2 VSOL 485/2018-B-49
č. j. KSBR 52 INS 5781/2015 2 VSOL 485/2018-B-49
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci
dlužnice: Jana anonymizovano anonymizovano , narozená anonymizovano bytem Lhota 41, 682 01 Vyškov
o konečné zprávě a o odměně a náhradě hotových výdajů
insolvenčního správce: Ing. Tomáš Kučera, sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno, IČ: 756 06 089,
o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. května 2018, č. j. KSBR 52 INS 5781/2015-B-37
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. května 2018, č. j. KSBR 52 INS 5781/2015-B-37 se potvrzuje.
Odůvodnění:
1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) schválil konečnou zprávu o zpeněžení majetkové podstaty dlužnice a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce Ing. Tomáše Kučery ze dne 28. 2. 2018 založenou na č. l. B-34 spisu, zveřejněnou vyhláškou ze dne 6. 3. 2018 na č. l. B-35 spisu s tím, že: a) příjmy majetkové podstaty činí 1 900 000 Kč, b) výdaje majetkové podstaty činí 1 918 468,70 Kč, c) částka určená k rozdělení mezi věřitele činí 0 Kč, d) odměna insolvenčního správce činí 162 428,42 Kč včetně 21 % DPH,
ISIR -2-KSBR 52 INS 5781/2015
e) hotové výdaje insolvenčního správce schvaluje ve výši 1 528,70 Kč včetně 21 % DPH.
Insolvenční soud přezkoumal konečnou zprávu insolvenčního správce a vyúčtování jeho odměny a hotových výdajů a vyhláškou ze dne 6. 3. 2018, č. j. KSBR 52 INS 5781/2015-B- 35 uvědomil o podání konečné zprávy a vyúčtování účastníky řízení; současně je uvědomil o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky. Proti konečné zprávě nepodal námitky žádný z účastníků řízení, soud neshledal důvody, pro které by ji neměl schválit, postupoval podle § 304 odst. 4 písm. a) I. Z. a konečnou zprávu schválil, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 315 odst. 1 písm. d) I. Z. v platném znění). Příjmy majetkové podstaty činí 1 900 000 Kč a její výdaje činí 1 918 468,70 Kč, tak jak insolvenční správce v konečné zprávě správně uvedl. Výši odměny insolvenčního správce soud určil dle § 1 odst. 2 a § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve výši 120 238,36 Kč a 14 000 Kč, tak jak správce účtoval, spolu s náhradou za 21 % DPH tedy celkem ve výši 162 428,42 Kč. Hotové výdaje insolvenčního správce soud schválil ve výši 1 528,70 Kč jako doložené a odpovídající srovnatelným insolvenčním řízením včetně částky deponované za účelem budoucích výdajů spojených s ukončením řízení. Odměna insolvenčního správce ve výši 145 488,42 Kč byla uspokojena z prostředků majetkové podstaty. Zbývající část odměny ve výši 16 940 Kč a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 1 528,70 Kč budou uhrazeny ze složené zálohy věřitelem. Po právní moci usnesení insolvenční správce vrátí složiteli nespotřebovanou část zálohy ve výši 31 531,30 Kč, přičemž pohledávka složitele z titulu složené spotřebované zálohy ve výši 18 468,70 Kč zůstane neuspokojena. Pro věřitele k rozvrhu nezůstává žádná částka.
2. Proti usnesení insolvenčního soudu podala dlužnice odvolání, ve kterém uvedla, že napadá předmětné usnesení v celém rozsahu, neboť má za to, že soud prvého stupně, rozhodl ve věci, která nenáleží do pravomoci soudu, neboť nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba a soud se nevypořádal s přihlášenými pohledávkami a věc v souladu s ustanovením § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. ) nesprávně právně posoudil. Dlužnice má za to, že rozhodnutí soudu prvého stupně opakovaně účelově opětovně vydával kolizní a konfliktní, či kontroverzní soudce Mgr. Bohdana Kopečná u zcela zásadně místně příslušného nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně . Dlužnice má dále za to, že insolvenční soud věc nesprávně právně posoudil, když při vydávání závěrečné zprávy vyhověl jen a pouze zcela bezpracným ziskům v podání insolvenčního správce Ing. Tomáše Kučery určené právní obchodní korporaci v.o.s., IČ.: 04204868, sídlem Čechyňská 419 / 14, 602 00 Brno a který se v závěrečné správě nezmiňuje ani slovíčkem o tom, co bude dál s přihlášenými pohledávkami věřitelů. Dále dlužnice uvedla bez dalších tvrzení zákonný text odvolacích důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) o. s. ř. Nad rámec výše uvedeného dlužnice dodala, že je tady možné pochybení soudu a soud prvého stupně Krajský soud v Brně v celém řízení a to od počátku řízení velmi závažně pochybil, což se snaží pokrýt usnesením sp. zn.: KSBR 52 INS 5781 / 2015-B-37 ze dne 21. května 2018, neboť protiprávně došlo k tomu, že procesní řízení nebyla projednávána veřejně podle čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky, věta první: Jednání před soudem je ústní a veřejné ve spojení s jedním s atributů ústavního principu ztělesňujícího právo je i to, že: každý má právo, aby jeho věc byla projednávána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti,
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSBR 52 INS 5781/2015
aby se mohl vyjádřit, ke všem navrhovaným a prováděným důkazům čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Důkaz:-pouze označuji celý kompletní spisový materiál vedený zcela zásadně místně příslušným nalézacím insolventním Krajským soudem Brno pod sp. zn.: KSBR 52 INS 5781/2015. Dlužnice dodala, že v dané věci se vyjádřil v interní správě ze dne 1. června 2018 i Nejvyšší soud České republiky v Brně, který se ztotožnil s možným pochybením soudu a konstatoval možnosti použití všech řádných opravných prostředků a všech mimořádných opravných prostředků, že Česká republika, prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR je zcela plně odpovědná za postupy činnosti či nečinnosti či absencí úkonů zákonodárci při výkonu veřejné moci, takzvaně nesprávným úředním postupem nebo rozhodnutím, či absencí úkonů, stát je plně zodpovědný i za selhávání kontrolních mechanismů více jak deset let, u zcela zásadně místně příslušného nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně a velmi závažného selhávání jeho místopředsedy Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Jana Kozáka spojovaného s insolvenční a konkurzní mafií a jde o soudce kterého dočasné po dobu vedení vyšetřováni brněnskou expoziturou o skutečnosti nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestní čin zneužití pravomoci úřední osoby Ministerstvo spravedlnosti ČR zprostilo funkce soudce v České republice. Na základě podaného odvolání dlužnice navrhuje, aby odvolací soud v intencích podaného odvolání napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě napadené usnesení změnil tak, že se návrhu v plném rozsahu vyhovuje.
3. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
4. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení odvolací soud vychází z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997, uveřejněný pod č. 63/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) a Nejvyššího soudu České republiky (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 908/2003 ze dne 30. 9. 2005, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSBR 52 INS 5781/2015
5. Insolvenční řízení bylo zahájeno 5. 3. 2015, usnesením ze dne 11. 6. 2015, byl zjištěn úpadek dlužnice a na majetek dlužnice byl prohlášen konkurs (dok. č. l. A-16), konečnou zprávu insolvenční správce doručil insolvenčnímu soudu dne 28. 2. 2018 (dok. č. l. B-34), vyhláškou ze dne 6. 3. 2018 insolvenční soud konečnou zprávu zveřejnil (dok. č. B-35), napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 21. 5. 2018. Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně postupoval dle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen I. Z. ) a podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. v platném znění (dále jen cit. vyhláška ).
6. Podle ustanovení § 302 odst. 1 věta první I. Z. v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu.
7. Podle ustanovení § 303 odst. 1 I. Z. současně s konečnou zprávou insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů.
8. Podle ustanovení § 304 I. Z.: (1) Insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. (2) O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření. (3) K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání zveřejní insolvenční soud vyhláškou; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům a státnímu zastupitelství, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. (4) Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí. (5) Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání. (6) Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.
9. Podle ustanovení § 38 odst. 1 věta první I. Z. insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů.
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -5-KSBR 52 INS 5781/2015
10. Odvolací soud se zabýval v prvé řadě otázkou, zda dlužnice je k podání odvolání aktivně legitimovanou osobou, vzhledem k tomu, že proti konečné zprávě námitky nebyly podány. S přihlédnutím k odvolacím námitkám, které nejsou zaměřeny proti samotné závěrečné zprávě podané správcem, nýbrž zejména proti postupu insolvenčního soudu v řízení, je třeba připustit, že odvolání přípustné je a dlužnice je oprávněnou osobou k jeho podání.
11. Odvolací soud proto z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ I. Z.), dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.
12. Odvolací námitky, že rozhodnutí soudu prvého stupně opakovaně účelově opětovně vydával kolizní a konfliktní, či kontroverzní soudce Mgr. Bohdana Kopečná u zcela zásadně místně příslušného nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně , nejsou důvodné. Odvolací soud konstatuje, že dlužnice k jednání a osobě soudkyně nic konkrétního a zásadního, z čeho by bylo lze usoudit na vadu zejména ve formě vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci, netvrdí, ze spisu rovněž nic závadného nevyplývá, proto v tvrzeném opakovaně účelově opětovně vydávaným rozhodnutím kolizním a konfliktním, či kontroverzním soudcem vada řízení není. Že je dána místní příslušnosti nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně je nepochybné vzhledem k tomu, že Krajský soud v Brně je obecným soudem dlužníka (§ 7b I. Z.).
13. Námitky proti výši odměny správce a náhradě hotových výloh nejsou rovněž důvodné, jednak insolvenční soud správně posoudil výši odměny i hotových výloh na podkladě konečné zprávě, konkrétní výhrady dlužnice v odvolání neuvádí a zejména námitky proti konečné zprávě v tomto směru nepodala. Obdobně nedůvodné jsou výhrady proti závěrečné zprávě (správce se v závěrečné zprávě nezmiňuje ani slovíčkem o tom, co bude dál s přihlášenými pohledávkami věřitelů), neboť ta odpovídá zákonným požadavků vymezeným v ustanovení § 302 I. Z., navíc námitky proti konečné zprávě dlužnice nepodala. Z další námitky, že procesní řízení nebyla projednávána veřejně podle čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky, věta první: Jednání před soudem je ústní a veřejné , není zcela patrno, kam míří. Obecně lze konstatovat, že insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách: a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon (§ 5 I. Z.). Zásadou veřejnosti se míní přístupnost pro každého, kdo se chce procesu (řízení) zúčastnit jako divák. Insolvenční zákon vymezuje, které otázky je třeba projednat (veřejně) při jednání, přičemž k vydání napadeného rozhodnutí tak zákon nestanoví. Konečně selhávání kontrolních mechanismů více jak deset let, u zcela zásadně místně příslušného nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně a velmi závažného selhávání jeho místopředsedy Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Jana Kozáka spojovaného s insolvenční a konkurzní
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -6-KSBR 52 INS 5781/2015
mafií a jde o soudce kterého dočasné po dobu vedení vyšetřováni brněnskou expoziturou o skutečnosti nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestní čin zneužití pravomoci úřední osoby Ministerstvo spravedlnosti ČR zprostilo funkce soudce v České republice se této věci netýká, alespoň dlužnice nic o dopadu selhávání kontrolních mechanismů na projednávanou věc netvrdí, proto ani tato námitka není důvodná.
14. Odvolací soud z těchto důvodů napadené usnesení jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.
Olomouc 31. října 2018
JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá
č. j. KSBR 52 INS 5781/2015 2 VSOL 485/2018-B-49
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci
dlužnice: Jana anonymizovano anonymizovano , narozená anonymizovano bytem Lhota 41, 682 01 Vyškov
o konečné zprávě a o odměně a náhradě hotových výdajů
insolvenčního správce: Ing. Tomáš Kučera, sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno, IČ: 756 06 089,
o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. května 2018, č. j. KSBR 52 INS 5781/2015-B-37
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. května 2018, č. j. KSBR 52 INS 5781/2015-B-37 se potvrzuje.
Odůvodnění:
1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) schválil konečnou zprávu o zpeněžení majetkové podstaty dlužnice a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce Ing. Tomáše Kučery ze dne 28. 2. 2018 založenou na č. l. B-34 spisu, zveřejněnou vyhláškou ze dne 6. 3. 2018 na č. l. B-35 spisu s tím, že: a) příjmy majetkové podstaty činí 1 900 000 Kč, b) výdaje majetkové podstaty činí 1 918 468,70 Kč, c) částka určená k rozdělení mezi věřitele činí 0 Kč, d) odměna insolvenčního správce činí 162 428,42 Kč včetně 21 % DPH,
ISIR -2-KSBR 52 INS 5781/2015
e) hotové výdaje insolvenčního správce schvaluje ve výši 1 528,70 Kč včetně 21 % DPH.
Insolvenční soud přezkoumal konečnou zprávu insolvenčního správce a vyúčtování jeho odměny a hotových výdajů a vyhláškou ze dne 6. 3. 2018, č. j. KSBR 52 INS 5781/2015-B- 35 uvědomil o podání konečné zprávy a vyúčtování účastníky řízení; současně je uvědomil o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky. Proti konečné zprávě nepodal námitky žádný z účastníků řízení, soud neshledal důvody, pro které by ji neměl schválit, postupoval podle § 304 odst. 4 písm. a) I. Z. a konečnou zprávu schválil, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 315 odst. 1 písm. d) I. Z. v platném znění). Příjmy majetkové podstaty činí 1 900 000 Kč a její výdaje činí 1 918 468,70 Kč, tak jak insolvenční správce v konečné zprávě správně uvedl. Výši odměny insolvenčního správce soud určil dle § 1 odst. 2 a § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve výši 120 238,36 Kč a 14 000 Kč, tak jak správce účtoval, spolu s náhradou za 21 % DPH tedy celkem ve výši 162 428,42 Kč. Hotové výdaje insolvenčního správce soud schválil ve výši 1 528,70 Kč jako doložené a odpovídající srovnatelným insolvenčním řízením včetně částky deponované za účelem budoucích výdajů spojených s ukončením řízení. Odměna insolvenčního správce ve výši 145 488,42 Kč byla uspokojena z prostředků majetkové podstaty. Zbývající část odměny ve výši 16 940 Kč a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 1 528,70 Kč budou uhrazeny ze složené zálohy věřitelem. Po právní moci usnesení insolvenční správce vrátí složiteli nespotřebovanou část zálohy ve výši 31 531,30 Kč, přičemž pohledávka složitele z titulu složené spotřebované zálohy ve výši 18 468,70 Kč zůstane neuspokojena. Pro věřitele k rozvrhu nezůstává žádná částka.
2. Proti usnesení insolvenčního soudu podala dlužnice odvolání, ve kterém uvedla, že napadá předmětné usnesení v celém rozsahu, neboť má za to, že soud prvého stupně, rozhodl ve věci, která nenáleží do pravomoci soudu, neboť nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba a soud se nevypořádal s přihlášenými pohledávkami a věc v souladu s ustanovením § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. ) nesprávně právně posoudil. Dlužnice má za to, že rozhodnutí soudu prvého stupně opakovaně účelově opětovně vydával kolizní a konfliktní, či kontroverzní soudce Mgr. Bohdana Kopečná u zcela zásadně místně příslušného nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně . Dlužnice má dále za to, že insolvenční soud věc nesprávně právně posoudil, když při vydávání závěrečné zprávy vyhověl jen a pouze zcela bezpracným ziskům v podání insolvenčního správce Ing. Tomáše Kučery určené právní obchodní korporaci v.o.s., IČ.: 04204868, sídlem Čechyňská 419 / 14, 602 00 Brno a který se v závěrečné správě nezmiňuje ani slovíčkem o tom, co bude dál s přihlášenými pohledávkami věřitelů. Dále dlužnice uvedla bez dalších tvrzení zákonný text odvolacích důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) o. s. ř. Nad rámec výše uvedeného dlužnice dodala, že je tady možné pochybení soudu a soud prvého stupně Krajský soud v Brně v celém řízení a to od počátku řízení velmi závažně pochybil, což se snaží pokrýt usnesením sp. zn.: KSBR 52 INS 5781 / 2015-B-37 ze dne 21. května 2018, neboť protiprávně došlo k tomu, že procesní řízení nebyla projednávána veřejně podle čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky, věta první: Jednání před soudem je ústní a veřejné ve spojení s jedním s atributů ústavního principu ztělesňujícího právo je i to, že: každý má právo, aby jeho věc byla projednávána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti,
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-KSBR 52 INS 5781/2015
aby se mohl vyjádřit, ke všem navrhovaným a prováděným důkazům čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Důkaz:-pouze označuji celý kompletní spisový materiál vedený zcela zásadně místně příslušným nalézacím insolventním Krajským soudem Brno pod sp. zn.: KSBR 52 INS 5781/2015. Dlužnice dodala, že v dané věci se vyjádřil v interní správě ze dne 1. června 2018 i Nejvyšší soud České republiky v Brně, který se ztotožnil s možným pochybením soudu a konstatoval možnosti použití všech řádných opravných prostředků a všech mimořádných opravných prostředků, že Česká republika, prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR je zcela plně odpovědná za postupy činnosti či nečinnosti či absencí úkonů zákonodárci při výkonu veřejné moci, takzvaně nesprávným úředním postupem nebo rozhodnutím, či absencí úkonů, stát je plně zodpovědný i za selhávání kontrolních mechanismů více jak deset let, u zcela zásadně místně příslušného nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně a velmi závažného selhávání jeho místopředsedy Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Jana Kozáka spojovaného s insolvenční a konkurzní mafií a jde o soudce kterého dočasné po dobu vedení vyšetřováni brněnskou expoziturou o skutečnosti nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestní čin zneužití pravomoci úřední osoby Ministerstvo spravedlnosti ČR zprostilo funkce soudce v České republice. Na základě podaného odvolání dlužnice navrhuje, aby odvolací soud v intencích podaného odvolání napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě napadené usnesení změnil tak, že se návrhu v plném rozsahu vyhovuje.
3. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
4. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení odvolací soud vychází z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997, uveřejněný pod č. 63/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) a Nejvyššího soudu České republiky (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 908/2003 ze dne 30. 9. 2005, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-KSBR 52 INS 5781/2015
5. Insolvenční řízení bylo zahájeno 5. 3. 2015, usnesením ze dne 11. 6. 2015, byl zjištěn úpadek dlužnice a na majetek dlužnice byl prohlášen konkurs (dok. č. l. A-16), konečnou zprávu insolvenční správce doručil insolvenčnímu soudu dne 28. 2. 2018 (dok. č. l. B-34), vyhláškou ze dne 6. 3. 2018 insolvenční soud konečnou zprávu zveřejnil (dok. č. B-35), napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 21. 5. 2018. Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně postupoval dle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen I. Z. ) a podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. v platném znění (dále jen cit. vyhláška ).
6. Podle ustanovení § 302 odst. 1 věta první I. Z. v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu.
7. Podle ustanovení § 303 odst. 1 I. Z. současně s konečnou zprávou insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů.
8. Podle ustanovení § 304 I. Z.: (1) Insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. (2) O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření. (3) K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání zveřejní insolvenční soud vyhláškou; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům a státnímu zastupitelství, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. (4) Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí. (5) Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání. (6) Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.
9. Podle ustanovení § 38 odst. 1 věta první I. Z. insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů.
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -5-KSBR 52 INS 5781/2015
10. Odvolací soud se zabýval v prvé řadě otázkou, zda dlužnice je k podání odvolání aktivně legitimovanou osobou, vzhledem k tomu, že proti konečné zprávě námitky nebyly podány. S přihlédnutím k odvolacím námitkám, které nejsou zaměřeny proti samotné závěrečné zprávě podané správcem, nýbrž zejména proti postupu insolvenčního soudu v řízení, je třeba připustit, že odvolání přípustné je a dlužnice je oprávněnou osobou k jeho podání.
11. Odvolací soud proto z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ I. Z.), dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.
12. Odvolací námitky, že rozhodnutí soudu prvého stupně opakovaně účelově opětovně vydával kolizní a konfliktní, či kontroverzní soudce Mgr. Bohdana Kopečná u zcela zásadně místně příslušného nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně , nejsou důvodné. Odvolací soud konstatuje, že dlužnice k jednání a osobě soudkyně nic konkrétního a zásadního, z čeho by bylo lze usoudit na vadu zejména ve formě vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci, netvrdí, ze spisu rovněž nic závadného nevyplývá, proto v tvrzeném opakovaně účelově opětovně vydávaným rozhodnutím kolizním a konfliktním, či kontroverzním soudcem vada řízení není. Že je dána místní příslušnosti nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně je nepochybné vzhledem k tomu, že Krajský soud v Brně je obecným soudem dlužníka (§ 7b I. Z.).
13. Námitky proti výši odměny správce a náhradě hotových výloh nejsou rovněž důvodné, jednak insolvenční soud správně posoudil výši odměny i hotových výloh na podkladě konečné zprávě, konkrétní výhrady dlužnice v odvolání neuvádí a zejména námitky proti konečné zprávě v tomto směru nepodala. Obdobně nedůvodné jsou výhrady proti závěrečné zprávě (správce se v závěrečné zprávě nezmiňuje ani slovíčkem o tom, co bude dál s přihlášenými pohledávkami věřitelů), neboť ta odpovídá zákonným požadavků vymezeným v ustanovení § 302 I. Z., navíc námitky proti konečné zprávě dlužnice nepodala. Z další námitky, že procesní řízení nebyla projednávána veřejně podle čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky, věta první: Jednání před soudem je ústní a veřejné , není zcela patrno, kam míří. Obecně lze konstatovat, že insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách: a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon (§ 5 I. Z.). Zásadou veřejnosti se míní přístupnost pro každého, kdo se chce procesu (řízení) zúčastnit jako divák. Insolvenční zákon vymezuje, které otázky je třeba projednat (veřejně) při jednání, přičemž k vydání napadeného rozhodnutí tak zákon nestanoví. Konečně selhávání kontrolních mechanismů více jak deset let, u zcela zásadně místně příslušného nalézacího insolvenčního soudu prvého stupně a velmi závažného selhávání jeho místopředsedy Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Jana Kozáka spojovaného s insolvenční a konkurzní
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -6-KSBR 52 INS 5781/2015
mafií a jde o soudce kterého dočasné po dobu vedení vyšetřováni brněnskou expoziturou o skutečnosti nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestní čin zneužití pravomoci úřední osoby Ministerstvo spravedlnosti ČR zprostilo funkce soudce v České republice se této věci netýká, alespoň dlužnice nic o dopadu selhávání kontrolních mechanismů na projednávanou věc netvrdí, proto ani tato námitka není důvodná.
14. Odvolací soud z těchto důvodů napadené usnesení jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.
Olomouc 31. října 2018
JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá