2 VSOL 248/2011-A-11
KSBR 29 INS 4507/2011 2 VSOL 248/2011-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Violy anonymizovano , anonymizovano , bytem 671 54 Jiřice 25, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.3.2011, č. j. KSBR 29 INS 4507/2011-A-6,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že dne 18.3.2011 byl soudu doručen návrh na povolení oddlužení ze dne 17.3.2011, v němž dlužnice uvedla, že je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dnů po splatnosti a někteří věřitelé již činí kroky k zahájení procesu vymáhání. Dále uvedla, že se s manželem snaží dostát svým závazkům a podle možností splácí. S poklesem pracovního příjmu však nastala situace, že se jim splátky daří hůře dodržovat. Podle soudu prvního stupně nejsou v návrhu obsažena tvrzení způsobilá naplnit znaky úpadku, tj. existence konkrétních splatných peněžitých závazků a neschopnost dlužníka tyto plnit. Ani v oddílech 14-15 návrhu neuvedla dlužnice své věřitele, výši a splatnost pohledávek, a ani celkovou výši závazků. Proto soud insolvenční návrh dlužnice jako neprojednatelný podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ), odmítl.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm namítla, že ji soud prvního stupně měl vyzvat k doplnění insolvenčního návrhu, neboť formuláře jsou těžko pochopitelné a laik je bezradný . Dále uvedla, že zaslané přílohy obsahují adresy, které jsou potřebné k zahájení schválení osobního bankrotu . Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně. Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat i náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Pokud je insolvenčním navrhovatelem dlužník, patří mezi tyto zvláštní náležitosti i uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označení důkazů, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).
Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě v hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem dle § 390 odst. 1 věta první IZ. Návrh na povolení oddlužení lze podle ust. § 391 odst. 2 IZ podat pouze na příslušném formuláři, který může dlužník využít současně i k podání insolvenčního návrhu.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně 18.3.2011 domáhala rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhla plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že si s manželem vzali hypoteční úvěr na opravu, rekonstrukci pokoje, PC. Další úvěr byl na koupi automobilu pro syna a následoval další úvěr pro uspokojení nároků s příslibem, že bude dostávat peníze na platby, k čemuž nedošlo. Proto se dlužnice zavázala k dalším půjčkám, aby měla na splátky, které se snažila splácet. Uvedla také, že s manželem se rozvedla a její zdravotní stav není uspokojivý. Dále z návrhu plyne, že v bodech č. 14 až 17 dlužnice neuvedla žádné údaje k popisu závazků.
Rozhodujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, které musí být z návrhu patrny, jsou existence více věřitelů (nejméně dvou), peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že podaný insolvenční návrh vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Dlužnice v návrhu neuvedla žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jejím úpadku ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedla skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má alespoň dva věřitele, jejichž pohledávky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/ IZ) a že tyto závazky není schopna hradit (§ 3 odst. 1 písm. c/, odst. 2 IZ). Tyto vady jsou nedostatkem insolvenčního návrhu, který brání pokračování v řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.
Námitka dlužnice, že měla být vyzvána k odstranění vad návrhu, je nedůvodná. Již soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení správně zdůraznil, že podle ust. § 128 odst. 1, věty druhé IZ se při posuzování projednatelnosti insolvenčního návrhu nepoužije ust. § 43 o.s.ř. Shledá-li insolvenční soud insolvenční návrh neprojednatelným, v určené lhůtě 7 dnů jej odmítne, aniž by tomuto postupu předcházela výzva k odstranění vad návrhu.
Pokud dlužnice odkazovala na připojené přílohy, odvolací soud uvádí, že tyto nemají povahu zvláštních listin , které tvoří povinnou přílohu insolvenčního návrhu dlužníka a jejichž obsah je definován insolvenčním zákonem; konkrétně jde o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 26/2011 pod č. 5). Ostatní listiny, které jsou připojeny k insolvenčnímu návrhu, soud v rámci posuzování náležitostí příloh insolvenčního návrhu nezkoumá.
Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
Odmítnutí insolvenčního návrhu však nebrání tomu, aby dlužnice podala nový řádný návrh, který bude obsahovat veškeré náležitosti podle ust. § 103 a 104 IZ a bude-li žádat oddlužení, též náležitosti dle ust. § 391 a § 392 IZ. Při sepisu nového řádného návrhu může dlužnice využít bezplatné poradenství (např. SOS-Sdružení obrany spotřebitelů o.s. nebo Poradna při finanční tísni o.p.s.). Kontakty na tato sdružení jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky (www.justice.cz).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ) k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Olomouci dne 11. srpna 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Heleny Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 29 INS 4507/2011 2 VSOL 248/2011-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Violy anonymizovano , anonymizovano , bytem 671 54 Jiřice 25, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.3.2011, č. j. KSBR 29 INS 4507/2011-A-6,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že dne 18.3.2011 byl soudu doručen návrh na povolení oddlužení ze dne 17.3.2011, v němž dlužnice uvedla, že je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dnů po splatnosti a někteří věřitelé již činí kroky k zahájení procesu vymáhání. Dále uvedla, že se s manželem snaží dostát svým závazkům a podle možností splácí. S poklesem pracovního příjmu však nastala situace, že se jim splátky daří hůře dodržovat. Podle soudu prvního stupně nejsou v návrhu obsažena tvrzení způsobilá naplnit znaky úpadku, tj. existence konkrétních splatných peněžitých závazků a neschopnost dlužníka tyto plnit. Ani v oddílech 14-15 návrhu neuvedla dlužnice své věřitele, výši a splatnost pohledávek, a ani celkovou výši závazků. Proto soud insolvenční návrh dlužnice jako neprojednatelný podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ), odmítl.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm namítla, že ji soud prvního stupně měl vyzvat k doplnění insolvenčního návrhu, neboť formuláře jsou těžko pochopitelné a laik je bezradný . Dále uvedla, že zaslané přílohy obsahují adresy, které jsou potřebné k zahájení schválení osobního bankrotu . Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně. Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat i náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Pokud je insolvenčním navrhovatelem dlužník, patří mezi tyto zvláštní náležitosti i uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označení důkazů, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).
Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě v hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem dle § 390 odst. 1 věta první IZ. Návrh na povolení oddlužení lze podle ust. § 391 odst. 2 IZ podat pouze na příslušném formuláři, který může dlužník využít současně i k podání insolvenčního návrhu.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně 18.3.2011 domáhala rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhla plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že si s manželem vzali hypoteční úvěr na opravu, rekonstrukci pokoje, PC. Další úvěr byl na koupi automobilu pro syna a následoval další úvěr pro uspokojení nároků s příslibem, že bude dostávat peníze na platby, k čemuž nedošlo. Proto se dlužnice zavázala k dalším půjčkám, aby měla na splátky, které se snažila splácet. Uvedla také, že s manželem se rozvedla a její zdravotní stav není uspokojivý. Dále z návrhu plyne, že v bodech č. 14 až 17 dlužnice neuvedla žádné údaje k popisu závazků.
Rozhodujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, které musí být z návrhu patrny, jsou existence více věřitelů (nejméně dvou), peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že podaný insolvenční návrh vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Dlužnice v návrhu neuvedla žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jejím úpadku ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedla skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má alespoň dva věřitele, jejichž pohledávky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/ IZ) a že tyto závazky není schopna hradit (§ 3 odst. 1 písm. c/, odst. 2 IZ). Tyto vady jsou nedostatkem insolvenčního návrhu, který brání pokračování v řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.
Námitka dlužnice, že měla být vyzvána k odstranění vad návrhu, je nedůvodná. Již soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení správně zdůraznil, že podle ust. § 128 odst. 1, věty druhé IZ se při posuzování projednatelnosti insolvenčního návrhu nepoužije ust. § 43 o.s.ř. Shledá-li insolvenční soud insolvenční návrh neprojednatelným, v určené lhůtě 7 dnů jej odmítne, aniž by tomuto postupu předcházela výzva k odstranění vad návrhu.
Pokud dlužnice odkazovala na připojené přílohy, odvolací soud uvádí, že tyto nemají povahu zvláštních listin , které tvoří povinnou přílohu insolvenčního návrhu dlužníka a jejichž obsah je definován insolvenčním zákonem; konkrétně jde o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 26/2011 pod č. 5). Ostatní listiny, které jsou připojeny k insolvenčnímu návrhu, soud v rámci posuzování náležitostí příloh insolvenčního návrhu nezkoumá.
Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
Odmítnutí insolvenčního návrhu však nebrání tomu, aby dlužnice podala nový řádný návrh, který bude obsahovat veškeré náležitosti podle ust. § 103 a 104 IZ a bude-li žádat oddlužení, též náležitosti dle ust. § 391 a § 392 IZ. Při sepisu nového řádného návrhu může dlužnice využít bezplatné poradenství (např. SOS-Sdružení obrany spotřebitelů o.s. nebo Poradna při finanční tísni o.p.s.). Kontakty na tato sdružení jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky (www.justice.cz).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ) k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Olomouci dne 11. srpna 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Heleny Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu