2 VSOL 331/2017-B-21
KSOS 31 INS 10699/2011 2 VSOL 331/2017-B-21
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , narozené anonymizovano , bytem Výškovická 447/153, Ostrava-Výškovice, PSČ 700 30, o splnění oddlužení a odměně a hotových výdajích insolvenčního správce, o odvolání insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Danielové, se sídlem Na Hradbách 1440/16, Ostrava, PSČ 702 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 31 INS 10699/2011-B-16 ze dne 22.2.2017,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. m ě n í tak, že se schvaluje odměna insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Danielové, se sídlem Na Hradbách 1440/16, 702 00 Ostrava, ve výši 56.265 Kč, z toho DPH ve výši 9.765 Kč, která bude v dosud neuhrazené výši 4.650 Kč zaplacena z rozpočtu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, a náhrada hotových výdajů ve výši 11.071,50 Kč, z toho DPH ve výši 1.921,50 Kč, která bude v dosud neuhrazené výši 748,50 Kč zaplacena z rozpočtu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice anonymizovano anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.), zprostil funkce insolvenční správkyni JUDr. Kateřinu Danielovou (výrok II.), schválil odměnu insolvenční správkyně isir.justi ce.cz
JUDr. Kateřiny Danielové včetně DPH ve výši 51.615 Kč a náhradu hotových výdajů včetně DPH ve výši 10.323 Kč, s tím, že insolvenční správkyni byla zálohově vyplacena částka 61.938 Kč (výrok III.), osvobodil dlužnici od placení pohledávek (výrok IV.) a rozhodl, že se osvobození vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.).
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně zrekapituloval průběh dosavadního řízení s důrazem na skutečnost, že oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře soud schválil usnesením č. j. KSOS 31 INS 10699/2011-B-6 ze dne 29.8.2011, dlužnice uhradila za 60 měsíců trvání schváleného oddlužení 53,39 % nezajištěných pohledávek, zálohově uhradila odměnu a paušální náhradu hotových výdajů správkyně a navrhla osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Dále soud odkázal na ustanovení § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), ustanovení § 3 písm. b) a § 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb. s tím, že insolvenční správkyně má nárok na odměnu za dobu 60 měsíců trvání schváleného oddlužení (od září 2011 do srpna 2016) ve výši 45.000 Kč, navýšenou o 21 % DPH za dobu od března 2013 do srpna 2016 ve výši 6.615 Kč, celkem odměnu ve výši 51.615 Kč, která již byla zálohově uhrazena, a náhradu hotových výdajů za dobu 60 měsíců trvání schváleného oddlužení (od září 2011 do srpna 2016) ve výši 9.000 Kč, navýšenou o 21 % DPH ve výši za dobu od března 2013 do srpna 2016 ve výši 1.323 Kč, celkem náhradu hotových výdajů ve výši 10.323 Kč, která již byla zálohově uhrazena. Za dobu od července 2011 do srpna 2011, tj. dobu od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení, soud prvního stupně insolvenční správkyni nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů s odůvodněním, že povinnosti dlužnice a insolvenční správkyně byly stanoveny v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a že oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře je limitováno maximální dobou 5 let, po jejímž uplynutí nelze uložit dlužnici placení další odměny a hotových výdajů správkyně vzniklých v době od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce přecházejícího měsíci, v němž nastaly účinky oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž jde o pohledávky za majetkovou podstatou uspokojující se před pohledávkami věřitelů. Správkyně o těchto vzniklých nárocích věděla, a jelikož v tomto případě není nárok na tyto náklady upraven vyhláškou, měla požádat insolvenční soud o jejich přiznání v době trvání oddlužení a zálohu na tyto náklady si ponechat před tím, než prostředky poskytnuté dlužnicí vyplatila věřitelům. K tíži dlužnice nemůže jít to, aby po uplynutí maximální doby 5 let trvání oddlužení splátkovým kalendářem platila pohledávky za majetkovou podstatou, které mají a měly být uhrazeny před plněním věřitelům.
Proti tomuto usnesení, výslovně výroku III., podala insolvenční správkyně odvolání. Namítla, že napadené rozhodnutí vybočuje z ustálené judikatury odvolacího soudu, soud se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s rozhodnutími Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci, k tomu odkázala na konkrétní rozhodnutí obou odvolacích soudů. Podle jejího názoru tak soud prvního stupně nesprávně dospěl k závěru, že nemá nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za výkon funkce za období od července 2011 do srpna 2011, tedy do měsíce předcházejícího měsíci, kdy jsou náklady a odměna insolvenčního správce kryty paušální částkou. Poukázala na to, že za toto období požadovala odměnu ve výši 1.500 Kč a DPH ve výši 315 Kč, celkem ve výši 1.815 Kč a hotové výdaje ve výši 300 Kč a DPH ve výši 63 Kč, celkem ve výši 363 Kč. Zdůraznila, že od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení dlužnice vykonávala svou funkci řádně (zjišťovala majetkové poměry dlužnice, podala zprávu, měla s dlužnicí osobní schůzku, přezkoumala přihlášky, sestavila přezkumné listy, účastnila se přezkumného jednání a schůze věřitelů, činila popěrné úkony) a není tedy důvod jí (dle uvedených rozhodnutí a ustálené praxe) odměnu a náhradu hotových výdajů nepřiznat. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok III. napadeného usnesení tak, že jí bude schválena odměna ve výši 51.615 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 10.323 Kč včetně DPH, které jí již byly zálohově uhrazeny, a dále za období červenec a srpen 2011 odměna ve výši 1.815 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 363 Kč včetně DPH, které budou uspokojeny z prostředků deponovaných na účtu majetkové podstaty.
S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Při výkladu tohoto přechodného ustanovení odvolací soud vychází z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4.2.1997, uveřejněný pod č. 63/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) a Nejvyššího soudu České republiky (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 908/2003 ze dne 30.9.2005, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.
Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání insolvenční správkyně proti usnesení soudu prvního stupně vydaného před účinností novely insolvenčního provedené zákonem č. 64/2007 Sb. postupoval dle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017.
Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl závěru, že odvolání je důvodné.
Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání jsou rozhodné následující skutečnosti. O úpadku dlužnice a povolení oddlužení rozhodl soud prvního stupně usnesením č. j. KSOS 31 INS 10699/2011-A-4 ze dne 1.7.2011, kterým současně ustanovil insolvenční správkyní JUDr. Kateřinu Danielovou. Insolvenční správkyně podala zprávu o své činnosti, předložila soupis majetkové podstaty (podání ze dne 10.8.2011 a ze dne 12.8.2011) a seznam přihlášených pohledávek č. P1 až P8, dne 24.8.2011 se účastnila přezkumného jednání (na kterém byly přezkoumány přihlášky pohledávek č. P1 až P8) a schůze věřitelů. Ve zprávě o splnění oddlužení ze dne 17.10.2016 insolvenční správkyně mimo jiného uvedla, že poslední splátka byla nezajištěným věřitelům zaplacena v srpnu 2016. Současně vyúčtovala odměnu ve výši 51.615 Kč včetně DPH a hotové výdaje ve výši 10.323 Kč včetně DPH za dobu trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře a odměnu ve výši 1.815 Kč včetně DPH a hotové výdaje ve výši 363 Kč včetně DPH za dobu od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. K tomu uvedla, že z celkové odměny ve výši 53.430 Kč včetně DPH bylo uhrazeno 51.615 Kč včetně DPH a z celkových výdajů ve výši 10.686 Kč včetně DPH bylo uhrazeno 10.323 Kč včetně DPH.
Vzhledem k tomu, že o způsobu řešení úpadku dlužnice bylo rozhodnuto dne 1.7.2011 a o schválení oddlužení bylo rozhodnuto dne 29.8.2011, je v dané věci nutno postupovat podle níže uvedených ustanovení.
Podle § 38 IZ ve znění účinném do 30.6.2017, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti (odstavec 3, věta první). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis (odstavec 6).
Podle § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen vyhlášky ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
Podle § 5 vyhlášky, nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.
Podle § 7 vyhlášky, se výše náhrady cestovních nákladů řídí zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odstavec 2). Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odstavec 3). Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (odstavec 4).
Citovaná vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 488/2012 Sb., účinnou od 1.1.2013, a dále pak vyhláškou č. 398/2013 Sb., účinnou od 1.1.2014.
Podle čl. II. přechodných ustanovení vyhlášky č. 488/2012 Sb., účinné od 1.1.2013, platí, že podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Touto novelizací nebylo dotčeno ustanovení § 3 ani ustanovení § 7 vyhlášky.
Podle čl. II. přechodných ustanovení vyhlášky č. 398/2013 Sb., účinné od 1.1.2014, platí, že v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Tato novelizace se ovšem ustanovení § 3 a ustanovení § 7 vyhlášky dotkla, neboť slova trvání
účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře byla nahrazena slovy od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře .
Insolvenční správkyně soustředila své námitky do výhrady, že jí náleží odměna a náhrada hotových výdajů i za činnost vykonávanou v období od července do srpna 2011, tedy do měsíce předcházejícího měsíci, kdy jsou náklady a odměna insolvenčního správce kryty paušální částkou.
Oba vrchní soudy sdílejí názor, že pokud s odměnou insolvenčního správce za období před schválením oddlužení vyhláška č. 313/2007 Sb. nepočítá, a upravuje jen odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutné ji určit úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím podle ustanovení § 5 vyhlášky a správci přiznat prokázané účelně vynaložené náklady. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu svých hotových výdajů (účelně vynaložených) v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v ustanovení § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 citované vyhlášky. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity podle ustanovení § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky. Tyto závěry vyslovil Vrchní soud v Praze například v rozhodnutí sp. zn. MSPH 79 INS 14408/2013, 3 VSPH 161/2014-B ze dne 11.3.2010, sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSHP 620/2010-B ze dne 25.8.2010, sp. zn. KSHK 45 INS 3216/2010, 3 VSPH 1239/2010-B-27 ze dne 19.5.2011. Vrchní soud v Olomouci je pak formuloval například v rozhodnutí sp. zn. KSOS 36 INS 2399/2010, 2 VSOL 281/2010-A-34 ze dne 9.9.2010, sp. zn. KSBR 31 INS 5738/2009, 2 VSOL 522/2011-B-44 ze dne 23.11.2011, sp. zn. KSOL 16 INS 7593/2009, 2 VSOL 292/2014-B-60 ze dne 26.6.2014, sp. zn. KSBR 40 INS 7394/2009, 3 VSOL 468/2015-B-60 ze dne 23.10.2015, sp zn. KSBR 32 INS 13511/2011, 3 VSOL 293/2016-B-43 ze dne 28.7.2016, sp. zn. KSOS 33 INS 6757/2011, 2 VSOL 1133/2016-B-37 ze dne 27.2.2017 a sp. zn. KSOS 33 INS 4323/2011, 2 VSOL 1586/2016-B-44 ze dne 26.5.2017.
Po posouzení vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně vyúčtované ve zprávě o splnění oddlužení formou plnění splátkového kalendáře ze dne 17.10.2016 dospěl odvolací soud k závěru, že požadavek insolvenční správkyně na odměnu i za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře, je důvodný. Insolvenční správkyně v době od rozhodnutí o povolení oddlužení do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře vykonávala povinnosti insolvenčního správce, prověřovala majetek dlužnice a provedla soupis majetkové podstaty, předložila zprávu o své činnosti, účastnila se přezkumného jednání a schůze věřitelů a přezkoumala přihlášky pohledávek (č. P1 až P8). Podle odvolacího soudu je nutno za tuto činnost insolvenční správkyni za měsíc červenec 2011 stanovit odměnu s ohledem na délku doby, rozsah a náročnost její činnosti, přičemž odpovídající odvolací soud shledává odměnu ve výši 750 Kč navýšenou DPH ve výši 157,50 Kč, celkem tedy ve výši 907,50 Kč. Odvolací soud je toho názoru, že zákon neumožňuje, aby odměna za činnost insolvenčního správce za toto období nebyla stanovena s ohledem na skutečnost, že insolvenční správkyně o tomto vzniklém nároku věděla, a jelikož v daném případě není tento nárok upraven vyhláškou, měla požádat insolvenční soud o jeho přiznání v době trvání oddlužení a zálohu na takový náklad si ponechat před tím, než prostředky poskytnuté dlužnicí vyplatila věřitelům.
Insolvenční správkyni dále vznikl nárok na odměnu za dobu trvání účinků schváleného oddlužení, tj. za období od srpna 2011 (kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) do srpna 2016 (kdy oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo splněno). Jde o nárok na odměnu ve výši 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (61 měsíců) ve výši 45.750 Kč (61 x 750 Kč) a DPH ve výši 9.607,50 Kč, celkem ve výši 55.357,50 Kč.
Za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce přecházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, vyúčtovala insolvenční správkyně paušální náhradu hotových výdajů (v celkové výši 363 Kč). K tomuto odvolací soud uvádí, že lze pouze přiznat skutečné (důvodně vynaložené) hotové výdaje v prokázané výši, s limity podle ustanovení § 7 odst. 1 až odst. 3 vyhlášky. Insolvenční správkyně však takové hotové výdaje netvrdila ani neprokázala, a proto jí je odvolací soud nepřiznal.
Za dobu trvání účinků schváleného oddlužení, tj. od srpna 2011 (kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) do srpna 2016 (kdy oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo splněno), vznikl insolvenční správkyni dále nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Náhrada hotových výdajů za 61 měsíců činí 9.150 Kč (61 x 150 Kč), dále DPH ve výši 1.921,50 Kč, celkem tedy činí 11.071,50 Kč.
Podle § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH ), daň je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Podle odstavce 4 písm. a) tohoto ustanovení platí, že při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.
Podle § 36 odst. 1 ZDPH, základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Podle druhého odstavce stejného ustanovení, základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň.
Dle § 37a odst. 1 ZDPH, základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2.
Ve vztahu k náhradě daně z přidané hodnoty odvolací soud podotýká, že z dikce ustanovení § 38 odst. 1 věty třetí IZ vyplývá, že k odměně a náhradě hotových výdajů náleží insolvenčnímu správci, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, i tato daň, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Při poskytnutí služby, kterou je podle § 14 ZDPH i činnost insolvenčního správce, se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu. V této věci je tedy dnem poskytnutí služby den nabytí právní moci usnesení, kterým byla insolvenční správkyni určena odměna a schváleny jeho hotové výdaje. Podstatné je, že ke dni rozhodnutí je insolvenční správkyně plátcem daně z přidané hodnoty, není rozhodné, že se plátcem této daně stala až v průběhu trvání splátkového kalendáře. Insolvenční správkyni k odměně a náhradě hotových výdajů náleží daň z přidané hodnoty, a to i za období, kdy insolvenční správkyně plátcem daně nebyla. Odvolací soud vycházel ze sazby daně z přidané hodnoty platné ke dni rozhodnutí soudu, tj. DPH ve výši 21 %.
Lze tedy shrnout, že celková odměna insolvenční správkyně podle ustanovení § 3 písm. b) a § 5 vyhlášky činí celkem 56.265 Kč, z toho DPH ve výši 9.765 Kč. Na tuto odměnu bylo insolvenční správkyni uhrazeno 51.615 Kč včetně DPH, zbývající částku na odměně ve výši 4.650 Kč tak bude třeba uhradit z rozpočtu státu (když ze zprávy o splnění oddlužení nevyplývá, že by na účtu majetkové podstaty byly deponovány nějaké finanční prostředky). Celkové výdaje insolvenční správkyně podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky činí celkem 11.071,50 Kč, z toho DPH ve výši 1.921,50 Kč. Na hotové výdaje bylo insolvenční správkyni uhrazeno celkem 10.323 Kč včetně DPH, zbývající částku 748,50 Kč tak bude nutno uhradit z rozpočtu státu.
Na základě všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení insolvenčního soudu ve výroku III. změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 30. srpna 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu
KSOS 31 INS 10699/2011 2 VSOL 331/2017-B-21
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Ivany Wontrobové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , narozené anonymizovano , bytem Výškovická 447/153, Ostrava-Výškovice, PSČ 700 30, o splnění oddlužení a odměně a hotových výdajích insolvenčního správce, o odvolání insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Danielové, se sídlem Na Hradbách 1440/16, Ostrava, PSČ 702 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 31 INS 10699/2011-B-16 ze dne 22.2.2017,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. m ě n í tak, že se schvaluje odměna insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Danielové, se sídlem Na Hradbách 1440/16, 702 00 Ostrava, ve výši 56.265 Kč, z toho DPH ve výši 9.765 Kč, která bude v dosud neuhrazené výši 4.650 Kč zaplacena z rozpočtu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, a náhrada hotových výdajů ve výši 11.071,50 Kč, z toho DPH ve výši 1.921,50 Kč, která bude v dosud neuhrazené výši 748,50 Kč zaplacena z rozpočtu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice anonymizovano anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.), zprostil funkce insolvenční správkyni JUDr. Kateřinu Danielovou (výrok II.), schválil odměnu insolvenční správkyně isir.justi ce.cz
JUDr. Kateřiny Danielové včetně DPH ve výši 51.615 Kč a náhradu hotových výdajů včetně DPH ve výši 10.323 Kč, s tím, že insolvenční správkyni byla zálohově vyplacena částka 61.938 Kč (výrok III.), osvobodil dlužnici od placení pohledávek (výrok IV.) a rozhodl, že se osvobození vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.).
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně zrekapituloval průběh dosavadního řízení s důrazem na skutečnost, že oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře soud schválil usnesením č. j. KSOS 31 INS 10699/2011-B-6 ze dne 29.8.2011, dlužnice uhradila za 60 měsíců trvání schváleného oddlužení 53,39 % nezajištěných pohledávek, zálohově uhradila odměnu a paušální náhradu hotových výdajů správkyně a navrhla osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Dále soud odkázal na ustanovení § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), ustanovení § 3 písm. b) a § 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb. s tím, že insolvenční správkyně má nárok na odměnu za dobu 60 měsíců trvání schváleného oddlužení (od září 2011 do srpna 2016) ve výši 45.000 Kč, navýšenou o 21 % DPH za dobu od března 2013 do srpna 2016 ve výši 6.615 Kč, celkem odměnu ve výši 51.615 Kč, která již byla zálohově uhrazena, a náhradu hotových výdajů za dobu 60 měsíců trvání schváleného oddlužení (od září 2011 do srpna 2016) ve výši 9.000 Kč, navýšenou o 21 % DPH ve výši za dobu od března 2013 do srpna 2016 ve výši 1.323 Kč, celkem náhradu hotových výdajů ve výši 10.323 Kč, která již byla zálohově uhrazena. Za dobu od července 2011 do srpna 2011, tj. dobu od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení, soud prvního stupně insolvenční správkyni nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů s odůvodněním, že povinnosti dlužnice a insolvenční správkyně byly stanoveny v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a že oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře je limitováno maximální dobou 5 let, po jejímž uplynutí nelze uložit dlužnici placení další odměny a hotových výdajů správkyně vzniklých v době od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce přecházejícího měsíci, v němž nastaly účinky oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž jde o pohledávky za majetkovou podstatou uspokojující se před pohledávkami věřitelů. Správkyně o těchto vzniklých nárocích věděla, a jelikož v tomto případě není nárok na tyto náklady upraven vyhláškou, měla požádat insolvenční soud o jejich přiznání v době trvání oddlužení a zálohu na tyto náklady si ponechat před tím, než prostředky poskytnuté dlužnicí vyplatila věřitelům. K tíži dlužnice nemůže jít to, aby po uplynutí maximální doby 5 let trvání oddlužení splátkovým kalendářem platila pohledávky za majetkovou podstatou, které mají a měly být uhrazeny před plněním věřitelům.
Proti tomuto usnesení, výslovně výroku III., podala insolvenční správkyně odvolání. Namítla, že napadené rozhodnutí vybočuje z ustálené judikatury odvolacího soudu, soud se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s rozhodnutími Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci, k tomu odkázala na konkrétní rozhodnutí obou odvolacích soudů. Podle jejího názoru tak soud prvního stupně nesprávně dospěl k závěru, že nemá nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za výkon funkce za období od července 2011 do srpna 2011, tedy do měsíce předcházejícího měsíci, kdy jsou náklady a odměna insolvenčního správce kryty paušální částkou. Poukázala na to, že za toto období požadovala odměnu ve výši 1.500 Kč a DPH ve výši 315 Kč, celkem ve výši 1.815 Kč a hotové výdaje ve výši 300 Kč a DPH ve výši 63 Kč, celkem ve výši 363 Kč. Zdůraznila, že od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení dlužnice vykonávala svou funkci řádně (zjišťovala majetkové poměry dlužnice, podala zprávu, měla s dlužnicí osobní schůzku, přezkoumala přihlášky, sestavila přezkumné listy, účastnila se přezkumného jednání a schůze věřitelů, činila popěrné úkony) a není tedy důvod jí (dle uvedených rozhodnutí a ustálené praxe) odměnu a náhradu hotových výdajů nepřiznat. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok III. napadeného usnesení tak, že jí bude schválena odměna ve výši 51.615 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 10.323 Kč včetně DPH, které jí již byly zálohově uhrazeny, a dále za období červenec a srpen 2011 odměna ve výši 1.815 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 363 Kč včetně DPH, které budou uspokojeny z prostředků deponovaných na účtu majetkové podstaty.
S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Při výkladu tohoto přechodného ustanovení odvolací soud vychází z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4.2.1997, uveřejněný pod č. 63/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) a Nejvyššího soudu České republiky (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 908/2003 ze dne 30.9.2005, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.
Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání insolvenční správkyně proti usnesení soudu prvního stupně vydaného před účinností novely insolvenčního provedené zákonem č. 64/2007 Sb. postupoval dle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017.
Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl závěru, že odvolání je důvodné.
Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání jsou rozhodné následující skutečnosti. O úpadku dlužnice a povolení oddlužení rozhodl soud prvního stupně usnesením č. j. KSOS 31 INS 10699/2011-A-4 ze dne 1.7.2011, kterým současně ustanovil insolvenční správkyní JUDr. Kateřinu Danielovou. Insolvenční správkyně podala zprávu o své činnosti, předložila soupis majetkové podstaty (podání ze dne 10.8.2011 a ze dne 12.8.2011) a seznam přihlášených pohledávek č. P1 až P8, dne 24.8.2011 se účastnila přezkumného jednání (na kterém byly přezkoumány přihlášky pohledávek č. P1 až P8) a schůze věřitelů. Ve zprávě o splnění oddlužení ze dne 17.10.2016 insolvenční správkyně mimo jiného uvedla, že poslední splátka byla nezajištěným věřitelům zaplacena v srpnu 2016. Současně vyúčtovala odměnu ve výši 51.615 Kč včetně DPH a hotové výdaje ve výši 10.323 Kč včetně DPH za dobu trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře a odměnu ve výši 1.815 Kč včetně DPH a hotové výdaje ve výši 363 Kč včetně DPH za dobu od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. K tomu uvedla, že z celkové odměny ve výši 53.430 Kč včetně DPH bylo uhrazeno 51.615 Kč včetně DPH a z celkových výdajů ve výši 10.686 Kč včetně DPH bylo uhrazeno 10.323 Kč včetně DPH.
Vzhledem k tomu, že o způsobu řešení úpadku dlužnice bylo rozhodnuto dne 1.7.2011 a o schválení oddlužení bylo rozhodnuto dne 29.8.2011, je v dané věci nutno postupovat podle níže uvedených ustanovení.
Podle § 38 IZ ve znění účinném do 30.6.2017, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti (odstavec 3, věta první). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis (odstavec 6).
Podle § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen vyhlášky ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
Podle § 5 vyhlášky, nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.
Podle § 7 vyhlášky, se výše náhrady cestovních nákladů řídí zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odstavec 2). Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odstavec 3). Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (odstavec 4).
Citovaná vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 488/2012 Sb., účinnou od 1.1.2013, a dále pak vyhláškou č. 398/2013 Sb., účinnou od 1.1.2014.
Podle čl. II. přechodných ustanovení vyhlášky č. 488/2012 Sb., účinné od 1.1.2013, platí, že podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Touto novelizací nebylo dotčeno ustanovení § 3 ani ustanovení § 7 vyhlášky.
Podle čl. II. přechodných ustanovení vyhlášky č. 398/2013 Sb., účinné od 1.1.2014, platí, že v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Tato novelizace se ovšem ustanovení § 3 a ustanovení § 7 vyhlášky dotkla, neboť slova trvání
účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře byla nahrazena slovy od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře .
Insolvenční správkyně soustředila své námitky do výhrady, že jí náleží odměna a náhrada hotových výdajů i za činnost vykonávanou v období od července do srpna 2011, tedy do měsíce předcházejícího měsíci, kdy jsou náklady a odměna insolvenčního správce kryty paušální částkou.
Oba vrchní soudy sdílejí názor, že pokud s odměnou insolvenčního správce za období před schválením oddlužení vyhláška č. 313/2007 Sb. nepočítá, a upravuje jen odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutné ji určit úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím podle ustanovení § 5 vyhlášky a správci přiznat prokázané účelně vynaložené náklady. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu svých hotových výdajů (účelně vynaložených) v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v ustanovení § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 citované vyhlášky. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity podle ustanovení § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky. Tyto závěry vyslovil Vrchní soud v Praze například v rozhodnutí sp. zn. MSPH 79 INS 14408/2013, 3 VSPH 161/2014-B ze dne 11.3.2010, sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSHP 620/2010-B ze dne 25.8.2010, sp. zn. KSHK 45 INS 3216/2010, 3 VSPH 1239/2010-B-27 ze dne 19.5.2011. Vrchní soud v Olomouci je pak formuloval například v rozhodnutí sp. zn. KSOS 36 INS 2399/2010, 2 VSOL 281/2010-A-34 ze dne 9.9.2010, sp. zn. KSBR 31 INS 5738/2009, 2 VSOL 522/2011-B-44 ze dne 23.11.2011, sp. zn. KSOL 16 INS 7593/2009, 2 VSOL 292/2014-B-60 ze dne 26.6.2014, sp. zn. KSBR 40 INS 7394/2009, 3 VSOL 468/2015-B-60 ze dne 23.10.2015, sp zn. KSBR 32 INS 13511/2011, 3 VSOL 293/2016-B-43 ze dne 28.7.2016, sp. zn. KSOS 33 INS 6757/2011, 2 VSOL 1133/2016-B-37 ze dne 27.2.2017 a sp. zn. KSOS 33 INS 4323/2011, 2 VSOL 1586/2016-B-44 ze dne 26.5.2017.
Po posouzení vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně vyúčtované ve zprávě o splnění oddlužení formou plnění splátkového kalendáře ze dne 17.10.2016 dospěl odvolací soud k závěru, že požadavek insolvenční správkyně na odměnu i za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře, je důvodný. Insolvenční správkyně v době od rozhodnutí o povolení oddlužení do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře vykonávala povinnosti insolvenčního správce, prověřovala majetek dlužnice a provedla soupis majetkové podstaty, předložila zprávu o své činnosti, účastnila se přezkumného jednání a schůze věřitelů a přezkoumala přihlášky pohledávek (č. P1 až P8). Podle odvolacího soudu je nutno za tuto činnost insolvenční správkyni za měsíc červenec 2011 stanovit odměnu s ohledem na délku doby, rozsah a náročnost její činnosti, přičemž odpovídající odvolací soud shledává odměnu ve výši 750 Kč navýšenou DPH ve výši 157,50 Kč, celkem tedy ve výši 907,50 Kč. Odvolací soud je toho názoru, že zákon neumožňuje, aby odměna za činnost insolvenčního správce za toto období nebyla stanovena s ohledem na skutečnost, že insolvenční správkyně o tomto vzniklém nároku věděla, a jelikož v daném případě není tento nárok upraven vyhláškou, měla požádat insolvenční soud o jeho přiznání v době trvání oddlužení a zálohu na takový náklad si ponechat před tím, než prostředky poskytnuté dlužnicí vyplatila věřitelům.
Insolvenční správkyni dále vznikl nárok na odměnu za dobu trvání účinků schváleného oddlužení, tj. za období od srpna 2011 (kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) do srpna 2016 (kdy oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo splněno). Jde o nárok na odměnu ve výši 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (61 měsíců) ve výši 45.750 Kč (61 x 750 Kč) a DPH ve výši 9.607,50 Kč, celkem ve výši 55.357,50 Kč.
Za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce přecházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, vyúčtovala insolvenční správkyně paušální náhradu hotových výdajů (v celkové výši 363 Kč). K tomuto odvolací soud uvádí, že lze pouze přiznat skutečné (důvodně vynaložené) hotové výdaje v prokázané výši, s limity podle ustanovení § 7 odst. 1 až odst. 3 vyhlášky. Insolvenční správkyně však takové hotové výdaje netvrdila ani neprokázala, a proto jí je odvolací soud nepřiznal.
Za dobu trvání účinků schváleného oddlužení, tj. od srpna 2011 (kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) do srpna 2016 (kdy oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo splněno), vznikl insolvenční správkyni dále nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Náhrada hotových výdajů za 61 měsíců činí 9.150 Kč (61 x 150 Kč), dále DPH ve výši 1.921,50 Kč, celkem tedy činí 11.071,50 Kč.
Podle § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH ), daň je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Podle odstavce 4 písm. a) tohoto ustanovení platí, že při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.
Podle § 36 odst. 1 ZDPH, základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Podle druhého odstavce stejného ustanovení, základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň.
Dle § 37a odst. 1 ZDPH, základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2.
Ve vztahu k náhradě daně z přidané hodnoty odvolací soud podotýká, že z dikce ustanovení § 38 odst. 1 věty třetí IZ vyplývá, že k odměně a náhradě hotových výdajů náleží insolvenčnímu správci, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, i tato daň, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Při poskytnutí služby, kterou je podle § 14 ZDPH i činnost insolvenčního správce, se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu. V této věci je tedy dnem poskytnutí služby den nabytí právní moci usnesení, kterým byla insolvenční správkyni určena odměna a schváleny jeho hotové výdaje. Podstatné je, že ke dni rozhodnutí je insolvenční správkyně plátcem daně z přidané hodnoty, není rozhodné, že se plátcem této daně stala až v průběhu trvání splátkového kalendáře. Insolvenční správkyni k odměně a náhradě hotových výdajů náleží daň z přidané hodnoty, a to i za období, kdy insolvenční správkyně plátcem daně nebyla. Odvolací soud vycházel ze sazby daně z přidané hodnoty platné ke dni rozhodnutí soudu, tj. DPH ve výši 21 %.
Lze tedy shrnout, že celková odměna insolvenční správkyně podle ustanovení § 3 písm. b) a § 5 vyhlášky činí celkem 56.265 Kč, z toho DPH ve výši 9.765 Kč. Na tuto odměnu bylo insolvenční správkyni uhrazeno 51.615 Kč včetně DPH, zbývající částku na odměně ve výši 4.650 Kč tak bude třeba uhradit z rozpočtu státu (když ze zprávy o splnění oddlužení nevyplývá, že by na účtu majetkové podstaty byly deponovány nějaké finanční prostředky). Celkové výdaje insolvenční správkyně podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky činí celkem 11.071,50 Kč, z toho DPH ve výši 1.921,50 Kč. Na hotové výdaje bylo insolvenční správkyni uhrazeno celkem 10.323 Kč včetně DPH, zbývající částku 748,50 Kč tak bude nutno uhradit z rozpočtu státu.
Na základě všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení insolvenčního soudu ve výroku III. změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 30. srpna 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu