2 VSOL 310/2020-B-17
č. j. KSOS 36 INS 7814/2018 2 VSOL 310/2020-B-17
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wontrobové a soudců Mgr. Josefa Berky a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníků: a) Ing. anonymizovano anonymizovano , narozený dne anonymizovano , IČO 12090565 bytem Bruzovská 3821, 738 01 Frýdek-Místek, Frýdek b) anonymizovano anonymizovano , narozená dne anonymizovano sídlem Bruzovská 3821, 738 01 Frýdek-Místek, Frýdek o splnění oddlužení o odvolání insolvenční správkyně: LIQUIDATORS v.o.s., IČO 24817465 sídlem Slezská 2033/11, 120 00 Praha 2 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. července 2020 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018-B-12
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. července 2020 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018- B-12 se v části výroku II., ve které byla schválena odměna insolvenční správkyně LIQUIDATORS v.o.s. ve výši 20 418,75 Kč, ruší a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění: 1. Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníků a) Ing. Karla anonymizovano a b) anonymizovano anonymizovano /dále jen dlužníci / (výrok I.), schválil odměnu insolvenční správkyně LIQUIDATORS v.o.s. (dále jen správkyně ) ve výši 20 418,75 Kč a její hotové výdaje ve výši 4 083,75 Kč, s tím, že tyto částky byly správkyni již zálohově uhrazeny (výrok II.), správkyni zprostil funkce (výrok III.) a osvobodil dlužníky od placení pohledávek (výrok IV.). 2. Na odůvodnění výroku II. rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že usnesením ze dne 10. 10. 2018 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018-B-5 bylo schváleno oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře. Dlužníci v červenci 2019 splnili všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, neboť uhradili věřitelům 100 % zjištěných pohledávek ve výši 191 636,66 Kč. Insolvenční soud dle § 38 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen I. Z. ) a § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ), schválil hotové výdaje a odměnu správkyně za období od listopadu 2018 do července 2019, celkem ve výši 14 701, 50 Kč (9 x 1 633,50 Kč včetně 21% DPH), dále za období od vydání rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení, tj. za dobu od května 2018 do října 2018, odměnu a hotové výdaje v celkové výši
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti [IČ 00025429], ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
9 801 Kč včetně DPH. Insolvenční soud naopak nepřiznal správkyni jí požadovanou odměnu (ve výši 6 842,52 bez DPH) z výtěžku zpeněžení. Poukázal přitom na to, že na základě smlouvy o poskytnutí daru ze dne 1. 7. 2019 poskytla dcera dlužníků do majetkové podstaty částku 171 063 Kč, tyto prostředky správkyně rozdělila v souladu s distribuční tabulkou věřitelům, přičemž netvrdila nutnost vyvíjet mimořádnou činnost vymykající se běžné distribuci průběžných příjmů dlužníků. Insolvenční soud poukázal na znění § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky ve znění novely č. 133/2019 Sb. a čl. II. přechodných ustanovení této novely a uzavřel, že finanční dar zaslaný převodem na účet oddlužení není zpeněžením ve smyslu shora uvedeného ustanovení vyhlášky. Dle § 412 odst. 1 písm. b) I. Z. je dlužník povinen vydat přijatý dar ke zpeněžení, přičemž peněžitý dar má podle insolvenčního soudu stejný osud jako mimořádný příjem dlužníka uvedený tamtéž, tedy je (bez dalšího) použit k mimořádné splátce věřitelům. Insolvenční soud dovodil, že § 283 odst. 1 I. Z., které v poměrech oddlužení formou zpeněžením majetkové podstaty považuje za zpeněžení i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti, je nutno aplikovat pro oddlužení (plněním splátkového kalendáře) jen na prostředky existující v okamžiku schválení oddlužení, nikoliv o prostředky nabyté za trvání schváleného oddlužení. Nad rámec tohoto závěru uvedl, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu zvážil podmínky pro navýšení odměny dle § 38 odst. 3 I. Z., přičemž dospěl k závěru, že pouhé rozdělení peněžních prostředků v rámci distribuční tabulky důvodem pro takové navýšení odměny není. 3. Proti výroku II. tohoto usnesení v části, jíž bylo rozhodnuto o její odměně, podala správkyně odvolání. Namítla, že v této části spočívá usnesení na nesprávném právním posouzení věci, respektive je postiženo jinou vadou, jež vedla k nesprávnému rozhodnutí ve věci. Poukázala na skutečnost, že ačkoliv uplatnila odměnu za přezkum přihlášek pohledávek ve výši 4 840 Kč (zahrnutou v prvním řádku tabulky části D., tj. v položce celková odměna insolvenčního správce formuláře Zprávy o splnění oddlužení), v odůvodnění napadeného výroku se insolvenční soud touto odměnou nezabýval a zřejmě ji opomněl. Za poukazu na čl. II. vyhlášky č. 133/2019 Sb. a § 283 odst. 1 I. Z. ve spojení s § 398 odst. 3 I. Z. dovozovala, že výklad, podle nějž jí odměna v případě zpeněžení majetku nabytého za trvání insolvenčního řízení nenáleží, nemá podklad v zákoně, ani ve vyhlášce. Není důvodu, aby nebyla odměněna za zpeněžení majetku nabytého za trvání oddlužení, když se v principu co do náročnosti nijak neliší od zpeněžení majetku, který zde byl na počátku řízení. Náleží-li insolvenčnímu správci odměna ze zpeněžení majetku, s nímž dlužník vstupoval do insolvenčního řízení, tím spíše mu musí náležet odměna ze zpeněžení majetku, o nějž se za trvání řízení rozšířila majetková podstata přičiněním insolvenčního správce, typicky na podkladě rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě. Ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) I. Z. hodnoty získané z neúčinného právního úkonu a hodnoty získané darem staví na roveň. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený výrok tak, že jí bude přiznána i odměna z přezkoumaných přihlášek ve výši 4 840 Kč včetně DPH a odměna z výtěžku zpeněžení ve výši 8 279,45 Kč včetně DPH. 4. S účinností od 1. 6. 2019 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 31/2019 Sb. Podle ustanovení čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, se v insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání správkyně proti usnesení insolvenčního soudu, jenž bylo vydáno po účinnosti novely insolvenčního zákona zákonem č. 31/2019 Sb., přičemž k rozhodnutí o úpadku dlužníků došlo před účinností novely zákonem
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
č. 31/2019 Sb., postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. 5. 2019 (nově dále jen I. Z. ). 6. Podle § 7 I. Z., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozhodnutí insolvenčního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku II. v části týkající se odměny správkyně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.), a dospěl k následujícímu závěru. 8. Z obsahu insolvenčního spisu ve vztahu k přezkumu odvoláním napadeného výroku II. usnesení vyplývá, že insolvenčním návrhem dlužníků spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným insolvenčnímu soudu dne 10. 5. 2018 bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 28. 5. 2018 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018-A-7 byl zjištěn úpadek dlužníků, povoleno řešení úpadku oddlužením a ustanovena správkyně. Dne 27. 7. 2018 správkyně doručila soudu zprávu o přezkumu ze dne 15. 7. 2018, ze které plyne, že správkyně přezkoumala celkem 16 pohledávek přihlášených věřitelů. Usnesením ze dne 10. 10. 2018 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018-B-5 byla schválena zpráva o přezkumu, bylo schváleno oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře a správkyni bylo povoleno čerpat zálohu na odměnu odvozenou z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 250 Kč bez DPH za každou přezkoumanou přihlášku. Správkyně podáním ze dne 20. 8. 2019 předložila insolvenčnímu soudu zprávu o splnění oddlužení, v níž vyčíslila nárok na celkovou odměnu ve výši 20 875 Kč bez DPH (tj. ve výši 25 258,75 Kč včetně DPH) s tím, že tato odměna jí byla uhrazena. Dále uplatnila nárok na odměnu z výtěžku zpeněžení ve výši 6 842,52 Kč bez DPH (tj. ve výši 8 279,45 Kč včetně DPH) s tím, že tato odměna jí nebyla uhrazena. Uvedla, že odměna dle § 3 písm. b) vyhlášky jí náleží za 15 měsíců (od května 2018 do července 2019) ve výši 16 875 Kč bez DPH (tj. ve výši 20 418,75 Kč včetně DPH) a že si vyplatila schválenou (zálohu) na odměnu za přezkum (pohledávek) ve výši 4 840 Kč. 9. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním. 10. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. 11. K otázce, za jakých okolností je možno považovat rozhodnutí za nepřezkoumatelné, se vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3466/2013 (dostupném na www.nsoud.cz), v něm uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů tehdy, když vůči němu nemůže účastník,
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
který s rozhodnutím nesouhlasí, náležitě formulovat odvolací důvody, a ani odvolací soud proto nemá náležité podmínky pro zaujetí názoru na věc. V rozsudku ze dne 25. 6. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2543/2011 (uveřejněném pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) pak Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. V rozsudku ze dne 31. srpna 2000 sp. zn. 20 Cdo 1045/99 (uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2001, pod č. 14) pak Nejvyšší soud vysvětlil, že je-li rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné proto, že tento soud nerespektoval zásady uvedené v § 157 a § 132 o. s. ř., musí odvolací soud takové rozhodnutí zrušit; jestliže tak neučiní a přijme rozhodnutí ve věci samé, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (shodně také např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1472/2017, dostupné na www.nsoud.cz). 12. Insolvenční soud při vyhotovení napadeného usnesení požadavkům stanoveným cit. § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. a výše zmíněnou judikaturou nedostál, jeho usnesení je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť v odůvodnění usnesení se insolvenční soud skutkově, ani právně nevypořádal s uplatněným zákonným (§ 38 odst. 1 I. Z. ve spojení s § 2a vyhlášky) nárokem správkyně na odměnu za přezkum přihlášek pohledávek. Napadeným výrokem usnesení bylo insolvenčním soudem rozhodováno o odměně správkyně, která je zákonem konstruována jako jedna celková odměna insolvenčního správce za celé insolvenční řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015 sp. zn. 29 NSČR 54/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 82/2016). S ohledem na tuto skutečnost je tak nepřezkoumatelný celý výrok II. napadeného usnesení týkající se odměny správkyně. 13. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud postupem podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil napadený výrok II. usnesení v části, ve které byla schválena odměna insolvenční správkyně, a věc v tomto rozsahu podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 14. V dalším řízení, insolvenční soud vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), se tento bude znovu zabývat důvodností vyúčtované odměny správkyně včetně odměny za přezkum přihlášek pohledávek. Poté o odměně správkyně znovu rozhodne, přičemž ve svém následném rozhodnutí bude respektovat požadavky na odůvodnění usnesení stanovené v § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř., skutkově i právně se pak vypořádá se správkyní uplatněným nárokem na odměnu včetně insolvenční správkyní uplatněného nároku na odměnu z výtěžku zpeněžení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání.
Olomouc 27. srpna 2020
JUDr. Ivana Wontrobová v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
č. j. KSOS 36 INS 7814/2018 2 VSOL 310/2020-B-17
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wontrobové a soudců Mgr. Josefa Berky a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníků: a) Ing. anonymizovano anonymizovano , narozený dne anonymizovano , IČO 12090565 bytem Bruzovská 3821, 738 01 Frýdek-Místek, Frýdek b) anonymizovano anonymizovano , narozená dne anonymizovano sídlem Bruzovská 3821, 738 01 Frýdek-Místek, Frýdek o splnění oddlužení o odvolání insolvenční správkyně: LIQUIDATORS v.o.s., IČO 24817465 sídlem Slezská 2033/11, 120 00 Praha 2 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. července 2020 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018-B-12
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. července 2020 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018- B-12 se v části výroku II., ve které byla schválena odměna insolvenční správkyně LIQUIDATORS v.o.s. ve výši 20 418,75 Kč, ruší a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění: 1. Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníků a) Ing. Karla anonymizovano a b) anonymizovano anonymizovano /dále jen dlužníci / (výrok I.), schválil odměnu insolvenční správkyně LIQUIDATORS v.o.s. (dále jen správkyně ) ve výši 20 418,75 Kč a její hotové výdaje ve výši 4 083,75 Kč, s tím, že tyto částky byly správkyni již zálohově uhrazeny (výrok II.), správkyni zprostil funkce (výrok III.) a osvobodil dlužníky od placení pohledávek (výrok IV.). 2. Na odůvodnění výroku II. rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že usnesením ze dne 10. 10. 2018 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018-B-5 bylo schváleno oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře. Dlužníci v červenci 2019 splnili všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, neboť uhradili věřitelům 100 % zjištěných pohledávek ve výši 191 636,66 Kč. Insolvenční soud dle § 38 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen I. Z. ) a § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ), schválil hotové výdaje a odměnu správkyně za období od listopadu 2018 do července 2019, celkem ve výši 14 701, 50 Kč (9 x 1 633,50 Kč včetně 21% DPH), dále za období od vydání rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení, tj. za dobu od května 2018 do října 2018, odměnu a hotové výdaje v celkové výši
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti [IČ 00025429], ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
9 801 Kč včetně DPH. Insolvenční soud naopak nepřiznal správkyni jí požadovanou odměnu (ve výši 6 842,52 bez DPH) z výtěžku zpeněžení. Poukázal přitom na to, že na základě smlouvy o poskytnutí daru ze dne 1. 7. 2019 poskytla dcera dlužníků do majetkové podstaty částku 171 063 Kč, tyto prostředky správkyně rozdělila v souladu s distribuční tabulkou věřitelům, přičemž netvrdila nutnost vyvíjet mimořádnou činnost vymykající se běžné distribuci průběžných příjmů dlužníků. Insolvenční soud poukázal na znění § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky ve znění novely č. 133/2019 Sb. a čl. II. přechodných ustanovení této novely a uzavřel, že finanční dar zaslaný převodem na účet oddlužení není zpeněžením ve smyslu shora uvedeného ustanovení vyhlášky. Dle § 412 odst. 1 písm. b) I. Z. je dlužník povinen vydat přijatý dar ke zpeněžení, přičemž peněžitý dar má podle insolvenčního soudu stejný osud jako mimořádný příjem dlužníka uvedený tamtéž, tedy je (bez dalšího) použit k mimořádné splátce věřitelům. Insolvenční soud dovodil, že § 283 odst. 1 I. Z., které v poměrech oddlužení formou zpeněžením majetkové podstaty považuje za zpeněžení i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti, je nutno aplikovat pro oddlužení (plněním splátkového kalendáře) jen na prostředky existující v okamžiku schválení oddlužení, nikoliv o prostředky nabyté za trvání schváleného oddlužení. Nad rámec tohoto závěru uvedl, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu zvážil podmínky pro navýšení odměny dle § 38 odst. 3 I. Z., přičemž dospěl k závěru, že pouhé rozdělení peněžních prostředků v rámci distribuční tabulky důvodem pro takové navýšení odměny není. 3. Proti výroku II. tohoto usnesení v části, jíž bylo rozhodnuto o její odměně, podala správkyně odvolání. Namítla, že v této části spočívá usnesení na nesprávném právním posouzení věci, respektive je postiženo jinou vadou, jež vedla k nesprávnému rozhodnutí ve věci. Poukázala na skutečnost, že ačkoliv uplatnila odměnu za přezkum přihlášek pohledávek ve výši 4 840 Kč (zahrnutou v prvním řádku tabulky části D., tj. v položce celková odměna insolvenčního správce formuláře Zprávy o splnění oddlužení), v odůvodnění napadeného výroku se insolvenční soud touto odměnou nezabýval a zřejmě ji opomněl. Za poukazu na čl. II. vyhlášky č. 133/2019 Sb. a § 283 odst. 1 I. Z. ve spojení s § 398 odst. 3 I. Z. dovozovala, že výklad, podle nějž jí odměna v případě zpeněžení majetku nabytého za trvání insolvenčního řízení nenáleží, nemá podklad v zákoně, ani ve vyhlášce. Není důvodu, aby nebyla odměněna za zpeněžení majetku nabytého za trvání oddlužení, když se v principu co do náročnosti nijak neliší od zpeněžení majetku, který zde byl na počátku řízení. Náleží-li insolvenčnímu správci odměna ze zpeněžení majetku, s nímž dlužník vstupoval do insolvenčního řízení, tím spíše mu musí náležet odměna ze zpeněžení majetku, o nějž se za trvání řízení rozšířila majetková podstata přičiněním insolvenčního správce, typicky na podkladě rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě. Ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) I. Z. hodnoty získané z neúčinného právního úkonu a hodnoty získané darem staví na roveň. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený výrok tak, že jí bude přiznána i odměna z přezkoumaných přihlášek ve výši 4 840 Kč včetně DPH a odměna z výtěžku zpeněžení ve výši 8 279,45 Kč včetně DPH. 4. S účinností od 1. 6. 2019 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 31/2019 Sb. Podle ustanovení čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, se v insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání správkyně proti usnesení insolvenčního soudu, jenž bylo vydáno po účinnosti novely insolvenčního zákona zákonem č. 31/2019 Sb., přičemž k rozhodnutí o úpadku dlužníků došlo před účinností novely zákonem
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
č. 31/2019 Sb., postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. 5. 2019 (nově dále jen I. Z. ). 6. Podle § 7 I. Z., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozhodnutí insolvenčního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku II. v části týkající se odměny správkyně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.), a dospěl k následujícímu závěru. 8. Z obsahu insolvenčního spisu ve vztahu k přezkumu odvoláním napadeného výroku II. usnesení vyplývá, že insolvenčním návrhem dlužníků spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným insolvenčnímu soudu dne 10. 5. 2018 bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 28. 5. 2018 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018-A-7 byl zjištěn úpadek dlužníků, povoleno řešení úpadku oddlužením a ustanovena správkyně. Dne 27. 7. 2018 správkyně doručila soudu zprávu o přezkumu ze dne 15. 7. 2018, ze které plyne, že správkyně přezkoumala celkem 16 pohledávek přihlášených věřitelů. Usnesením ze dne 10. 10. 2018 č. j. KSOS 36 INS 7814/2018-B-5 byla schválena zpráva o přezkumu, bylo schváleno oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře a správkyni bylo povoleno čerpat zálohu na odměnu odvozenou z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 250 Kč bez DPH za každou přezkoumanou přihlášku. Správkyně podáním ze dne 20. 8. 2019 předložila insolvenčnímu soudu zprávu o splnění oddlužení, v níž vyčíslila nárok na celkovou odměnu ve výši 20 875 Kč bez DPH (tj. ve výši 25 258,75 Kč včetně DPH) s tím, že tato odměna jí byla uhrazena. Dále uplatnila nárok na odměnu z výtěžku zpeněžení ve výši 6 842,52 Kč bez DPH (tj. ve výši 8 279,45 Kč včetně DPH) s tím, že tato odměna jí nebyla uhrazena. Uvedla, že odměna dle § 3 písm. b) vyhlášky jí náleží za 15 měsíců (od května 2018 do července 2019) ve výši 16 875 Kč bez DPH (tj. ve výši 20 418,75 Kč včetně DPH) a že si vyplatila schválenou (zálohu) na odměnu za přezkum (pohledávek) ve výši 4 840 Kč. 9. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním. 10. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. 11. K otázce, za jakých okolností je možno považovat rozhodnutí za nepřezkoumatelné, se vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3466/2013 (dostupném na www.nsoud.cz), v něm uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů tehdy, když vůči němu nemůže účastník,
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
který s rozhodnutím nesouhlasí, náležitě formulovat odvolací důvody, a ani odvolací soud proto nemá náležité podmínky pro zaujetí názoru na věc. V rozsudku ze dne 25. 6. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2543/2011 (uveřejněném pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) pak Nejvyšší soud vyslovil právní názor, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. V rozsudku ze dne 31. srpna 2000 sp. zn. 20 Cdo 1045/99 (uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2001, pod č. 14) pak Nejvyšší soud vysvětlil, že je-li rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné proto, že tento soud nerespektoval zásady uvedené v § 157 a § 132 o. s. ř., musí odvolací soud takové rozhodnutí zrušit; jestliže tak neučiní a přijme rozhodnutí ve věci samé, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (shodně také např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1472/2017, dostupné na www.nsoud.cz). 12. Insolvenční soud při vyhotovení napadeného usnesení požadavkům stanoveným cit. § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. a výše zmíněnou judikaturou nedostál, jeho usnesení je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť v odůvodnění usnesení se insolvenční soud skutkově, ani právně nevypořádal s uplatněným zákonným (§ 38 odst. 1 I. Z. ve spojení s § 2a vyhlášky) nárokem správkyně na odměnu za přezkum přihlášek pohledávek. Napadeným výrokem usnesení bylo insolvenčním soudem rozhodováno o odměně správkyně, která je zákonem konstruována jako jedna celková odměna insolvenčního správce za celé insolvenční řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015 sp. zn. 29 NSČR 54/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 82/2016). S ohledem na tuto skutečnost je tak nepřezkoumatelný celý výrok II. napadeného usnesení týkající se odměny správkyně. 13. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud postupem podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil napadený výrok II. usnesení v části, ve které byla schválena odměna insolvenční správkyně, a věc v tomto rozsahu podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 14. V dalším řízení, insolvenční soud vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), se tento bude znovu zabývat důvodností vyúčtované odměny správkyně včetně odměny za přezkum přihlášek pohledávek. Poté o odměně správkyně znovu rozhodne, přičemž ve svém následném rozhodnutí bude respektovat požadavky na odůvodnění usnesení stanovené v § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř., skutkově i právně se pak vypořádá se správkyní uplatněným nárokem na odměnu včetně insolvenční správkyní uplatněného nároku na odměnu z výtěžku zpeněžení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání.
Olomouc 27. srpna 2020
JUDr. Ivana Wontrobová v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.