1 VSPH 652/2016-B-31
MSPH 93 INS 11427/2015 1 VSPH 652/2016-B-31
USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka: anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , IČO 66526396, bytem Praha, Vršovická 1429/68, zast. Mgr. Faridem Alizey, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Stodolní 7/843, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 11427/2015-B-15 ze dne 18. února 2016,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 11427/2015-B-15 ze dne 18. února 2016, se v bodech I., II. a IV. výroku p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku neschválil oddlužení dlužníka, na jeho majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku) a zamítl návrh na zproštění funkce insolvenčního správce JUDr. Hany Karáskové (bod IV. výroku).
V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním ze dne 23.4.2015 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení oddlužením. Usnesením ze dne 24.8.2015 (A-16) soud zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Hanu Karáskovou.
Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 6.10.2015 plyne, že dlužník pracuje u Sladký & Nevřiva, s.r.o. s průměrným příjmem 2.380,-Kč na základě dohody o provedení práce. Jiné příjmy dlužník neměl, byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, bydlel u kamaráda.
Celková výše nezajištěných závazků dlužníka vůči 24 věřitelům činila 2.453.741,90 Kč (zajištěné závazky) a 2.938.936,32 Kč (nezajištěné závazky). Správce všechny pohledávky uznal.
Dlužník vlastnil pozemek č. 1723, na kterém se nacházela stavba čp. 325 -rodinný dům, pozemek č. 1724, LV č. 338, 45 % podíl v KP Engeneering, s.r.o. v nominální hodnotě 90.000,-Kč, movitý majetek v nulové hodnotě, směnku ve výši 6.582.933,-Kč splatnou k 16.2.2015 uplatněnou u Městského soudu v Praze. isir.justi ce.cz
Dlužník navrhoval jako řešení svého úpadku oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Správce zatím nezahrnul do majetkové podstaty směnku za Jaroslavem Doleželem s ohledem na to, že neměl informace o její platnosti, měl pochybnosti o její dobytnosti a měl za to, že jde jen o pokus dlužníka uplatnit směnku před soudem bez úhrady soudního poplatku, když dlužník žádal o osvobození od soudního poplatku. Správce měl za to, že dlužníkem navržený způsob řešení úpadku nebude možný s ohledem na existenci dvou zajištěných věřitelů s pohledávkami ve výši 2.359.350,40 Kč, když hodnota nemovitostí podle znaleckého posudku činila 1,44 mil. Kč, což nekryje ani pohledávky zajištěných věřitelů. Zjištěný příjem dlužníka a jeho majetek podle správce neumožňuje schválení oddlužení v žádné formě.
Přípisem ze dne 25.11.2015 soud dlužníka uvědomil o nemožnosti schválení oddlužení a vyzval jej k navýšení příjmů ve lhůtě 30 dnů.
Podáním ze dne 24.11.2015 (B-11) dlužník však toliko uvedl okolnosti vymáhání směnky a vyšetřování Jaroslava Doležela Policií ČR.
Soud dospěl k závěru o nemožnosti řešení úpadku dlužníka oddlužením zpeněžením majetkové podstaty s ohledem na absenci majetku, který by bylo možno zpeněžit a z jehož výtěžku by bylo možno uspokojit nezajištěné věřitele v minimální výši 30 % s ohledem na cenu nemovitostí dlužníka ve výši jen 1,44 mil. Kč.
Směnku měl soud za nevymožitelnou s ohledem na to, že dlužník jako jednatel KP Engineering, s.r.o. směnku dne 27.11.2014 rubopisoval a při nabytí směnky si musel být vědom její nevymahatelnosti, když směnka byla splatná již 16.2.2012, a výstavce směnky má adresu na ohlašovně-Obecním úřadě Rymice.
Nulovou hodnotu měl i podíl dlužníka v KP Engineering, s.r.o., když byla neúspěšně vedena exekuce postižením obchodního podílu (sp.zn. 129 EX 3246/13-14) a i samotný dlužník prohlásil, že společnost není aktivní a z obchodního rejstříku plyne, že ani nebyly založeny účetní závěrky.
Soud dospěl k závěru, že nezajištění věřitelé dlužníka by v případě řešení úpadku oddlužením nebyli uspokojeni ani v rozsahu 30 %, a proto oddlužení neschválil a na majetek dlužníka prohlásil nepatrný konkurs.
Ohledně návrhu dlužníka ze dne 24.11.2015 (B-11) na zproštění insolvenčního správce funkce z důvodu negativního posouzení směnky měl soud za to, že správce plnil své povinnosti řádně a včas a ztotožnil se s názorem správce v tom, že se směnkou nelze počítat jako s hodnotou, jejímž zpeněžením by byly splněny podmínky oddlužení.
Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal do bodů I., II. a IV. výroku a domáhal se zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Namítal nezákonnost napadeného usnesení a porušení procesních předpisů, když soud I. stupně nerespektoval lhůtu, která byla dlužníku stanovena přípisem ze dne 25.11.2015 (B-10) k doložení navýšení příjmů a rozhodl ještě před uplynutím lhůty. Dne 26.1.2016 vydal soud I. stupně oznámení pro vyvěšení písemnosti na úřední desce soudu (B-14), podle kterého se shora uvedený přípis ze dne 25.11.2015 nepodařilo dlužníku doručit a byl dne 4.12.2015 vrácen zpět soudu I. stupně. Přípis byl dlužníku doručen vyvěšením na úřední desce uplynutím lhůty 10 dnů ode dne vyvěšení tj. 5.2. a tím nastal počátek běhu lhůty 30 dnů k doložení navýšení příjmů dle výzvy v přípisu. Lhůta pro doložení navýšení příjmů marně uplynula dne 6.3.2016, tento den připadl na neděli a konec lhůty proto nastal dne 7.3.2016. Přesto soud I. stupně dne 18.2.2016 vydal napadené usnesení.
Správci dlužník vytýkal, že se o směnku nezajímal, že dlužník žádal správce o poskytnutí dispozičního práva ke směnce s ohledem na možnost osvobození od placení soudního poplatku a možnost zahrnout získané finanční prostředky do majetkové podstaty a možnost řešení úpadku oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, avšak insolvenční správce tuto žádost dlužníka nijak nereflektoval.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, neboť rozhodnutí ze dne 18.2.2016 je věcně správné a odvolací soud se se závěry soudu I. stupně i jeho skutkovými zjištěními ztotožňuje.
Podle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.
Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.
Přípustnost oddlužení ve smyslu § 389 odst. 1 IZ a jeho přípustnost z hlediska splnění věcných podmínek vymezených v § 395 IZ insolvenční soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli), tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení (na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení). K tomu srovnej závěry usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, zn. 29 NSČR 6/2008, uveřejněného pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a jeho usnesení ze dne 31.3.2011, zn. 29 NSČR 20/2009, uveřejněného pod č. 113/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Podáním doručeným soudu I. stupně dne 30.4.2015 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení zpeněžením majetkové podstaty, která byla tvořena běžným vybavením domácnosti, směnkou na částku 6.582.933,-Kč splatnou 16.2.2012, nemovitostmi v k.ú. Studénka nad Odrou v ceně 1,44 mil. Kč a obchodním podílem v KP Engeneering, s.r.o. ve výši 90.000,-Kč.
Z obsahu napadeného usnesení plyne, že důvodem neschválení oddlužení dlužníka byla nedostatečnost majetku dlužníka, resp. jeho příjmů tak, aby nezajištění věřitelé dlužníka dostali uhrazeno alespoň 30 % svých pohledávek.
Odvolací soud shodně jako soud I. stupně dospěl ke zjištění, že při hodnotě nejvýznamnějšího majetku dlužníka-nemovitostí v ceně 1,44 mil. Kč v k.ú. Studénka nad Odrou by nebyla zcela uspokojena zpeněžením nemovitostí ani např. pohledávka zajištěného věřitele Komerční banka, a.s. v zajištěné výši 2.135.626,43 Kč, natož pohledávky ostatních věřitelů dlužníka.
Ačkoli dlužník na jednání před odvolacím soudem konaném dne 23.6.2016 tvrdil, že jako jednatel Orange Crush, s.r.o. má měsíční příjem ve výši 22.000,-Kč, má odvolací soud za to, že ani tento (neprokázaný) příjem by spolu s příjmem od zaměstnavatele Sladký & Nevřiva, s.r.o. nedával předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu minimálně 30 % při současném zapravení nároků insolvenčního správce, když podle zjištění odvolacího soudu by míra uspokojení nezajištěných věřitelů při potenciální existenci příjmu dlužníka ve výši 22.000,-Kč činila jen 28,6 %.
Dlužník mohl předložit doklad o navýšení svých příjmů, případně o hodnotě svého obchodního podílu v KP Engeneering, s.r.o. (na kterém bylo zřízeno zástavní exekutorské právo) rovněž v průběhu odvolacího řízení, avšak ani v rámci jednání před odvolacím soudem dlužník neuvedl ničeho, co by o možnosti reálného navýšení příjmů svědčilo. Z obsahu výpisu z obchodního rejstříku u KP Engeneering, s.r.o. navíc plyne, že na obchodní podíl dlužníka byl dne 21.5.2008 soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem, Ex. úřad Chrudim, vydán exekuční příkaz č.j. 129 EX 3246/13-14 k provedení exekuce postižením obchodního podílu na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3.5.2013, č.j. 54 EXE 1922/2013-8, dle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27.11.2012, č.j. 22 EC 52/2012-15, tedy přínos obchodního podílu jako majetkové hodnoty do majetkové podstaty je zanedbatelný.
Odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že při celkové výši nezajištěných pohledávek a zajištěných pohledávek přes 5 mil. Kč nelze věřitele uspokojit oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, resp. ani plněním splátkového kalendáře.
Postup správce, který nezahrnul směnku dlužníka do majetkové podstaty, má odvolací soud za správný. Splatnost směnky měla nastat již v roce 2012 a dlužník dosud žádné reálné plnění ze směnky nezískal, ač do účinků nastalých prohlášením konkursu byl ke svému majetku osobou s dispozičním oprávněním ve smyslu § 229 odst. 3 písm. b) IZ, a ve vztahu k předmětné směnce jí s ohledem na znění § 217 odst. 1 IZ zůstal i po 18.2.2016 za situace, kdy správce tuto směnku nezahrnul do soupisu majetkové podstaty. Náhled správce na vymahatelnost se jeví též odvolacímu soudu jako racinální již vzhledem k tomu, že výstavce směnky je hlášen na Obecním úřadě v Rymicích, tedy skutečně lze mít důvodné pochybnosti o dobytnosti směnky, přičemž dlužník nenabídl žádné důkazy svědčící o opaku. Ostatně ani na jednání před soudem I. stupně nevyšlo najevo nic, co by o vymožitelnosti směnky svědčilo.
Protože v odvolacím řízení nevyšlo najevo nic, co by svědčilo o důvodnosti podaného odvolání, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení v rozsahu napadeném odvoláním jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Praze dne 23. června 2016
JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík
MSPH 93 INS 11427/2015 1 VSPH 652/2016-B-31
USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka: anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , IČO 66526396, bytem Praha, Vršovická 1429/68, zast. Mgr. Faridem Alizey, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Stodolní 7/843, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 11427/2015-B-15 ze dne 18. února 2016,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 11427/2015-B-15 ze dne 18. února 2016, se v bodech I., II. a IV. výroku p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku neschválil oddlužení dlužníka, na jeho majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku) a zamítl návrh na zproštění funkce insolvenčního správce JUDr. Hany Karáskové (bod IV. výroku).
V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním ze dne 23.4.2015 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení oddlužením. Usnesením ze dne 24.8.2015 (A-16) soud zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Hanu Karáskovou.
Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 6.10.2015 plyne, že dlužník pracuje u Sladký & Nevřiva, s.r.o. s průměrným příjmem 2.380,-Kč na základě dohody o provedení práce. Jiné příjmy dlužník neměl, byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, bydlel u kamaráda.
Celková výše nezajištěných závazků dlužníka vůči 24 věřitelům činila 2.453.741,90 Kč (zajištěné závazky) a 2.938.936,32 Kč (nezajištěné závazky). Správce všechny pohledávky uznal.
Dlužník vlastnil pozemek č. 1723, na kterém se nacházela stavba čp. 325 -rodinný dům, pozemek č. 1724, LV č. 338, 45 % podíl v KP Engeneering, s.r.o. v nominální hodnotě 90.000,-Kč, movitý majetek v nulové hodnotě, směnku ve výši 6.582.933,-Kč splatnou k 16.2.2015 uplatněnou u Městského soudu v Praze. isir.justi ce.cz
Dlužník navrhoval jako řešení svého úpadku oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Správce zatím nezahrnul do majetkové podstaty směnku za Jaroslavem Doleželem s ohledem na to, že neměl informace o její platnosti, měl pochybnosti o její dobytnosti a měl za to, že jde jen o pokus dlužníka uplatnit směnku před soudem bez úhrady soudního poplatku, když dlužník žádal o osvobození od soudního poplatku. Správce měl za to, že dlužníkem navržený způsob řešení úpadku nebude možný s ohledem na existenci dvou zajištěných věřitelů s pohledávkami ve výši 2.359.350,40 Kč, když hodnota nemovitostí podle znaleckého posudku činila 1,44 mil. Kč, což nekryje ani pohledávky zajištěných věřitelů. Zjištěný příjem dlužníka a jeho majetek podle správce neumožňuje schválení oddlužení v žádné formě.
Přípisem ze dne 25.11.2015 soud dlužníka uvědomil o nemožnosti schválení oddlužení a vyzval jej k navýšení příjmů ve lhůtě 30 dnů.
Podáním ze dne 24.11.2015 (B-11) dlužník však toliko uvedl okolnosti vymáhání směnky a vyšetřování Jaroslava Doležela Policií ČR.
Soud dospěl k závěru o nemožnosti řešení úpadku dlužníka oddlužením zpeněžením majetkové podstaty s ohledem na absenci majetku, který by bylo možno zpeněžit a z jehož výtěžku by bylo možno uspokojit nezajištěné věřitele v minimální výši 30 % s ohledem na cenu nemovitostí dlužníka ve výši jen 1,44 mil. Kč.
Směnku měl soud za nevymožitelnou s ohledem na to, že dlužník jako jednatel KP Engineering, s.r.o. směnku dne 27.11.2014 rubopisoval a při nabytí směnky si musel být vědom její nevymahatelnosti, když směnka byla splatná již 16.2.2012, a výstavce směnky má adresu na ohlašovně-Obecním úřadě Rymice.
Nulovou hodnotu měl i podíl dlužníka v KP Engineering, s.r.o., když byla neúspěšně vedena exekuce postižením obchodního podílu (sp.zn. 129 EX 3246/13-14) a i samotný dlužník prohlásil, že společnost není aktivní a z obchodního rejstříku plyne, že ani nebyly založeny účetní závěrky.
Soud dospěl k závěru, že nezajištění věřitelé dlužníka by v případě řešení úpadku oddlužením nebyli uspokojeni ani v rozsahu 30 %, a proto oddlužení neschválil a na majetek dlužníka prohlásil nepatrný konkurs.
Ohledně návrhu dlužníka ze dne 24.11.2015 (B-11) na zproštění insolvenčního správce funkce z důvodu negativního posouzení směnky měl soud za to, že správce plnil své povinnosti řádně a včas a ztotožnil se s názorem správce v tom, že se směnkou nelze počítat jako s hodnotou, jejímž zpeněžením by byly splněny podmínky oddlužení.
Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal do bodů I., II. a IV. výroku a domáhal se zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Namítal nezákonnost napadeného usnesení a porušení procesních předpisů, když soud I. stupně nerespektoval lhůtu, která byla dlužníku stanovena přípisem ze dne 25.11.2015 (B-10) k doložení navýšení příjmů a rozhodl ještě před uplynutím lhůty. Dne 26.1.2016 vydal soud I. stupně oznámení pro vyvěšení písemnosti na úřední desce soudu (B-14), podle kterého se shora uvedený přípis ze dne 25.11.2015 nepodařilo dlužníku doručit a byl dne 4.12.2015 vrácen zpět soudu I. stupně. Přípis byl dlužníku doručen vyvěšením na úřední desce uplynutím lhůty 10 dnů ode dne vyvěšení tj. 5.2. a tím nastal počátek běhu lhůty 30 dnů k doložení navýšení příjmů dle výzvy v přípisu. Lhůta pro doložení navýšení příjmů marně uplynula dne 6.3.2016, tento den připadl na neděli a konec lhůty proto nastal dne 7.3.2016. Přesto soud I. stupně dne 18.2.2016 vydal napadené usnesení.
Správci dlužník vytýkal, že se o směnku nezajímal, že dlužník žádal správce o poskytnutí dispozičního práva ke směnce s ohledem na možnost osvobození od placení soudního poplatku a možnost zahrnout získané finanční prostředky do majetkové podstaty a možnost řešení úpadku oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, avšak insolvenční správce tuto žádost dlužníka nijak nereflektoval.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, neboť rozhodnutí ze dne 18.2.2016 je věcně správné a odvolací soud se se závěry soudu I. stupně i jeho skutkovými zjištěními ztotožňuje.
Podle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.
Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.
Přípustnost oddlužení ve smyslu § 389 odst. 1 IZ a jeho přípustnost z hlediska splnění věcných podmínek vymezených v § 395 IZ insolvenční soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli), tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení (na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení). K tomu srovnej závěry usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, zn. 29 NSČR 6/2008, uveřejněného pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a jeho usnesení ze dne 31.3.2011, zn. 29 NSČR 20/2009, uveřejněného pod č. 113/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Podáním doručeným soudu I. stupně dne 30.4.2015 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení zpeněžením majetkové podstaty, která byla tvořena běžným vybavením domácnosti, směnkou na částku 6.582.933,-Kč splatnou 16.2.2012, nemovitostmi v k.ú. Studénka nad Odrou v ceně 1,44 mil. Kč a obchodním podílem v KP Engeneering, s.r.o. ve výši 90.000,-Kč.
Z obsahu napadeného usnesení plyne, že důvodem neschválení oddlužení dlužníka byla nedostatečnost majetku dlužníka, resp. jeho příjmů tak, aby nezajištění věřitelé dlužníka dostali uhrazeno alespoň 30 % svých pohledávek.
Odvolací soud shodně jako soud I. stupně dospěl ke zjištění, že při hodnotě nejvýznamnějšího majetku dlužníka-nemovitostí v ceně 1,44 mil. Kč v k.ú. Studénka nad Odrou by nebyla zcela uspokojena zpeněžením nemovitostí ani např. pohledávka zajištěného věřitele Komerční banka, a.s. v zajištěné výši 2.135.626,43 Kč, natož pohledávky ostatních věřitelů dlužníka.
Ačkoli dlužník na jednání před odvolacím soudem konaném dne 23.6.2016 tvrdil, že jako jednatel Orange Crush, s.r.o. má měsíční příjem ve výši 22.000,-Kč, má odvolací soud za to, že ani tento (neprokázaný) příjem by spolu s příjmem od zaměstnavatele Sladký & Nevřiva, s.r.o. nedával předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu minimálně 30 % při současném zapravení nároků insolvenčního správce, když podle zjištění odvolacího soudu by míra uspokojení nezajištěných věřitelů při potenciální existenci příjmu dlužníka ve výši 22.000,-Kč činila jen 28,6 %.
Dlužník mohl předložit doklad o navýšení svých příjmů, případně o hodnotě svého obchodního podílu v KP Engeneering, s.r.o. (na kterém bylo zřízeno zástavní exekutorské právo) rovněž v průběhu odvolacího řízení, avšak ani v rámci jednání před odvolacím soudem dlužník neuvedl ničeho, co by o možnosti reálného navýšení příjmů svědčilo. Z obsahu výpisu z obchodního rejstříku u KP Engeneering, s.r.o. navíc plyne, že na obchodní podíl dlužníka byl dne 21.5.2008 soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem, Ex. úřad Chrudim, vydán exekuční příkaz č.j. 129 EX 3246/13-14 k provedení exekuce postižením obchodního podílu na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3.5.2013, č.j. 54 EXE 1922/2013-8, dle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27.11.2012, č.j. 22 EC 52/2012-15, tedy přínos obchodního podílu jako majetkové hodnoty do majetkové podstaty je zanedbatelný.
Odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že při celkové výši nezajištěných pohledávek a zajištěných pohledávek přes 5 mil. Kč nelze věřitele uspokojit oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, resp. ani plněním splátkového kalendáře.
Postup správce, který nezahrnul směnku dlužníka do majetkové podstaty, má odvolací soud za správný. Splatnost směnky měla nastat již v roce 2012 a dlužník dosud žádné reálné plnění ze směnky nezískal, ač do účinků nastalých prohlášením konkursu byl ke svému majetku osobou s dispozičním oprávněním ve smyslu § 229 odst. 3 písm. b) IZ, a ve vztahu k předmětné směnce jí s ohledem na znění § 217 odst. 1 IZ zůstal i po 18.2.2016 za situace, kdy správce tuto směnku nezahrnul do soupisu majetkové podstaty. Náhled správce na vymahatelnost se jeví též odvolacímu soudu jako racinální již vzhledem k tomu, že výstavce směnky je hlášen na Obecním úřadě v Rymicích, tedy skutečně lze mít důvodné pochybnosti o dobytnosti směnky, přičemž dlužník nenabídl žádné důkazy svědčící o opaku. Ostatně ani na jednání před soudem I. stupně nevyšlo najevo nic, co by o vymožitelnosti směnky svědčilo.
Protože v odvolacím řízení nevyšlo najevo nic, co by svědčilo o důvodnosti podaného odvolání, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení v rozsahu napadeném odvoláním jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Praze dne 23. června 2016
JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík