2 VSOL 256/2016-A-56
KSBR 28 INS 27301/2015 2 VSOL 256/2016-A-56
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužníka Vrchovina-zemědělská obchodní a. s., se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo 28608119, zahájené insolvenčním návrhem věřitelů a) Mgr. Jana Jukla, advokáta, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, jako insolvenčního správce dlužníka APATIT a. s., se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo 28474228, a b) Glory Daze Associated S. A., reg. č. 584444, se sídlem 33 Porter Road, P. O. Box 3169 PMB 103, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, zastoupeného Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 24, PSČ 110 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně, se sídlem v Brně, Mozartova 3, PSČ 602 00, o návrhu navrhovatele b) na nařízení předběžného opatření, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2015, č. j. KSBR 28 INS 27301/2015-A-34,
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e.
II. Odvolání dlužníka proti bodům III. a IV. výroku usnesení soudu prvního stupně se o d m í t á .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) ustanovil předběžným správcem dlužníka Vrchovina-zemědělská obchodní a. s. Mgr. Michaelu Rotterovou (bod I. výroku), rozhodl, že dlužník je oprávněn nakládat s majetkem ve svém vlastnictví pouze se souhlasem předběžného správce (bod II. výroku), uložil předběžnému správci předložit soudu ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení zprávu o své činnosti (bod III. výroku) a navrhovateli b) uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1.000 Kč (bod IV. výroku).
V odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud přitakal navrhovateli předběžného opatření, který vyslovil obavu, že s ohledem na prokázané majetkové dispozice budou společnosti v rámci koncernu C. M. B. (včetně dlužníka) pokračovat v jednání, jímž budou vyvedeny z dispozice dlužníka další majetkové hodnoty. Insolvenční soud zrekapituloval skutečnosti z insolvenčních řízení dlužníků APATIT a. s., Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. s důrazem na předběžné opatření vydané dne 16.11.2015, kterým bylo dlužníkům zakázáno nakládat s nemovitostmi v jejich vlastnictví. Uvedl, že vkladová řízení byla zahájena několik dnů před zahájením insolvenčního řízení, proto dlužníkovi nelze přičítat k tíži, že v době zahájení vkladových řízení nevěděl o insolvenčním návrhu navrhovatele a). Současně však nelze přehlédnout, že dlužník ve svém podání ze dne 13.11.2015 výslovně uvedl, že drtivá většina koncernových společností je v úpadkové situaci . Dlužník se pokoušel o vyvedení nemovitostí na společnost, která je vlastněna koncernově propojeným subjektem a řízena stejným subjektem jako dlužník sám. Toto vede k důvodné pochybnosti, zda ze strany dlužníka nešlo o snahu vyvést nemovitý majetek z vlastnictví dlužníka a postavit jej mimo účinky pro dlužníka v té době již očekávaného insolvenčního řízení. Zcizení nemovitostí, kdy dlužník je již v úpadkové situaci, je přitom napadnutelné odpůrčími žalobami. Jediným jednatelem dlužníka je subjekt, který řídí koncernovou strukturu, která je předmětem (označených) insolvenčních řízení. Podle insolvenčního soudu si osoba řídící tak rozsáhlou podnikatelskou strukturu musí být vědoma uvedených dopadů. Vedení odpůrčích žalob by prodloužilo uspokojení insolvenčních věřitelů. Dlužníky (specifikované v tabulce) spojuje osoba jednatele, respektive jediného člena představenstva, a to C. M. B. Management s. r. o. a osoba prokuristy Víta Zaorálka, dále většinoví společníci, případně akcionáři (C. M. B. Companies LTD, C. M. B. Real Estate, C. M. B. Energy LTD a C. M. B. Agroindustri LTD). Osoby jednající za dlužníka se opakovaně pokoušely nakládat s majetkem jiných subjektů (dlužníků vystupujících v paralelně probíhajících insolvenčních řízeních) způsobem, který mohl vést k porušení zásad § 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ). Na tomto základě insolvenční soud uzavřel, že je dostatečně osvědčena obava ze zkrácení majetkové podstaty a tím i možné míry uspokojení insolvenčních věřitelů a je třeba zajistit, aby po dobu do meritorního rozhodnutí o insolvenčních návrzích nedošlo ze strany dlužníka k dalším úkonům, které by mohly ohrozit rozsah jeho majetku. Postup dlužníka v dané věci považoval insolvenční soud za účelový, a to vzhledem k nepřiměřenosti jeho obrany proti návrhu na vydání předběžného opatření a posunu ve stanovisku k jeho úpadku. Předběžný správce přitom nepřevezme přímo žádná oprávnění k nakládání s majetkem dlužníka, bude však kroky dlužníka při tomto nakládání odsouhlasovat. Tak bude zajištěna dostatečná kontrola nad úkony dlužníka a současně respektována zásada minimalizace zásahů do oprávnění dlužníka při nakládání s jeho majetkem.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, které si vyhradil podrobně odůvodnit v následném podání. Dosud však odvolání nedoplnil.
Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení insolvenčního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.
Ačkoliv to v odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud výslovně neuvedl, nutně musel při svém rozhodování o navrženém předběžném opatření vycházet z předpokladu dlužníkova úpadku. Je totiž nepochybné, že při rozhodování o předběžném opatření by mělo zkoumání existence případného úpadku dlužníka ústit v závěr o existenci reálné možnosti, že na základě podaných insolvenčních návrhů bude o úpadku skutečně rozhodnuto.
