1 VSPH 47/2012-A-11
KSUL 79 INS 23799/2011 1 VSPH 47/2012-A-11
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužnice Boženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Teplice, Cajthamlova 2299/6, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. prosince 2011, č.j. KSUL 79 INS 23799/2011-A-6,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. prosince 2011, č.j. KSUL 79 INS 23799/2011-A-6, se mění tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem odmítl insolvenční návrh Boženy anonymizovano (dále jen dlužnice).
V odůvodnění usnesení soud I. stupně toliko uvedl, že insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení doručený mu dne 19.12.2011 neobsahoval všechny náležitosti stanovené v § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když v něm (v kolonce č. 6) nebyly uvedeny všechny skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Protože dlužnice dostatečně nevylíčila okolnosti svého úpadku, postupoval soud I. stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala, neboť měla za to, že její návrh byl projednatelný.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:
Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.
Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).
Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.
Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije. Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaném na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 6 (A-1) určené pro podání insolvenčního návrhu dlužnice vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a co do popisu rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, uvedla, že se dostala do dluhové pasti, když se svým manželem chtěli splácet své úvěry tím, že si brali nové úvěry, že dlužnice má 4 věřitele s pohledávkami déle jak 30 dnů po jejich splatnosti, že je není schopna splácet řádně a včas a že bez pomoci soudu vše nezvládá finančně a psychicky. Proto žádala o zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Z připojených seznamů majetku a závazků (A-2) ve shodě s kolonkami č. 16, 18 návrhu vyplývá, že dlužnice má 4 věřitele (Československá obchodní banka, a.s. s pohledávkou ve výši 4.831,-Kč, GE Money bank, a.s. s pohledávkami v celkové výši 108.122,-Kč, Provident Financial, s.r.o. s pohledávkou ve výši 9.760,-Kč a B4B Inkaso, s.r.o. s pohledávkou ve výši 58.993,-Kč, vše splatné déle jak 30 dní), její majetek tvoří televizor, lednice, pračka a bytový nábytek vše v hodnotě cca 5 tisíc Kč, nemá žádné zaměstnance ani pohledávky. Seznamy dlužnice opatřila prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.
Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve svém návrhu, jímž zahájila insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách uvedla konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů a označila nepochybně i své věřitele. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčila skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly. Okolnost, že tyto údaje nebyly-pro nedostatek místa-uvedeny v kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu, nezpůsobuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužnice) jejího insolvenčního návrhu.
Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.
Pro potřeby dalšího řízení však odvolací soud pokládá za vhodné poukázat na závěry plynoucí z jeho usnesení ze dne 19. dubna 2011, č.j. KSPH 40 INS 10341/2010, 3 VSPH 325/2011-B-16, kde v obdobné věci vyložil, že pokud podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení každý z manželů a pokud v obou těchto návrzích na povolení oddlužení (v kolonce č. 22 formuláře) byl podle § 392 odst. 3 IZ obsažen souhlas druhého manžela s oddlužením a připojen jeho podpis návrhu, dávají tím oba dlužníci-manželé najevo, že trvá jejich společné jmění manželů (dále jen SJM) a že jejich majetek do něj náležející bude navrženým oddlužením postižen, tj. že mají závazky, které z tohoto společného majetku mají být uspokojeny.
Jelikož výsledky insolvenčního řízení dlužnice a jejího manžela (řízení je vedeno pod sp.zn. KSUL 79 INS 23800/2011; insolvenční návrh manžela dlužnice byl rovněž odmítnut) svědčily (a nadále svědčí) o tom, že mají majetek a závazky, jež ve smyslu § 143 a násl. ObčZ spadají do jejich SJM, měl insolvenční soud jejich (samostatně podané) insolvenční návrhy a návrhy na povolení oddlužení posoudit a projednat společně, tj. dle § 112 o.s.ř. je spojit ke společnému (jedinému) řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 13. ledna 2012
JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Borodáčová
KSUL 79 INS 23799/2011 1 VSPH 47/2012-A-11
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužnice Boženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Teplice, Cajthamlova 2299/6, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. prosince 2011, č.j. KSUL 79 INS 23799/2011-A-6,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. prosince 2011, č.j. KSUL 79 INS 23799/2011-A-6, se mění tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem odmítl insolvenční návrh Boženy anonymizovano (dále jen dlužnice).
V odůvodnění usnesení soud I. stupně toliko uvedl, že insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení doručený mu dne 19.12.2011 neobsahoval všechny náležitosti stanovené v § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když v něm (v kolonce č. 6) nebyly uvedeny všechny skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Protože dlužnice dostatečně nevylíčila okolnosti svého úpadku, postupoval soud I. stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala, neboť měla za to, že její návrh byl projednatelný.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:
Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.
Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).
Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.
Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije. Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaném na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 6 (A-1) určené pro podání insolvenčního návrhu dlužnice vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a co do popisu rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, uvedla, že se dostala do dluhové pasti, když se svým manželem chtěli splácet své úvěry tím, že si brali nové úvěry, že dlužnice má 4 věřitele s pohledávkami déle jak 30 dnů po jejich splatnosti, že je není schopna splácet řádně a včas a že bez pomoci soudu vše nezvládá finančně a psychicky. Proto žádala o zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Z připojených seznamů majetku a závazků (A-2) ve shodě s kolonkami č. 16, 18 návrhu vyplývá, že dlužnice má 4 věřitele (Československá obchodní banka, a.s. s pohledávkou ve výši 4.831,-Kč, GE Money bank, a.s. s pohledávkami v celkové výši 108.122,-Kč, Provident Financial, s.r.o. s pohledávkou ve výši 9.760,-Kč a B4B Inkaso, s.r.o. s pohledávkou ve výši 58.993,-Kč, vše splatné déle jak 30 dní), její majetek tvoří televizor, lednice, pračka a bytový nábytek vše v hodnotě cca 5 tisíc Kč, nemá žádné zaměstnance ani pohledávky. Seznamy dlužnice opatřila prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.
Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve svém návrhu, jímž zahájila insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách uvedla konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů a označila nepochybně i své věřitele. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčila skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly. Okolnost, že tyto údaje nebyly-pro nedostatek místa-uvedeny v kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu, nezpůsobuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužnice) jejího insolvenčního návrhu.
Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.
Pro potřeby dalšího řízení však odvolací soud pokládá za vhodné poukázat na závěry plynoucí z jeho usnesení ze dne 19. dubna 2011, č.j. KSPH 40 INS 10341/2010, 3 VSPH 325/2011-B-16, kde v obdobné věci vyložil, že pokud podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení každý z manželů a pokud v obou těchto návrzích na povolení oddlužení (v kolonce č. 22 formuláře) byl podle § 392 odst. 3 IZ obsažen souhlas druhého manžela s oddlužením a připojen jeho podpis návrhu, dávají tím oba dlužníci-manželé najevo, že trvá jejich společné jmění manželů (dále jen SJM) a že jejich majetek do něj náležející bude navrženým oddlužením postižen, tj. že mají závazky, které z tohoto společného majetku mají být uspokojeny.
Jelikož výsledky insolvenčního řízení dlužnice a jejího manžela (řízení je vedeno pod sp.zn. KSUL 79 INS 23800/2011; insolvenční návrh manžela dlužnice byl rovněž odmítnut) svědčily (a nadále svědčí) o tom, že mají majetek a závazky, jež ve smyslu § 143 a násl. ObčZ spadají do jejich SJM, měl insolvenční soud jejich (samostatně podané) insolvenční návrhy a návrhy na povolení oddlužení posoudit a projednat společně, tj. dle § 112 o.s.ř. je spojit ke společnému (jedinému) řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 13. ledna 2012
JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Borodáčová