2 VSOL 523/2012-A-11
KSBR 26 INS 8760/2012 2 VSOL 523/2012-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Višňová 861, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, o insolvenčním návrhu věřitele Europé Integrée, spol. s r.o., se sídlem Na Královkách 930, 664 34 Kuřim, identifikační číslo osoby 28 30 28 69, rozhodl o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.4.2012, č. j. KSBR 26 INS 8760/2012-A-4,
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh věřitele a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
V důvodech usnesení uvedl, že věřitel se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 12.4.2012 domáhal prohlášení konkursu na majetek dlužnice Jany anonymizovano . V návrhu uvedl, že má za dlužnicí celkovou pohledávku ve výši Kč 7.400,-na jistině a tato pohledávka vznikla z důvodu nezaplacení faktury za poskytnuté služby. Dále tvrdil, že dlužnice neplní své závazky z důvodu absence finančních prostředků, je nesolventní, kromě sociálních dávek a výživného na nezletilé děti nemá žádný příjem a mimo vybavení domácnosti nemá žádný majetek. Jako další věřitele uvedl Profi Credit Czech, a.s. pro částku nejméně Kč 50.000,-a Provident Financial, s.r.o. pro částku nejméně Kč 60.000,-a v dalším odkázal na spis KSBR 26 INS 12757/2011. Současně věřitel souhlasil s plněním nižším než 30 % výše jistiny jeho pohledávky v případě, že by soud rozhodl o oddlužení dlužnice povolením splátkového kalendáře. Podle soudu prvního stupně věřitel kromě údaje o tom,
že má pohledávku za dlužnicí ve výši 7.400,-Kč, neuvedl žádné další údaje nutné pro posouzení, zda je dlužnice v úpadku. Neuvedl, kdy nastala splatnost jeho pohledávky, pouze odkázal na fakturu 108044. Rovněž netvrdil u uvedených věřitelů splatnost jejich pohledávek, pouze jako důkaz navrhl dotaz na tyto věřitele. Vzhledem k tomu, že v návrhu nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužnice, soud prvního stupně návrh odmítl podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ). O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 146 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) s tím, že dlužnici žádné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. V něm namítl, že není schopen prokázat předlužení dlužnice, byť si mohl stáhnout doklady ze spisu KSBR 26 INS 12757/2011 a přiložit je k návrhu jako důkaz. Odkazem na toto insolvenční řízení dlužnice však formálně splnil svou zákonnou povinnost. Rovněž nesouhlasil s názorem soudu prvního stupně, který poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 1/2008 a 29 NSČR 7/2008. Uvedl, že není schopen zajistit hodnověrným způsobem doklady prokazující existenci závazků dlužnice, když nemá oprávnění nahlížet do jakéhokoliv spisu.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud poté, co shledal, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné.
Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno dne 12.4.2012 insolvenčním návrhem věřitele Europé Integrée, spol. s r.o., který tvrdil existenci své pohledávky za dlužnicí ve výši 7.400,-Kč z důvodu nezaplacení faktury za poskytnuté služby. Současně odkázal na fakturu č. 108044. Dále uvedl, že dlužnice neplní své závazky. Jako další věřitele dlužnice označil Profi Credit Czech, a.s. a Provident Financial, s.r.o. a uvedl výši jejich pohledávek (50.000,-Kč a 60.000,-Kč). Přitom sdělil, že další věřitelé jsou dohledatelní ve spise KSBR 26 INS 12757/2011. Závěrem věřitel popsal sociální a finanční situaci dlužnice.
Podle ust. § 103 odst. 1 věty první IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popř. označení jejich zástupců.
Podle ust. § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Ustanovení § 103 odst. 3 IZ stanoví, že insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit ( platební neschopnost ). Podle odst. 2 se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh věřitele neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice.
Odvolací soud má za to, že i při posuzování náležitostí věřitelského návrhu lze vyjít se závěrů uvedených Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS ČR pod č. 88 v roce 2010, byť je dovolací soud formuloval výslovně pouze pro insolvenční návrh dlužníka, který není podnikatelem. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti, se i u věřitelských návrhů rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů, kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.
I věřitelský insolvenční návrh tedy musí obsahovat takové konkrétní údaje, které v případě jejich osvědčení mohou být podkladem pro závěr o naplnění všech znaků úpadku dle ust. § 3 odst. 1 IZ ve formě platební neschopnosti. Předně je třeba uvést, že věřitel sice ve svém návrhu uvedl právní důvod a výši své pohledávky za dlužnicí, avšak neuvedl dobu její splatnosti. Dále sice řádně označil další dva věřitele (právnické osoby) dlužnice i výši jejich pohledávek, neuvedl však již další konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na to, že tyto osoby mají za dlužnicí peněžité pohledávky po dobu delší 30 dnů po splatnosti. Bez údaje o splatnosti pohledávky, příp. jiných údajů, z nichž lze na to, že nejméně dva věřitelé mají za dlužnicí pohledávku déle než 30 dnů po splatnosti, alespoň usuzovat (např. data vydání vykonatelného rozhodnutí), nelze mít za naplněný znak úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) IZ. Rovněž tak navrhující věřitel v insolvenčním návrhu neuvedl žádné konkrétní údaje, jež by svědčily o neschopnosti dlužnice hradit své splatné závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ a odst. 2 IZ).
Námitku věřitele, že není dobře možné, aby si opatřil konkrétní údaje, nepokládá odvolací soud za důvodnou. Hodlá-li věřitel podat insolvenční návrh, musí tak činit při vědomí platné právní úpravy, která (jak shora vyloženo) nečiní rozdílu mezi návrhem dlužnickým a věřitelským. K podání návrhu by tak měl věřitel odpovědně přistoupit pouze tehdy, disponuje-li potřebnými údaji o dalších věřitelích dlužnice a její schopnosti hradit splatné závazky. Nelze přehlédnout, že platná úprava spojuje se zahájením insolvenčního řízení v ust. § 109 a násl. IZ významné účinky, z čehož lze dovodit, že insolvenční navrhovatelé by měli k podávání návrhu přistupovat pouze za situace, jsou-li schopni vyhovět náležitostem kladeným na insolvenční návrhy ust. § 103 IZ.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Věřitel nebyl se svým odvoláním procesně úspěšný a dlužnici v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ) k Nevyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.
V Olomouci dne 25. července 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 26 INS 8760/2012 2 VSOL 523/2012-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Višňová 861, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, o insolvenčním návrhu věřitele Europé Integrée, spol. s r.o., se sídlem Na Královkách 930, 664 34 Kuřim, identifikační číslo osoby 28 30 28 69, rozhodl o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.4.2012, č. j. KSBR 26 INS 8760/2012-A-4,
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh věřitele a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
V důvodech usnesení uvedl, že věřitel se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 12.4.2012 domáhal prohlášení konkursu na majetek dlužnice Jany anonymizovano . V návrhu uvedl, že má za dlužnicí celkovou pohledávku ve výši Kč 7.400,-na jistině a tato pohledávka vznikla z důvodu nezaplacení faktury za poskytnuté služby. Dále tvrdil, že dlužnice neplní své závazky z důvodu absence finančních prostředků, je nesolventní, kromě sociálních dávek a výživného na nezletilé děti nemá žádný příjem a mimo vybavení domácnosti nemá žádný majetek. Jako další věřitele uvedl Profi Credit Czech, a.s. pro částku nejméně Kč 50.000,-a Provident Financial, s.r.o. pro částku nejméně Kč 60.000,-a v dalším odkázal na spis KSBR 26 INS 12757/2011. Současně věřitel souhlasil s plněním nižším než 30 % výše jistiny jeho pohledávky v případě, že by soud rozhodl o oddlužení dlužnice povolením splátkového kalendáře. Podle soudu prvního stupně věřitel kromě údaje o tom,
že má pohledávku za dlužnicí ve výši 7.400,-Kč, neuvedl žádné další údaje nutné pro posouzení, zda je dlužnice v úpadku. Neuvedl, kdy nastala splatnost jeho pohledávky, pouze odkázal na fakturu 108044. Rovněž netvrdil u uvedených věřitelů splatnost jejich pohledávek, pouze jako důkaz navrhl dotaz na tyto věřitele. Vzhledem k tomu, že v návrhu nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužnice, soud prvního stupně návrh odmítl podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ). O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 146 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) s tím, že dlužnici žádné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. V něm namítl, že není schopen prokázat předlužení dlužnice, byť si mohl stáhnout doklady ze spisu KSBR 26 INS 12757/2011 a přiložit je k návrhu jako důkaz. Odkazem na toto insolvenční řízení dlužnice však formálně splnil svou zákonnou povinnost. Rovněž nesouhlasil s názorem soudu prvního stupně, který poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 1/2008 a 29 NSČR 7/2008. Uvedl, že není schopen zajistit hodnověrným způsobem doklady prokazující existenci závazků dlužnice, když nemá oprávnění nahlížet do jakéhokoliv spisu.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud poté, co shledal, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné.
Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno dne 12.4.2012 insolvenčním návrhem věřitele Europé Integrée, spol. s r.o., který tvrdil existenci své pohledávky za dlužnicí ve výši 7.400,-Kč z důvodu nezaplacení faktury za poskytnuté služby. Současně odkázal na fakturu č. 108044. Dále uvedl, že dlužnice neplní své závazky. Jako další věřitele dlužnice označil Profi Credit Czech, a.s. a Provident Financial, s.r.o. a uvedl výši jejich pohledávek (50.000,-Kč a 60.000,-Kč). Přitom sdělil, že další věřitelé jsou dohledatelní ve spise KSBR 26 INS 12757/2011. Závěrem věřitel popsal sociální a finanční situaci dlužnice.
Podle ust. § 103 odst. 1 věty první IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popř. označení jejich zástupců.
Podle ust. § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Ustanovení § 103 odst. 3 IZ stanoví, že insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit ( platební neschopnost ). Podle odst. 2 se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh věřitele neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice.
Odvolací soud má za to, že i při posuzování náležitostí věřitelského návrhu lze vyjít se závěrů uvedených Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS ČR pod č. 88 v roce 2010, byť je dovolací soud formuloval výslovně pouze pro insolvenční návrh dlužníka, který není podnikatelem. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti, se i u věřitelských návrhů rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů, kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.
I věřitelský insolvenční návrh tedy musí obsahovat takové konkrétní údaje, které v případě jejich osvědčení mohou být podkladem pro závěr o naplnění všech znaků úpadku dle ust. § 3 odst. 1 IZ ve formě platební neschopnosti. Předně je třeba uvést, že věřitel sice ve svém návrhu uvedl právní důvod a výši své pohledávky za dlužnicí, avšak neuvedl dobu její splatnosti. Dále sice řádně označil další dva věřitele (právnické osoby) dlužnice i výši jejich pohledávek, neuvedl však již další konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na to, že tyto osoby mají za dlužnicí peněžité pohledávky po dobu delší 30 dnů po splatnosti. Bez údaje o splatnosti pohledávky, příp. jiných údajů, z nichž lze na to, že nejméně dva věřitelé mají za dlužnicí pohledávku déle než 30 dnů po splatnosti, alespoň usuzovat (např. data vydání vykonatelného rozhodnutí), nelze mít za naplněný znak úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) IZ. Rovněž tak navrhující věřitel v insolvenčním návrhu neuvedl žádné konkrétní údaje, jež by svědčily o neschopnosti dlužnice hradit své splatné závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ a odst. 2 IZ).
Námitku věřitele, že není dobře možné, aby si opatřil konkrétní údaje, nepokládá odvolací soud za důvodnou. Hodlá-li věřitel podat insolvenční návrh, musí tak činit při vědomí platné právní úpravy, která (jak shora vyloženo) nečiní rozdílu mezi návrhem dlužnickým a věřitelským. K podání návrhu by tak měl věřitel odpovědně přistoupit pouze tehdy, disponuje-li potřebnými údaji o dalších věřitelích dlužnice a její schopnosti hradit splatné závazky. Nelze přehlédnout, že platná úprava spojuje se zahájením insolvenčního řízení v ust. § 109 a násl. IZ významné účinky, z čehož lze dovodit, že insolvenční navrhovatelé by měli k podávání návrhu přistupovat pouze za situace, jsou-li schopni vyhovět náležitostem kladeným na insolvenční návrhy ust. § 103 IZ.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Věřitel nebyl se svým odvoláním procesně úspěšný a dlužnici v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ) k Nevyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.
V Olomouci dne 25. července 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu