1 VSPH 99/2012-A-24
MSPH 89 INS 16520/2011 1 VSPH 99/2012-A-24
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 6, Reinerova 701/6, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2011, č.j. MSPH 89 INS 16520/2011-A-17,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2011, č.j. MSPH 89 INS 16520/2011-A-17, se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zastavil insolvenční řízení ohledně dlužníka Pavla anonymizovano (dále jen dlužník).
V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 4.10.2011 (A-8) potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3.11.2011 (A-13) uložil dlužníkovi povinnost, aby do 7 dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč, a současně ho poučil, že nebude-li záloha zaplacena, řízení zastaví, případně přistoupí k jejímu vymáhání. Protože dlužník zálohu nezaplatil, postupoval soud I. stupně podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční řízení zastavil.
Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. Nechápal, jak soud I. stupně dospěl k závěru, že jeho jednání je podvodné. Poukazoval na to, že běžně bývá vyměřována záloha ve výši 3.000,-Kč, maximálně však do výše 10.000,-Kč, a polemizoval s odůvodněním usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.11.2011. Akcentoval, že bydlí na ubytovně, nemá žádný majetek, nikdy nebyl soudně trestán a že v jiných případech soudy povolují oddlužení. Připomněl, že své dluhy pravidelně splácel až do ledna 2011, kdy mu skončil vedlejší pracovní poměr a kdy se dostal do finančních obtíží, a že se jeho žádost výrazně neliší od jiných, a přesto jak městský soud tak vrchní soud moje odvolání zamítají s tím, že jde o podvod . Proto si na postup soudů hodlá stěžovat u předsedy Městského soudu v Praze.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Podle § 108 odst. 1 až 3 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4.10.2011 (A-8) ve spojení s potvrzujícím usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3.11.2011 (A-13), od jehož skutkových a právních závěrů není důvod se odchylovat a na něž lze dlužníka pro stručnost odkázat, uložil soud I. stupně dlužníkovi povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho právní moci. Zároveň ho poučil o následku v případě nesplnění této povinnosti.
Dlužník vyměřenou zálohu nezaplatil. Soudu I. stupně, jenž za této situace postupoval podle § 108 odst. 3 IZ a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, proto nelze vytknout žádné pochybení; ostatně požadovanou zálohu dlužník neuhradil ani v době rozhodování odvolacího soudu.
Dlužno dodat, že vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Nutno vyjít z toho, že zatrvání konkursu dlužníka je podle § 267 IZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty buď zcela vyloučeno, či umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení. Z toho plyne, že je-li insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ, že lze očekávat zjištění jeho úpadku a řešení úpadku konkursem, jako je tomu v dané věci, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání zálohy v jeho průběhu. Potom nelze než insolvenční řízení zastavit.
Pokud jde o odvolací argumentaci dlužníka, ta by měla své místo především v odvolání proti usnesení, jímž byla záloha na náklady insolvenčního řízení vyměřena; proti usnesení o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy však relevanci postrádá, neboť výše uložené zálohy byla již dříve přezkoumána v odvolacím řízení (viz pravomocné usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.11.2011).
Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.
Odvolací soud pokládá za vhodné poukázat na to, že zastavením řízení není dlužník zbaven možnosti podat insolvenční návrh opětovně a v rámci nově zahájeného řízení může požadovat, aby soud po něm zálohu nepožadoval.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 24. ledna 2012
JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Brožová Eva
MSPH 89 INS 16520/2011 1 VSPH 99/2012-A-24
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 6, Reinerova 701/6, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2011, č.j. MSPH 89 INS 16520/2011-A-17,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2011, č.j. MSPH 89 INS 16520/2011-A-17, se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zastavil insolvenční řízení ohledně dlužníka Pavla anonymizovano (dále jen dlužník).
V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 4.10.2011 (A-8) potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3.11.2011 (A-13) uložil dlužníkovi povinnost, aby do 7 dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč, a současně ho poučil, že nebude-li záloha zaplacena, řízení zastaví, případně přistoupí k jejímu vymáhání. Protože dlužník zálohu nezaplatil, postupoval soud I. stupně podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční řízení zastavil.
Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. Nechápal, jak soud I. stupně dospěl k závěru, že jeho jednání je podvodné. Poukazoval na to, že běžně bývá vyměřována záloha ve výši 3.000,-Kč, maximálně však do výše 10.000,-Kč, a polemizoval s odůvodněním usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.11.2011. Akcentoval, že bydlí na ubytovně, nemá žádný majetek, nikdy nebyl soudně trestán a že v jiných případech soudy povolují oddlužení. Připomněl, že své dluhy pravidelně splácel až do ledna 2011, kdy mu skončil vedlejší pracovní poměr a kdy se dostal do finančních obtíží, a že se jeho žádost výrazně neliší od jiných, a přesto jak městský soud tak vrchní soud moje odvolání zamítají s tím, že jde o podvod . Proto si na postup soudů hodlá stěžovat u předsedy Městského soudu v Praze.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Podle § 108 odst. 1 až 3 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4.10.2011 (A-8) ve spojení s potvrzujícím usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3.11.2011 (A-13), od jehož skutkových a právních závěrů není důvod se odchylovat a na něž lze dlužníka pro stručnost odkázat, uložil soud I. stupně dlužníkovi povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho právní moci. Zároveň ho poučil o následku v případě nesplnění této povinnosti.
Dlužník vyměřenou zálohu nezaplatil. Soudu I. stupně, jenž za této situace postupoval podle § 108 odst. 3 IZ a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, proto nelze vytknout žádné pochybení; ostatně požadovanou zálohu dlužník neuhradil ani v době rozhodování odvolacího soudu.
Dlužno dodat, že vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Nutno vyjít z toho, že zatrvání konkursu dlužníka je podle § 267 IZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty buď zcela vyloučeno, či umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení. Z toho plyne, že je-li insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ, že lze očekávat zjištění jeho úpadku a řešení úpadku konkursem, jako je tomu v dané věci, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání zálohy v jeho průběhu. Potom nelze než insolvenční řízení zastavit.
Pokud jde o odvolací argumentaci dlužníka, ta by měla své místo především v odvolání proti usnesení, jímž byla záloha na náklady insolvenčního řízení vyměřena; proti usnesení o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy však relevanci postrádá, neboť výše uložené zálohy byla již dříve přezkoumána v odvolacím řízení (viz pravomocné usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.11.2011).
Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.
Odvolací soud pokládá za vhodné poukázat na to, že zastavením řízení není dlužník zbaven možnosti podat insolvenční návrh opětovně a v rámci nově zahájeného řízení může požadovat, aby soud po něm zálohu nepožadoval.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 24. ledna 2012
JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Brožová Eva