Insolvenční návrh ve věci dlužníka Vrchovina-zemědělská obchodní a. s. podali postupně dva navrhovatelé. První navrhující věřitel APATIT a. s. tvrdil, že je společně s dlužníkem členem koncernu C. M. B. a má za dlužníkem pohledávku z titulu Rámcové smlouvy o zprostředkování nákupu nemovitostí ze dne 11.4.2012 ve výši 310.870,36 Kč, která byla na navrhovatele postoupena jako splatná dne 30.12.2013. Jako dalšího věřitele dlužníka označil AB-CREDIT, a. s. Insolvenčním návrhem ze dne 10.11.2015 přistoupil do řízení věřitel Glory Daze Associated S. A., který tvrdil pohledávku za dlužníkem z titulu smlouvy o úvěru ve výši 58.394.973,94 Kč, splatnou 1.3.2014. Existenci pohledávky navrhovatele b) dlužník zpochybnil. Z pohledu zkoumání úpadku dlužníka je podstatné, že dlužník ve svém seznamu závazků (opatřeném prohlášením o jeho správnosti a úplnosti) označil své závazky vůči pěti věřitelům, z nichž závazky vůči minimálně třem věřitelům byly v době zahájení insolvenčního řízení (1.11.2015) déle než tři měsíce po splatnosti. Lze tedy uzavřít, že z dosud dostupných údajů lze usuzovat, že existují nejméně dva věřitelé, kteří jsou schopni osvědčit pohledávky proti dlužníkovi více než tři měsíce po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b/ IZ). Proto se úpadek dlužníka jeví dostatečně pravděpodobným.
Za tohoto stavu věci lze tedy přistoupit k přezkoumání správnosti závěrů insolvenčního soudu o důvodnosti navrhovatelem požadovaného předběžného opatření.
Podle § 82 odst. 2 IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.
Podle § 111 odst. 1 IZ, nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Podle § 112 odst. 1 IZ, insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111.
Podle § 112 odst. 1 IZ, povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu.
Podle § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.
Dlužníkovi nelze upřít snahu zvrátit závěr insolvenčního soudu o nutnosti nařídit předběžné opatření. Svědčí o tom dlužníkem podaná vyjádření a v nich snesená obsáhlá argumentace. Úvahy insolvenčního soudu ústící v závěr o důvodnosti návrhu na nařízení předběžného opatření považuje odvolací soud za potřebné dále popsaným způsobem korigovat.
Návrh na nařízení předběžného opatření navrhovatel odůvodnil obavou, že s ohledem na prokázané (a popsané) majetkové dispozice budou společnosti v rámci koncernu C. M. B., zastoupené stejnou osobou, nadále pokračovat ve vyvádění dalších majetkových hodnot z dispozice dlužníka. V podrobnostech uvedl, že společnosti v rámci koncernu bezprostředně před podáním insolvenčního návrhu (i v současné době) provádí zásadní majetkové dispozice v podobě převodu nemovitých věcí na spřízněné osoby. Dlužník namítal, že pro vydání předběžného opatření není dán žádný důvod. Tvrdil, že se jednalo o zcela běžné obchodní aktivity, majetek dlužníků se nijak nezmenšil a v případě APATIT a. s. k převodům nedošlo, když se jednalo jen o administrativní pochybení.
Ze zjištění insolvenčního soudu plyne, že dlužník Vrchovina-zemědělská obchodní a. s. sám majetek před zahájením insolvenčního řízení nepřeváděl, ale činily tak další tři společnosti, které jsou členy koncernové struktury dlužníka. Avšak nelze vyloučit, že důvodem pro nařízení předběžného opatření může být jednání osoby, která je členem téhož koncernového uskupení jako dlužník. Proto je v prvé řadě třeba odpovědět na otázku, zda dlužník tvoří se společnostmi APATIT a. s., Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. koncern.
V této souvislosti odvolací soud připomíná, že právní úprava koncernu je obsažena v ustanovení § 79 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Jde o to, že jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení ( řízená osoba ) jinou osobou nebo osobami ( řídící osoba ) tvoří s řídící osobou koncern (odstavec 1). Jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu (odstavec 2).
V insolvenčním zákoně je pojem koncernu výslovně užit zejména v souvislosti se zákazem hlasování (§ 53), postavením ve věřitelském výboru (§ 59 odst. 2), neúčinností právních úkonů (§ 240 odst. 2, § 241 odst. 2, § 242 odst. 2), náležitostmi návrhu na povolení reorganizace (§ 319 odst. 1, písm. b/) a hlasováním o způsobu oddlužení (§ 402 odst. 1). Ve vztahu k institutu předběžného insolvenčního správce neobsahuje insolvenční zákon žádnou úpravu vážící se ke koncernu dlužníků. Vzhledem k možné variabilitě případů, které mohou v souvislosti s koncernovým propojením věřitelů i koncernovým propojením dlužníků nastat v insolvenčním řízení, je nutno zásadní skutečnosti pečlivě posuzovat v každém případě zvlášť.
Údaje z obchodního rejstříku potvrzují správnost závěrů insolvenčního soudu, že dlužník a společnosti APATIT a. s., Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. (stejně jako další společnosti) měly všechny totožného jednatele, případně člena představenstva (C. M. B. Management, s. r. o.) i prokuristu (Vít Zaorálek). Jediným společníkem C. M. B. Management, s. r. o. je rovněž Vít Zaorálek.
Výpisy z obchodního rejstříku dále dokládají, že jediným akcionářem společnosti APATIT a. s. je společnost C. M. B. Energy LTD, reg. č. 8860221, jediným společníkem Matake Invest s. r. o. je C. M. B. Real estate LTD, reg. č. 8860244, jediným společníkem DESPERADOS s. r. o. je společnost C. M. B. Agroindustry LTD, reg. č. 8860293 a jediným akcionářem samotného dlužníka je společnost C. M. B. Agroindustry LTD, reg. č. 8860293. Všichni tito společníci či akcionáři mají sídlo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Z britského obchodního rejstříku Companies House, který je veřejně přístupný na webové adrese beta.companieshouse.gov.uk lze zjistit vlastnickou strukturu těchto společností. V rejstříku je u všech těchto společností založena výroční zpráva (Annual Return) ze dne 24.1.2016, dle které byl k tomuto dni jediným akcionářem těchto společností Vít Zaorálek a je z něj rovněž patrné, že od podání předchozí výroční zprávy nedošlo ve struktuře akcionářů k žádným změnám. Z těchto skutečností je nepochybné, že Vít Zaorálek je ovládající osobou dlužníka i společností APATIT a. s., Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. Jedinými společníky (akcionáři) těchto společností jsou totiž společnosti, jejichž je Vít Zaorálek jediným akcionářem. Lze tedy dovodit, že všechny dotčené osoby jsou členy koncernu, jehož řídící osobou je Vít Zaorálek, který je jednak ovládající osobou osob, které jsou samy ovládajícími osobami dotčených společností (uvedené společnosti se sídlem ve Spojeném království) a dále je prokuristou všech dotčených společností, jakož i ovládající osobou jejich statutárního orgánu (společnosti C. M. B. Management, s. r. o.).
Dlužník sám ve svém vyjádření k návrhu na nařízení předběžného opatření potvrdil, že společnosti APATIT a. s., DESPERADOS s. r. o. a Matake Invest s. r. o. činily úkony směřující k převodu vlastních nemovitostí na třetí osoby, pouze namítal, že tyto převody nelze považovat za účelové (buď proto, že nebyly míněny vážně nebo proto, že nebyly činěny ke škodě majetkové podstaty, protože převodce měl dostat přiměřené protiplnění). Nemovitosti měly nabýt společnosti NOVODESK s.r.o., IČ 04319702, CENTROX s.r.o., IČ 04339347 a BIGRES s.r.o., IČ 04318404. Z výpisu z obchodního rejstříku těchto společností vyplývá, že jejich jednatelem je společnost C. M. B. Management s. r. o., jejich prokuristou Vít Zaorálek. Rovněž společníkem všech tří společností je společnost C. M. B. COMPANIES LTD, reg. č. 8860245, jejímž jediným akcionářem je (jak již bylo uvedeno výše) Vít Zaorálek. Proto je zřejmé, že společnosti, které měly nabýt nemovitý majetek, jsou členy téhož koncernu, jehož řídící osobou je Vít Zaorálek. Proti těmto třem společnostem nebylo zahájeno insolvenční řízení. Proti převodcům byly ovšem podány insolvenční návrhy v rozmezí od 29.10.2015 až 2.11.2015. Návrhy na zahájení řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí byly podány u katastrálních úřadů ve dnech 27.-29.10.2015, tedy bezprostředně před zahájením insolvenčních řízení. V insolvenčním řízení dlužníků APATIT a. s. a Matake Invest s. r. o. bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka usnesením ze dne 23.11.2015. Dlužník proti oběma usnesením podal odvolání, ovšem pouze do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a ustanovení insolvenčního správce. Lze tedy shledat, že u obou těchto dlužníků byl jejich úpadek pravomocně osvědčen. Ve věci dlužníka DESPERADOS s. r. o. nebylo o insolvenčním návrhu dosud rozhodnuto, dlužník ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu (dokument č. A-26 v řízení vedeném pod sp. zn. KSBR 28 INS 27310/2015) uvedl, že jeho majetková situace je nejistá a sám není schopen s jistotou říci, zda se nachází v úpadku či nikoliv. Byť tedy existenci úpadku výslovně nepotvrdil, alespoň připustil, že není vyloučeno, že se v úpadku nachází.
Uvedení dlužníci činili úkony směřující k převodu nemovitostí bezprostředně před podáním insolvenčního návrhu, a jak vyplývá z jejich úkonů v insolvenčních řízeních, museli si být vědomi, že se nachází v úpadku, nebo v natolik komplikované majetkové situaci, že jim úpadek alespoň hrozil. Nelze pominout, že nemovitosti byly převáděny na jiné členy koncernu, proti kterým nebyl ani následně podán insolvenční návrh. Popsaná situace vzbuzuje podezření, že řídící osoba koncernu byla vedena snahou převést majetek ze společností, u kterých bylo pravděpodobné zahájení insolvenčního řízení, na společnosti, kterým takové nebezpečí nehrozilo. Tím by byli poškozeni věřitelé těchto dlužníků v důsledku zmenšení majetku, z něhož by mohli být uspokojeni.
Tvrdil-li dlužník, že nemovitosti byly převáděny za přiměřenou protihodnotu, jednak je nutné uvést, že k tomuto tvrzení nenavrhl žádné důkazy, navíc ani tato skutečnost nemusí znamenat, že nešlo o jednání ke škodě věřitelů. S ohledem na větší likviditu peněz oproti nemovitým věcem by totiž pro dlužníky bylo snadnější jejich vyvedení dále mimo dosah věřitelů. Vysvětlení dlužníka, že APATIT a. s. neměla v úmyslu nemovitosti převést, a jednalo se pouze o administrativní pochybení, považuje odvolací soud shodně s insolvenčním soudem za nevěrohodné. Smlouvy o převodu nemovitostí byly nejen uzavřeny, ale také byly podány návrhy na vklad práva do katastru nemovitostí. Šlo tedy o jednání vyvolávající zásadní právní následky k významnému majetku a jen stěží si lze představit, že by smluvní strany zahájily i vkladové řízení pouze omylem. Pokud by však přesto mělo jít skutečně pouze o administrativní pochybení, toto vysvětlení se vztahuje pouze ke společnosti APATIT a. s., nikoliv již ke společnostem Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. Vkladová řízení sice byla zastavena, avšak stalo se tak až po zahájení insolvenčních řízení.
V přezkoumávané věci je zcela zásadní, že všechny členy koncernu ovládá stejná řídící osoba, kterou je Vít Zaorálek, a který je rovněž jako prokurista oprávněn za všechny společnosti převádět a zatěžovat nemovitosti (neboť jej k tomu udělená prokura výslovně zmocňuje, což umožňuje § 450 odst. 1 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Nelze tedy jednotlivé členy koncernu od sebe oddělovat, jelikož vůle každého z nich je v zásadě projevem vůle jediné osoby; naopak je třeba shledat, že je-li nutné omezit v nakládání s majetkem jednoho člena koncernu, je namístě omezit obdobným způsobem i jeho ostatní členy.
V rovině posuzování podmínek pro nařízení požadovaného předběžného opatření odvolací soud považuje dále za závažnou také skutečnost, že dlužník nepředložil insolvenčnímu soudu úplný seznam svého majetku. Přestože jej dlužník prohlásil za správný a úplný a označil v něm množství nemovitostí, má dle zjištění odvolacího soudu ve svém vlastnictví další nemovitosti v seznamu majetku neuvedené (například nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 698, katastrální území Dubňany, na listu vlastnictví č. 51, 113, 450, katastrální území Podlažice).
Z výše uvedených důvodů souhlasí odvolací soud se závěrem insolvenčního soudu o nutnosti ustanovení předběžného správce a s rozhodnutím o tom, že dlužník může nakládat se svým majetkem s omezením (§ 113 odst. 1 IZ) vyjmenovaným v bodě II. výroku usnesení. Na rozdíl od insolvenčního soudu spatřuje odvolací soud důvody pro ustanovení předběžného správce také v rozsahu majetkové podstaty, kterou je vhodné i předběžně zajistit a zjistit (§ 112 odst. 2 IZ). Majetková podstata společností tvořících s dlužníkem koncern je totiž neobvykle rozsáhlá.
Ve shodě s insolvenčním soudem je odvolací soud toho názoru, že je nutné respektovat zásadu minimalizace zásahu do práv subjektů dotčených předběžným opatřením. Proto není namístě zakázat dlužníkovi nakládat se svým majetkem zcela, ale toliko podřídit jej dohledu předběžného správce, jehož úkolem je přezkoumat případná jednání dlužníka, kterými by dlužník nakládal s majetkovou podstatou a v případě, že nejsou ke škodě věřitelů, je povolit.
K osobě předběžné insolvenční správkyně odvolací soud poznamenává, že proti Mgr. Michaele Rotterové dlužník ničeho nenamítal. Ani z obsahu spisu nevyplývá, že v době rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření by jmenovaná nesplňovala podmínky pro ustanovení nebo nebyla nepodjatá, což jsou podle § 26 věty druhé IZ jediné důvody, které lze uplatnit v odvolání proti osobě insolvenčního správce.
Napadené usnesení insolvenčního soudu je v bodech I. a II. výroku věcně správné, proto je odvolací soud v tomto rozsahu potvrdil podle § 219 o. s. ř.
V bodu III. výroku insolvenční soud uložil předběžnému správci předložit zprávu o své činnosti. Jde o rozhodnutí činěné při výkonu dohlédací činnosti soudu ve smyslu § 10 písm. b) a § 11 odst. 2 IZ, proti němuž není dle § 91 IZ odvolání přípustné. V tomto rozsahu tedy odvolací soud odvolání dlužníka odmítl podle § 218 písm. c) o. s. ř.
V bodu IV. výroku byla navrhovateli předběžného opatření uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh. Tímto rozhodnutím nebylo nijak zasaženo do práv dlužníka a nemohla mu jím být způsobena žádná újma. Proto dlužník není oprávněn proti němu podat odvolání. Odvolací soud tedy v tomto rozsahu odvolání odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř. jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f/ a § 238 odst. 1 písm. e/, § 229 odst. 4 o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, předběžnému insolvenčnímu správci, navrhujícím věřitelům a státnímu zastupitelství se doručuje i zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 21. dubna 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu
KSBR 28 INS 27301/2015 2 VSOL 256/2016-A-56
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužníka Vrchovina-zemědělská obchodní a. s., se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo 28608119, zahájené insolvenčním návrhem věřitelů a) Mgr. Jana Jukla, advokáta, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, jako insolvenčního správce dlužníka APATIT a. s., se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo 28474228, a b) Glory Daze Associated S. A., reg. č. 584444, se sídlem 33 Porter Road, P. O. Box 3169 PMB 103, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, zastoupeného Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 24, PSČ 110 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně, se sídlem v Brně, Mozartova 3, PSČ 602 00, o návrhu navrhovatele b) na nařízení předběžného opatření, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2015, č. j. KSBR 28 INS 27301/2015-A-34,
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e.
II. Odvolání dlužníka proti bodům III. a IV. výroku usnesení soudu prvního stupně se o d m í t á .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) ustanovil předběžným správcem dlužníka Vrchovina-zemědělská obchodní a. s. Mgr. Michaelu Rotterovou (bod I. výroku), rozhodl, že dlužník je oprávněn nakládat s majetkem ve svém vlastnictví pouze se souhlasem předběžného správce (bod II. výroku), uložil předběžnému správci předložit soudu ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení zprávu o své činnosti (bod III. výroku) a navrhovateli b) uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1.000 Kč (bod IV. výroku).
V odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud přitakal navrhovateli předběžného opatření, který vyslovil obavu, že s ohledem na prokázané majetkové dispozice budou společnosti v rámci koncernu C. M. B. (včetně dlužníka) pokračovat v jednání, jímž budou vyvedeny z dispozice dlužníka další majetkové hodnoty. Insolvenční soud zrekapituloval skutečnosti z insolvenčních řízení dlužníků APATIT a. s., Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. s důrazem na předběžné opatření vydané dne 16.11.2015, kterým bylo dlužníkům zakázáno nakládat s nemovitostmi v jejich vlastnictví. Uvedl, že vkladová řízení byla zahájena několik dnů před zahájením insolvenčního řízení, proto dlužníkovi nelze přičítat k tíži, že v době zahájení vkladových řízení nevěděl o insolvenčním návrhu navrhovatele a). Současně však nelze přehlédnout, že dlužník ve svém podání ze dne 13.11.2015 výslovně uvedl, že drtivá většina koncernových společností je v úpadkové situaci . Dlužník se pokoušel o vyvedení nemovitostí na společnost, která je vlastněna koncernově propojeným subjektem a řízena stejným subjektem jako dlužník sám. Toto vede k důvodné pochybnosti, zda ze strany dlužníka nešlo o snahu vyvést nemovitý majetek z vlastnictví dlužníka a postavit jej mimo účinky pro dlužníka v té době již očekávaného insolvenčního řízení. Zcizení nemovitostí, kdy dlužník je již v úpadkové situaci, je přitom napadnutelné odpůrčími žalobami. Jediným jednatelem dlužníka je subjekt, který řídí koncernovou strukturu, která je předmětem (označených) insolvenčních řízení. Podle insolvenčního soudu si osoba řídící tak rozsáhlou podnikatelskou strukturu musí být vědoma uvedených dopadů. Vedení odpůrčích žalob by prodloužilo uspokojení insolvenčních věřitelů. Dlužníky (specifikované v tabulce) spojuje osoba jednatele, respektive jediného člena představenstva, a to C. M. B. Management s. r. o. a osoba prokuristy Víta Zaorálka, dále většinoví společníci, případně akcionáři (C. M. B. Companies LTD, C. M. B. Real Estate, C. M. B. Energy LTD a C. M. B. Agroindustri LTD). Osoby jednající za dlužníka se opakovaně pokoušely nakládat s majetkem jiných subjektů (dlužníků vystupujících v paralelně probíhajících insolvenčních řízeních) způsobem, který mohl vést k porušení zásad § 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ). Na tomto základě insolvenční soud uzavřel, že je dostatečně osvědčena obava ze zkrácení majetkové podstaty a tím i možné míry uspokojení insolvenčních věřitelů a je třeba zajistit, aby po dobu do meritorního rozhodnutí o insolvenčních návrzích nedošlo ze strany dlužníka k dalším úkonům, které by mohly ohrozit rozsah jeho majetku. Postup dlužníka v dané věci považoval insolvenční soud za účelový, a to vzhledem k nepřiměřenosti jeho obrany proti návrhu na vydání předběžného opatření a posunu ve stanovisku k jeho úpadku. Předběžný správce přitom nepřevezme přímo žádná oprávnění k nakládání s majetkem dlužníka, bude však kroky dlužníka při tomto nakládání odsouhlasovat. Tak bude zajištěna dostatečná kontrola nad úkony dlužníka a současně respektována zásada minimalizace zásahů do oprávnění dlužníka při nakládání s jeho majetkem.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, které si vyhradil podrobně odůvodnit v následném podání. Dosud však odvolání nedoplnil.
Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení insolvenčního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.
Ačkoliv to v odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud výslovně neuvedl, nutně musel při svém rozhodování o navrženém předběžném opatření vycházet z předpokladu dlužníkova úpadku. Je totiž nepochybné, že při rozhodování o předběžném opatření by mělo zkoumání existence případného úpadku dlužníka ústit v závěr o existenci reálné možnosti, že na základě podaných insolvenčních návrhů bude o úpadku skutečně rozhodnuto.
Insolvenční návrh ve věci dlužníka Vrchovina-zemědělská obchodní a. s. podali postupně dva navrhovatelé. První navrhující věřitel APATIT a. s. tvrdil, že je společně s dlužníkem členem koncernu C. M. B. a má za dlužníkem pohledávku z titulu Rámcové smlouvy o zprostředkování nákupu nemovitostí ze dne 11.4.2012 ve výši 310.870,36 Kč, která byla na navrhovatele postoupena jako splatná dne 30.12.2013. Jako dalšího věřitele dlužníka označil AB-CREDIT, a. s. Insolvenčním návrhem ze dne 10.11.2015 přistoupil do řízení věřitel Glory Daze Associated S. A., který tvrdil pohledávku za dlužníkem z titulu smlouvy o úvěru ve výši 58.394.973,94 Kč, splatnou 1.3.2014. Existenci pohledávky navrhovatele b) dlužník zpochybnil. Z pohledu zkoumání úpadku dlužníka je podstatné, že dlužník ve svém seznamu závazků (opatřeném prohlášením o jeho správnosti a úplnosti) označil své závazky vůči pěti věřitelům, z nichž závazky vůči minimálně třem věřitelům byly v době zahájení insolvenčního řízení (1.11.2015) déle než tři měsíce po splatnosti. Lze tedy uzavřít, že z dosud dostupných údajů lze usuzovat, že existují nejméně dva věřitelé, kteří jsou schopni osvědčit pohledávky proti dlužníkovi více než tři měsíce po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b/ IZ). Proto se úpadek dlužníka jeví dostatečně pravděpodobným.
Za tohoto stavu věci lze tedy přistoupit k přezkoumání správnosti závěrů insolvenčního soudu o důvodnosti navrhovatelem požadovaného předběžného opatření.
Podle § 82 odst. 2 IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.
Podle § 111 odst. 1 IZ, nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Podle § 112 odst. 1 IZ, insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111.
Podle § 112 odst. 1 IZ, povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu.
Podle § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.
Dlužníkovi nelze upřít snahu zvrátit závěr insolvenčního soudu o nutnosti nařídit předběžné opatření. Svědčí o tom dlužníkem podaná vyjádření a v nich snesená obsáhlá argumentace. Úvahy insolvenčního soudu ústící v závěr o důvodnosti návrhu na nařízení předběžného opatření považuje odvolací soud za potřebné dále popsaným způsobem korigovat.
Návrh na nařízení předběžného opatření navrhovatel odůvodnil obavou, že s ohledem na prokázané (a popsané) majetkové dispozice budou společnosti v rámci koncernu C. M. B., zastoupené stejnou osobou, nadále pokračovat ve vyvádění dalších majetkových hodnot z dispozice dlužníka. V podrobnostech uvedl, že společnosti v rámci koncernu bezprostředně před podáním insolvenčního návrhu (i v současné době) provádí zásadní majetkové dispozice v podobě převodu nemovitých věcí na spřízněné osoby. Dlužník namítal, že pro vydání předběžného opatření není dán žádný důvod. Tvrdil, že se jednalo o zcela běžné obchodní aktivity, majetek dlužníků se nijak nezmenšil a v případě APATIT a. s. k převodům nedošlo, když se jednalo jen o administrativní pochybení.
Ze zjištění insolvenčního soudu plyne, že dlužník Vrchovina-zemědělská obchodní a. s. sám majetek před zahájením insolvenčního řízení nepřeváděl, ale činily tak další tři společnosti, které jsou členy koncernové struktury dlužníka. Avšak nelze vyloučit, že důvodem pro nařízení předběžného opatření může být jednání osoby, která je členem téhož koncernového uskupení jako dlužník. Proto je v prvé řadě třeba odpovědět na otázku, zda dlužník tvoří se společnostmi APATIT a. s., Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. koncern.
V této souvislosti odvolací soud připomíná, že právní úprava koncernu je obsažena v ustanovení § 79 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Jde o to, že jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení ( řízená osoba ) jinou osobou nebo osobami ( řídící osoba ) tvoří s řídící osobou koncern (odstavec 1). Jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu (odstavec 2).
V insolvenčním zákoně je pojem koncernu výslovně užit zejména v souvislosti se zákazem hlasování (§ 53), postavením ve věřitelském výboru (§ 59 odst. 2), neúčinností právních úkonů (§ 240 odst. 2, § 241 odst. 2, § 242 odst. 2), náležitostmi návrhu na povolení reorganizace (§ 319 odst. 1, písm. b/) a hlasováním o způsobu oddlužení (§ 402 odst. 1). Ve vztahu k institutu předběžného insolvenčního správce neobsahuje insolvenční zákon žádnou úpravu vážící se ke koncernu dlužníků. Vzhledem k možné variabilitě případů, které mohou v souvislosti s koncernovým propojením věřitelů i koncernovým propojením dlužníků nastat v insolvenčním řízení, je nutno zásadní skutečnosti pečlivě posuzovat v každém případě zvlášť.
Údaje z obchodního rejstříku potvrzují správnost závěrů insolvenčního soudu, že dlužník a společnosti APATIT a. s., Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. (stejně jako další společnosti) měly všechny totožného jednatele, případně člena představenstva (C. M. B. Management, s. r. o.) i prokuristu (Vít Zaorálek). Jediným společníkem C. M. B. Management, s. r. o. je rovněž Vít Zaorálek.
Výpisy z obchodního rejstříku dále dokládají, že jediným akcionářem společnosti APATIT a. s. je společnost C. M. B. Energy LTD, reg. č. 8860221, jediným společníkem Matake Invest s. r. o. je C. M. B. Real estate LTD, reg. č. 8860244, jediným společníkem DESPERADOS s. r. o. je společnost C. M. B. Agroindustry LTD, reg. č. 8860293 a jediným akcionářem samotného dlužníka je společnost C. M. B. Agroindustry LTD, reg. č. 8860293. Všichni tito společníci či akcionáři mají sídlo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Z britského obchodního rejstříku Companies House, který je veřejně přístupný na webové adrese beta.companieshouse.gov.uk lze zjistit vlastnickou strukturu těchto společností. V rejstříku je u všech těchto společností založena výroční zpráva (Annual Return) ze dne 24.1.2016, dle které byl k tomuto dni jediným akcionářem těchto společností Vít Zaorálek a je z něj rovněž patrné, že od podání předchozí výroční zprávy nedošlo ve struktuře akcionářů k žádným změnám. Z těchto skutečností je nepochybné, že Vít Zaorálek je ovládající osobou dlužníka i společností APATIT a. s., Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. Jedinými společníky (akcionáři) těchto společností jsou totiž společnosti, jejichž je Vít Zaorálek jediným akcionářem. Lze tedy dovodit, že všechny dotčené osoby jsou členy koncernu, jehož řídící osobou je Vít Zaorálek, který je jednak ovládající osobou osob, které jsou samy ovládajícími osobami dotčených společností (uvedené společnosti se sídlem ve Spojeném království) a dále je prokuristou všech dotčených společností, jakož i ovládající osobou jejich statutárního orgánu (společnosti C. M. B. Management, s. r. o.).
Dlužník sám ve svém vyjádření k návrhu na nařízení předběžného opatření potvrdil, že společnosti APATIT a. s., DESPERADOS s. r. o. a Matake Invest s. r. o. činily úkony směřující k převodu vlastních nemovitostí na třetí osoby, pouze namítal, že tyto převody nelze považovat za účelové (buď proto, že nebyly míněny vážně nebo proto, že nebyly činěny ke škodě majetkové podstaty, protože převodce měl dostat přiměřené protiplnění). Nemovitosti měly nabýt společnosti NOVODESK s.r.o., IČ 04319702, CENTROX s.r.o., IČ 04339347 a BIGRES s.r.o., IČ 04318404. Z výpisu z obchodního rejstříku těchto společností vyplývá, že jejich jednatelem je společnost C. M. B. Management s. r. o., jejich prokuristou Vít Zaorálek. Rovněž společníkem všech tří společností je společnost C. M. B. COMPANIES LTD, reg. č. 8860245, jejímž jediným akcionářem je (jak již bylo uvedeno výše) Vít Zaorálek. Proto je zřejmé, že společnosti, které měly nabýt nemovitý majetek, jsou členy téhož koncernu, jehož řídící osobou je Vít Zaorálek. Proti těmto třem společnostem nebylo zahájeno insolvenční řízení. Proti převodcům byly ovšem podány insolvenční návrhy v rozmezí od 29.10.2015 až 2.11.2015. Návrhy na zahájení řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí byly podány u katastrálních úřadů ve dnech 27.-29.10.2015, tedy bezprostředně před zahájením insolvenčních řízení. V insolvenčním řízení dlužníků APATIT a. s. a Matake Invest s. r. o. bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka usnesením ze dne 23.11.2015. Dlužník proti oběma usnesením podal odvolání, ovšem pouze do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a ustanovení insolvenčního správce. Lze tedy shledat, že u obou těchto dlužníků byl jejich úpadek pravomocně osvědčen. Ve věci dlužníka DESPERADOS s. r. o. nebylo o insolvenčním návrhu dosud rozhodnuto, dlužník ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu (dokument č. A-26 v řízení vedeném pod sp. zn. KSBR 28 INS 27310/2015) uvedl, že jeho majetková situace je nejistá a sám není schopen s jistotou říci, zda se nachází v úpadku či nikoliv. Byť tedy existenci úpadku výslovně nepotvrdil, alespoň připustil, že není vyloučeno, že se v úpadku nachází.
Uvedení dlužníci činili úkony směřující k převodu nemovitostí bezprostředně před podáním insolvenčního návrhu, a jak vyplývá z jejich úkonů v insolvenčních řízeních, museli si být vědomi, že se nachází v úpadku, nebo v natolik komplikované majetkové situaci, že jim úpadek alespoň hrozil. Nelze pominout, že nemovitosti byly převáděny na jiné členy koncernu, proti kterým nebyl ani následně podán insolvenční návrh. Popsaná situace vzbuzuje podezření, že řídící osoba koncernu byla vedena snahou převést majetek ze společností, u kterých bylo pravděpodobné zahájení insolvenčního řízení, na společnosti, kterým takové nebezpečí nehrozilo. Tím by byli poškozeni věřitelé těchto dlužníků v důsledku zmenšení majetku, z něhož by mohli být uspokojeni.
Tvrdil-li dlužník, že nemovitosti byly převáděny za přiměřenou protihodnotu, jednak je nutné uvést, že k tomuto tvrzení nenavrhl žádné důkazy, navíc ani tato skutečnost nemusí znamenat, že nešlo o jednání ke škodě věřitelů. S ohledem na větší likviditu peněz oproti nemovitým věcem by totiž pro dlužníky bylo snadnější jejich vyvedení dále mimo dosah věřitelů. Vysvětlení dlužníka, že APATIT a. s. neměla v úmyslu nemovitosti převést, a jednalo se pouze o administrativní pochybení, považuje odvolací soud shodně s insolvenčním soudem za nevěrohodné. Smlouvy o převodu nemovitostí byly nejen uzavřeny, ale také byly podány návrhy na vklad práva do katastru nemovitostí. Šlo tedy o jednání vyvolávající zásadní právní následky k významnému majetku a jen stěží si lze představit, že by smluvní strany zahájily i vkladové řízení pouze omylem. Pokud by však přesto mělo jít skutečně pouze o administrativní pochybení, toto vysvětlení se vztahuje pouze ke společnosti APATIT a. s., nikoliv již ke společnostem Matake Invest s. r. o. a DESPERADOS s. r. o. Vkladová řízení sice byla zastavena, avšak stalo se tak až po zahájení insolvenčních řízení.
V přezkoumávané věci je zcela zásadní, že všechny členy koncernu ovládá stejná řídící osoba, kterou je Vít Zaorálek, a který je rovněž jako prokurista oprávněn za všechny společnosti převádět a zatěžovat nemovitosti (neboť jej k tomu udělená prokura výslovně zmocňuje, což umožňuje § 450 odst. 1 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Nelze tedy jednotlivé členy koncernu od sebe oddělovat, jelikož vůle každého z nich je v zásadě projevem vůle jediné osoby; naopak je třeba shledat, že je-li nutné omezit v nakládání s majetkem jednoho člena koncernu, je namístě omezit obdobným způsobem i jeho ostatní členy.
V rovině posuzování podmínek pro nařízení požadovaného předběžného opatření odvolací soud považuje dále za závažnou také skutečnost, že dlužník nepředložil insolvenčnímu soudu úplný seznam svého majetku. Přestože jej dlužník prohlásil za správný a úplný a označil v něm množství nemovitostí, má dle zjištění odvolacího soudu ve svém vlastnictví další nemovitosti v seznamu majetku neuvedené (například nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 698, katastrální území Dubňany, na listu vlastnictví č. 51, 113, 450, katastrální území Podlažice).
Z výše uvedených důvodů souhlasí odvolací soud se závěrem insolvenčního soudu o nutnosti ustanovení předběžného správce a s rozhodnutím o tom, že dlužník může nakládat se svým majetkem s omezením (§ 113 odst. 1 IZ) vyjmenovaným v bodě II. výroku usnesení. Na rozdíl od insolvenčního soudu spatřuje odvolací soud důvody pro ustanovení předběžného správce také v rozsahu majetkové podstaty, kterou je vhodné i předběžně zajistit a zjistit (§ 112 odst. 2 IZ). Majetková podstata společností tvořících s dlužníkem koncern je totiž neobvykle rozsáhlá.
Ve shodě s insolvenčním soudem je odvolací soud toho názoru, že je nutné respektovat zásadu minimalizace zásahu do práv subjektů dotčených předběžným opatřením. Proto není namístě zakázat dlužníkovi nakládat se svým majetkem zcela, ale toliko podřídit jej dohledu předběžného správce, jehož úkolem je přezkoumat případná jednání dlužníka, kterými by dlužník nakládal s majetkovou podstatou a v případě, že nejsou ke škodě věřitelů, je povolit.
K osobě předběžné insolvenční správkyně odvolací soud poznamenává, že proti Mgr. Michaele Rotterové dlužník ničeho nenamítal. Ani z obsahu spisu nevyplývá, že v době rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření by jmenovaná nesplňovala podmínky pro ustanovení nebo nebyla nepodjatá, což jsou podle § 26 věty druhé IZ jediné důvody, které lze uplatnit v odvolání proti osobě insolvenčního správce.
Napadené usnesení insolvenčního soudu je v bodech I. a II. výroku věcně správné, proto je odvolací soud v tomto rozsahu potvrdil podle § 219 o. s. ř.
V bodu III. výroku insolvenční soud uložil předběžnému správci předložit zprávu o své činnosti. Jde o rozhodnutí činěné při výkonu dohlédací činnosti soudu ve smyslu § 10 písm. b) a § 11 odst. 2 IZ, proti němuž není dle § 91 IZ odvolání přípustné. V tomto rozsahu tedy odvolací soud odvolání dlužníka odmítl podle § 218 písm. c) o. s. ř.
V bodu IV. výroku byla navrhovateli předběžného opatření uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh. Tímto rozhodnutím nebylo nijak zasaženo do práv dlužníka a nemohla mu jím být způsobena žádná újma. Proto dlužník není oprávněn proti němu podat odvolání. Odvolací soud tedy v tomto rozsahu odvolání odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř. jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f/ a § 238 odst. 1 písm. e/, § 229 odst. 4 o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, předběžnému insolvenčnímu správci, navrhujícím věřitelům a státnímu zastupitelství se doručuje i zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 21. dubna 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu