10. 2020 (s úředně ověřeným podpisem navrhovatele s doložkou o provedení konverze) ve prospěch advokátky, přičemž tato byla dle obsahu plné moci zmocněna speciálně rovněž k zastoupení jednatele pro sepis a podání insolvenčního návrhu za korporaci dlužnice. K výzvě odvolacího soudu adresované dlužnici za současného poučení o zastavení odvolacího řízení pro případ nedoložení plné moci ve prospěch dlužnice, advokátka doložila plnou moc, kterou navrhovatel dne 13. 1. 2021 opět udělil této advokátce procesní plnou moc a dále ji koncipoval jako zvláštní plnou moc pro zastoupení v insolvenčním řízení vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSBR 30 INS 23454/2020 a pro zastoupení v odvolacím řízení vedeném u odvolacího soudu pod sp. zn.. 7. Podle § 103 o. s. ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 8. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. 9. Podle § 25 odst. 1 o. s. ř., zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen procesní plná moc ).
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
10. Podle § 32 odst. 1 o. s. ř., každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil. 11. Dle cit. § 25 odst. 1 o. s. ř. lze advokátu udělit pouze plnou moc pro celé řízení (tzv. procesní plná moc). 12. Odvolací soud připomíná, že je třeba rozlišovat případy, kdy statutární orgán udělenou plnou mocí zmocní zvoleného zástupce k zastupování korporace od případů, kdy udělená plná moc zmocňuje zástupce k zastupování samotného statutárního orgánu. V poměrech projednávané věci je z obsahu předložených plných mocí zřejmé, že tyto udělil jako procesní plné moci advokátce anonymizovano anonymizovano , jednatel dlužnice, jako fyzická osoba k tomu, aby ho zastupovala v insolvenčním řízení dlužnice. Toliko z plné moci ze dne 30. 10. 2020 lze učinit závěr, že anonymizovano anonymizovano v pozici jednatele dlužnice zmocňuje advokátku i k zastoupení dlužnice (korporace Stavební firma anonymizovano Roman, s.r.o.), a to výslovně toliko pro úkony spočívající v sepisu a podání insolvenčního návrhu. Ani tato plná moc však advokátku k zastupování dlužnice v odvolacím řízení neopravňuje. 13. Nedostatek plné moci (prokázání oprávnění k zastupování účastníka) je zpravidla odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. V dané věci ovšem dlužnice i přes výzvu odvolacího soudu a poskytnuté poučení o následcích nesplnění výzvy tento nedostatek podmínky řízení nezhojila, což brání pokračování v odvolacím řízení. 14. Odvolací soud proto s ohledem na výše uvedené postupoval podle § 211 o. s. ř. ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. a odvolací řízení zastavil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání.
Olomouc 19. ledna 2021
Mgr. Martin Hejda v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
č. j. KSBR 30 INS 23454/2020 2 VSOL 607/2020-A-12
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Hejdy a soudců Mgr. Josefa Berky a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci navrhovatel: anonymizovano anonymizovano , narozený dne anonymizovano bytem Krhovice 228, 671 28 Krhovice jako jednatel dlužnice zastoupený advokátkou Mgr. Hanou Wernerovou sídlem Baarovo nábřeží 534/18, 614 00 Brno-Maloměřice dlužnice: Stavební firma anonymizovano Roman, s.r.o., identifikační číslo osoby 26980045 sídlem Krhovice 217, 671 28 Krhovice o insolvenčním návrhu jednatele dlužnice o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. listopadu 2020 č. j. KSBR 30 INS 23454/2020-A-5
takto:
Odvolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění: 1. Krajský soud v Brně (dále též jen insolvenční soud ) rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení uložil dlužnici, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. 2. V důvodech usnesení insolvenční soud uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 9. 11. 2020 se dlužnice domáhala rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na její majetek. Zdůraznil, že ze seznamu majetku vyplývá, že dlužnice nedisponuje žádným hodnotnějším majetkem a rovněž její majetek nepostačuje k uhrazení nákladů insolvenčního řízení, resp. není žádný. Uvedl, že minimální odměna insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku konkursem je 45 000 Kč a správce má dále právo na náhradu hotových výdajů, přičemž je nutné počítat také s odměnou za přezkoumané přihlášky pohledávky. V projednávané věci se zdá pravděpodobné, že nebude zjištěn a zpeněžen majetek dlužnice v potřebném rozsahu (dlužnice dle seznamu majetku nedisponuje žádným hodnotnějším majetkem), proto se složená záloha použije na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, které by musel jinak platit stát, na který však náklady insolvenčního řízení přenášet nelze. Insolvenční soud proto postupem dle § 108 insolvenčního zákona určil výši zálohy v částce 50 000 Kč, což zdůvodnil tím, že ze seznamu majetku je zřejmé, že dlužnicí vlastněná motorová vozidla jsou stará a mají nízkou hodnotu, proto nelze předpokládat, že výtěžek zpeněžení majetku bude dostačující k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. 3. Proti tomuto usnesení podala dlužnice v zastoupení advokátkou Mgr. Hanou Wernerovou (dále jen advokátka ) odvolání s uvedením odvolacích důvodů podle § 205 odst. 2 písm. e) a písm. g) o. s. ř. Namítla, že dne 9. 11. 2020 podala v zastoupení jednatele insolvenční návrh
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
spolu s návrhem na prohlášení konkurzu, ve kterém uvedla veškeré pravdivé skutečnosti ohledně stavu majetku, finančních zdrojů, pohledávek, závazků a zaměstnanců. Zdůraznila, že jediný majitel a jednatel dlužnice tuto nabyl v rámci dědického řízení na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě, které nabylo právní moci dne 25. 8. 2020 a které doložila k insolvenčnímu návrhu jako důkaz nabytí korporace dlužnice a současně jako důkaz zadlužení celého dědictví, ve kterém dědic (jednatel) provedl výhradu soupisu a konvokaci vůči věřitelům. Dlužnice v insolvenčním řízení požádala o osvobození od zálohy, případně o její minimalizaci s ohledem na finanční a majetkové poměry jednatele a jediného majitele dlužnice. Poukázala na to, že při rozhodování o uložení povinnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení může soud přihlédnout k majetkové a finanční situaci dlužnice a přiměřenosti zálohy. Zdůraznila, že rozsah konkursního řízení v projednávaném případě pravděpodobně nebude tak velký a současně lze předpokládat, že po zpeněžení dvou automobilů získá insolvenční správce odměnu ze zpeněžení a pokryje náklady hotových výdajů. Závěrem poukázala na to, že majitel a jednatel dlužnice tuto předluženou společnost zdědil, aniž by byl zodpovědný za vznik dluhu. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k novému projednání, případně aby napadené rozhodnutí změnil tak, že zálohu neuloží nebo sníží. 4. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro věcné projednání odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není. 6. Z obsahu insolvenčního spisu se podává, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno dne 10. 11. 2020 insolvenčním návrhem, kterým se jednatele dlužnice jako navrhovatel zastoupený advokátkou domáhal zjištění úpadku dlužnice a prohlášení konkursu na její majetek. K návrhu jednatel dlužnice doložil procesní plnou moc ze dne 30. 10. 2020 (s úředně ověřeným podpisem navrhovatele s doložkou o provedení konverze) ve prospěch advokátky, přičemž tato byla dle obsahu plné moci zmocněna speciálně rovněž k zastoupení jednatele pro sepis a podání insolvenčního návrhu za korporaci dlužnice. K výzvě odvolacího soudu adresované dlužnici za současného poučení o zastavení odvolacího řízení pro případ nedoložení plné moci ve prospěch dlužnice, advokátka doložila plnou moc, kterou navrhovatel dne 13. 1. 2021 opět udělil této advokátce procesní plnou moc a dále ji koncipoval jako zvláštní plnou moc pro zastoupení v insolvenčním řízení vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSBR 30 INS 23454/2020 a pro zastoupení v odvolacím řízení vedeném u odvolacího soudu pod sp. zn.. 7. Podle § 103 o. s. ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 8. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. 9. Podle § 25 odst. 1 o. s. ř., zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen procesní plná moc ).
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
10. Podle § 32 odst. 1 o. s. ř., každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil. 11. Dle cit. § 25 odst. 1 o. s. ř. lze advokátu udělit pouze plnou moc pro celé řízení (tzv. procesní plná moc). 12. Odvolací soud připomíná, že je třeba rozlišovat případy, kdy statutární orgán udělenou plnou mocí zmocní zvoleného zástupce k zastupování korporace od případů, kdy udělená plná moc zmocňuje zástupce k zastupování samotného statutárního orgánu. V poměrech projednávané věci je z obsahu předložených plných mocí zřejmé, že tyto udělil jako procesní plné moci advokátce anonymizovano anonymizovano , jednatel dlužnice, jako fyzická osoba k tomu, aby ho zastupovala v insolvenčním řízení dlužnice. Toliko z plné moci ze dne 30. 10. 2020 lze učinit závěr, že anonymizovano anonymizovano v pozici jednatele dlužnice zmocňuje advokátku i k zastoupení dlužnice (korporace Stavební firma anonymizovano Roman, s.r.o.), a to výslovně toliko pro úkony spočívající v sepisu a podání insolvenčního návrhu. Ani tato plná moc však advokátku k zastupování dlužnice v odvolacím řízení neopravňuje. 13. Nedostatek plné moci (prokázání oprávnění k zastupování účastníka) je zpravidla odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. V dané věci ovšem dlužnice i přes výzvu odvolacího soudu a poskytnuté poučení o následcích nesplnění výzvy tento nedostatek podmínky řízení nezhojila, což brání pokračování v odvolacím řízení. 14. Odvolací soud proto s ohledem na výše uvedené postupoval podle § 211 o. s. ř. ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. a odvolací řízení zastavil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání.
Olomouc 19. ledna 2021
Mgr. Martin Hejda v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.