2 VSOL 13/2012-A-12
KSBR 30 INS 23160/2011 2 VSOL 13/2012-A-12
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Palackého třída 1111/53, 612 00 Brno, zastoupeného Mgr. Monikou Klíčovou, advokátkou se sídlem Husova 8a, 602 00 Brno, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.12.2011, č. j. KSBR 30 INS 23160/2011-A-7,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu pouze obecně uvedl, že v současné době má více věřitelů a své peněžité závazky není schopen splácet po dobu delší než 3 měsíců, není možné dosáhnout uspokojení všech věřitelů ze splatných pohledávek nebo výkonem rozhodnutí či exekucí a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. V návrhu je však třeba vylíčit celkovou finanční situaci dlužníka, tj. celkovou výši jeho závazků, kolik má věřitelů, kdy nastala splatnost jednotlivých závazků, od kdy a které závazky není schopen hradit, z jakých důvodů apod. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v insolvenčním návrhu nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti k úpadku dlužníka, a proto insolvenční návrh dle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) odmítl. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že rozhodné skutečnosti v insolvenčním návrhu uvedl, a to konkrétně v oddíle č. 14 a č. 16 a dále v přílohách k insolvenčnímu návrhu, zejména v seznamu závazků a majetku. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení v zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.
Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat i náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Pokud je insolvenčním navrhovatelem dlužník, patří mezi tyto zvláštní náležitosti i uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označení důkazů, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 19.9.2011 domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že v současné době má více věřitelů a peněžité závazky, které není schopen splácet již po dobu delší než 3 měsíce a zároveň není možné dosáhnout uspokojení všech věřitelů ze splatných pohledávek nebo výkonem rozhodnutí. V návrhu označil věřitele, kteří vůči němu mají nevykonatelné pohledávky (kolonka č. 14), ale i věřitele, kteří mají vůči němu vykonatelné závazky a označil i spisové značky rozhodnutí (kolonka č. 16). Rovněž v seznamu závazků, který je nedílnou součástí návrhu a jehož správnost a úplnost dlužník stvrdil svým podpisem, označil své věřitele, uvedl spisovou značku rozhodnutí (např. věřitel Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.-8 C 16/2006, Exekutorský úřad Brno-venkov-137 Ex 25894/10, atd.) a vyčíslil výši svých závazků (celkem 970.881,-Kč). Seznam závazků proto může být vzat do úvahy pro účely posouzení, zda dlužník splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).
Takto vylíčená skutková tvrzení jsou podle názoru odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1 IZ. Předně dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ), své věřitele konkretizoval a vyčíslil výši svých závazků, jak v insolvenčním návrhu, tak v seznamu závazků. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud názoru, že z obsahu návrhu ve spojení se seznamem závazků lze dovodit skutková tvrzení způsobilá osvědčit i znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ, tj. splatnost závazků a neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky (domněnka dle § 3 odst. 2 písm. b/ IZ). Skutečnost, že se jedná o věřitele s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů, lze u věřitelů s vykonatelnými pohledávkami dovodit již ze spisových značek probíhajících řízení, které uvedl dlužník v bodu 16 svého návrhu a shodně i v seznamu závazků. Z nich se podává, že například pohledávka věřitele Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s se stala vykonatelnou (a musela tedy být splatná) nejpozději v roce 2006, věřitelů Exekutorský úřad Brno-venkov a Profidebt, s.r.o. v roce 2010, věřitele Dopravní podnik města Brna, a.s. v roce 1997 atd. V této souvislosti je možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 88/2010, v němž Nejvyšší soud vyslovil názor, že u vykonatelné pohledávky lze dovodit závěr o existenci pohledávky po lhůtě splatnosti, ovšem bez údaje o tom, jak dlouho je pohledávka po lhůtě splatnosti. Z uvedeného zároveň logicky vyplývá, že dlužník tyto závazky neplní déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, čímž je založena domněnka neschopnosti dlužníka hradit splatné závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 písm. b/ IZ).
