2 VSOL 202/2011-A-11
KSBR 29 INS 4304/2011 2 VSOL 202/2011-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníka Patrika anonymizovano , anonymizovano , bytem Husitská 367/21, 798 11 Prostějov, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2011, č. j. KSBR 29 INS 4304/2011-A-5,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dne 16.3.2011 bylo na základě insolvenčního návrhu dlužníka zahájeno insolvenční řízení. Dlužník v příloze k návrhu uvedl, že u všech svých závazků provedl poslední platbu v únoru 2011 a dále obecně tvrdil, že lze důvodně přepokládat, že nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Dlužník sice specifikoval své závazky, avšak neuvedl data jejich splatnosti, z návrhu tak nelze zjistit, zda se dlužník nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti. Vzhledem k tomu, že dlužník neosvědčil svoji platební neschopnost spočívající v tom, že závazky jsou déle než 30 dnů po splatnosti, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání. Namítal, že splňuje podmínky stanovené insolvenčním zákonem pro řešení insolvence formou splátkového režimu. Jeho příjmy jsou dostačující i na úhradu nákladů spojených s činností insolvenčního správce. Souhlasil se soudem prvního stupněm, že v den podání návrhu nesplňoval podmínky dle insolvenčního zákona, ale současně tvrdil, že soud nevzal v úvahu fakta uvedená v návrhu, ačkoliv významně potvrzují stav jeho insolvence. Jako přílohy k odvolání doložil oznámení GE Money Bank o prohlášení úvěru za splatný. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.
Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat i náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Pokud je insolvenčním navrhovatelem dlužník, patří mezi tyto zvláštní náležitosti i uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označení důkazů, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).
Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě v hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem dle § 390 odst. 1 věta první IZ. Návrh na povolení oddlužení lze podle ust. § 391 odst. 2 IZ podat pouze na příslušném formuláři, který může dlužník využít současně i k podání insolvenčního návrhu.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 11.3.2011, doručeným soudu prvního stupně 16.3.2011, domáhal rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhl plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že má 5 věřitelů, vůči nimž má závazky ve výši 610.013,-Kč. Dále uvedl, že lze předpokládat, že nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část peněžitých závazků, když nemá žádné peníze, nevlastní nemovitosti a v hotovosti má 2.000,-Kč. V seznamu závazků řádně označil věřitele, právní důvod závazku, zbývající dlužnou částku a dobu poslední platby závazků (únor 2011). Rozhodujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, které musí být z návrhu patrny, jsou existence více věřitelů (nejméně dvou), peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka.
V přezkoumávané věci pro závěr o úpadku dlužníka ve formě platební neschopnosti chybí v návrhu konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat, že závazky dlužníka jsou déle jak 30 dnů po splatnosti. Toto tvrzení o skutku (tj. závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti), které je nezbytné pro závěr o existenci úpadku, musí z návrhu vyplývat konkrétně. Nepostačuje, že dlužník u všech závazků uvedl období poslední úhrady závazku (měsíc únor 2011), neboť z takového označení plyne, že poslední platbu provedl nejpozději k datu 28.2.2011. Nadto je třeba zdůraznit, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 16.3.2011. Již z porovnání těchto dat je zřejmé, že insolvenční návrh byl podán dříve, než byla splněna podmínka daná ust. § 3 odst. 1 písm. b) IZ, tj. že dlužník má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. V této souvislosti je možno odkázat na závěry formulované Nejvyšším soudem ČR, který v usnesení ze dne 27.1.2010, sp. zn. 29 NSČR 1/2008 vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). V poměrech přezkoumávané věci lze uzavřít, že dlužník náležitě nevylíčil rozhodující skutečnosti ve vztahu ke znakům úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, písm. b) IZ. Návrh tedy neobsahuje všechna potřebná skutková tvrzení pro osvědčení úpadku dlužníka a je návrhem vadným. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když tento insolvenční návrh dlužníka dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.
Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
Na závěr považuje odvolací soud za nutné uvést, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do té doby, dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí návrhu (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 11/2009). Z uvedeného vyplývá, že v odvolacím řízení nelze přihlédnout k tomu, že dlužník k podanému odvolání přiložil výše označené listiny vyhotovené GE Money Bank. Po právní moci napadeného usnesení může dlužník podat nový insolvenční návrh.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ) k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Olomouci dne 23. června 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 29 INS 4304/2011 2 VSOL 202/2011-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníka Patrika anonymizovano , anonymizovano , bytem Husitská 367/21, 798 11 Prostějov, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2011, č. j. KSBR 29 INS 4304/2011-A-5,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dne 16.3.2011 bylo na základě insolvenčního návrhu dlužníka zahájeno insolvenční řízení. Dlužník v příloze k návrhu uvedl, že u všech svých závazků provedl poslední platbu v únoru 2011 a dále obecně tvrdil, že lze důvodně přepokládat, že nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Dlužník sice specifikoval své závazky, avšak neuvedl data jejich splatnosti, z návrhu tak nelze zjistit, zda se dlužník nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti. Vzhledem k tomu, že dlužník neosvědčil svoji platební neschopnost spočívající v tom, že závazky jsou déle než 30 dnů po splatnosti, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání. Namítal, že splňuje podmínky stanovené insolvenčním zákonem pro řešení insolvence formou splátkového režimu. Jeho příjmy jsou dostačující i na úhradu nákladů spojených s činností insolvenčního správce. Souhlasil se soudem prvního stupněm, že v den podání návrhu nesplňoval podmínky dle insolvenčního zákona, ale současně tvrdil, že soud nevzal v úvahu fakta uvedená v návrhu, ačkoliv významně potvrzují stav jeho insolvence. Jako přílohy k odvolání doložil oznámení GE Money Bank o prohlášení úvěru za splatný. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.
Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat i náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Pokud je insolvenčním navrhovatelem dlužník, patří mezi tyto zvláštní náležitosti i uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označení důkazů, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).
Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě v hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem dle § 390 odst. 1 věta první IZ. Návrh na povolení oddlužení lze podle ust. § 391 odst. 2 IZ podat pouze na příslušném formuláři, který může dlužník využít současně i k podání insolvenčního návrhu.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 11.3.2011, doručeným soudu prvního stupně 16.3.2011, domáhal rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhl plnění splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že má 5 věřitelů, vůči nimž má závazky ve výši 610.013,-Kč. Dále uvedl, že lze předpokládat, že nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část peněžitých závazků, když nemá žádné peníze, nevlastní nemovitosti a v hotovosti má 2.000,-Kč. V seznamu závazků řádně označil věřitele, právní důvod závazku, zbývající dlužnou částku a dobu poslední platby závazků (únor 2011). Rozhodujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, které musí být z návrhu patrny, jsou existence více věřitelů (nejméně dvou), peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka.
V přezkoumávané věci pro závěr o úpadku dlužníka ve formě platební neschopnosti chybí v návrhu konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat, že závazky dlužníka jsou déle jak 30 dnů po splatnosti. Toto tvrzení o skutku (tj. závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti), které je nezbytné pro závěr o existenci úpadku, musí z návrhu vyplývat konkrétně. Nepostačuje, že dlužník u všech závazků uvedl období poslední úhrady závazku (měsíc únor 2011), neboť z takového označení plyne, že poslední platbu provedl nejpozději k datu 28.2.2011. Nadto je třeba zdůraznit, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 16.3.2011. Již z porovnání těchto dat je zřejmé, že insolvenční návrh byl podán dříve, než byla splněna podmínka daná ust. § 3 odst. 1 písm. b) IZ, tj. že dlužník má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. V této souvislosti je možno odkázat na závěry formulované Nejvyšším soudem ČR, který v usnesení ze dne 27.1.2010, sp. zn. 29 NSČR 1/2008 vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). V poměrech přezkoumávané věci lze uzavřít, že dlužník náležitě nevylíčil rozhodující skutečnosti ve vztahu ke znakům úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, písm. b) IZ. Návrh tedy neobsahuje všechna potřebná skutková tvrzení pro osvědčení úpadku dlužníka a je návrhem vadným. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když tento insolvenční návrh dlužníka dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.
Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
Na závěr považuje odvolací soud za nutné uvést, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do té doby, dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí návrhu (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 11/2009). Z uvedeného vyplývá, že v odvolacím řízení nelze přihlédnout k tomu, že dlužník k podanému odvolání přiložil výše označené listiny vyhotovené GE Money Bank. Po právní moci napadeného usnesení může dlužník podat nový insolvenční návrh.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ) k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Olomouci dne 23. června 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu