1 VSPH 83/2012-A-10
MSPH 77 INS 23991/2011 1 VSPH 83/2012-A-10
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka INTERSTAV S+H, s.r.o., sídlem Praha 4, Jihlavská 608/12, IČO: 27918602, zast. Mgr. Ing. Ondřejem Blahou, advokátem, sídlem Praha 9, Na Jetelce 69/2, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2011, č.j. MSPH 77 INS 23991/2011-A-5,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2011, č.j. MSPH 77 INS 23991/2011-A-5, se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh, jímž se dlužník INTERSTAV S+H, s.r.o. (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek.
V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dlužník v insolvenčním návrhu tvrdil, že se v důsledku provozování svých aktivit ocitl v situaci, kdy má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, jelikož s ohledem na nedostatek finančních prostředků zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků. Dlužník řádně označil 43 věřitelů a své závazky vůči nim jednotlivě vyčíslil, uvedl číslo faktury a datum jejího vystavení. Závěrem tvrdil, že zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků a svá tvrzení hodlal prokazovat seznamy majetku, závazků, zaměstnanců, dlužných mezd a řadou dalších dokumentů vztahujících se k podnikání a jeho úpadku. Soud I. stupně shledal, že dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl údaje o datech splatnosti svých závazků, neboť pouhé konstatování, že jeho závazky jsou již více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, mu neumožňuje posoudit úpadek dlužníka. Soud I. stupně zjistil, že dlužníkem předložený seznam majetku a závazků neobsahuje všechny náležitosti požadované zákonem, a proto z něho nelze vycházet. Konstatoval, že dlužník sice rozepsal všechny své jednotlivé závazky, avšak je nesečetl, ani neuvedl výši těch z nich, ohledně nichž zastavil platby. Soud I. stupně tak nemohl učinit závěr ani o případném (dlužníkem netvrzeném) úpadku ve formě předlužení, když dlužník neuvedl celkovou hodnotu svých pohledávek, ani majetku. Protože pro uvedené nedostatky nelze insolvenční návrh projednat, postupoval soud I. stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá, neboť měl za to, že je perfektní a korespondují s ním též předložené přílohy. S poukazem na judikaturu soudů vyšších stupňů vytýkal soudu I. stupně přepjatý formalismus. Přitom upozorňoval na jiné insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. KSCB 26 INS 13762/2011, v němž byl obsahově podobný insolvenční návrh shledán bezvadným. K tomu připojil nový seznam svých zaměstnanců.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Podle § 13 IZ činí asistent soudce insolvenčního soudu jednotlivé úkony insolvenčního řízení z pověření soudce insolvenčního soudu.
Odvolací soud z insolvenčního spisu zjistil, že v něm není založeno žádné pověření pro asistentku soudce Mgr. Evu Bartůňkovou, jež napadené usnesení vydala. Za zjištěného stavu trpí napadené usnesení zmatečnostní vadou v důsledku nesprávného obsazení soudu; již jen proto napadené usnesení neobstojí.
Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu-o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.
Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).
Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.
Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.
Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Z obsahu spisu plyne, že dlužník v insolvenčním návrhu (A-1) uvedl, že se v důsledku provozování svých aktivit ocitl v situaci, kdy má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, jelikož s ohledem na nedostatek finančních prostředků zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků. Dlužník dostatečně označil svých 43 věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek. Okolnost, že u jednotlivých faktur z roku 2010 a 2011 neuvedl dlužník údaje o jejich splatnosti, nezpůsobuje dle odvolacího soudu neprojednatelnost insolvenčního návrhu stejně jako to, že v něm dlužník své závazky nesečetl a o výši svého majetku nic neuvedl. Ostatně dlužník tvrdil, že je v úpadku ve formě platební neschopnosti, a nikoliv ve formě předlužení, a seznamy svého majetku a závazků ze dne 19.12.2011 (A-3) včetně prohlášení o jejich správnosti a úplnosti připojil k insolvenčnímu návrhu; předložené seznamy shledal odvolací soud dostatečnými pro posouzení dlužníkova úpadku.
Z uvedeného je zřejmé, že dlužník ve svém návrhu (A-1), jímž zahájil insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách (A-3) uvedl dostatečně konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů a označil nepochybně i své věřitele. Dlužník tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčil skutečnosti, jež by jeho tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly.
Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř.].
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 25. ledna 2012
JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Brožová Eva
MSPH 77 INS 23991/2011 1 VSPH 83/2012-A-10
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka INTERSTAV S+H, s.r.o., sídlem Praha 4, Jihlavská 608/12, IČO: 27918602, zast. Mgr. Ing. Ondřejem Blahou, advokátem, sídlem Praha 9, Na Jetelce 69/2, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2011, č.j. MSPH 77 INS 23991/2011-A-5,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2011, č.j. MSPH 77 INS 23991/2011-A-5, se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh, jímž se dlužník INTERSTAV S+H, s.r.o. (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek.
V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dlužník v insolvenčním návrhu tvrdil, že se v důsledku provozování svých aktivit ocitl v situaci, kdy má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, jelikož s ohledem na nedostatek finančních prostředků zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků. Dlužník řádně označil 43 věřitelů a své závazky vůči nim jednotlivě vyčíslil, uvedl číslo faktury a datum jejího vystavení. Závěrem tvrdil, že zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků a svá tvrzení hodlal prokazovat seznamy majetku, závazků, zaměstnanců, dlužných mezd a řadou dalších dokumentů vztahujících se k podnikání a jeho úpadku. Soud I. stupně shledal, že dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl údaje o datech splatnosti svých závazků, neboť pouhé konstatování, že jeho závazky jsou již více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, mu neumožňuje posoudit úpadek dlužníka. Soud I. stupně zjistil, že dlužníkem předložený seznam majetku a závazků neobsahuje všechny náležitosti požadované zákonem, a proto z něho nelze vycházet. Konstatoval, že dlužník sice rozepsal všechny své jednotlivé závazky, avšak je nesečetl, ani neuvedl výši těch z nich, ohledně nichž zastavil platby. Soud I. stupně tak nemohl učinit závěr ani o případném (dlužníkem netvrzeném) úpadku ve formě předlužení, když dlužník neuvedl celkovou hodnotu svých pohledávek, ani majetku. Protože pro uvedené nedostatky nelze insolvenční návrh projednat, postupoval soud I. stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá, neboť měl za to, že je perfektní a korespondují s ním též předložené přílohy. S poukazem na judikaturu soudů vyšších stupňů vytýkal soudu I. stupně přepjatý formalismus. Přitom upozorňoval na jiné insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. KSCB 26 INS 13762/2011, v němž byl obsahově podobný insolvenční návrh shledán bezvadným. K tomu připojil nový seznam svých zaměstnanců.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Podle § 13 IZ činí asistent soudce insolvenčního soudu jednotlivé úkony insolvenčního řízení z pověření soudce insolvenčního soudu.
Odvolací soud z insolvenčního spisu zjistil, že v něm není založeno žádné pověření pro asistentku soudce Mgr. Evu Bartůňkovou, jež napadené usnesení vydala. Za zjištěného stavu trpí napadené usnesení zmatečnostní vadou v důsledku nesprávného obsazení soudu; již jen proto napadené usnesení neobstojí.
Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu-o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.
Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).
Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.
Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.
Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Z obsahu spisu plyne, že dlužník v insolvenčním návrhu (A-1) uvedl, že se v důsledku provozování svých aktivit ocitl v situaci, kdy má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, jelikož s ohledem na nedostatek finančních prostředků zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků. Dlužník dostatečně označil svých 43 věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek. Okolnost, že u jednotlivých faktur z roku 2010 a 2011 neuvedl dlužník údaje o jejich splatnosti, nezpůsobuje dle odvolacího soudu neprojednatelnost insolvenčního návrhu stejně jako to, že v něm dlužník své závazky nesečetl a o výši svého majetku nic neuvedl. Ostatně dlužník tvrdil, že je v úpadku ve formě platební neschopnosti, a nikoliv ve formě předlužení, a seznamy svého majetku a závazků ze dne 19.12.2011 (A-3) včetně prohlášení o jejich správnosti a úplnosti připojil k insolvenčnímu návrhu; předložené seznamy shledal odvolací soud dostatečnými pro posouzení dlužníkova úpadku.
Z uvedeného je zřejmé, že dlužník ve svém návrhu (A-1), jímž zahájil insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách (A-3) uvedl dostatečně konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů a označil nepochybně i své věřitele. Dlužník tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčil skutečnosti, jež by jeho tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly.
Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř.].
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 25. ledna 2012
JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Brožová Eva