2 VSOL 21/2015-A-21
KSBR 24 INS 18381/2014 2 VSOL 21/2015-A-21
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka ARZ, s.r.o., se sídlem Brno, Malá 2, okres Brno-město, PSČ 619 00, identifikační číslo 25525824, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soud v Brně č. j. KSBR 24 INS 18381/2014-A-13 ze dne 21.10.2014,
takto:
Usnesení Krajského soud v Brně č. j. KSBR 24 INS 18381/2014-A-13 ze dne 21.10.2014 se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 7.10.2014 vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil přílohy insolvenčního návrhu tak, že předloží opravený seznam majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, přičemž tento seznam pojmenuje jako seznam majetku, vedle pohledávek uvede i veškerý další majetek, především majetek, který představuje splacený základní kapitál ve výši 100.000 Kč (zda se jedná o peněžní prostředky, nemovitosti, movité věci, zásoby apod.), a u majetku včetně pohledávek, u kterých probíhá soudní nebo jiné řízení nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, tato řízení (rozhodnutí) označí. Dále seznam majetku vlastnoručně podepíše a výslovně v něm uvede, že je správný a úplný. Současně soud poučil dlužníka ve smyslu ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), že nepředloží-li uvedený seznam, jeho insolvenční návrh bude odmítnut. Na tuto výzvu dlužník reagoval tak, že dne 17.10.2014 předložil seznam majetku, do kterého doplnil položku vklad základního kapitálu, dlužná částka 100.000 Kč, důvod pohledávky-splaceno finančními prostředky 17.4.1998. Z předloženého seznamu majetku tak není zřejmé, jaký majetek dlužník vlastní, tedy co představuje základní kapitál. Nadto dlužník v seznamu prohlásil, že tento seznam pohledávek je úplný a správný, tedy prohlášení se nevztahuje k veškerému majetku. Dlužník byl vyzván, aby označil majetek, který je dle něj základním kapitálem ve výši 100.000 Kč, tedy co tento majetek představuje, uloženou povinnost však nesplnil a v seznamu majetku uvedl toliko nejasnou položku vklad základního kapitálu. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ jeho insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že pokud soud prvního stupně měl za to, že doplněný seznam majetku ze dne 17.10.2014 není správný, měl jej vyzvat k jeho opravě nebo doplnění. Uvedl, že základní kapitál byl složen při založení společnosti, byl splacen v penězích a tato skutečnost se v účetnictví dlužníka projevila. Vzhledem k tomu, že základní kapitál byl v plném rozsahu splacen, není zde pohledávka za společníkem z tohoto titulu. Dále uvedl, že následně byly finanční prostředky vložené jako základní kapitál použity k podnikání dlužníka, nebylo jeho povinností, aby tyto finanční prostředky byly ve společnosti uloženy. Nedisponuje tak finančními prostředky či jinou majetkovou hodnotou, která by měla představovat základní kapitál společnosti. Navrhl, aby napadené rozhodnutí odvolací soud zrušil.
Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Podle § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Podle § 104 odst. 2 IZ, v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 4.7.2014 insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek. V návrhu mimo jiné uvedl, že k seznamu majetku přiloženému k návrhu doplňuje, že v tomto seznamu není uveden základní kapitál navrhovatele ve výši 100.000 Kč, který v plné výši splatil jediný společník společnosti pan Pavel Kodytek, což je patrné z výpisu z obchodního rejstříku. K návrhu dlužník doložil samostatně seznam pohledávek, ve kterém uvedl 4 pohledávky, a seznam majetku, ve kterém uvedl, že nemá žádný majetek. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 24 INS 18381/2014-A-4 ze dne 9.7.2014 soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, k odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. KSBR 24 INS 18381/2014, 2 VSOL 798/2014-A-9 ze dne 9.9.2014 toto usnesení změnil tak, že povinnost zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení se dlužníku neukládá. V důvodech rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci vyslovil závazný právní názor, že dlužník sice doložil k insolvenčnímu návrhu seznam majetku a seznam pohledávek, avšak v návrhu současně uvedl, že seznam majetku není úplný, když v něm není uveden základní kapitál navrhovatele ve výši 100.000 Kč. Seznam majetku je tak v rozporu s tvrzením dlužníka v insolvenčním návrhu, a proto soud prvního stupně měl nejprve podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ vyzvat dlužníka k odstranění vady této přílohy insolvenčního návrhu. Usnesením č. j. KSBR 24 INS 18381/2014-A-11 ze dne 7.10.2014 (doručeným dlužníku dne 9.10.2014) byl dlužník vyzván, aby ve stanovené lhůtě předložil opravený seznam majetku s poučením o tom, jak má vadu přílohy odstranit. Současně byl dlužník poučen o tom, že seznam majetku musí dlužník podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný a že nepředloží-li ve stanovené lhůtě seznam majetku nebo nebude-li předložený seznam majetku obsahovat požadované náležitosti, insolvenční soud jeho insolvenční návrh odmítne. Na tuto výzvu soudu dlužník reagoval tak, že dne 17.10.2014 předložil seznam majetku, ve kterém uvedl 4 pohledávky a pod bodem 5. vklad základního kapitálu, dlužná částka 100.000 Kč, důvod pohledávky-splaceno finančními prostředky 17.4.1998.
Jaké přílohy mají být připojeny k insolvenčnímu návrhu, stanoví ustanovení § 104 IZ, přičemž zákonem je kladen důraz na obsahové náležitosti těchto listin a stvrzení jejich správnosti a úplnosti, neboť jsou významným zdrojem informací ovlivňujícím rychlý a účinný postup insolvenčního soudu při řešení úpadku dlužníka.
Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužník podal insolvenční návrh, ke kterému sice přiložil z povinných příloh seznam majetku, včetně seznamu pohledávek, avšak tento seznam byl v rozporu s jeho tvrzeními v insolvenčním návrhu. Na výzvu soudu k odstranění vady seznamu majetku (povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu) s poučením o jejích zákonem stanovených náležitostech a o následcích nesplnění výzvy, dlužník sice reagoval, avšak vady přílohy (seznamu majetku) neodstranil. Do seznamu majetku totiž dlužník zahrnul dluh (pohledávku) ve výši 100.000 Kč, u kterého však současně rozporně uvedl, že byl splacen finančními prostředky dne 17.4.1998. Dlužník teprve v odvolání tento rozpor odstranil, když uvedl, že tento majetek nevlastní, neboť finanční prostředky splacené jako základní kapitál společníkem použil ke svému podnikání. K tomuto však odvolací soud v odvolacím řízení nemohl přihlédnout. Podle ustanovení § 146 odst. 2 IZ se totiž v řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 IZ nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně. Přitom podle ustanovení § 142 písm. a) IZ jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu je i rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady. Z tohoto důvodu dlužník mohl odstranit vadu insolvenčního návrhu toliko do doby, než soud prvního stupně rozhodl o jeho odmítnutí.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Dlužníkovi se doručuje i zvlášť, přičemž lhůta k podání dovolání počíná běžet od doručení zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 29. dubna 2015
Vypracovala: JUDr. Ivana Wontrobová
Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu
KSBR 24 INS 18381/2014 2 VSOL 21/2015-A-21
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka ARZ, s.r.o., se sídlem Brno, Malá 2, okres Brno-město, PSČ 619 00, identifikační číslo 25525824, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soud v Brně č. j. KSBR 24 INS 18381/2014-A-13 ze dne 21.10.2014,
takto:
Usnesení Krajského soud v Brně č. j. KSBR 24 INS 18381/2014-A-13 ze dne 21.10.2014 se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 7.10.2014 vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil přílohy insolvenčního návrhu tak, že předloží opravený seznam majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, přičemž tento seznam pojmenuje jako seznam majetku, vedle pohledávek uvede i veškerý další majetek, především majetek, který představuje splacený základní kapitál ve výši 100.000 Kč (zda se jedná o peněžní prostředky, nemovitosti, movité věci, zásoby apod.), a u majetku včetně pohledávek, u kterých probíhá soudní nebo jiné řízení nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, tato řízení (rozhodnutí) označí. Dále seznam majetku vlastnoručně podepíše a výslovně v něm uvede, že je správný a úplný. Současně soud poučil dlužníka ve smyslu ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), že nepředloží-li uvedený seznam, jeho insolvenční návrh bude odmítnut. Na tuto výzvu dlužník reagoval tak, že dne 17.10.2014 předložil seznam majetku, do kterého doplnil položku vklad základního kapitálu, dlužná částka 100.000 Kč, důvod pohledávky-splaceno finančními prostředky 17.4.1998. Z předloženého seznamu majetku tak není zřejmé, jaký majetek dlužník vlastní, tedy co představuje základní kapitál. Nadto dlužník v seznamu prohlásil, že tento seznam pohledávek je úplný a správný, tedy prohlášení se nevztahuje k veškerému majetku. Dlužník byl vyzván, aby označil majetek, který je dle něj základním kapitálem ve výši 100.000 Kč, tedy co tento majetek představuje, uloženou povinnost však nesplnil a v seznamu majetku uvedl toliko nejasnou položku vklad základního kapitálu. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ jeho insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že pokud soud prvního stupně měl za to, že doplněný seznam majetku ze dne 17.10.2014 není správný, měl jej vyzvat k jeho opravě nebo doplnění. Uvedl, že základní kapitál byl složen při založení společnosti, byl splacen v penězích a tato skutečnost se v účetnictví dlužníka projevila. Vzhledem k tomu, že základní kapitál byl v plném rozsahu splacen, není zde pohledávka za společníkem z tohoto titulu. Dále uvedl, že následně byly finanční prostředky vložené jako základní kapitál použity k podnikání dlužníka, nebylo jeho povinností, aby tyto finanční prostředky byly ve společnosti uloženy. Nedisponuje tak finančními prostředky či jinou majetkovou hodnotou, která by měla představovat základní kapitál společnosti. Navrhl, aby napadené rozhodnutí odvolací soud zrušil.
Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Podle § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Podle § 104 odst. 2 IZ, v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 4.7.2014 insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek. V návrhu mimo jiné uvedl, že k seznamu majetku přiloženému k návrhu doplňuje, že v tomto seznamu není uveden základní kapitál navrhovatele ve výši 100.000 Kč, který v plné výši splatil jediný společník společnosti pan Pavel Kodytek, což je patrné z výpisu z obchodního rejstříku. K návrhu dlužník doložil samostatně seznam pohledávek, ve kterém uvedl 4 pohledávky, a seznam majetku, ve kterém uvedl, že nemá žádný majetek. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 24 INS 18381/2014-A-4 ze dne 9.7.2014 soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, k odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. KSBR 24 INS 18381/2014, 2 VSOL 798/2014-A-9 ze dne 9.9.2014 toto usnesení změnil tak, že povinnost zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení se dlužníku neukládá. V důvodech rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci vyslovil závazný právní názor, že dlužník sice doložil k insolvenčnímu návrhu seznam majetku a seznam pohledávek, avšak v návrhu současně uvedl, že seznam majetku není úplný, když v něm není uveden základní kapitál navrhovatele ve výši 100.000 Kč. Seznam majetku je tak v rozporu s tvrzením dlužníka v insolvenčním návrhu, a proto soud prvního stupně měl nejprve podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ vyzvat dlužníka k odstranění vady této přílohy insolvenčního návrhu. Usnesením č. j. KSBR 24 INS 18381/2014-A-11 ze dne 7.10.2014 (doručeným dlužníku dne 9.10.2014) byl dlužník vyzván, aby ve stanovené lhůtě předložil opravený seznam majetku s poučením o tom, jak má vadu přílohy odstranit. Současně byl dlužník poučen o tom, že seznam majetku musí dlužník podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný a že nepředloží-li ve stanovené lhůtě seznam majetku nebo nebude-li předložený seznam majetku obsahovat požadované náležitosti, insolvenční soud jeho insolvenční návrh odmítne. Na tuto výzvu soudu dlužník reagoval tak, že dne 17.10.2014 předložil seznam majetku, ve kterém uvedl 4 pohledávky a pod bodem 5. vklad základního kapitálu, dlužná částka 100.000 Kč, důvod pohledávky-splaceno finančními prostředky 17.4.1998.
Jaké přílohy mají být připojeny k insolvenčnímu návrhu, stanoví ustanovení § 104 IZ, přičemž zákonem je kladen důraz na obsahové náležitosti těchto listin a stvrzení jejich správnosti a úplnosti, neboť jsou významným zdrojem informací ovlivňujícím rychlý a účinný postup insolvenčního soudu při řešení úpadku dlužníka.
Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužník podal insolvenční návrh, ke kterému sice přiložil z povinných příloh seznam majetku, včetně seznamu pohledávek, avšak tento seznam byl v rozporu s jeho tvrzeními v insolvenčním návrhu. Na výzvu soudu k odstranění vady seznamu majetku (povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu) s poučením o jejích zákonem stanovených náležitostech a o následcích nesplnění výzvy, dlužník sice reagoval, avšak vady přílohy (seznamu majetku) neodstranil. Do seznamu majetku totiž dlužník zahrnul dluh (pohledávku) ve výši 100.000 Kč, u kterého však současně rozporně uvedl, že byl splacen finančními prostředky dne 17.4.1998. Dlužník teprve v odvolání tento rozpor odstranil, když uvedl, že tento majetek nevlastní, neboť finanční prostředky splacené jako základní kapitál společníkem použil ke svému podnikání. K tomuto však odvolací soud v odvolacím řízení nemohl přihlédnout. Podle ustanovení § 146 odst. 2 IZ se totiž v řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 IZ nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně. Přitom podle ustanovení § 142 písm. a) IZ jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu je i rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady. Z tohoto důvodu dlužník mohl odstranit vadu insolvenčního návrhu toliko do doby, než soud prvního stupně rozhodl o jeho odmítnutí.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Dlužníkovi se doručuje i zvlášť, přičemž lhůta k podání dovolání počíná běžet od doručení zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 29. dubna 2015
Vypracovala: JUDr. Ivana Wontrobová
Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu