1 VSPH 721/2017-A
MSPH 77 INS 283/2017 1 VSPH 721/2017-A 4o

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věcí dlužníka P&P transport and travel agency, s.r.o., IČO 27635538, sídlem U plynárny 1290/99, Praha 10, zastoupeného advokátem Mgr. Romanem Sklenářem, sídlem Osvoboz. pol. vězňů 656, Kladno, zahájené na návrh COACH SERVICE, s.r.o., IČO 24277509, sídlem Brandlova 1639/6, Praha 4, zastoupené advokátem JUDr. Rostislavem Tomisem, sídlem Na Poříčí 1047/26, Praha 1, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 283/2017 A-31 ze dne 6. března 2017 takto:

1. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 283 / 2017-A-31 ze dne 6. března 2017 se v bodě II. výroku m ě n i tak, že navrhovatel je povinen zaplatit dlužníkovi částku 20.700, Kč na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od prámí moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Romana Sklenáře.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu náldadů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 77 INS 283/2017-A-31 ze dne 6.3.2017 v bodě I. výroku zamítl insolvenční návrh ze dne 6.1.2017, jímž se COACH SERVICE, s.r.o. (dále jen navrhovatel) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku P&P transport and travel agency, s.r.o. (dále jen dlužník). V bodě II. vyroku

::rv u ver-n-u _ .- -1-- - - -! !- - '--'---l--_*u: _Iu-_!

1 VS H 721/2017 soud uložil navrhovateli, aby zaplatil dlužníkovi náklady řízení ve výši 17.000.,-Kč, a v bodě IH. výroku uložil navrhovateli zaplatit soudní peplatek ve výši 2.000, Kč.

Z odůvodnění usnesení plyne, že důvod k zamítnutí insolvenčního návrhu shledal soud v tom, že navrhovatel nedoložil, že má vůči dlužníkovi splatné pohledávky, a soud proto insolvenční návrh podle ust. % 143 odst. 2 insolvenčního zákona zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle ust. % 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že dlužníkovi přiznal náklady řízení za právni zastoupení podle ust. % 9 bod 4 písm. c) ve spojení s ust. (c) 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 5 x 3.100; Kč (převzetí věci, vyjádření knávrhu, návrh na předběžné opatření, odvolání do zamítnutí předběžného opatření a účast na jednání dne 2.3.2017) a podle ust. % 13 odst. 4 paušál 5 x 300; Kč, celkem tedy 17.000.,-Kč. O povinnosti navrhovatele zaplatit soudní poplatek pak soud rozhodl vsouladu s ustš 4 odst. 1 písm. e) ve spojení sust. % 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Proti tomuto usnesení, a to pouze v rozsahu bodu II. vyroku 0 nákladech řízení, se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že navrhovatel je povinen zaplatit dlužníkovi náklady řízení ve výši 30.600; Kč. Dále požadoval, aby navrhovateli byly uloženy další povinnosti pro případ, že by podal další insolvenční návrh. Argumentoval tím, že na jednání konaném dne 2.3.2017 uplatnil náhradu nákladů řízení a požádal o lhůtu pro vyčíslení a doloženi těchto nákladů. Tato lhůta nebyla dlužníku poskytnuta a musel vyčíslit náklady řízení na místě. Jednání bylo odročeno na neurčito, nebyl zde tedy pro neposkytnutí lhůty důvod. Dlužník uplatnil devět úkonů a devět režijních paušálů, kromě soudem přiznanych také čtyři jednání konané dne 17.1.2017, 20.1.2017, 25.1.2017 a 28.2.2017 přesahující jednu hodinu, jejichž uskutečnění dokládají záznamy o poradě s klientem. Závěrem dlužník v odvolání zdůraznil, že insolvenční návrh byl šikanézní a skutečná vyše škody, která mu tím byla způsobena, značně převyšuje požadovanou částku za náklady řízení.

Vrchní soud vPraze, aniž nařizoval jednání (ust. 594 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. Š 212 o.s.ř. ashledal odvolání dlužníka zčásti důvodným.

Podle ust. % 7 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanoveni občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Protože v daném případě zamítl soud prvního stupně insolvenční návrh proto, že navrhovatel nedoložil, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku, o nákladech řízení správně rozhodl podle ust. % 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k úspěchu dlužníka v řízení mu vůči neúspěšnému navrhovateli přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že zástupce dlužníka převzal jeho zastoupení na základě plné moci ze dne 16.1.2017, podal insolvenčnímu soudu dne 19.1.2017 (č.d. A-B) návrh na předběžné Opatření, které dne 20.1.2017 (č.d. A-lo)

1 varu 721/2017 doplnil, a vyjádřil se k insolvenčnímu návrhu, odvolal se proti zamítnutí návrhu na předběžné opatření (č.d. A 14) a účastnil se jednání konaného dne 2.3.2017. Jako úkony právní služby rovněž uplatňoval čtyři porady s klientem přesahující jednu hodinu uskutečněné dne 17.1.2017, 20.1.2017, 25.1.2017 a 28.8.2017, což prokázal podepsanými záznamy () poradě s klientem přiloženými k odvolání.

Za popsaného stavu není pochyb o tom, že dlužníkovi náleží náhrada nákladů řízení spočívající v odměně advokáta za pět úkonů právní služby .., převzetí a přípravu zastoupeni, vyjádření se k insolvenčnímu návrhu, návrh na předběžné opatření, odvolání proti jeho zamítnutí a účast na jednání.

Pokud jde o porady sklientem přesahující hodinu, dospěl odvolací soud k závěru, že náhrada nákladů náleží dlužníkovi pouze za dvě z nárokovaných čtyř porad, a to z následujících důvodů.

Pokud jde o první poradu konanou dne 17.1.2017, judikatura je již ustálena v závěru, že úkon převzetí a příprava zastOUpení dle ust. % 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu je složen ze dvou složek, tj. úkonu převzetí a přípravy a dále první porady; první poradu s klientem přitom nelze účtovat zvlášť, a to bez ohledu na délku této porady. To, že je první porada s klientem zahrnuta do přípravy zastoupení, podtrhuje i znění ust. % 11 odst. 1 písm. 0) vyhlášky č. 1'77/ 1996 Sb., kde je jako další úkon uvedena další porada s klientem přesahující jednu hodinu. Požadoval-li tedy dlužník přiznání odměny zástupci za poradu s klientem předcházející prvnimu vyjádření ve věci (v souvislosti s přípravou písemného vyjádření ve věci č.d. A 8), tj. za první poradu s klientem, nelze tomuto jeho požadavku s ohledem na výše uvedené vyhovět.

Naopak poradu s klientem uskutečněnou dne 20.1.2017 v souvislosti s přípravou písemného vyjádření ve věci z téhož dne (č.d. A 10) shledal odvolací soud účelnou, neboť toto vyjádření obsahuje nové okolnosti týkající se skutkových a právních úvah, resp. se jedná o podání, z něhož vyplývají pro věc nové skutkové a právní okolnosti. Stejně tak porada uskutečněná dne 25.1.2017 předcházela podání odvolání proti zamítnutí návrhu na předběžné opatření a odvolací soud tedy shledal rovněž tuto poradu jako účelnou. Naopak náhradu nákladů za poradu uskutečněnou dne 28.2.2017 odvolací soud dlužníkovi nepřiznal, když pro potřeby podání již zmíněného odvolání proti zamítnutí návrhu na předběžné opatření další poradu jako účelnou neshledal.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání je částečně důvodné, postupoval proto podle ust. % 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. % 167 odst. 2 téhož zákona a napadené usneseni změnil v bodě II. výroku tak, že dlužníkovi přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za zastupování advokátem ve výši 20.700,-Kč za 7 úkonů právní služby, kdy sazba za pět úkonů činí 3.100; Kč, a to převzetí a přípravu zastoupení (včetně první porady s klientem), písemné vyjádření ve věci (č.d. A-S), účast na jednání dne 2.3.2017 a dvě porady s klientem přesahující hodinu dne 20.1.2017 a 25.1.2017, dle ust. š11 odst. 1 písm. a), c), (1), g) j) ak) ve spojení s ust. (c) 9 odst. 4 písm. c) a g 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/ 1996 Sb., sazba za návrh

pokračováni 4 moru 77 1110 203; 2017 na vydání předběžného opatření (č.d. A 8), odvolání proti zamítnutí návrhu na předběžné opatření (č.d. A 14) činí podle ust. % 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/ 1996 Sb. činí 1.550,-Kč. Dále náhradu hotových výdajů zástupce účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši 2.100,-Kč (7 x 300, Kč) podle ust. & 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., což činí celkem 20.700, Kč.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. % 224 odst. 1 a % 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že dlužník byl v odvolacím řízeni úspěšný pouze částečně, a to v polovině nárokované částky.

P 0 u č e ni : Proti tomuto usnesení n e n i dovolání přípustné.

V Praze dne 20. září 2017

JUDr. Jiří G old s t e in, v.r. předseda senátu



Za Správnost vyhotovení: '-T. Kulštrunková KŘÍŽ/(Alff