2 VSOL 574/2016-A-17
KSBR 44 INS 5982/2016 2 VSOL 574/2016-A-17
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , narozené anonymizovano , bytem v Náměšti nad Oslavou, Masarykovo nám. 104, PSČ 675 71, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2016, č. j. KSBR 44 INS 5982/2016-A-10,
t a k t o:
I. Usnesení soudu prvního stupně se v bodu II. výroku potvrzuje.
II. Odvolání dlužnice proti bodu I. výroku usnesení soudu prvního stupně se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í:
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) neprodloužil lhůtu k předložení listin dokládajících úpadek dlužnice stanovenou usnesením ze dne 17.3.2016, č. j. KSBR 44 INS 5982/2016-A-6 (bod I. výroku) a insolvenční návrh dlužnice odmítl (bod II. výroku). V odůvodnění tohoto rozhodnutí insolvenční soud s poukazem na § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), uvedl, že dlužnice přes výzvu svůj insolvenční návrh ve stanovené lhůtě dle pokynů soudu řádně nedoplnila. Proto insolvenční návrh dlužnice odmítl. Rozhodnutí uvedené v bodu I. výroku insolvenční soud zdůvodnil tím, že žádost dlužnice o prodloužení lhůty k předložení listin dokládajících úpadek shledal za nepřípadnou, jelikož tyto listiny představují spolu s povinnými seznamy (majetku, závazků a zaměstnanců) jednu z esenciálních příloh insolvenčního návrhu, a proto mají být předkládány isir.justi ce.cz současně s návrhem. Lhůta k doplnění příloh, která již byla dlužnici v projednávané věci poskytnuta, je lhůtou doplňkovou a její další případné prodloužení je zcela na úvaze soudu.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že doložila všechny potřebné dokumenty k insolvenčnímu návrhu, když dodala seznam závazků a majetku, seznamy, zda podnikala či měla nějaké zaměstnance. Rovněž uvedla údaje o výši závazků a poslední splátky vůči věřitelům, skutečné splatnosti jednotlivých závazků nezná. Podpisem potvrdila správnost a úplnost seznamů. Domnívá se, že její insolvenční návrh je srozumitelný a úplný a doložila všechny zákonem požadované přílohy k insolvenčnímu návrhu. Navrhla, aby odvolací soud usnesení insolvenčního soudu zrušil.
Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
Podle § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků), c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Podle § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
V posuzované věci učinil insolvenční soud správná zjištění a skutkový stav také správně právně posoudil. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je rozhodné, že dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení ze dne 7.1.2016 připojila výpis z evidence rejstříku trestů, listiny vztahující se k majetkovým a výdělkovým poměrům dlužnice, k jejímu pracovnímu poměru a doložila seznam závazků a seznam majetku opatřený podpisem dlužnice s prohlášením o jejich úplnosti a správnosti a rovněž prohlášení o tom, že její závazky nepodléhají a také nevznikly za dobu podnikání, neboť nikdy nepodnikala a nikdy neměla žádného zaměstnance. Insolvenční soud usnesením ze dne 17.3.2016 vyzval dlužnici, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení doplnila insolvenční návrh tak, že předloží listiny dokládající její úpadek-kopie úvěrových smluv, smluv o půjčce, zápůjčce apod. uzavřených s jednotlivými věřiteli, kopie výzev k zaplacení, exekučních příkazů, soudních rozhodnutí, notářských zápisů, rozhodčích nálezů atd. Na tuto výzvu reagovala dlužnice přípisem ze dne 22.3.2016, v němž požádala o prodloužení lhůty s odůvodněním, že ve stanovené lhůtě sedmi dnů nelze vše stihnout . Do dne vydání napadeného usnesení (31.3.2016) listiny prokazující její úpadek insolvenčnímu soudu nepředložila.
Odvolací soud přisvědčuje dlužnici v tom, že spolu s insolvenčním návrhem doložila řádné seznamy závazků, majetku a zaměstnanců (povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu dle § 104 odst. 1, písm. a/, b/ a c/ IZ). Nepředložila však žádné listiny, které dokládají její úpadek, a to alespoň ve vztahu ke dvěma svým věřitelům. Ve výzvě insolvenční soud příkladmo uvedl, jakými listinami lze úpadek doložit. Je skutečností, že insolvenční zákon ani jeho prováděcí předpisy nestanoví, jakými listinami je třeba dokládat úpadek dlužníka. Z definice úpadku v obou jeho formách, pro kterou je zásadní pojem závazek , vyplývá, že vyčerpávající výčet listin, jimiž lze doložit úpadek (existenci závazků vůči více věřitelům, které jsou déle jak 30 dnů po splatnosti a které dlužník není schopen plnit, či souhrn závazků převyšujících hodnotu majetku dlužníka) ani nelze stanovit. Závazky totiž vznikají na základě nejrůznějších právních skutečností. Doložit úpadek lze proto jakýmikoli listinami, bez ohledu na to, zda jejich obsah či formální náležitosti jsou upraveny právem či nikoliv. Předložené listiny však musejí osvědčovat (dokládat) tvrzené skutečnosti, a proto jejich obsah musí být natolik konkrétní, aby z něj bylo možno dovodit existenci zcela určitých závazků dlužníka, jejich výši, splatnost, a posoudit tak stav tvrzeného úpadku.
V dané věci dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila listiny, které dokládají její úpadek, ačkoli byla k jejich doplnění vyzvána. Proto insolvenční soud správně podle § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl.
Na základě výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady příloh v bodu II. výroku potvrdil jako věcně správné (§ 219 o. s. ř.).
Odvolání dlužnice proti bodu I. výroku usnesení insolvenčního soudu odvolací soud odmítl jako odvolání podané proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Rozhodnutí soudu o tom, zda prodlouží či neprodlouží účastníku řízení lhůtu k předložení listin, je rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení, a proto proti němu není možno podat odvolání (§ 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).
P o u č e n í: Proti bodu I. výroku tohoto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Proti bodu II. výroku tohoto usnesení n e l z e podat dovolání.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 29. července 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu
KSBR 44 INS 5982/2016 2 VSOL 574/2016-A-17
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , narozené anonymizovano , bytem v Náměšti nad Oslavou, Masarykovo nám. 104, PSČ 675 71, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2016, č. j. KSBR 44 INS 5982/2016-A-10,
t a k t o:
I. Usnesení soudu prvního stupně se v bodu II. výroku potvrzuje.
II. Odvolání dlužnice proti bodu I. výroku usnesení soudu prvního stupně se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í:
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) neprodloužil lhůtu k předložení listin dokládajících úpadek dlužnice stanovenou usnesením ze dne 17.3.2016, č. j. KSBR 44 INS 5982/2016-A-6 (bod I. výroku) a insolvenční návrh dlužnice odmítl (bod II. výroku). V odůvodnění tohoto rozhodnutí insolvenční soud s poukazem na § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), uvedl, že dlužnice přes výzvu svůj insolvenční návrh ve stanovené lhůtě dle pokynů soudu řádně nedoplnila. Proto insolvenční návrh dlužnice odmítl. Rozhodnutí uvedené v bodu I. výroku insolvenční soud zdůvodnil tím, že žádost dlužnice o prodloužení lhůty k předložení listin dokládajících úpadek shledal za nepřípadnou, jelikož tyto listiny představují spolu s povinnými seznamy (majetku, závazků a zaměstnanců) jednu z esenciálních příloh insolvenčního návrhu, a proto mají být předkládány isir.justi ce.cz současně s návrhem. Lhůta k doplnění příloh, která již byla dlužnici v projednávané věci poskytnuta, je lhůtou doplňkovou a její další případné prodloužení je zcela na úvaze soudu.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že doložila všechny potřebné dokumenty k insolvenčnímu návrhu, když dodala seznam závazků a majetku, seznamy, zda podnikala či měla nějaké zaměstnance. Rovněž uvedla údaje o výši závazků a poslední splátky vůči věřitelům, skutečné splatnosti jednotlivých závazků nezná. Podpisem potvrdila správnost a úplnost seznamů. Domnívá se, že její insolvenční návrh je srozumitelný a úplný a doložila všechny zákonem požadované přílohy k insolvenčnímu návrhu. Navrhla, aby odvolací soud usnesení insolvenčního soudu zrušil.
Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
Podle § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků), c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Podle § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
V posuzované věci učinil insolvenční soud správná zjištění a skutkový stav také správně právně posoudil. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je rozhodné, že dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení ze dne 7.1.2016 připojila výpis z evidence rejstříku trestů, listiny vztahující se k majetkovým a výdělkovým poměrům dlužnice, k jejímu pracovnímu poměru a doložila seznam závazků a seznam majetku opatřený podpisem dlužnice s prohlášením o jejich úplnosti a správnosti a rovněž prohlášení o tom, že její závazky nepodléhají a také nevznikly za dobu podnikání, neboť nikdy nepodnikala a nikdy neměla žádného zaměstnance. Insolvenční soud usnesením ze dne 17.3.2016 vyzval dlužnici, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení doplnila insolvenční návrh tak, že předloží listiny dokládající její úpadek-kopie úvěrových smluv, smluv o půjčce, zápůjčce apod. uzavřených s jednotlivými věřiteli, kopie výzev k zaplacení, exekučních příkazů, soudních rozhodnutí, notářských zápisů, rozhodčích nálezů atd. Na tuto výzvu reagovala dlužnice přípisem ze dne 22.3.2016, v němž požádala o prodloužení lhůty s odůvodněním, že ve stanovené lhůtě sedmi dnů nelze vše stihnout . Do dne vydání napadeného usnesení (31.3.2016) listiny prokazující její úpadek insolvenčnímu soudu nepředložila.
Odvolací soud přisvědčuje dlužnici v tom, že spolu s insolvenčním návrhem doložila řádné seznamy závazků, majetku a zaměstnanců (povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu dle § 104 odst. 1, písm. a/, b/ a c/ IZ). Nepředložila však žádné listiny, které dokládají její úpadek, a to alespoň ve vztahu ke dvěma svým věřitelům. Ve výzvě insolvenční soud příkladmo uvedl, jakými listinami lze úpadek doložit. Je skutečností, že insolvenční zákon ani jeho prováděcí předpisy nestanoví, jakými listinami je třeba dokládat úpadek dlužníka. Z definice úpadku v obou jeho formách, pro kterou je zásadní pojem závazek , vyplývá, že vyčerpávající výčet listin, jimiž lze doložit úpadek (existenci závazků vůči více věřitelům, které jsou déle jak 30 dnů po splatnosti a které dlužník není schopen plnit, či souhrn závazků převyšujících hodnotu majetku dlužníka) ani nelze stanovit. Závazky totiž vznikají na základě nejrůznějších právních skutečností. Doložit úpadek lze proto jakýmikoli listinami, bez ohledu na to, zda jejich obsah či formální náležitosti jsou upraveny právem či nikoliv. Předložené listiny však musejí osvědčovat (dokládat) tvrzené skutečnosti, a proto jejich obsah musí být natolik konkrétní, aby z něj bylo možno dovodit existenci zcela určitých závazků dlužníka, jejich výši, splatnost, a posoudit tak stav tvrzeného úpadku.
V dané věci dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila listiny, které dokládají její úpadek, ačkoli byla k jejich doplnění vyzvána. Proto insolvenční soud správně podle § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl.
Na základě výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady příloh v bodu II. výroku potvrdil jako věcně správné (§ 219 o. s. ř.).
Odvolání dlužnice proti bodu I. výroku usnesení insolvenčního soudu odvolací soud odmítl jako odvolání podané proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Rozhodnutí soudu o tom, zda prodlouží či neprodlouží účastníku řízení lhůtu k předložení listin, je rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení, a proto proti němu není možno podat odvolání (§ 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).
P o u č e n í: Proti bodu I. výroku tohoto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Proti bodu II. výroku tohoto usnesení n e l z e podat dovolání.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 29. července 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu