1 VSPH 708/2011-A-11
KSPL 29 INS 7403/2011 1 VSPH 708/2011-A-11
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka: Tomáš anonymizovano , anonymizovano , bytem Žižkova 2444/3, Aš, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 7403/2011-A-6 ze dne 16. května 2011,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 7403/2011-A-6 ze dne 16. května 2011 se potvrzuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužníka.
V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 2.5.2011 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, avšak dlužník v návrhu toliko uvedl, že mají s manželkou 10 věřitelů s pohledávkami v objemu 1.391.972,-Kč a že tyto pohledávky jsou již delší dobu po splatnosti a že se navyšují o příslušenství. Dále uvedl, že ze svých příjmů nejsou schopni s manželkou své závazky v plném rozsahu uhradit a tvrdil, že jsou v úpadku. Soud dospěl k závěru, že v návrhu chybělo konkrétní tvrzení, ze kterého by bylo možno dovodit, že závazky jsou déle než 30 dnů po splatnosti, dále absentovala konkrétní tvrzení, ze kterých by bylo možno dovodit platební neschopnost dlužníka. Proto soud insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, namítal, že z návrhu jsou rozhodující skutečnosti patrny, tedy že je patrná existence více věřitelů a peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a oddlužení povolil.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:
Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).
Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 21, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.
Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.
Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ).
Co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a) až c) IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách 12-17 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře)-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách 12-17 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné č. 12 až 17 náležitosti seznamů závazků a majetku nemají.
Podle § 104 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné (odst. 4). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 IZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazků i negativní vymezení skutečnosti, že žádný věřitel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného odděleného věřitele (blíže usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.6.2009, sp.zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A).
V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (§ 104 odst. 2 IZ).
Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.
Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že v rámci kolonky č. 21 formuláře návrhu na povolení oddlužení dlužník uvedl, že v současnosti mají s manželkou 10 věřitelů s celkovou pohledávkou 1.391.972,-Kč, závazky jsou delší dobu po splatnosti a navyšují se o příslušenství, ze svých příjmů nejsou schopni své závazky plnit, na mzdu dlužníka je veden výkon rozhodnutí pro pohledávku věřitele Modrá pyramida, dovozoval, že jsou v úpadku, navrhoval oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dodal, že půjčky si brali na některé vybavení bytu a doplatky na vodu a topení. Od roku 2007 je manželka dlužníka v invalidním důchodu, jejich příjmy se výrazně snížily a s ohledem na narůstající ceny nejsou schopni své závazky hradit. Dále uvedl pohledávky věřitelů, na které byly vydány exekuční příkazy. Dlužník uzavřel, že žádá o společné posouzení svého návrhu s návrhem manželky. Tyto skutečnosti však ve smyslu výše uvedeného nejsou s to osvědčit úpadek dlužníka, když z insolvenčního návrhu neplyne, že by závazky byly déle než 30 dnů po splatnosti, a ani z něj nevyplývají majetkové poměry dlužníka.
Odvolací soud sdílí závěr insolvenčního soudu o správnosti závěru návrh dlužníka odmítnout, když nedostatky insolvenčního návrhu není možno doplnit ani obsahem seznamu závazků a majetku, když seznam závazků připojený k návrhu není perfektní, absentuje čestné prohlášení o úplnosti a správnosti seznamu a podpis dlužníka, přičemž v seznamu není uveden údaj o splatnosti závazků, a řádný seznam majetku nebyl k návrhu přiložen.
Odvolací soud na základě výše uvedeného dospěl shodně se soudem I. stupně k závěru, že návrh vykazuje vady, jež brání dalšímu pokračování řízení, a proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
Pouze pro úplnost odvolací soud doplňuje, že odmítnutí insolvenčního návrhu nezakládá překážku věci rozsouzené, a nebrání dlužníku podat po právní moci tohoto usnesení návrh znovu a řádně.
Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.
V Praze dne 29. června 2011
JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Borodáčová
KSPL 29 INS 7403/2011 1 VSPH 708/2011-A-11
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka: Tomáš anonymizovano , anonymizovano , bytem Žižkova 2444/3, Aš, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 7403/2011-A-6 ze dne 16. května 2011,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 7403/2011-A-6 ze dne 16. května 2011 se potvrzuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužníka.
V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 2.5.2011 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, avšak dlužník v návrhu toliko uvedl, že mají s manželkou 10 věřitelů s pohledávkami v objemu 1.391.972,-Kč a že tyto pohledávky jsou již delší dobu po splatnosti a že se navyšují o příslušenství. Dále uvedl, že ze svých příjmů nejsou schopni s manželkou své závazky v plném rozsahu uhradit a tvrdil, že jsou v úpadku. Soud dospěl k závěru, že v návrhu chybělo konkrétní tvrzení, ze kterého by bylo možno dovodit, že závazky jsou déle než 30 dnů po splatnosti, dále absentovala konkrétní tvrzení, ze kterých by bylo možno dovodit platební neschopnost dlužníka. Proto soud insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, namítal, že z návrhu jsou rozhodující skutečnosti patrny, tedy že je patrná existence více věřitelů a peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a oddlužení povolil.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:
Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).
Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 21, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.
Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.
Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ).
Co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a) až c) IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách 12-17 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře)-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách 12-17 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné č. 12 až 17 náležitosti seznamů závazků a majetku nemají.
Podle § 104 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné (odst. 4). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 IZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazků i negativní vymezení skutečnosti, že žádný věřitel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného odděleného věřitele (blíže usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.6.2009, sp.zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A).
V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (§ 104 odst. 2 IZ).
Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.
Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že v rámci kolonky č. 21 formuláře návrhu na povolení oddlužení dlužník uvedl, že v současnosti mají s manželkou 10 věřitelů s celkovou pohledávkou 1.391.972,-Kč, závazky jsou delší dobu po splatnosti a navyšují se o příslušenství, ze svých příjmů nejsou schopni své závazky plnit, na mzdu dlužníka je veden výkon rozhodnutí pro pohledávku věřitele Modrá pyramida, dovozoval, že jsou v úpadku, navrhoval oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dodal, že půjčky si brali na některé vybavení bytu a doplatky na vodu a topení. Od roku 2007 je manželka dlužníka v invalidním důchodu, jejich příjmy se výrazně snížily a s ohledem na narůstající ceny nejsou schopni své závazky hradit. Dále uvedl pohledávky věřitelů, na které byly vydány exekuční příkazy. Dlužník uzavřel, že žádá o společné posouzení svého návrhu s návrhem manželky. Tyto skutečnosti však ve smyslu výše uvedeného nejsou s to osvědčit úpadek dlužníka, když z insolvenčního návrhu neplyne, že by závazky byly déle než 30 dnů po splatnosti, a ani z něj nevyplývají majetkové poměry dlužníka.
Odvolací soud sdílí závěr insolvenčního soudu o správnosti závěru návrh dlužníka odmítnout, když nedostatky insolvenčního návrhu není možno doplnit ani obsahem seznamu závazků a majetku, když seznam závazků připojený k návrhu není perfektní, absentuje čestné prohlášení o úplnosti a správnosti seznamu a podpis dlužníka, přičemž v seznamu není uveden údaj o splatnosti závazků, a řádný seznam majetku nebyl k návrhu přiložen.
Odvolací soud na základě výše uvedeného dospěl shodně se soudem I. stupně k závěru, že návrh vykazuje vady, jež brání dalšímu pokračování řízení, a proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
Pouze pro úplnost odvolací soud doplňuje, že odmítnutí insolvenčního návrhu nezakládá překážku věci rozsouzené, a nebrání dlužníku podat po právní moci tohoto usnesení návrh znovu a řádně.
Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.
V Praze dne 29. června 2011
JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Borodáčová