Lze tedy uzavřít, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které jsou způsobilé osvědčit jeho úpadek dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Insolvenční návrh netrpí vadami, které by bránily dalšímu pokračování v řízení. Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 23. února 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 30 INS 23160/2011 2 VSOL 13/2012-A-12
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Palackého třída 1111/53, 612 00 Brno, zastoupeného Mgr. Monikou Klíčovou, advokátkou se sídlem Husova 8a, 602 00 Brno, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.12.2011, č. j. KSBR 30 INS 23160/2011-A-7,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á.
Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu pouze obecně uvedl, že v současné době má více věřitelů a své peněžité závazky není schopen splácet po dobu delší než 3 měsíců, není možné dosáhnout uspokojení všech věřitelů ze splatných pohledávek nebo výkonem rozhodnutí či exekucí a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. V návrhu je však třeba vylíčit celkovou finanční situaci dlužníka, tj. celkovou výši jeho závazků, kolik má věřitelů, kdy nastala splatnost jednotlivých závazků, od kdy a které závazky není schopen hradit, z jakých důvodů apod. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v insolvenčním návrhu nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti k úpadku dlužníka, a proto insolvenční návrh dle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) odmítl. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že rozhodné skutečnosti v insolvenčním návrhu uvedl, a to konkrétně v oddíle č. 14 a č. 16 a dále v přílohách k insolvenčnímu návrhu, zejména v seznamu závazků a majetku. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení v zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.
Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat i náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Pokud je insolvenčním navrhovatelem dlužník, patří mezi tyto zvláštní náležitosti i uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označení důkazů, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 19.9.2011 domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdil, že v současné době má více věřitelů a peněžité závazky, které není schopen splácet již po dobu delší než 3 měsíce a zároveň není možné dosáhnout uspokojení všech věřitelů ze splatných pohledávek nebo výkonem rozhodnutí. V návrhu označil věřitele, kteří vůči němu mají nevykonatelné pohledávky (kolonka č. 14), ale i věřitele, kteří mají vůči němu vykonatelné závazky a označil i spisové značky rozhodnutí (kolonka č. 16). Rovněž v seznamu závazků, který je nedílnou součástí návrhu a jehož správnost a úplnost dlužník stvrdil svým podpisem, označil své věřitele, uvedl spisovou značku rozhodnutí (např. věřitel Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.-8 C 16/2006, Exekutorský úřad Brno-venkov-137 Ex 25894/10, atd.) a vyčíslil výši svých závazků (celkem 970.881,-Kč). Seznam závazků proto může být vzat do úvahy pro účely posouzení, zda dlužník splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).
Takto vylíčená skutková tvrzení jsou podle názoru odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1 IZ. Předně dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má více věřitelů (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ), své věřitele konkretizoval a vyčíslil výši svých závazků, jak v insolvenčním návrhu, tak v seznamu závazků. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud názoru, že z obsahu návrhu ve spojení se seznamem závazků lze dovodit skutková tvrzení způsobilá osvědčit i znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ, tj. splatnost závazků a neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky (domněnka dle § 3 odst. 2 písm. b/ IZ). Skutečnost, že se jedná o věřitele s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů, lze u věřitelů s vykonatelnými pohledávkami dovodit již ze spisových značek probíhajících řízení, které uvedl dlužník v bodu 16 svého návrhu a shodně i v seznamu závazků. Z nich se podává, že například pohledávka věřitele Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s se stala vykonatelnou (a musela tedy být splatná) nejpozději v roce 2006, věřitelů Exekutorský úřad Brno-venkov a Profidebt, s.r.o. v roce 2010, věřitele Dopravní podnik města Brna, a.s. v roce 1997 atd. V této souvislosti je možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 88/2010, v němž Nejvyšší soud vyslovil názor, že u vykonatelné pohledávky lze dovodit závěr o existenci pohledávky po lhůtě splatnosti, ovšem bez údaje o tom, jak dlouho je pohledávka po lhůtě splatnosti. Z uvedeného zároveň logicky vyplývá, že dlužník tyto závazky neplní déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, čímž je založena domněnka neschopnosti dlužníka hradit splatné závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ a odst. 2 písm. b/ IZ).
Lze tedy uzavřít, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které jsou způsobilé osvědčit jeho úpadek dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Insolvenční návrh netrpí vadami, které by bránily dalšímu pokračování v řízení. Proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 23. února 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu