2 VSOL 551/2025-A-18
č. j. KSBR 27 INS 7505/2025 2 VSOL 551/2025-A-18
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Táni Šimečkové a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci dlužníka: Jan anonymizovano , narozený anonymizovano trvale bytem 687 38 Nedakonice 450 korespondenční adresa 686 01 Kostelany nad Moravou 223 zastoupený advokátem Mgr. Martinem Ludvíkem sídlem Masarykovo náměstí 168, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm o insolvenčním návrhu dlužníka o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. srpna 2025, č. j. KSBR 27 INS 7505/2025-A-7
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. srpna 2025 č. j. KSBR 27 INS 7505/2025-A-7 se mění tak, že se dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.
Odůvodnění: 1. Krajský soud v Brně (dále insolvenční soud ) v záhlaví označeným usnesením uložil dlužníku Janu anonymizovano , aby do 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč na účet Krajského soudu v Brně. 2. Insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužník sleduje podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, doručeným insolvenčnímu soudu dne 14. 4. 2025, nepoctivý záměr. Dlužník v tomto návrhu uvedl, že má aktuálně příjem ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 32 000 Kč čistého měsíčně, za období leden až březen 2025 měl příjem z podnikání ve výši 143 902 Kč. U Krajského soudu v Brně dříve probíhalo předchozí insolvenční řízení dlužníka, které bylo pravomocně ukončeno v dubnu 2025 usnesením č. j. KSBR 26 INS 15553/2020-B-45 poté, co sám dlužník navrhl zrušení oddlužení z důvodu neschopnosti zajistit si dostatečný příjem. V tomto předchozím insolvenčním řízení dlužník dlouhodobě porušoval své povinnosti v oddlužení, které směřovalo ke zrušení oddlužení z důvodů uvedených v ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále I. Z. ), neboť nehradil minimální splátku do oddlužení (za 45 měsíců trvání oddlužení uhradil svým věřitelům pouze 17 871 Kč, tedy cca 0,83 % jejich pohledávek), nepředkládal doklady o svých příjmech, neposkytoval součinnost insolvenčnímu správci ke stanovení zálohové splátky, nezajistil řádné hrazení plnění z darovací smlouvy a zavinil vznik nových závazků po splatnosti u České průmyslové zdravotní pojišťovny ve výši 14 840 Kč, u České správy sociálního zabezpečení ve výši 19 260 Kč a u České podnikatelské pojišťovny ve výši 10 148 Kč. Současně dlužník neprojevoval snahu o nápravu uvedených pochybení. Insolvenční soud poukázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k nepoctivému záměru vyjádřenou např. v usnesení ze dne 31. 1. 2019 sen. zn. 29 NSČR 41/2017, případně v usnesení
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
ze dne 28. 3. 2012 sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněném pod č. 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přihlédl k porušování povinností dlužníka v předchozím insolvenčním řízení a k tomu, že v okamžiku, kdy už bylo zřejmé, že bude předchozí oddlužení zrušeno, navrhl dlužník jeho oddlužení sám, přitom usnesení o zrušení oddlužení nabylo právní moci dne 9. 4. 2025 a již 14. 4. 2025 dlužník podal tento insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v němž vyčíslil své příjmy za období leden až březen 2025, tedy za období, kdy probíhalo jeho předchozí oddlužení, ve výši 143 092 Kč. Na základě výzvy soudu sdělil insolvenční správce dlužníka z předchozího insolvenčního řízení, že o těchto příjmech z podnikání jej dlužník vůbec neinformoval, ke své podnikatelské činnosti, kterou měl zahájit již v roce 2024, nepředkládal žádné doklady o příjmech a poté, co jej vyzval ke sjednání nápravy, pouze sdělil, že bude podávat návrh na zrušení oddlužení. Na základě těchto informací insolvenční soud dospěl k závěru, že je důvodný předpoklad, že podaným návrhem na povolení oddlužení dlužník sleduje nepoctivý záměr, takže nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) I. Z. a jediným možným řešením úpadku dlužníka je prohlášení konkursu na jeho majetek. Ze seznamu majetku dlužníka vyplývá, že nedisponuje finančními prostředky v hotovosti, ani na účtu a nevlastní ani žádný jiný reálně zpeněžitelný majetek, proto insolvenční soud považoval složení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 odst. 2 a 3 I. Z. za nezbytné. Výši zálohy určil soud v maximální výši s přihlédnutím ke skutečnosti, že minimální náklady řízení by byly v případě konkursu ve výši 67 760 Kč, neboť odměna insolvenčního správce činí 45 000 Kč, v předchozím insolvenčním řízení bylo přezkoumáno 11 přihlášek pohledávek, tudíž lze předpokládat odměnu za přezkoumání přihlášek pohledávek ve výši 11 000 Kč, vše navýšeno o 21 % DPH. S ohledem na tyto předpokládané náklady stanovil insolvenční soud zálohu k jejich krytí. 3. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž nesouhlasil se závěrem, že sleduje podaným návrhem na povolení oddlužení nepoctivý záměr. Odvolatel v aktuálním návrhu na povolení oddlužení doložil k příjmům za rok 2025 faktury, z nichž insolvenční soud konstatoval, že jeho příjem za první 3 měsíce roku 2025 činil 143 902 Kč. Z předložených faktur je zřejmé, že jeho hrubý příjem byl 167 608 Kč, a jsou v něm zahrnuty i položky za náhradní díly, které samozřejmě nebyly jeho příjmem. Z uvedeného plyne, že reálně si odvolatel přišel na příjem po odečtení nákladů pouze ve výši 41 200 Kč v lednu 2025, 36 400 Kč v únoru 2025 (z nichž bylo proplaceno pouze 30 000 Kč) a 16 800 Kč v březnu 2025. Do toho na počátku ledna 2025 došlo k poruše jeho osobního vozidla Renault Espace reg. zn. 4H9 5444, které si musel svépomocí opravit (uvedené vozidlo je nezbytnou pomůckou pro jeho podnikání). Jednalo se o převodovku a opravu podvozku, když pouze za náhradní díly dal skoro veškerý svůj příjem za měsíc leden 2025. Vzhledem k tomu, že prováděl opravu sám a náhradní díly kupoval přes portál www.bazos.cz, bohužel k tomuto nemá žádné doklady, které by mohl soudu doložit. Celkově rok 2024 nebyl pro odvolatele finančně úspěšný, příjmy nedosahovaly výše, aby byl schopen hradit stanovenou zálohovou splátku po celé období, vznikly mu dluhy na zdravotním a sociálním pojištění. Na začátku roku 2025 se mu naskytla možnost vykonávat práci pro společnost Salvage-UH s. r. o., v níž však působil pouze jako záskok za dočasně nemocného pracovníka, uvedené příjmy měl tedy pouze prvé dva měsíce roku 2025, následně se opět ocitl v situaci, kdy neměl zajištěný žádný budoucí příjem. Spolupráce se Salvage- UH s. r. o. skončila ke dni 14. 2. 2025, když se jejich pracovník vrátil do práce, další zakázky již dlužník neměl sjednané. Proto neviděl jinou situaci než podat návrhu na zrušení jeho schváleného oddlužení, neboť věděl, že nemá zajištěný příjem do budoucna, z něhož by oddlužení mohlo být plněno. Až poté, co podal návrh na zrušení oddlužení, získal zakázku u společnosti Autodoprava Adam Kaňkovský s. r. o. na zemní práce a následně se z této jednorázové zakázky vytvořila další spolupráce, která odvolateli zajišťuje stabilní příjem, proto v čestném prohlášení ze dne 8. 4. 2025 mohl tvrdit očekávaný příjem ve výši 32 000 Kč. Bohužel v oboru podnikání odvolatele se vše řeší telefonicky, domluví se místo a čas, kde se má vykonávat práce, proto nemá
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
žádnou smluvní dokumentaci. Podle odvolatele soudem stanovená záloha ve výši 50 000 Kč nebyla řádně odůvodněna a domníval se, že v případě uložení zálohy musí soud provést aspoň základní právní posouzení o možném dalším vývoji insolvenčního řízení. V případě zastavení insolvenčního řízení nemůže být namístě, aby soud ukládal povinnost hradit zálohu na náklady řízení v maximální možné výši 50 000 Kč. S ohledem na uvedené odvolatel navrhoval, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že se mu povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. 4. Podle ustanovení § 7 I. Z. nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a, odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 6. Odvolací soud předně konstatuje, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné, neboť insolvenční soud podrobně uvedl důvody, které ho vedly ke stanovení zálohy, včetně její výše, a případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu odvolání na újmu uplatnění práv odvolatele, když dostatečně formuloval odvolací důvody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sen. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 7. Zjištění insolvenčního soudu jsou správná, odvoláním nebyla zpochybněna, proto z nich odvolací soud vyšel. 8. Odvolací soud vyzval dlužníka k doložení tvrzených oprav na osobním vozidle Renault Espace v lednu a únoru 2025, které měl hradit z příjmu dosaženého v lednu a únoru 2025. Dlužník na tuto výzvu sdělil, že v lednu 2025 na tomto voze svépomocí vyměnil převodovku a opravil podvozek, jelikož je automechanik. Jelikož se na tak staré auto z ekonomického důvodu nevyplatí nechat převodovku repasovat v odborné firmě, sehnal náhradní převodovku na internetovém serveru bazos.cz od soukromého prodejce z Ostravy, který rozprodával díly ze svého bouraného vozu. Za tuto převodovku zaplatil 15 000 Kč. Jelikož se jednalo o soukromou osobu, nebylo mu vydáno žádné potvrzení o koupi či doklad o zaplacení a dlužník bohužel nenašel kontakt na tuto osobu, aby ji požádal o osobní potvrzení daného obchodu. Při demontáži podvozku na voze kvůli výměně převodovky zjistil, že i podvozek automobilu je na hranici životnosti, proto provedl výměnu dílu [zadní i přední tlumiče včetně pružin, čepy řízení, přední ramena kompletní i s uložením, přední nástavce (silná koroze), přední brzdové kotouče a brzdové obložení, přední ložiska kol] a následně samotnou výměnu převodovky. Doklady o nákupu dílů na podvozek doložil s tím, že uvedené opravy na vozidle byly nezbytné, aby předmětné osobní vozidlo, které dlužník používá při své podnikatelské činnosti, nebylo nebezpečné provozovat na pozemních komunikacích a aby prošlo STK. 9. Dlužník doložil daňový doklad č. 22500599 vystavený prodejcem G-CAR services s. r. o. dne 4. 2. 2025 za nákup náhradních dílů včetně sady tlumičů v hodnotě 7 609 Kč, dále daňový doklad č. 22500151 vystavený shodným prodejcem dne 13. 1. 2025 na nákup náhradních dílů, a to čepů řízení ložiska dorazů, tlumiče, filtrů, snímače senzoru ABS a čepů ramene včetně dopravného na částku 4 941 Kč a dále doložil daňový doklad č. 22500358 vystavený shodným prodejcem dne 22. 1. 2025 na nákup uložení nápravnice brzdových kotoučů a desek včetně sady uložení v ceně 4 243 Kč. 10. Podle ustanovení § 108 I. Z. může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 2). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 3). 11. Podle ustanovení § 395 I. Z. insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že dlužník nebude schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle § 168 odst. 2 písm. a), přičemž výše splátky ostatním věřitelům včetně věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň nesmí být nižší než tato pohledávka náležící za období plnění splátkového kalendáře, a dále ani pohledávky podle § 169 odst. 1 písm. e) a § 390a odst. 5 (odstavec 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odstavec 2). 12. Podle ustanovení § 397 odst. 1 I. Z. nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku. Rozhodnutí o povolení oddlužení nemusí obsahovat odůvodnění a se doručuje pouze dlužníku. Odvolání proti němu není přípustné. 13. Z hlediska závěrů insolvenčního soudu o nutnosti uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je v přezkoumávané věci určující posouzení správnosti (předběžného) závěru insolvenčního soudu o tom, že dlužníkovi nebude povoleno oddlužení, jak navrhuje, neboť jím sleduje nepoctivý záměr. 14. Posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr (§ 395 odst. 1 písm. a/ I. Z.), je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012 sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněné pod č. 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 15. Insolvenční soud založil svůj předběžný závěr o nepoctivém záměru dlužníka na hodnocení chování dlužníka v předchozím insolvenčním řízení a dále na zjištění, že dlužník zatajil v předchozím insolvenčním řízení příjem za první čtvrtletí roku 2025 ve výši 143 092 Kč, ačkoliv v něm dne 6. 3. 2025 sám navrhl zrušení schváleného oddlužení se zdůvodněním, že není schopen si opatřit adekvátní příjem. 16. Odvolací soud souhlasí s námitkou, že pro insolvenční soud je v tomto insolvenčním řízení závazné, že předchozí schválené oddlužení dlužníka bylo zrušeno (a insolvenční řízení zastaveno) na jeho návrh, nikoliv z důvodů bránícím povolení oddlužení v dalším insolvenčním řízení. 17. Insolvenční soud se ovšem správně zabýval zjištěním, že v měsících leden až březen 2025, tedy za období, kdy probíhalo jeho předchozí oddlužení, měl dlužník příjem ve výši 143 092 Kč, který neposkytl svým věřitelům.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
18. Dlužník v průběhu odvolacího řízení vysvětlil, že reálně měl po odečtení vynaložených nákladů příjem za leden až březen 2025 v souhrnné výši pouze 88 000 Kč, z něhož hradil koupi náhradních dílů na opravu svého 20 let starého vozu v souhrnné výši 31 793 Kč. 19. Odvolací soud dospěl k závěru, že v odvolacím řízení dlužník se dlužníku podařilo zpochybnit předběžný závěr insolvenčního soudu o jeho nepoctivém záměru při podání opětovného návrhu na povolení oddlužení, proto bude na místě, aby insolvenční soud postupoval v souladu s ustanovením § 397 odst. 1 I. Z. a zjišťování a hodnocení skutečností o poctivosti přístupu dlužníka v oddlužení ponechal na dalším šetření ustanoveného insolvenčního správce, kterému bude dlužník povinen vytýkané okolnosti řádně vysvětlit a doložit, a dále na případném průběhu schůze věřitelů svolané (na návrh nadpoloviční většiny věřitelů podle ustanovení § 399 I. Z.) k projednání způsobu oddlužení dlužníka a hlasování o jeho přijetí. 20. Z uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil napadené usnesení tak, že se dlužníku záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o. s. ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 27. listopadu 2025
JUDr. Vojtěch Brhel v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
č. j. KSBR 27 INS 7505/2025 2 VSOL 551/2025-A-18
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Táni Šimečkové a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci dlužníka: Jan anonymizovano , narozený anonymizovano trvale bytem 687 38 Nedakonice 450 korespondenční adresa 686 01 Kostelany nad Moravou 223 zastoupený advokátem Mgr. Martinem Ludvíkem sídlem Masarykovo náměstí 168, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm o insolvenčním návrhu dlužníka o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. srpna 2025, č. j. KSBR 27 INS 7505/2025-A-7
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. srpna 2025 č. j. KSBR 27 INS 7505/2025-A-7 se mění tak, že se dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.
Odůvodnění: 1. Krajský soud v Brně (dále insolvenční soud ) v záhlaví označeným usnesením uložil dlužníku Janu anonymizovano , aby do 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč na účet Krajského soudu v Brně. 2. Insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužník sleduje podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, doručeným insolvenčnímu soudu dne 14. 4. 2025, nepoctivý záměr. Dlužník v tomto návrhu uvedl, že má aktuálně příjem ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 32 000 Kč čistého měsíčně, za období leden až březen 2025 měl příjem z podnikání ve výši 143 902 Kč. U Krajského soudu v Brně dříve probíhalo předchozí insolvenční řízení dlužníka, které bylo pravomocně ukončeno v dubnu 2025 usnesením č. j. KSBR 26 INS 15553/2020-B-45 poté, co sám dlužník navrhl zrušení oddlužení z důvodu neschopnosti zajistit si dostatečný příjem. V tomto předchozím insolvenčním řízení dlužník dlouhodobě porušoval své povinnosti v oddlužení, které směřovalo ke zrušení oddlužení z důvodů uvedených v ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále I. Z. ), neboť nehradil minimální splátku do oddlužení (za 45 měsíců trvání oddlužení uhradil svým věřitelům pouze 17 871 Kč, tedy cca 0,83 % jejich pohledávek), nepředkládal doklady o svých příjmech, neposkytoval součinnost insolvenčnímu správci ke stanovení zálohové splátky, nezajistil řádné hrazení plnění z darovací smlouvy a zavinil vznik nových závazků po splatnosti u České průmyslové zdravotní pojišťovny ve výši 14 840 Kč, u České správy sociálního zabezpečení ve výši 19 260 Kč a u České podnikatelské pojišťovny ve výši 10 148 Kč. Současně dlužník neprojevoval snahu o nápravu uvedených pochybení. Insolvenční soud poukázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k nepoctivému záměru vyjádřenou např. v usnesení ze dne 31. 1. 2019 sen. zn. 29 NSČR 41/2017, případně v usnesení
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
ze dne 28. 3. 2012 sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněném pod č. 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přihlédl k porušování povinností dlužníka v předchozím insolvenčním řízení a k tomu, že v okamžiku, kdy už bylo zřejmé, že bude předchozí oddlužení zrušeno, navrhl dlužník jeho oddlužení sám, přitom usnesení o zrušení oddlužení nabylo právní moci dne 9. 4. 2025 a již 14. 4. 2025 dlužník podal tento insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v němž vyčíslil své příjmy za období leden až březen 2025, tedy za období, kdy probíhalo jeho předchozí oddlužení, ve výši 143 092 Kč. Na základě výzvy soudu sdělil insolvenční správce dlužníka z předchozího insolvenčního řízení, že o těchto příjmech z podnikání jej dlužník vůbec neinformoval, ke své podnikatelské činnosti, kterou měl zahájit již v roce 2024, nepředkládal žádné doklady o příjmech a poté, co jej vyzval ke sjednání nápravy, pouze sdělil, že bude podávat návrh na zrušení oddlužení. Na základě těchto informací insolvenční soud dospěl k závěru, že je důvodný předpoklad, že podaným návrhem na povolení oddlužení dlužník sleduje nepoctivý záměr, takže nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) I. Z. a jediným možným řešením úpadku dlužníka je prohlášení konkursu na jeho majetek. Ze seznamu majetku dlužníka vyplývá, že nedisponuje finančními prostředky v hotovosti, ani na účtu a nevlastní ani žádný jiný reálně zpeněžitelný majetek, proto insolvenční soud považoval složení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 odst. 2 a 3 I. Z. za nezbytné. Výši zálohy určil soud v maximální výši s přihlédnutím ke skutečnosti, že minimální náklady řízení by byly v případě konkursu ve výši 67 760 Kč, neboť odměna insolvenčního správce činí 45 000 Kč, v předchozím insolvenčním řízení bylo přezkoumáno 11 přihlášek pohledávek, tudíž lze předpokládat odměnu za přezkoumání přihlášek pohledávek ve výši 11 000 Kč, vše navýšeno o 21 % DPH. S ohledem na tyto předpokládané náklady stanovil insolvenční soud zálohu k jejich krytí. 3. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž nesouhlasil se závěrem, že sleduje podaným návrhem na povolení oddlužení nepoctivý záměr. Odvolatel v aktuálním návrhu na povolení oddlužení doložil k příjmům za rok 2025 faktury, z nichž insolvenční soud konstatoval, že jeho příjem za první 3 měsíce roku 2025 činil 143 902 Kč. Z předložených faktur je zřejmé, že jeho hrubý příjem byl 167 608 Kč, a jsou v něm zahrnuty i položky za náhradní díly, které samozřejmě nebyly jeho příjmem. Z uvedeného plyne, že reálně si odvolatel přišel na příjem po odečtení nákladů pouze ve výši 41 200 Kč v lednu 2025, 36 400 Kč v únoru 2025 (z nichž bylo proplaceno pouze 30 000 Kč) a 16 800 Kč v březnu 2025. Do toho na počátku ledna 2025 došlo k poruše jeho osobního vozidla Renault Espace reg. zn. 4H9 5444, které si musel svépomocí opravit (uvedené vozidlo je nezbytnou pomůckou pro jeho podnikání). Jednalo se o převodovku a opravu podvozku, když pouze za náhradní díly dal skoro veškerý svůj příjem za měsíc leden 2025. Vzhledem k tomu, že prováděl opravu sám a náhradní díly kupoval přes portál www.bazos.cz, bohužel k tomuto nemá žádné doklady, které by mohl soudu doložit. Celkově rok 2024 nebyl pro odvolatele finančně úspěšný, příjmy nedosahovaly výše, aby byl schopen hradit stanovenou zálohovou splátku po celé období, vznikly mu dluhy na zdravotním a sociálním pojištění. Na začátku roku 2025 se mu naskytla možnost vykonávat práci pro společnost Salvage-UH s. r. o., v níž však působil pouze jako záskok za dočasně nemocného pracovníka, uvedené příjmy měl tedy pouze prvé dva měsíce roku 2025, následně se opět ocitl v situaci, kdy neměl zajištěný žádný budoucí příjem. Spolupráce se Salvage- UH s. r. o. skončila ke dni 14. 2. 2025, když se jejich pracovník vrátil do práce, další zakázky již dlužník neměl sjednané. Proto neviděl jinou situaci než podat návrhu na zrušení jeho schváleného oddlužení, neboť věděl, že nemá zajištěný příjem do budoucna, z něhož by oddlužení mohlo být plněno. Až poté, co podal návrh na zrušení oddlužení, získal zakázku u společnosti Autodoprava Adam Kaňkovský s. r. o. na zemní práce a následně se z této jednorázové zakázky vytvořila další spolupráce, která odvolateli zajišťuje stabilní příjem, proto v čestném prohlášení ze dne 8. 4. 2025 mohl tvrdit očekávaný příjem ve výši 32 000 Kč. Bohužel v oboru podnikání odvolatele se vše řeší telefonicky, domluví se místo a čas, kde se má vykonávat práce, proto nemá
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
žádnou smluvní dokumentaci. Podle odvolatele soudem stanovená záloha ve výši 50 000 Kč nebyla řádně odůvodněna a domníval se, že v případě uložení zálohy musí soud provést aspoň základní právní posouzení o možném dalším vývoji insolvenčního řízení. V případě zastavení insolvenčního řízení nemůže být namístě, aby soud ukládal povinnost hradit zálohu na náklady řízení v maximální možné výši 50 000 Kč. S ohledem na uvedené odvolatel navrhoval, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že se mu povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. 4. Podle ustanovení § 7 I. Z. nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a, odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 6. Odvolací soud předně konstatuje, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné, neboť insolvenční soud podrobně uvedl důvody, které ho vedly ke stanovení zálohy, včetně její výše, a případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu odvolání na újmu uplatnění práv odvolatele, když dostatečně formuloval odvolací důvody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sen. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 7. Zjištění insolvenčního soudu jsou správná, odvoláním nebyla zpochybněna, proto z nich odvolací soud vyšel. 8. Odvolací soud vyzval dlužníka k doložení tvrzených oprav na osobním vozidle Renault Espace v lednu a únoru 2025, které měl hradit z příjmu dosaženého v lednu a únoru 2025. Dlužník na tuto výzvu sdělil, že v lednu 2025 na tomto voze svépomocí vyměnil převodovku a opravil podvozek, jelikož je automechanik. Jelikož se na tak staré auto z ekonomického důvodu nevyplatí nechat převodovku repasovat v odborné firmě, sehnal náhradní převodovku na internetovém serveru bazos.cz od soukromého prodejce z Ostravy, který rozprodával díly ze svého bouraného vozu. Za tuto převodovku zaplatil 15 000 Kč. Jelikož se jednalo o soukromou osobu, nebylo mu vydáno žádné potvrzení o koupi či doklad o zaplacení a dlužník bohužel nenašel kontakt na tuto osobu, aby ji požádal o osobní potvrzení daného obchodu. Při demontáži podvozku na voze kvůli výměně převodovky zjistil, že i podvozek automobilu je na hranici životnosti, proto provedl výměnu dílu [zadní i přední tlumiče včetně pružin, čepy řízení, přední ramena kompletní i s uložením, přední nástavce (silná koroze), přední brzdové kotouče a brzdové obložení, přední ložiska kol] a následně samotnou výměnu převodovky. Doklady o nákupu dílů na podvozek doložil s tím, že uvedené opravy na vozidle byly nezbytné, aby předmětné osobní vozidlo, které dlužník používá při své podnikatelské činnosti, nebylo nebezpečné provozovat na pozemních komunikacích a aby prošlo STK. 9. Dlužník doložil daňový doklad č. 22500599 vystavený prodejcem G-CAR services s. r. o. dne 4. 2. 2025 za nákup náhradních dílů včetně sady tlumičů v hodnotě 7 609 Kč, dále daňový doklad č. 22500151 vystavený shodným prodejcem dne 13. 1. 2025 na nákup náhradních dílů, a to čepů řízení ložiska dorazů, tlumiče, filtrů, snímače senzoru ABS a čepů ramene včetně dopravného na částku 4 941 Kč a dále doložil daňový doklad č. 22500358 vystavený shodným prodejcem dne 22. 1. 2025 na nákup uložení nápravnice brzdových kotoučů a desek včetně sady uložení v ceně 4 243 Kč. 10. Podle ustanovení § 108 I. Z. může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 2). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 3). 11. Podle ustanovení § 395 I. Z. insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že dlužník nebude schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle § 168 odst. 2 písm. a), přičemž výše splátky ostatním věřitelům včetně věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň nesmí být nižší než tato pohledávka náležící za období plnění splátkového kalendáře, a dále ani pohledávky podle § 169 odst. 1 písm. e) a § 390a odst. 5 (odstavec 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odstavec 2). 12. Podle ustanovení § 397 odst. 1 I. Z. nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku. Rozhodnutí o povolení oddlužení nemusí obsahovat odůvodnění a se doručuje pouze dlužníku. Odvolání proti němu není přípustné. 13. Z hlediska závěrů insolvenčního soudu o nutnosti uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je v přezkoumávané věci určující posouzení správnosti (předběžného) závěru insolvenčního soudu o tom, že dlužníkovi nebude povoleno oddlužení, jak navrhuje, neboť jím sleduje nepoctivý záměr. 14. Posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr (§ 395 odst. 1 písm. a/ I. Z.), je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012 sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněné pod č. 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 15. Insolvenční soud založil svůj předběžný závěr o nepoctivém záměru dlužníka na hodnocení chování dlužníka v předchozím insolvenčním řízení a dále na zjištění, že dlužník zatajil v předchozím insolvenčním řízení příjem za první čtvrtletí roku 2025 ve výši 143 092 Kč, ačkoliv v něm dne 6. 3. 2025 sám navrhl zrušení schváleného oddlužení se zdůvodněním, že není schopen si opatřit adekvátní příjem. 16. Odvolací soud souhlasí s námitkou, že pro insolvenční soud je v tomto insolvenčním řízení závazné, že předchozí schválené oddlužení dlužníka bylo zrušeno (a insolvenční řízení zastaveno) na jeho návrh, nikoliv z důvodů bránícím povolení oddlužení v dalším insolvenčním řízení. 17. Insolvenční soud se ovšem správně zabýval zjištěním, že v měsících leden až březen 2025, tedy za období, kdy probíhalo jeho předchozí oddlužení, měl dlužník příjem ve výši 143 092 Kč, který neposkytl svým věřitelům.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.
18. Dlužník v průběhu odvolacího řízení vysvětlil, že reálně měl po odečtení vynaložených nákladů příjem za leden až březen 2025 v souhrnné výši pouze 88 000 Kč, z něhož hradil koupi náhradních dílů na opravu svého 20 let starého vozu v souhrnné výši 31 793 Kč. 19. Odvolací soud dospěl k závěru, že v odvolacím řízení dlužník se dlužníku podařilo zpochybnit předběžný závěr insolvenčního soudu o jeho nepoctivém záměru při podání opětovného návrhu na povolení oddlužení, proto bude na místě, aby insolvenční soud postupoval v souladu s ustanovením § 397 odst. 1 I. Z. a zjišťování a hodnocení skutečností o poctivosti přístupu dlužníka v oddlužení ponechal na dalším šetření ustanoveného insolvenčního správce, kterému bude dlužník povinen vytýkané okolnosti řádně vysvětlit a doložit, a dále na případném průběhu schůze věřitelů svolané (na návrh nadpoloviční většiny věřitelů podle ustanovení § 399 I. Z.) k projednání způsobu oddlužení dlužníka a hlasování o jeho přijetí. 20. Z uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil napadené usnesení tak, že se dlužníku záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o. s. ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 27. listopadu 2025
JUDr. Vojtěch Brhel v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Alena Nováková.