1 VSPH 920/2014-A-15
KSUL 81 INS 3872/2014 1 VSPH 920/2014-A-15
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka Michala anonymizovano , anonymizovano , bytem Nové Sedlo, Hlavní 76, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. března 2014, č.j. KSUL 81 INS 3872/2014-A-8
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. března 2014, č.j. KSUL 81 INS 3872/2014-A-8, se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem odmítl pro vady insolvenční návrh podaný dlužníkem Michalem Blažkem (dále jen dlužník).
V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužník domáhal insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení podaným dne 14.2.2014 zjištění svého úpadku. Protože dlužník k návrhu nepřipojil řádný seznam závazků a majetku, vyzval jej soud I. stupně usnesením ze dne 18.2.2014 (A-6), aby o ně insolvenční návrh doplnil. Dlužník v určené lhůtě avšak znovu předložil vadný seznam závazků, v němž u zajištěné pohledávky věřitele Oberbank AG, a.s., neoznačil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby a neoznačil druh zajištění a důvod jeho vzniku, a v němž neuvedl věřitele Home Credit, a.s., kterého na druhou stranu uvedl v návrhu na povolení oddlužení s vykonatelnou zajištěnou pohledávkou. Dlužník nepředložil ani nový seznam majetku v souladu s § 104 odst. 4 IZ a nepodepsal prohlášení o tom, že nemá žádné dlužníky, resp. pohledávky, a žádné zaměstnance. Protože dlužník uvedené výzvě nevyhověl, a dříve předložené seznamy shledal soud I. stupně neúplnými, postupoval podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal, neboť měl za to, že splňuje podmínky pro své oddlužení, a požadoval, aby odvolací soud věc přehodnotil a schválil jeho oddlužení.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ).
V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern2, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (§ 104 odst. 3 IZ).
Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).
Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Z obsahu spisu plyne, že dlužník k insolvenčnímu návrhu (učiněnému v rámci návrhu na povolení oddlužení) připojil v příloze řadu listin včetně nedostatečně zpracovaných (neúplných) seznamů závazků, pohledávek a majetku (A-2). Bylo zjištěno, že usnesením ze dne 18.2.2014 (A-6) vyzval soud I. stupně dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu mj. o nový seznam závazků (v němž uvede odděleně pohledávky zajištěných věřitelů a předmět zajištění včetně údaje o tom, kde se nachází a důvod jeho vzniku) a nový seznam majetku a včetně pohledávek s tím, že nemá-li dlužník pohledávky či zaměstnance, uvede to v seznamech výslovně. Dlužník výzvě soudu I. stupně nevyhověl, když v určené lhůtě předložil svazek listin (A-7) obsahující jen nepodepsané prohlášení, že nemá žádné pohledávky a dlužníky, podepsaný seznam zajištěných závazků, avšak bez označení předmětu zajištění, nepodepsaný seznam zaměstnanců, podepsaný seznam majetku, dva listy návrhu na povolení oddlužení obsahující kolonky č. 8 až 20, doklady o výši svého příjmu a kopii rodného listu.
Ostatně, i kdyby se dlužník pokusil o odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení, což však neučinil, neměla by taková skutečnost z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu, neboť v řízení o odvolání se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly po vydání napadeného usnesení (§ 146 odst. 2 IZ).
Na základě zjištění, že dlužník, ač k tomu byl soudem I. stupně řádně vyzván, nesplnil povinnost dle § 104 IZ a insolvenční návrh-do jehož obsahu takové seznamy vtěleny nebyly-o řádné seznamy svého majetku a závazků, jež jsou jeho obligatorní přílohou, nedoplnil, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
Jen pro úplnost považuje odvolací soud za vhodné poukázat, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužník insolvenční návrh znovu podal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Praze dne 19. května 2014
JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková
KSUL 81 INS 3872/2014 1 VSPH 920/2014-A-15
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka Michala anonymizovano , anonymizovano , bytem Nové Sedlo, Hlavní 76, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. března 2014, č.j. KSUL 81 INS 3872/2014-A-8
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. března 2014, č.j. KSUL 81 INS 3872/2014-A-8, se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem odmítl pro vady insolvenční návrh podaný dlužníkem Michalem Blažkem (dále jen dlužník).
V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužník domáhal insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení podaným dne 14.2.2014 zjištění svého úpadku. Protože dlužník k návrhu nepřipojil řádný seznam závazků a majetku, vyzval jej soud I. stupně usnesením ze dne 18.2.2014 (A-6), aby o ně insolvenční návrh doplnil. Dlužník v určené lhůtě avšak znovu předložil vadný seznam závazků, v němž u zajištěné pohledávky věřitele Oberbank AG, a.s., neoznačil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby a neoznačil druh zajištění a důvod jeho vzniku, a v němž neuvedl věřitele Home Credit, a.s., kterého na druhou stranu uvedl v návrhu na povolení oddlužení s vykonatelnou zajištěnou pohledávkou. Dlužník nepředložil ani nový seznam majetku v souladu s § 104 odst. 4 IZ a nepodepsal prohlášení o tom, že nemá žádné dlužníky, resp. pohledávky, a žádné zaměstnance. Protože dlužník uvedené výzvě nevyhověl, a dříve předložené seznamy shledal soud I. stupně neúplnými, postupoval podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal, neboť měl za to, že splňuje podmínky pro své oddlužení, a požadoval, aby odvolací soud věc přehodnotil a schválil jeho oddlužení.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ).
V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern2, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (§ 104 odst. 3 IZ).
Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).
Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Z obsahu spisu plyne, že dlužník k insolvenčnímu návrhu (učiněnému v rámci návrhu na povolení oddlužení) připojil v příloze řadu listin včetně nedostatečně zpracovaných (neúplných) seznamů závazků, pohledávek a majetku (A-2). Bylo zjištěno, že usnesením ze dne 18.2.2014 (A-6) vyzval soud I. stupně dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu mj. o nový seznam závazků (v němž uvede odděleně pohledávky zajištěných věřitelů a předmět zajištění včetně údaje o tom, kde se nachází a důvod jeho vzniku) a nový seznam majetku a včetně pohledávek s tím, že nemá-li dlužník pohledávky či zaměstnance, uvede to v seznamech výslovně. Dlužník výzvě soudu I. stupně nevyhověl, když v určené lhůtě předložil svazek listin (A-7) obsahující jen nepodepsané prohlášení, že nemá žádné pohledávky a dlužníky, podepsaný seznam zajištěných závazků, avšak bez označení předmětu zajištění, nepodepsaný seznam zaměstnanců, podepsaný seznam majetku, dva listy návrhu na povolení oddlužení obsahující kolonky č. 8 až 20, doklady o výši svého příjmu a kopii rodného listu.
Ostatně, i kdyby se dlužník pokusil o odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení, což však neučinil, neměla by taková skutečnost z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu, neboť v řízení o odvolání se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly po vydání napadeného usnesení (§ 146 odst. 2 IZ).
Na základě zjištění, že dlužník, ač k tomu byl soudem I. stupně řádně vyzván, nesplnil povinnost dle § 104 IZ a insolvenční návrh-do jehož obsahu takové seznamy vtěleny nebyly-o řádné seznamy svého majetku a závazků, jež jsou jeho obligatorní přílohou, nedoplnil, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
Jen pro úplnost považuje odvolací soud za vhodné poukázat, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužník insolvenční návrh znovu podal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Praze dne 19. května 2014
JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková