2 VSOL 173/2011-P10-7
KSBR 24 INS 8918/2010 2 VSOL 173/2011-P10-7
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Milady anonymizovano , anonymizovano , bytem Žitná 1456/9, 621 00 Brno, adresa pro doručování Tyršova 656/21, Vyškov, o přihlášce pohledávky č. 10 věřitele č. 10 Shell Czech Republic a.s., se sídlem Antala Staška 2027/79, 140 00 Praha 4, identifikační číslo 158 90 554, zastoupeného Mgr. Veronikou Nedbalovou, LL.M., advokátkou se sídlem Na Příkopě 9/11, 110 00 Praha 1, adresa pro doručování Novodvorská 994, 142 21 Praha 4, rozhodl o odvolání věřitele č. 10 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.1.2011, č. j. KSBR 24 INS 8918/2010-P10-2,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením krajský soud odmítl přihlášku pohledávky č. 10 věřitele Shell Czech Republic a.s. doručenou soudu dne 30.12.2010 ve výši 109.789,75 Kč (výrok I.) a současně tohoto věřitele uvědomil, že právní mocí usnesení končí jeho účast v insolvenčním řízení (výrok II.).
V důvodech usnesení uvedl, že insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno. dne 9.8.2010 a usnesením ze dne 20.8.2010, č. j. KSBR 24 INS 8918/2010-A-6 byl zjištěn úpadek dlužnice a věřitelé vyzváni, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky. Současně byli věřitelé poučeni, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Úplné znění usnesení o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 20.8.2010 a posledním dnem lhůty pro přihlášení pohledávek byl 20.9.2010. Věřitel č. 10 podal přihlášku pohledávky v elektronické podobě na podatelnu insolvenčního soudu dne 30.12.2010. Vzhledem k tomu, že tato přihláška byla podána po uplynutí lhůty stanovení soudem pro podání přihlášek pohledávek, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a přihlášku pro opožděnost odmítl.
Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel Shell Czech Republic a.s. (dále jen odvolatel ). Namítal, že soud jednal v rozporu s cílem a účelem insolvenčního zákona, zejména institutu oddlužení a pochybil, když na dlužnici nenahlížel jako na podnikatele. Současně porušil zákonnou povinnost zapsat do insolvenčního rejstříku identifikační číslo dlužnice a odvolateli tak bylo upřeno jeho právo řádně se domáhat uspokojení pohledávek za dlužnicí. Uvedl, že v rámci své podnikatelské činnosti uzavřel dne 29.10.2009 s dlužnicí, v té době podnikatelkou podnikající na základě koncesní listiny na silniční motorovou dopravou, smlouvu o kartách euroShell Card. V období března a dubna 2010 si dlužnice prostřednictvím této karty nakoupila potřeby pro své podnikání a služby, za které nezaplatila. Odvolatel i dlužnice byli v době vzniku závazku podnikateli ve smyslu § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. Proto odvolatel vede ve své obchodní evidenci veškeré údaje o dlužnici pod jejím identifikačním číslem. Shrnul, že dlužnice měla být považována za podnikatele, když podnikatelskou činnost ukončila pět dní před podáním insolvenčního návrhu, má závazky z podnikatelské činnosti vůči dvěma věřitelům a tyto závazky nebyly zanedbatelné v porovnání s ostatními závazky. V této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 3/2009 ze dne 21.4.2009, který řeší nepřípustnost oddlužení. Tím, že soud prvního stupně nesplnil svoji zákonnou povinnost dle § 420 IZ a nezapsal identifikační číslo dlužnice do seznamu dlužníků, ovlivnil fungování webové služby ISIR a narušil koncepci insolvenčního zákona založenou na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení. Tyto závěry jsou podle odvolatele konformní s judikaturou Vrchního soudu v Praze (např. usnesení sp. zn. 3 VSPH 139/2010-P22, 1 VSPH 775/2010-P12 a 3 VSPH 697/2010-P26, které řeší zapisování údajů do insolvenčního rejstříku). Jelikož odvolateli lhůta k podání přihlášky pohledávky nemohla marně uplynout, navrhl napadené usnesení změnit tak, že přihláška pohledávky se neodmítá.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž nařizoval ve věci jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Podle ust. § 136 odst. 2 písm. d) IZ, insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě a poučí je o následcích jejího zmeškání. Dle odstavce 3, nesmí být tato lhůta kratší 30 dnů a delší 2 měsíců.
Podle ust. § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.
Podle ust. § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.
Po stránce skutkové lze předně uvést, že v předmětné věci učinil soud prvního stupně správná zjištění. Pro stručnost lze tedy odkázat na tato zjištění i správné skutkové závěry, které rozvedl soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je podstatné, že usnesení ze dne 20.8.2010, č. j. KSBR 24 INS 8918/2010-A-6, kterým byl zjištěn úpadek dlužnice, povoleno její oddlužení a věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 20.8.2010. Poslední den této třicetidenní lhůty připadl na den 20.9.2010.
Odvolateli nutno přisvědčit, že insolvenční soud zapisuje do seznamu dlužníků identifikační číslo dlužníka-fyzické osoby, který je podnikatelem, z úřední povinnosti. Avšak v dané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení u soudu dne 9.8.2010 a do dne vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení (20.8.2010) neměl soud prvního stupně vědomost o existenci závazků dlužnice z jejího podnikání. Až v podání doručeném soudu dne 30.9.2010 odvolatel sdělil, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu neuvedla neuhrazené závazky vůči odvolateli, přičemž se jedná o závazky pocházející z podnikatelské činnosti dlužnice. V tomto podání současně namítal, že nejsou splněny základní podmínky pro podání návrhu na povolení oddlužení a navrhl řešení úpadku dlužnice konkursem. Soud prvního stupně doplnil tentýž den (30.9.2010) do insolvenčního rejstříku identifikační číslo dlužnice.
Z uvedeného nepochybně vyplývá, že nejpozději ode dne 30.9.2010 odvolatel prokazatelně věděl, že ve věci dlužnice je vedeno insolvenční řízení. Nejpozději tento den totiž sám zjistil, že o insolvenčním návrhu dlužnice rozhodl insolvenční soud tak, že zjistil úpadek dlužnice a povolil její oddlužení. V poměrech přezkoumávané věci lze tedy uzavřít, že odvolateli začala běžet třicetidenní lhůta k podání přihlášky pohledávky ode dne 30.9.2010. Jelikož svou pohledávku za dlužnicí přihlásil u insolvenčního soudu až dne 30.12.2010, jedná se o přihlášku opožděnou, kterou soud prvního stupně správně odmítl a odvolatele uvědomil o tom, že jeho účast v insolvenčním řízení dlužnice končí (§ 185 IZ).
Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně (§ 7 IZ, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Olomouci dne 20. července 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 24 INS 8918/2010 2 VSOL 173/2011-P10-7
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Milady anonymizovano , anonymizovano , bytem Žitná 1456/9, 621 00 Brno, adresa pro doručování Tyršova 656/21, Vyškov, o přihlášce pohledávky č. 10 věřitele č. 10 Shell Czech Republic a.s., se sídlem Antala Staška 2027/79, 140 00 Praha 4, identifikační číslo 158 90 554, zastoupeného Mgr. Veronikou Nedbalovou, LL.M., advokátkou se sídlem Na Příkopě 9/11, 110 00 Praha 1, adresa pro doručování Novodvorská 994, 142 21 Praha 4, rozhodl o odvolání věřitele č. 10 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.1.2011, č. j. KSBR 24 INS 8918/2010-P10-2,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením krajský soud odmítl přihlášku pohledávky č. 10 věřitele Shell Czech Republic a.s. doručenou soudu dne 30.12.2010 ve výši 109.789,75 Kč (výrok I.) a současně tohoto věřitele uvědomil, že právní mocí usnesení končí jeho účast v insolvenčním řízení (výrok II.).
V důvodech usnesení uvedl, že insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno. dne 9.8.2010 a usnesením ze dne 20.8.2010, č. j. KSBR 24 INS 8918/2010-A-6 byl zjištěn úpadek dlužnice a věřitelé vyzváni, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky. Současně byli věřitelé poučeni, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Úplné znění usnesení o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 20.8.2010 a posledním dnem lhůty pro přihlášení pohledávek byl 20.9.2010. Věřitel č. 10 podal přihlášku pohledávky v elektronické podobě na podatelnu insolvenčního soudu dne 30.12.2010. Vzhledem k tomu, že tato přihláška byla podána po uplynutí lhůty stanovení soudem pro podání přihlášek pohledávek, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a přihlášku pro opožděnost odmítl.
Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel Shell Czech Republic a.s. (dále jen odvolatel ). Namítal, že soud jednal v rozporu s cílem a účelem insolvenčního zákona, zejména institutu oddlužení a pochybil, když na dlužnici nenahlížel jako na podnikatele. Současně porušil zákonnou povinnost zapsat do insolvenčního rejstříku identifikační číslo dlužnice a odvolateli tak bylo upřeno jeho právo řádně se domáhat uspokojení pohledávek za dlužnicí. Uvedl, že v rámci své podnikatelské činnosti uzavřel dne 29.10.2009 s dlužnicí, v té době podnikatelkou podnikající na základě koncesní listiny na silniční motorovou dopravou, smlouvu o kartách euroShell Card. V období března a dubna 2010 si dlužnice prostřednictvím této karty nakoupila potřeby pro své podnikání a služby, za které nezaplatila. Odvolatel i dlužnice byli v době vzniku závazku podnikateli ve smyslu § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. Proto odvolatel vede ve své obchodní evidenci veškeré údaje o dlužnici pod jejím identifikačním číslem. Shrnul, že dlužnice měla být považována za podnikatele, když podnikatelskou činnost ukončila pět dní před podáním insolvenčního návrhu, má závazky z podnikatelské činnosti vůči dvěma věřitelům a tyto závazky nebyly zanedbatelné v porovnání s ostatními závazky. V této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 3/2009 ze dne 21.4.2009, který řeší nepřípustnost oddlužení. Tím, že soud prvního stupně nesplnil svoji zákonnou povinnost dle § 420 IZ a nezapsal identifikační číslo dlužnice do seznamu dlužníků, ovlivnil fungování webové služby ISIR a narušil koncepci insolvenčního zákona založenou na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení. Tyto závěry jsou podle odvolatele konformní s judikaturou Vrchního soudu v Praze (např. usnesení sp. zn. 3 VSPH 139/2010-P22, 1 VSPH 775/2010-P12 a 3 VSPH 697/2010-P26, které řeší zapisování údajů do insolvenčního rejstříku). Jelikož odvolateli lhůta k podání přihlášky pohledávky nemohla marně uplynout, navrhl napadené usnesení změnit tak, že přihláška pohledávky se neodmítá.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž nařizoval ve věci jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Podle ust. § 136 odst. 2 písm. d) IZ, insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě a poučí je o následcích jejího zmeškání. Dle odstavce 3, nesmí být tato lhůta kratší 30 dnů a delší 2 měsíců.
Podle ust. § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.
Podle ust. § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.
Po stránce skutkové lze předně uvést, že v předmětné věci učinil soud prvního stupně správná zjištění. Pro stručnost lze tedy odkázat na tato zjištění i správné skutkové závěry, které rozvedl soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je podstatné, že usnesení ze dne 20.8.2010, č. j. KSBR 24 INS 8918/2010-A-6, kterým byl zjištěn úpadek dlužnice, povoleno její oddlužení a věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 20.8.2010. Poslední den této třicetidenní lhůty připadl na den 20.9.2010.
Odvolateli nutno přisvědčit, že insolvenční soud zapisuje do seznamu dlužníků identifikační číslo dlužníka-fyzické osoby, který je podnikatelem, z úřední povinnosti. Avšak v dané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení u soudu dne 9.8.2010 a do dne vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení (20.8.2010) neměl soud prvního stupně vědomost o existenci závazků dlužnice z jejího podnikání. Až v podání doručeném soudu dne 30.9.2010 odvolatel sdělil, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu neuvedla neuhrazené závazky vůči odvolateli, přičemž se jedná o závazky pocházející z podnikatelské činnosti dlužnice. V tomto podání současně namítal, že nejsou splněny základní podmínky pro podání návrhu na povolení oddlužení a navrhl řešení úpadku dlužnice konkursem. Soud prvního stupně doplnil tentýž den (30.9.2010) do insolvenčního rejstříku identifikační číslo dlužnice.
Z uvedeného nepochybně vyplývá, že nejpozději ode dne 30.9.2010 odvolatel prokazatelně věděl, že ve věci dlužnice je vedeno insolvenční řízení. Nejpozději tento den totiž sám zjistil, že o insolvenčním návrhu dlužnice rozhodl insolvenční soud tak, že zjistil úpadek dlužnice a povolil její oddlužení. V poměrech přezkoumávané věci lze tedy uzavřít, že odvolateli začala běžet třicetidenní lhůta k podání přihlášky pohledávky ode dne 30.9.2010. Jelikož svou pohledávku za dlužnicí přihlásil u insolvenčního soudu až dne 30.12.2010, jedná se o přihlášku opožděnou, kterou soud prvního stupně správně odmítl a odvolatele uvědomil o tom, že jeho účast v insolvenčním řízení dlužnice končí (§ 185 IZ).
Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení zvláštním způsobem prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně (§ 7 IZ, § 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Olomouci dne 20. července 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu