2 VSOL 519/2011-A-15
KSBR 31 INS 12403/2011 2 VSOL 519/2011-A-15
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Květoslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem 671 64 Božice 121, adresa pro doručování Brněnská 284/48, 691 83 Drnholec, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.7.2011, č. j. KSBR 31 INS 12403/2011-A-6,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se n e o d m í t á.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 14.7.2011 domáhala rozhodnutí o úpadku. Podle soudu prvního stupně insolvenční návrh neobsahuje rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužnice nebo hrozící úpadek. Dlužnice v návrhu uvedla, že má celkem 13 věřitelů a 19 závazků, přičemž celková částka nezajištěných závazků činí 1.266.430,-Kč, vůči jednomu zajištěnému věřiteli má dlužnice závazek ve výši 22.600,-Kč a je v prodlení s úhradou splátek více jak 30 dní. Dle soudu prvního stupně dlužnice osvědčila pouze jednu z podmínek úpadku, a to mnohost věřitelů, když neuvedla splatnost jednotlivých závazků, údaje o posledních platbách ani výši smluvených měsíčních splátek. Dlužnice tedy neuvedla rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek, proto postupoval soud podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že splatnost jednotlivých závazků a údaje o posledních platbách uvedla v příloze. Uvedla také identifikaci věřitelů, číslo závazku, měsíční splátku a dobu, kdy naposledy zaplatila -A-7 splátku. Podle dlužnice je oddlužení jediná cesta, aby se vyrovnala se svými věřiteli a bez stresu vychovávala svoje děti.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.
Podle ust. § 103 odst. 1 IZ musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky plnit, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 14.7.2011 domáhala rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhla plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že má v současné době 13 věřitelů a 19 závazků, přičemž celková výše nezajištěných závazků dosahuje 1.266.430,-Kč a dále má jeden zajištěný závazek ve výši 22.600,-Kč. V kolonce č. 20 návrhu dlužnice označila dva vykonatelné závazky, vůči věřiteli Profi Credit (La 4706/10-9) a Pojišťovně České spořitelny (14EC 1036/2010-18). V seznamu závazků pak dlužnice označila své nevykonatelné a vykonatelné závazky ve smyslu ust. § 104 odst. 3 IZ, u nevykonatelných závazků uvedla, kdy naposledy uhradila splátku a výslovně prohlásila, že seznam závazků je pravdivý, úplný a správný, což stvrdila svým podpisem. Seznam závazků proto může být vzat do -A-7 úvahy pro účely posouzení, zda dlužnice splnila povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).
Takto vylíčená skutková tvrzení jsou podle názoru odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1 IZ. Předně dlužnice v insolvenčním návrhu uvedla, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), své věřitele konkretizovala a vyčíslila výši svých závazků v seznamu závazků. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud názoru, že z obsahu návrhu ve spojení se seznamem závazků lze dovodit skutková tvrzení způsobilá osvědčit i znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ, tj. splatnost závazků a neschopnost dlužnice hradit své splatné závazky (domněnka dle § 3 odst. 2 písm. b/ IZ). Skutečnost, že se jedná o věřitele s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů, lze u věřitelů s vykonatelnými pohledávkami dovodit z uvedených spisových značek příslušných rozhodnutí, kdy se má za to, že závazky dlužnice musely být splatné. V této souvislosti možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 2/2008 ze dne 27.1.2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 88/2010, v němž Nejvyšší soud vyslovil názor, že u vykonatelné pohledávky lze dovodit závěr o existenci pohledávky po lhůtě splatnosti, ovšem bez údaje o tom, jak dlouho je pohledávka po lhůtě splatnosti.
Ze seznamu závazků, který dlužnice opatřila svým podpisem a prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, lze tedy dovodit splatnost nevykonatelných a vykonatelných závazků dlužnice. Je tedy zcela nepochybné, že peněžité závazky dlužnice jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ), přičemž dlužnice dle svého vlastního tvrzení není schopna tyto své závazky plnit, když je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.
Lze tedy uzavřít, že insolvenční návrh dlužnice obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které jsou způsobilé osvědčit její úpadek dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Insolvenční návrh netrpí vadami, které by bránily dalšímu pokračování v řízení. Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 25. listopadu 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 31 INS 12403/2011 2 VSOL 519/2011-A-15
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Květoslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem 671 64 Božice 121, adresa pro doručování Brněnská 284/48, 691 83 Drnholec, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.7.2011, č. j. KSBR 31 INS 12403/2011-A-6,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se n e o d m í t á.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 14.7.2011 domáhala rozhodnutí o úpadku. Podle soudu prvního stupně insolvenční návrh neobsahuje rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužnice nebo hrozící úpadek. Dlužnice v návrhu uvedla, že má celkem 13 věřitelů a 19 závazků, přičemž celková částka nezajištěných závazků činí 1.266.430,-Kč, vůči jednomu zajištěnému věřiteli má dlužnice závazek ve výši 22.600,-Kč a je v prodlení s úhradou splátek více jak 30 dní. Dle soudu prvního stupně dlužnice osvědčila pouze jednu z podmínek úpadku, a to mnohost věřitelů, když neuvedla splatnost jednotlivých závazků, údaje o posledních platbách ani výši smluvených měsíčních splátek. Dlužnice tedy neuvedla rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek, proto postupoval soud podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že splatnost jednotlivých závazků a údaje o posledních platbách uvedla v příloze. Uvedla také identifikaci věřitelů, číslo závazku, měsíční splátku a dobu, kdy naposledy zaplatila -A-7 splátku. Podle dlužnice je oddlužení jediná cesta, aby se vyrovnala se svými věřiteli a bez stresu vychovávala svoje děti.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.
Podle ust. § 103 odst. 1 IZ musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky plnit, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 14.7.2011 domáhala rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhla plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že má v současné době 13 věřitelů a 19 závazků, přičemž celková výše nezajištěných závazků dosahuje 1.266.430,-Kč a dále má jeden zajištěný závazek ve výši 22.600,-Kč. V kolonce č. 20 návrhu dlužnice označila dva vykonatelné závazky, vůči věřiteli Profi Credit (La 4706/10-9) a Pojišťovně České spořitelny (14EC 1036/2010-18). V seznamu závazků pak dlužnice označila své nevykonatelné a vykonatelné závazky ve smyslu ust. § 104 odst. 3 IZ, u nevykonatelných závazků uvedla, kdy naposledy uhradila splátku a výslovně prohlásila, že seznam závazků je pravdivý, úplný a správný, což stvrdila svým podpisem. Seznam závazků proto může být vzat do -A-7 úvahy pro účely posouzení, zda dlužnice splnila povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).
Takto vylíčená skutková tvrzení jsou podle názoru odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1 IZ. Předně dlužnice v insolvenčním návrhu uvedla, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), své věřitele konkretizovala a vyčíslila výši svých závazků v seznamu závazků. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud názoru, že z obsahu návrhu ve spojení se seznamem závazků lze dovodit skutková tvrzení způsobilá osvědčit i znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ, tj. splatnost závazků a neschopnost dlužnice hradit své splatné závazky (domněnka dle § 3 odst. 2 písm. b/ IZ). Skutečnost, že se jedná o věřitele s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů, lze u věřitelů s vykonatelnými pohledávkami dovodit z uvedených spisových značek příslušných rozhodnutí, kdy se má za to, že závazky dlužnice musely být splatné. V této souvislosti možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 2/2008 ze dne 27.1.2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 88/2010, v němž Nejvyšší soud vyslovil názor, že u vykonatelné pohledávky lze dovodit závěr o existenci pohledávky po lhůtě splatnosti, ovšem bez údaje o tom, jak dlouho je pohledávka po lhůtě splatnosti.
Ze seznamu závazků, který dlužnice opatřila svým podpisem a prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, lze tedy dovodit splatnost nevykonatelných a vykonatelných závazků dlužnice. Je tedy zcela nepochybné, že peněžité závazky dlužnice jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ), přičemž dlužnice dle svého vlastního tvrzení není schopna tyto své závazky plnit, když je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.
Lze tedy uzavřít, že insolvenční návrh dlužnice obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které jsou způsobilé osvědčit její úpadek dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Insolvenční návrh netrpí vadami, které by bránily dalšímu pokračování v řízení. Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 25. listopadu 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu