2 VSOL 461/2011-A-30
KSBR 28 INS 10239/2010 2 VSOL 461/2011-A-30
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Igora anonymizovano , anonymizovano , bytem a místem podnikání Dětkovice 101, okres Vyškov, IČ: 72 38 54 72, zastoupeného Mgr. Milanem Kachlíkem, advokátem se sídlem Hybešova 38, 602 00 Brno, o insolvenčním návrhu věřitele BRADDOCK FINANCE & CAPITAL LTD., se sídlem 15 Stopher House, Webber Street, London SE1 ORE, Company No. 4575632, Velká Británie, zastoupeného Mgr. Davidem Metelkou, advokátem se sídlem 28. října 875/275, 709 00 Ostrava-Moravská Ostrava, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.5.2011, č.j. KSBR 28 INS 10239/2010-A-21,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Marka Indru (výrok II.) a vyslovil výroky dle ust. § 136 odst. 2 písm. c) až i) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ).
Na odůvodnění uvedl, že navrhující věřitel v souladu s § 105 IZ předložením fotokopie rozhodčího nálezu č.j. L010/2008 ze dne 14.4.2009 rozhodce JUDr. Adama Daňka, smlouvy o převodu cenného papíru a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 1.3.2010, č.j. 10 EXE 1017/2010-26 doložil, že má proti dlužníkovi vykonatelnou pohledávku ve výši 1.187.738,-Kč s příslušenstvím. Označeným rozhodčím nálezem, který nabyl právní moci dne 1.7.2009, byl dlužník zavázán zaplatit společnosti Leasing a finance s.r.o., IČ: 27 25 63 16 směnečný peníz ve výši 1.187.738,-Kč s úrokem ve výši 6 % od dne 16.12.2008 do zaplacení, odměnu ve výši 3.959,-Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 32.130,-Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Ze specifikované smlouvy o převodu cenného papíru a usnesení Okresního soudu ve Vyškově měl soud prvního stupně za doložené, že tato pohledávka byla převedena na navrhujícího věřitele. Mnohost věřitelů měl za osvědčenou platebním výměrem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky č.j. 4140700150 ze dne 10.12.2007, z něhož vyplynulo, že tato zdravotní pojišťovna má za dlužníkem pohledávku z titulu dlužného pojistného ve výši 14.662,-Kč, vykonatelnou od 8.1.2008. Obě osvědčené pohledávky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a vzhledem k termínům vykonatelnosti těchto pohledávek je zřejmé, že je dlužník není schopen plnit. Proto dle ust. § 136 odst. 1 IZ rozhodl o úpadku dlužníka.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, že insolvenční návrh bude zamítnut. Tvrdil, že u něj nejsou splněny podmínky úpadku, neboť není splněna podmínka daná ust. § 3 odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. c) IZ. Disponuje totiž snadno zpeněžitelnými aktivy v podobě nemovitého majetku, z jehož výtěžku lze předpokládat uspokojení všech přihlášených vykonatelných pohledávek.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Po zjištění, že odvolání je včasné, podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou a že obsahuje odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. odvolací soud přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu, tj. ve výroku I., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné. O odvolání bylo v souladu s ust. § 94 odst. 3 IZ rozhodnuto bez nařízení jednání, když navrhující věřitel vyslovil s tímto postupem odvolacího soudu souhlas v podání ze dne 29.8.2011 a souhlas dlužníka se předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), neboť na výzvu ze dne 24.8.2011 v určené lhůtě nereagoval.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Podle ust. § 97 odst. 3 IZ insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.
Podle ust. § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.
Soud prvního stupně učinil po provedeném dokazování z účastníky předložených listin správná a úplná skutková zjištění, z nichž při svém rozhodování vychází i odvolací soud. V zájmu stručnosti v tomto směru odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení, jak bylo rekapitulováno shora.
Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně i v právním posouzení věci. V řízení nebylo sporu o existenci splatných vykonatelných pohledávek navrhujícího věřitele ve výši 1.187.738,-Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ve výši 14.662,-Kč. Pohledávka navrhujícího věřitele, přiznaná rozhodčím nálezem, sestává z celkem pěti směnečných pohledávek, všech splatných od 12.12.2008. Přestože již usnesením ze dne 1.3.2010, č.j. 10 EXE 1017/2010-26 Okresní soud ve Vyškově nařídil podle označeného rozhodčího nálezu ve prospěch navrhujícího věřitele jako oprávněného exekuci proti dlužníku jako povinnému a jejím provedením pověřil soudní exekutorku Mgr. Pavlu Fučíkovou, věřitel se dosud uspokojení své pohledávky nedomohl. Pohledávka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ve výši 14.662,-Kč představuje dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění za dobu od 1.2.2006 do 19.7.2007.
Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v řízení bylo osvědčeno naplnění všech znaků úpadku dlužníka ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ. Byla doložena mnohost věřitelů a existence pohledávek déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky se předpokládá (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), neboť doložené závazky vůči svým věřitelům dlužník neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, což plyne ze skutečnosti, že oba závazky jsou po splatnosti již několik let. Byly tak splněny všechny předpoklady pro rozhodnutí o úpadku dlužníka ve smyslu ust. § 136 odst. 1 IZ.
V podaném odvolání dlužník napadal pouze závěr soudu prvního stupně o své neschopnosti splácet splatné závazky. Argumentoval tím, že hodnota jeho snadno zpeněžitelných nemovitostí převyšuje sumu vykonatelných pohledávek. Existence jiného majetku než pohotových finančních prostředků je způsobilá vyvrátit domněnku neschopnosti hradit splatné závazky pouze tehdy, pokud se jedná o aktiva, která je dlužník schopen využít k úhradě svých splatných závazků (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.12.2010, sen. zn. 29 NSČR 10/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 80 v roce 2011). Tak tomu v přezkoumávané věci zjevně není, neboť dlužník již ve svém podání doručeném soudu dne 20.10.2010 uvedl, že jeho rodinný dům je v dražbě a exekuci , což dokládá i výpis z katastru nemovitostí. Tento majetek proto dlužník nemůže použít k (okamžité) úhradě svých splatných závazků a jeho existence tak není způsobilá vyvrátit domněnku, že dlužník není schopen hradit své splatné závazky. Zda hodnota nemovitého majetku převyšuje celkovou výši dlužníkových závazků, není při posuzování úpadku ve formě platební neschopnosti ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ (nikoliv předlužení dle § 3 odst. 3 IZ) podstatné.
Ze všech uvedených důvodů odvolací soud postupoval dle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení v napadeném výroku I. jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě podaného dovolání k Nejvyššímu soud v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
V Olomouci dne 27. září 2011
Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu
KSBR 28 INS 10239/2010 2 VSOL 461/2011-A-30
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Igora anonymizovano , anonymizovano , bytem a místem podnikání Dětkovice 101, okres Vyškov, IČ: 72 38 54 72, zastoupeného Mgr. Milanem Kachlíkem, advokátem se sídlem Hybešova 38, 602 00 Brno, o insolvenčním návrhu věřitele BRADDOCK FINANCE & CAPITAL LTD., se sídlem 15 Stopher House, Webber Street, London SE1 ORE, Company No. 4575632, Velká Británie, zastoupeného Mgr. Davidem Metelkou, advokátem se sídlem 28. října 875/275, 709 00 Ostrava-Moravská Ostrava, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.5.2011, č.j. KSBR 28 INS 10239/2010-A-21,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Marka Indru (výrok II.) a vyslovil výroky dle ust. § 136 odst. 2 písm. c) až i) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ).
Na odůvodnění uvedl, že navrhující věřitel v souladu s § 105 IZ předložením fotokopie rozhodčího nálezu č.j. L010/2008 ze dne 14.4.2009 rozhodce JUDr. Adama Daňka, smlouvy o převodu cenného papíru a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 1.3.2010, č.j. 10 EXE 1017/2010-26 doložil, že má proti dlužníkovi vykonatelnou pohledávku ve výši 1.187.738,-Kč s příslušenstvím. Označeným rozhodčím nálezem, který nabyl právní moci dne 1.7.2009, byl dlužník zavázán zaplatit společnosti Leasing a finance s.r.o., IČ: 27 25 63 16 směnečný peníz ve výši 1.187.738,-Kč s úrokem ve výši 6 % od dne 16.12.2008 do zaplacení, odměnu ve výši 3.959,-Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 32.130,-Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Ze specifikované smlouvy o převodu cenného papíru a usnesení Okresního soudu ve Vyškově měl soud prvního stupně za doložené, že tato pohledávka byla převedena na navrhujícího věřitele. Mnohost věřitelů měl za osvědčenou platebním výměrem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky č.j. 4140700150 ze dne 10.12.2007, z něhož vyplynulo, že tato zdravotní pojišťovna má za dlužníkem pohledávku z titulu dlužného pojistného ve výši 14.662,-Kč, vykonatelnou od 8.1.2008. Obě osvědčené pohledávky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a vzhledem k termínům vykonatelnosti těchto pohledávek je zřejmé, že je dlužník není schopen plnit. Proto dle ust. § 136 odst. 1 IZ rozhodl o úpadku dlužníka.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, že insolvenční návrh bude zamítnut. Tvrdil, že u něj nejsou splněny podmínky úpadku, neboť není splněna podmínka daná ust. § 3 odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. c) IZ. Disponuje totiž snadno zpeněžitelnými aktivy v podobě nemovitého majetku, z jehož výtěžku lze předpokládat uspokojení všech přihlášených vykonatelných pohledávek.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Po zjištění, že odvolání je včasné, podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou a že obsahuje odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. odvolací soud přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu, tj. ve výroku I., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné. O odvolání bylo v souladu s ust. § 94 odst. 3 IZ rozhodnuto bez nařízení jednání, když navrhující věřitel vyslovil s tímto postupem odvolacího soudu souhlas v podání ze dne 29.8.2011 a souhlas dlužníka se předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), neboť na výzvu ze dne 24.8.2011 v určené lhůtě nereagoval.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Podle ust. § 97 odst. 3 IZ insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.
Podle ust. § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.
Soud prvního stupně učinil po provedeném dokazování z účastníky předložených listin správná a úplná skutková zjištění, z nichž při svém rozhodování vychází i odvolací soud. V zájmu stručnosti v tomto směru odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení, jak bylo rekapitulováno shora.
Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně i v právním posouzení věci. V řízení nebylo sporu o existenci splatných vykonatelných pohledávek navrhujícího věřitele ve výši 1.187.738,-Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ve výši 14.662,-Kč. Pohledávka navrhujícího věřitele, přiznaná rozhodčím nálezem, sestává z celkem pěti směnečných pohledávek, všech splatných od 12.12.2008. Přestože již usnesením ze dne 1.3.2010, č.j. 10 EXE 1017/2010-26 Okresní soud ve Vyškově nařídil podle označeného rozhodčího nálezu ve prospěch navrhujícího věřitele jako oprávněného exekuci proti dlužníku jako povinnému a jejím provedením pověřil soudní exekutorku Mgr. Pavlu Fučíkovou, věřitel se dosud uspokojení své pohledávky nedomohl. Pohledávka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ve výši 14.662,-Kč představuje dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění za dobu od 1.2.2006 do 19.7.2007.
Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v řízení bylo osvědčeno naplnění všech znaků úpadku dlužníka ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ. Byla doložena mnohost věřitelů a existence pohledávek déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky se předpokládá (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), neboť doložené závazky vůči svým věřitelům dlužník neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, což plyne ze skutečnosti, že oba závazky jsou po splatnosti již několik let. Byly tak splněny všechny předpoklady pro rozhodnutí o úpadku dlužníka ve smyslu ust. § 136 odst. 1 IZ.
V podaném odvolání dlužník napadal pouze závěr soudu prvního stupně o své neschopnosti splácet splatné závazky. Argumentoval tím, že hodnota jeho snadno zpeněžitelných nemovitostí převyšuje sumu vykonatelných pohledávek. Existence jiného majetku než pohotových finančních prostředků je způsobilá vyvrátit domněnku neschopnosti hradit splatné závazky pouze tehdy, pokud se jedná o aktiva, která je dlužník schopen využít k úhradě svých splatných závazků (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.12.2010, sen. zn. 29 NSČR 10/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 80 v roce 2011). Tak tomu v přezkoumávané věci zjevně není, neboť dlužník již ve svém podání doručeném soudu dne 20.10.2010 uvedl, že jeho rodinný dům je v dražbě a exekuci , což dokládá i výpis z katastru nemovitostí. Tento majetek proto dlužník nemůže použít k (okamžité) úhradě svých splatných závazků a jeho existence tak není způsobilá vyvrátit domněnku, že dlužník není schopen hradit své splatné závazky. Zda hodnota nemovitého majetku převyšuje celkovou výši dlužníkových závazků, není při posuzování úpadku ve formě platební neschopnosti ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ (nikoliv předlužení dle § 3 odst. 3 IZ) podstatné.
Ze všech uvedených důvodů odvolací soud postupoval dle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení v napadeném výroku I. jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě podaného dovolání k Nejvyššímu soud v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
V Olomouci dne 27. září 2011
Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu