2 VSOL 189/2016-A-12
KSBR 45 INS 30472/2015 2 VSOL 189/2016-A-12
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci navrhovatele-dlužníka Alena anonymizovano , anonymizovano , IČO: 489 05 119, bytem Tržiště 434/83, 682 01 Vyškov, zastoupeného Mgr. Renatou Kittnerovou, advokátkou se sídlem v Brně, Větrná 1, PSČ 635 00, o insolvenčním návrhu dlužníka o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně dne 14. prosince 2015 č. j. KSBR 45 INS 30472/2015-A-4
t a k t o:
Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), aby zaplatil zálohu na náklady insolvenční řízení ve výši 50.000 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že insolvenčním návrhem ze dne 7. prosince 2015 se dlužník domáhá vydání rozhodnutí o svém úpadku a jako řešení navrhuje konkurs. Proto mu soud prvního stupně uložil povinnost složit zálohu v souladu s ustanovením § 108 odst. 2 IZ na krytí odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně při stanovení výše zálohy dostatečně nezohlednil zejména majetkové poměry dlužníka. Soud zcela pominul skutečnost, že zpeněžením majetku, se kterým v současné době z důvodu exekuce není dlužník oprávněn sám disponovat, se podaří náklady insolvenčního řízení, včetně odměny insolvenčního správce, uhradit. V daném případě vlastní dlužník nemovitosti specifikované v seznamu majetku dlužníka. Zejména se jedná o spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc. č. 994/3 zahrada a na pozemku parc. č. 998 zastavěná plocha nádvoří o výměře 258 m jehož souč , ástí je stavba, budova Vyškov-Předměstí č.p. 421, bydlení, která stojí na pozemku parc. č. 998 v obci a k. ú. Vyškov to vše zapsané na LV číslo 3967 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov. Dále se jedná o spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na nemovitosti, budova Vyškov-Předměstí č.p. 434, bydlení, která stojí na pozemku parc. č. 990 v obci a k.ú. Vyškov, zapsané na LV č. 2316 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov a spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/368 na pozemcích parc. č. 2246/2 ostatní plocha, parc. č. 2046/3 ostatní plocha, parc. č. 2246/5 ostatní plocha, parc. č. 2246/7 ostatní plocha, parc. č. 2246/10 ostatní plocha, parc. č. 2246/11 ostatní plocha, parc. č. 2247/ 3 ostatní plocha, parc. č. 2247/ 4 ostatní plocha, parc. č. 2252/3 ostatní plocha v obci a k.ú. Orlovice, vše zapsáno na LV č. 508 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov. U movitých věcí se jedná o dva automobily a osobní počítač. Dispoziční právo dlužníka nakládat s majetkem je v současné době omezeno nařízenou exekucí, která omezuje dlužníka v možnosti zajistit si nezbytné finanční prostředky na zaplacení zálohy. Byť zpeněžení potrvá určitou dobu, je možné s vysokou pravděpodobností předpokládat, že zejména ti spoluvlastníci dalších podílů, kteří nejsou ve vztahu s dlužníkem osoby blízké a jejichž počet je zejména u pozemků v k.ú. Orlovice (lesy Orlovice) velmi značný, projeví zájem o odkoupení podílu. S ohledem na počet nemovitostí lze předpokládat, že výtěžek z jejich prodeje převýší náklady insolvenčního řízení, včetně odměny insolvenčního správce. Dle názoru dlužníka veškeré náklady insolvenčního řízení nesporně pokryje již prodej ideální 1/2 pozemku zastavěné plochy v obci Vyškov. Proto ke krytí výdajů spojených s odměnou insolvenčního správce, kterých bude třeba k úhradě počátečních nákladů insolvenčního řízení, rozhodně nebude třeba zálohy ve výši 50.000 Kč. Tato částka je s ohledem na skutečnost, že dlužník má veškeré účty zablokované exekucí a banka mu navíc zesplatnila jeho záporný zůstatek kontokorentního účtu tak, že již nemá možnost čerpat finanční prostředky do dohodnutého záporného zůstatku účtu, pro něj nepřiměřeně vysoká. Částku 50.000 Kč nemá dlužník možnost získat s ohledem na své předlužení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, zejména s přihlédnutím k situaci dlužníka, by měl odvolací soud dlužníka povinnosti k úhradě zálohy zprostit. V případě, že se odvolací soud přikloní k názoru soudu prvního stupně, požadoval dlužník snížit zálohu tak, že nepřesáhne částku 10.000 Kč. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné. Za obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenčním návrhem došlým soudu dne 7. prosince 2015 se navrhovatel Alen Kusák (dále dlužník) domáhal rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. V návrhu dlužník uvedl, že má 10 věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky v celkové výši 2.787.453 Kč po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Dlužník uvedl závazky vůči věřiteli OSSZ Vyškov ve výši 136.894 Kč, z toho vykonatelná pohledávka ve výši 61.747 Kč. Dále má vykonatelný závazek vůči věřiteli Jiřímu Hanzlovi ve výši 86.692 Kč s příslušenstvím, jemuž dluží celkem 254.913 Kč. Má blokaci účtu u Komerční banky, a.s. Na jeho nemovitostech vázne zástavní právo pro pohledávku věřitele Karla Jílka ve výši 818.400 Kč. V seznamu závazků vůči věřitelům uvedl dlužník závazek vůči zajištěnému věřiteli Karlu Jílkovi ve výši 818.400 Kč zajištěný zástavní smlouvou k nemovitostem zapsaným na LV č. 3967 pro obec a k.ú. Vyškov. Dále uvedl závazky vůči nezajištěným věřitelům 1) Komerční banka a.s. nevykonatelný dluh 323.844 Kč, 2) JK Drinks s.r.o. se sídlem Vyškov, nevykonatelný dluh ve výši 1.571. 049 Kč, 3) Jiří Hanzl, vykonatelný závazek v celkové výši 254.913 Kč, z něhož dlužník popírá z důvodu uhrazení částku 5.184 Kč na jistině a platby 17.567 Kč, 4) OSSZ Vyškov, vykonatelný závazek celkem 138.320 Kč, 5) VZP ČR, splatný závazek 144.630 Kč, z toho vykonatelný 47.840 Kč, 6) AVENA s.r.o. se sídlem Divnice, nevykonatelný dluh celkem 9.800 Kč. Celkem uváděl navrhovatel závazky ve výši 2.419.795 Kč. Dlužník popírá pohledávky věřitelů Maja v.o.s. ve výši 30.000 Kč, ADAM velkoobchod ve výši 327.895 Kč a RAPA s.r.o. ve výši 9.763 Kč , všechny z důvodu promlčení, celkem ve výši 367.658 Kč. Výše dluhu, jejichž pohledávku dlužník nepopírá, je 2.419.750 Kč. Celková výše všech závazků dlužníka představuje výši 2.787.453 Kč včetně příslušenství. V seznamu majetku dlužník uvedl movité věci, které nejsou předmětem zajišťovacích práv, automobil nákladní Avia A 31T-N SJA, rok pořízení 1997 v pořizovací ceně 661.506 Kč, dále osobní počítač PC ADVA 486-66, rok pořízení 1995, pořizovací cena 78.000,59 Kč. Dále uvedl nemovité věci, které jsou předmětem zajišťovacích prav-spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc. č. 994/3 zahrada a na pozemku parc. č. 998 zastavěná plocha nádvoří o výměře 258 m, jehož součástí je stavba, budova Vyškov-Předměstí č.p. 421, bydlení, která stojí na pozemku parc. č. 998 v obci a k. ú. Vyškov, to vše zapsané na LV číslo 3967 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, na němž vázne zástavní právo pro pohledávku věřitele Karla Jílka ve výši 818.40 Kč. Dále uváděl nemovitosti, které nejsou předmětem zajišťovacích zpráv, a to spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na nemovitosti, budova Vyškov -Předměstí č.p. 434, bydlení, která stojí na pozemku parc. č. 990 v obci a k.ú. Vyškov, zapsané na LV č. 2316 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov a spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/368 na pozemcích parc. č. 2246/2 ostatní plocha, parc. č. 2046/3 ostatní plocha, parc. č. 2246/5 ostatní plocha, parc. č. 2246/7 ostatní plocha, parc. č. 2246/10 ostatní plocha, parc. č. 2246/11 ostatní plocha, parc. č. 2247/ 3 ostatní plocha, parc. č. 2247/ 4 ostatní plocha, parc. č. 2252/3 ostatní plocha v obci a k.ú. Orlovice, vše zapsáno na LV č. 508 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov. Vyjma minimálního zůstatku na běžném účtu ve výši 2.000 Kč a běžné hotovosti nevlastní dlužník peněžní prostředky. Podle ustanovení § 108 odst. 1 věty, první a odst. 2, věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.
Účelem zálohy je zejména umožnit výkon činností insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Za takovéto náklady lze především považovat poštovné a platby za telekomunikační služby, cestovné, náklady na zajištění, správu a údržbu movitých a nemovitých věcí, uskladnění věcí, znalecké posudky, náklady na soudní spory, apod. Bez pohotových finančních prostředků, zajištěných právě složením zálohy na náklady řízení, nemůže správce svoji funkci řádně vykonávat.
Odvolací námitka dlužníka, že je spolumajitelem shora uvedených nemovitostí nacházejících se v k.ú. Vyškov a Orlovice, z jejichž prodeje je možno získat prostředky k úhradě nákladů insolvenčního řízení, není důvodná. Ve vztahu k tomuto tvrzenému majetku dlužníka nelze v této fázi řízení předjímat, zda a za jakou částku se jej podaří zpeněžit, a zda by výtěžek z prodeje tohoto majetku bylo možno použít již na úhradu počátečních nákladů insolvenčního řízení a zda by tento výtěžek k úhradě těchto nákladů postačovat či nikoliv.
V případě, že by pak případný výtěžek získaný zpeněžením shora uvedeného majetku dlužníka nebylo možné použít pro úhradu nákladů insolvenčního řízení, dle ustanovení § 38 odst. 2 IZ by nároky správce (jeho odměnu a hotové výdaje) hradil stát, čemuž má předejít právě institut zálohy na náklady insolvenčního řízení. V tomto směru je možno odkázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ustanovení § 144 IZ zákonodárce výslovně uvedl, že obavám, že náklady vynaložené na další vedení insolvenčního řízení, u kterého je od počátku zřejmé, že zde není dostatečný majetek, bude zatěžován stát, lze předejít poukazem na institut zálohy na náklady insolvenčního řízení, z nějž plyne, že až na zákonem odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné) postihuje případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení každého insolvenčního navrhovatele . Uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení by nebylo třeba pouze za předpokladu, že by dlužník disponoval hotovými finančními prostředky, což dlužník netvrdí.
Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně o tom, že je třeba navrhovateli uložit zálohu v maximální výši 50.000 Kč. Z obsahu insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník se domáhá způsobu řešení úpadku konkursem. Při řešení dlužníkova úpadku konkursem přitom činí jen odměna insolvenčního správce dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, nejméně 45.000 Kč, přičemž je nutné počítat s tím, že správci vzniknou i hotové výdaje. Proto za situace, kdy úpadek dlužníka může být řešen pouze konkursem, a je tedy nutno zajistit pohotové finanční prostředky, když z insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník nedisponuje žádnými peněžními prostředky jak na účtu, tak v hotovosti, zůstal by tak insolvenční správce do doby, než bude zpeněžena majetková podstata dlužníka zcela bez finančních prostředků potřebných k výkonu funkce a tyto by pak musel nést insolvenční správce ze svého.
Z důvodů výše uvedených proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje také zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 10. března 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSBR 45 INS 30472/2015 2 VSOL 189/2016-A-12
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci navrhovatele-dlužníka Alena anonymizovano , anonymizovano , IČO: 489 05 119, bytem Tržiště 434/83, 682 01 Vyškov, zastoupeného Mgr. Renatou Kittnerovou, advokátkou se sídlem v Brně, Větrná 1, PSČ 635 00, o insolvenčním návrhu dlužníka o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně dne 14. prosince 2015 č. j. KSBR 45 INS 30472/2015-A-4
t a k t o:
Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), aby zaplatil zálohu na náklady insolvenční řízení ve výši 50.000 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že insolvenčním návrhem ze dne 7. prosince 2015 se dlužník domáhá vydání rozhodnutí o svém úpadku a jako řešení navrhuje konkurs. Proto mu soud prvního stupně uložil povinnost složit zálohu v souladu s ustanovením § 108 odst. 2 IZ na krytí odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně při stanovení výše zálohy dostatečně nezohlednil zejména majetkové poměry dlužníka. Soud zcela pominul skutečnost, že zpeněžením majetku, se kterým v současné době z důvodu exekuce není dlužník oprávněn sám disponovat, se podaří náklady insolvenčního řízení, včetně odměny insolvenčního správce, uhradit. V daném případě vlastní dlužník nemovitosti specifikované v seznamu majetku dlužníka. Zejména se jedná o spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc. č. 994/3 zahrada a na pozemku parc. č. 998 zastavěná plocha nádvoří o výměře 258 m jehož souč , ástí je stavba, budova Vyškov-Předměstí č.p. 421, bydlení, která stojí na pozemku parc. č. 998 v obci a k. ú. Vyškov to vše zapsané na LV číslo 3967 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov. Dále se jedná o spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na nemovitosti, budova Vyškov-Předměstí č.p. 434, bydlení, která stojí na pozemku parc. č. 990 v obci a k.ú. Vyškov, zapsané na LV č. 2316 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov a spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/368 na pozemcích parc. č. 2246/2 ostatní plocha, parc. č. 2046/3 ostatní plocha, parc. č. 2246/5 ostatní plocha, parc. č. 2246/7 ostatní plocha, parc. č. 2246/10 ostatní plocha, parc. č. 2246/11 ostatní plocha, parc. č. 2247/ 3 ostatní plocha, parc. č. 2247/ 4 ostatní plocha, parc. č. 2252/3 ostatní plocha v obci a k.ú. Orlovice, vše zapsáno na LV č. 508 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov. U movitých věcí se jedná o dva automobily a osobní počítač. Dispoziční právo dlužníka nakládat s majetkem je v současné době omezeno nařízenou exekucí, která omezuje dlužníka v možnosti zajistit si nezbytné finanční prostředky na zaplacení zálohy. Byť zpeněžení potrvá určitou dobu, je možné s vysokou pravděpodobností předpokládat, že zejména ti spoluvlastníci dalších podílů, kteří nejsou ve vztahu s dlužníkem osoby blízké a jejichž počet je zejména u pozemků v k.ú. Orlovice (lesy Orlovice) velmi značný, projeví zájem o odkoupení podílu. S ohledem na počet nemovitostí lze předpokládat, že výtěžek z jejich prodeje převýší náklady insolvenčního řízení, včetně odměny insolvenčního správce. Dle názoru dlužníka veškeré náklady insolvenčního řízení nesporně pokryje již prodej ideální 1/2 pozemku zastavěné plochy v obci Vyškov. Proto ke krytí výdajů spojených s odměnou insolvenčního správce, kterých bude třeba k úhradě počátečních nákladů insolvenčního řízení, rozhodně nebude třeba zálohy ve výši 50.000 Kč. Tato částka je s ohledem na skutečnost, že dlužník má veškeré účty zablokované exekucí a banka mu navíc zesplatnila jeho záporný zůstatek kontokorentního účtu tak, že již nemá možnost čerpat finanční prostředky do dohodnutého záporného zůstatku účtu, pro něj nepřiměřeně vysoká. Částku 50.000 Kč nemá dlužník možnost získat s ohledem na své předlužení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, zejména s přihlédnutím k situaci dlužníka, by měl odvolací soud dlužníka povinnosti k úhradě zálohy zprostit. V případě, že se odvolací soud přikloní k názoru soudu prvního stupně, požadoval dlužník snížit zálohu tak, že nepřesáhne částku 10.000 Kč. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné. Za obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenčním návrhem došlým soudu dne 7. prosince 2015 se navrhovatel Alen Kusák (dále dlužník) domáhal rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. V návrhu dlužník uvedl, že má 10 věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky v celkové výši 2.787.453 Kč po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Dlužník uvedl závazky vůči věřiteli OSSZ Vyškov ve výši 136.894 Kč, z toho vykonatelná pohledávka ve výši 61.747 Kč. Dále má vykonatelný závazek vůči věřiteli Jiřímu Hanzlovi ve výši 86.692 Kč s příslušenstvím, jemuž dluží celkem 254.913 Kč. Má blokaci účtu u Komerční banky, a.s. Na jeho nemovitostech vázne zástavní právo pro pohledávku věřitele Karla Jílka ve výši 818.400 Kč. V seznamu závazků vůči věřitelům uvedl dlužník závazek vůči zajištěnému věřiteli Karlu Jílkovi ve výši 818.400 Kč zajištěný zástavní smlouvou k nemovitostem zapsaným na LV č. 3967 pro obec a k.ú. Vyškov. Dále uvedl závazky vůči nezajištěným věřitelům 1) Komerční banka a.s. nevykonatelný dluh 323.844 Kč, 2) JK Drinks s.r.o. se sídlem Vyškov, nevykonatelný dluh ve výši 1.571. 049 Kč, 3) Jiří Hanzl, vykonatelný závazek v celkové výši 254.913 Kč, z něhož dlužník popírá z důvodu uhrazení částku 5.184 Kč na jistině a platby 17.567 Kč, 4) OSSZ Vyškov, vykonatelný závazek celkem 138.320 Kč, 5) VZP ČR, splatný závazek 144.630 Kč, z toho vykonatelný 47.840 Kč, 6) AVENA s.r.o. se sídlem Divnice, nevykonatelný dluh celkem 9.800 Kč. Celkem uváděl navrhovatel závazky ve výši 2.419.795 Kč. Dlužník popírá pohledávky věřitelů Maja v.o.s. ve výši 30.000 Kč, ADAM velkoobchod ve výši 327.895 Kč a RAPA s.r.o. ve výši 9.763 Kč , všechny z důvodu promlčení, celkem ve výši 367.658 Kč. Výše dluhu, jejichž pohledávku dlužník nepopírá, je 2.419.750 Kč. Celková výše všech závazků dlužníka představuje výši 2.787.453 Kč včetně příslušenství. V seznamu majetku dlužník uvedl movité věci, které nejsou předmětem zajišťovacích práv, automobil nákladní Avia A 31T-N SJA, rok pořízení 1997 v pořizovací ceně 661.506 Kč, dále osobní počítač PC ADVA 486-66, rok pořízení 1995, pořizovací cena 78.000,59 Kč. Dále uvedl nemovité věci, které jsou předmětem zajišťovacích prav-spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na pozemku parc. č. 994/3 zahrada a na pozemku parc. č. 998 zastavěná plocha nádvoří o výměře 258 m, jehož součástí je stavba, budova Vyškov-Předměstí č.p. 421, bydlení, která stojí na pozemku parc. č. 998 v obci a k. ú. Vyškov, to vše zapsané na LV číslo 3967 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, na němž vázne zástavní právo pro pohledávku věřitele Karla Jílka ve výši 818.40 Kč. Dále uváděl nemovitosti, které nejsou předmětem zajišťovacích zpráv, a to spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na nemovitosti, budova Vyškov -Předměstí č.p. 434, bydlení, která stojí na pozemku parc. č. 990 v obci a k.ú. Vyškov, zapsané na LV č. 2316 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov a spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/368 na pozemcích parc. č. 2246/2 ostatní plocha, parc. č. 2046/3 ostatní plocha, parc. č. 2246/5 ostatní plocha, parc. č. 2246/7 ostatní plocha, parc. č. 2246/10 ostatní plocha, parc. č. 2246/11 ostatní plocha, parc. č. 2247/ 3 ostatní plocha, parc. č. 2247/ 4 ostatní plocha, parc. č. 2252/3 ostatní plocha v obci a k.ú. Orlovice, vše zapsáno na LV č. 508 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov. Vyjma minimálního zůstatku na běžném účtu ve výši 2.000 Kč a běžné hotovosti nevlastní dlužník peněžní prostředky. Podle ustanovení § 108 odst. 1 věty, první a odst. 2, věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.
Účelem zálohy je zejména umožnit výkon činností insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Za takovéto náklady lze především považovat poštovné a platby za telekomunikační služby, cestovné, náklady na zajištění, správu a údržbu movitých a nemovitých věcí, uskladnění věcí, znalecké posudky, náklady na soudní spory, apod. Bez pohotových finančních prostředků, zajištěných právě složením zálohy na náklady řízení, nemůže správce svoji funkci řádně vykonávat.
Odvolací námitka dlužníka, že je spolumajitelem shora uvedených nemovitostí nacházejících se v k.ú. Vyškov a Orlovice, z jejichž prodeje je možno získat prostředky k úhradě nákladů insolvenčního řízení, není důvodná. Ve vztahu k tomuto tvrzenému majetku dlužníka nelze v této fázi řízení předjímat, zda a za jakou částku se jej podaří zpeněžit, a zda by výtěžek z prodeje tohoto majetku bylo možno použít již na úhradu počátečních nákladů insolvenčního řízení a zda by tento výtěžek k úhradě těchto nákladů postačovat či nikoliv.
V případě, že by pak případný výtěžek získaný zpeněžením shora uvedeného majetku dlužníka nebylo možné použít pro úhradu nákladů insolvenčního řízení, dle ustanovení § 38 odst. 2 IZ by nároky správce (jeho odměnu a hotové výdaje) hradil stát, čemuž má předejít právě institut zálohy na náklady insolvenčního řízení. V tomto směru je možno odkázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ustanovení § 144 IZ zákonodárce výslovně uvedl, že obavám, že náklady vynaložené na další vedení insolvenčního řízení, u kterého je od počátku zřejmé, že zde není dostatečný majetek, bude zatěžován stát, lze předejít poukazem na institut zálohy na náklady insolvenčního řízení, z nějž plyne, že až na zákonem odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné) postihuje případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení každého insolvenčního navrhovatele . Uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení by nebylo třeba pouze za předpokladu, že by dlužník disponoval hotovými finančními prostředky, což dlužník netvrdí.
Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně o tom, že je třeba navrhovateli uložit zálohu v maximální výši 50.000 Kč. Z obsahu insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník se domáhá způsobu řešení úpadku konkursem. Při řešení dlužníkova úpadku konkursem přitom činí jen odměna insolvenčního správce dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, nejméně 45.000 Kč, přičemž je nutné počítat s tím, že správci vzniknou i hotové výdaje. Proto za situace, kdy úpadek dlužníka může být řešen pouze konkursem, a je tedy nutno zajistit pohotové finanční prostředky, když z insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník nedisponuje žádnými peněžními prostředky jak na účtu, tak v hotovosti, zůstal by tak insolvenční správce do doby, než bude zpeněžena majetková podstata dlužníka zcela bez finančních prostředků potřebných k výkonu funkce a tyto by pak musel nést insolvenční správce ze svého.
Z důvodů výše uvedených proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje také zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 10. března 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu