2 VSOL 554/2012-A-15
KSBR 40 INS 154/2012 2 VSOL 554/2012-A-15
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Infinitus Finanzmanagement CZ s.r.o., se sídlem Vídeňská 546/55, 639 00 Brno, Štýřice, identifikační číslo osoby 291 97 813, zastoupeného JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Lidická 57, 602 00 Brno, o insolvenčních návrzích věřitelek a) Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Čermákova 28, 625 00 Brno, b) Zuzany anonymizovano , anonymizovano , bytem Kamenomlýnská 14, 603 00 Brno, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 6.4.2012 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. února 2012, č.j. KSBR 40 INS 154/2012-A-7
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že dlužníkovi se záloha na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á .
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.
V důvodech usnesení uvedl, že z listin založených ve spise nemá dosud zjištěno, že by dlužník vlastnil majetek takové hodnoty, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a proto je třeba zajistit dostatek peněžních prostředků na úhradu nákladů insolvenčního řízení pro případ, že by v majetkové podstatě nebyly k tomuto potřebné zdroje. Při úvaze o výši zálohy vyšel soud prvního stupně z ust. § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Vzhledem k tomu, že nelze spravedlivě požadovat, aby výdaje insolvenčního správce byly hrazeny z jeho vlastních zdrojů a následně pak z rozpočtových prostředků soudu, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítl, že ve svém vyjádření ze dne 13.2.2012 pouze uvedl, že s podaným insolvenčním návrhem souhlasí, avšak nelze jej v důsledku této skutečnosti považovat za insolvenčního navrhovatele ve smyslu ust. § 108 odst. 1 IZ, když navíc i ze skutečností uvedených v napadeném usnesení je zřejmé, že nedisponuje hotovými finančními prostředky. Navrhl, aby odvolací soudu napadené usnesení zrušil.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka, a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.
Podle ust. § 97 odst. 2 IZ insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží.
V přezkoumávané věci podaly dne 4.1.2012 u soudu prvního stupně věřitelky a) a b) insolvenční návrh na dlužníka, kterým se domáhaly zjištění úpadku dlužníka. Podáním ze dne 13.2.2012, doručeným soudu dne 15.2.2012, se k insolvenčnímu návrhu věřitelek a) a b) vyjádřil dlužník. V tomto vyjádření dlužník podrobně popsal důvody zhoršení své finanční situace, která jej již v prosinci roku 2011 přivedla k závěru, že se nachází ve stavu úpadku. Tento návrh však nebyl schopen zpracovat, protože mu byla v rámci exekuce zabavena elektronika, s jejíž pomocí vedl účetnictví. Proto rovněž není schopen vyhovět výzvě soudu k předložení seznamů závazků a seznamu majetku a není schopen podat řádný insolvenční návrh. Dlužník souhlasil s insolvenčním návrhem věřitelek a navrhl, aby byl zjištěn jeho úpadek a na jeho majetek prohlášen konkurs. Vyjádření neobsahuje ověřený podpis osoby, oprávněné za dlužníka jednat, a není opatřeno zaručeným elektronickým podpisem.
V průběhu odvolacího řízení dlužník na výzvu soudu doložil procesní plnou moc, udělenou svému zástupci, advokátu JUDr. Ing. Martinu Florovi, Dr., opatřenou úředně ověřeným podpisem.
Podáním ze dne 13.2.2012 dlužník vyjádřil souhlas s insolvenčním návrhem věřitelek (tomuto návrhu neodporoval). Toto podání však nelze považovat za další insolvenční návrh a dlužníka proto považovat za dalšího insolvenčního navrhovatele (§ 107 IZ), kterému by bylo možno uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Z tohoto podání vyplývá jen to, že dlužník zamýšlel podat insolvenční návrh, avšak vzhledem k chybějícím údajům o své majetkové situaci nebyl schopen tento návrh zpracovat. Navíc podání neobsahuje formální náležitosti tohoto podání (§ 103 odst. 2 IZ) a není opatřeno ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem osoby, která toto podání za dlužníka činí (§ 97 odst. 2 IZ). Skutečnost, že proti napadenému usnesení se dlužník odvolal prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů a v průběhu odvolacího řízení doložil průkaz zastoupení, obsahující ověřený podpis zmocnitele, nemá pro závěr o povaze podání ze dne 13.2.2012 žádný význam, neboť toto vyjádření dlužník neučinil prostřednictvím svého zástupce.
Lze tedy uzavřít, že napadené usnesení není správné proto, že dlužník se nestal dalším insolvenčním navrhovatelem (což se projevilo i v záhlaví tohoto usnesení odvolacího soudu) a nelze mu uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení (§ 108 odst. 1 IZ). Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že dlužníkovi se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 30. srpna 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 40 INS 154/2012 2 VSOL 554/2012-A-15
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Infinitus Finanzmanagement CZ s.r.o., se sídlem Vídeňská 546/55, 639 00 Brno, Štýřice, identifikační číslo osoby 291 97 813, zastoupeného JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Lidická 57, 602 00 Brno, o insolvenčních návrzích věřitelek a) Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Čermákova 28, 625 00 Brno, b) Zuzany anonymizovano , anonymizovano , bytem Kamenomlýnská 14, 603 00 Brno, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 6.4.2012 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. února 2012, č.j. KSBR 40 INS 154/2012-A-7
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že dlužníkovi se záloha na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á .
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.
V důvodech usnesení uvedl, že z listin založených ve spise nemá dosud zjištěno, že by dlužník vlastnil majetek takové hodnoty, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a proto je třeba zajistit dostatek peněžních prostředků na úhradu nákladů insolvenčního řízení pro případ, že by v majetkové podstatě nebyly k tomuto potřebné zdroje. Při úvaze o výši zálohy vyšel soud prvního stupně z ust. § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Vzhledem k tomu, že nelze spravedlivě požadovat, aby výdaje insolvenčního správce byly hrazeny z jeho vlastních zdrojů a následně pak z rozpočtových prostředků soudu, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítl, že ve svém vyjádření ze dne 13.2.2012 pouze uvedl, že s podaným insolvenčním návrhem souhlasí, avšak nelze jej v důsledku této skutečnosti považovat za insolvenčního navrhovatele ve smyslu ust. § 108 odst. 1 IZ, když navíc i ze skutečností uvedených v napadeném usnesení je zřejmé, že nedisponuje hotovými finančními prostředky. Navrhl, aby odvolací soudu napadené usnesení zrušil.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka, a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.
Podle ust. § 97 odst. 2 IZ insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží.
V přezkoumávané věci podaly dne 4.1.2012 u soudu prvního stupně věřitelky a) a b) insolvenční návrh na dlužníka, kterým se domáhaly zjištění úpadku dlužníka. Podáním ze dne 13.2.2012, doručeným soudu dne 15.2.2012, se k insolvenčnímu návrhu věřitelek a) a b) vyjádřil dlužník. V tomto vyjádření dlužník podrobně popsal důvody zhoršení své finanční situace, která jej již v prosinci roku 2011 přivedla k závěru, že se nachází ve stavu úpadku. Tento návrh však nebyl schopen zpracovat, protože mu byla v rámci exekuce zabavena elektronika, s jejíž pomocí vedl účetnictví. Proto rovněž není schopen vyhovět výzvě soudu k předložení seznamů závazků a seznamu majetku a není schopen podat řádný insolvenční návrh. Dlužník souhlasil s insolvenčním návrhem věřitelek a navrhl, aby byl zjištěn jeho úpadek a na jeho majetek prohlášen konkurs. Vyjádření neobsahuje ověřený podpis osoby, oprávněné za dlužníka jednat, a není opatřeno zaručeným elektronickým podpisem.
V průběhu odvolacího řízení dlužník na výzvu soudu doložil procesní plnou moc, udělenou svému zástupci, advokátu JUDr. Ing. Martinu Florovi, Dr., opatřenou úředně ověřeným podpisem.
Podáním ze dne 13.2.2012 dlužník vyjádřil souhlas s insolvenčním návrhem věřitelek (tomuto návrhu neodporoval). Toto podání však nelze považovat za další insolvenční návrh a dlužníka proto považovat za dalšího insolvenčního navrhovatele (§ 107 IZ), kterému by bylo možno uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Z tohoto podání vyplývá jen to, že dlužník zamýšlel podat insolvenční návrh, avšak vzhledem k chybějícím údajům o své majetkové situaci nebyl schopen tento návrh zpracovat. Navíc podání neobsahuje formální náležitosti tohoto podání (§ 103 odst. 2 IZ) a není opatřeno ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem osoby, která toto podání za dlužníka činí (§ 97 odst. 2 IZ). Skutečnost, že proti napadenému usnesení se dlužník odvolal prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů a v průběhu odvolacího řízení doložil průkaz zastoupení, obsahující ověřený podpis zmocnitele, nemá pro závěr o povaze podání ze dne 13.2.2012 žádný význam, neboť toto vyjádření dlužník neučinil prostřednictvím svého zástupce.
Lze tedy uzavřít, že napadené usnesení není správné proto, že dlužník se nestal dalším insolvenčním navrhovatelem (což se projevilo i v záhlaví tohoto usnesení odvolacího soudu) a nelze mu uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení (§ 108 odst. 1 IZ). Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že dlužníkovi se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 30. srpna 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu