1 VSPH 310/2008-B-32
KSCB 26 INS 2109/2008 1 VSPH 310/2008-B-32
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Truhlářství Kralert, s.r.o., se sídlem v Želči 2, identifikační číslo 47217529, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 2109/2008-A-17 ze dne 23. září 2008,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 2109/2008-A-17 ze dne 23. září 2008 se v bodě III. výroku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 26 INS 2109/2008-A-17 ze dne 23. září 2008 v insolvenčním řízení dlužníka Truhlářství Kralert, s.r.o. (dále jen dlužník) v bodě I. výroku rozhodl, že se zjišťuje úpadek dlužníka, v bodě II. výroku stanovil insolvenčním správcem Ing. Miloslava Drápala, v bodě III. výroku prohlásil na majetek dlužníka konkurs, v bodě IV. výroku vyzval věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku přihlásili své pohledávky s tím, že k opožděným přihláškám se nepřihlíží, v bodě V. výroku vyzval věřitele, aby insolvenčnímu správci sdělili svá zajišťovací práva váznoucí na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, v bodě VI. výroku nařídil konání přezkumného jednání na 5. listopad 2008, v bodě VII. výroku stanovil konání schůze věřitelů bezprostředně po skončení přezkumného jednání, v bodě VIII. výroku předvolal dlužníka a insolvenčního správce k přezkumnému jednání, v bodě IX. výroku vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby plnili insolvenčnímu správci, v bodě X. výroku vyzval osoby, které mají u sebe majetek dlužníka, aby tuto skutečnost sdělily soudu s uvedením právního důvodu, v bodě XI. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastanou okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, v bodě XII. výroku uložil insolvenčnímu správci do 22. října 2008 předložit soudu seznam přihlášených pohledávek a v bodě XIII. výroku konstatoval, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku.
Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby soud prohlášení konkursu zrušil a úpadek dlužníka byl řešen reorganizací. Namítal, že podáním ze dne 19. září 2008 navrhl jako způsob řešení svého úpadku reorganizaci, že si zajistil finanční prostředky do výše 4.000.000,-Kč, kterými by byl schopen uspokojit závazky, které má vůči svým věřitelům, a že prohlášením konkursu může dojít k poškození oprávněných zájmů jeho věřitelů. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon), v § 148 odst. 1 uvádí, že insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý všemi skupinami věřitelů, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (odst. 2). Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (odst. 3).
Přichází-li v úvahu vedle konkursu řešit dlužníkův úpadek oddlužením či reorganizací, soud v případech, kdy jsou splněny podmínky uvedené ve druhém či třetím odstavci § 148 insolvenčního zákona (popř. podal-li dlužník vedle svého insolvenčního návrhu pro hrozící úpadek i řádný a včasný návrh na povolení reorganizace dle prvé věty § 318 odst. 1 insolvenčního zákona), spolu s rozhodnutím o zjištění úpadku rozhodne též o jeho řešení oddlužením či reorganizací. Pouze je-li jiné řešení (oddlužením či reorganizací) vyloučeno, může soud rozhodnutí o úpadku spojit s rozhodnutím o jeho řešení konkursem, jinak o způsobu řešení rozhodne později, za podmínek vymezených v § 149 insolvenčního zákona.
Reorganizací, jíž se v souzené věci dlužník domáhá, se ve smyslu § 316 odst. 1 písm.a) insolvenčního zákona rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem, týká-li se jeho podniku (odst. 2). Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu (odst. 3).
Podle § 316 odst. 4 insolvenčního zákona je reorganizace přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100.000.000,-Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru. Výjimka z této podmínky je v § 316 odst. 5 insolvenčního zákona, kdy platí, že jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije.
Z výše citovaných ustanovení § 148 a 316 insolvenčního zákona se podává, že řešení úpadku dlužníka podnikatele reorganizací (má-li se týkat jeho podniku) je zásadně zapovězena u právnických osob taxativně vypočtených ve třetím odstavci § 316, tedy v případě těchto osob soud může spolu s rozhodnutím o úpadku rozhodnout též o způsobu řešení úpadku formou konkursu. Stejně tak může učinit i tehdy, jde-li o opožděný návrh na povolení reorganizace takového dlužníka, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek (§ 318 odst. 1 insolvenčního zákona).
Z obsahu spisu plyne, že dne 28. května 2008 došel soudu insolvenční návrh podaný věřiteli dlužníka-bývalými zaměstnanci, kterým se domáhali zjištění úpadku dlužníka, spojený s návrhem prohlášení konkursu. Dne 23. září 2008 ve 13.41 soud napadeným usnesením úpadek zjistil a prohlásil konkurs. Téhož dne v 15.15 došel soudu návrh dlužníka na povolení reorganizace jako způsobu řešení jeho úpadku. V tomto návrhu dlužník uvedl, že je schopen uhradit všechny své závazky v předpokládané výši 4.000.000,-Kč, že svůj návrh doplní způsobem a v termínu předepsaném zákonem nebo soudem a že navrhuje, aby soud poté, co dlužník reorganizační plán sestaví, tento plán schválil a v insolvenčním řízení bylo pokračováno formou reorganizace.
Ačkoli v tomto případě není vyloučena možnost řešit úpadek dlužníka reorganizací, neboť je podnikatelem, jemuž reorganizace dle § 316 odst. 3 insolvenčního zákona není zapovězena, soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí nijak nevysvětlil, proč s rozhodnutím o úpadku spojil i rozhodnutí o prohlášení konkursu. Je sice pravdou, že dlužníkův návrh na reorganizaci měl soud k dispozici až po vydání napadeného rozhodnutí, nicméně z hlediska druhé věty § 318 insolvenčního zákona šlo o návrh včasný (v souzené věci nejde o dlužníkův insolvenční návrh pro hrozící úpadek), a proto rozhodnutí soudu o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem bylo z hlediska podmínek vymezených v prvém odstavci § 148 insolvenčního zákona, při absenci důvodů, jež by taký postup vysvětlily, předčasné.
Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, a proto postupoval podle § 219a odst. 1 písm.b) a § 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Pro potřeby další fáze řízení odvolací soud doplňuje, že z dlužníkova návrhu na reorganizaci není zřejmé, zda dlužník podmínku § 316 odst. 4 či výjimku z ní dle § 316 odst. 5 insolvenčního zákona splňuje, protože neprokázal, že by měl obrat ve výši 100.000.000,-Kč nebo zaměstnával nejméně 100 zaměstnanců. Dlužník rovněž nepředložil soudu ani reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek. Vzhledem k tomu bude namístě vyzvat dlužníka k tomu, aby prokázal splnění zákonných předpokladů pro povolení reorganizace a návrh na reorganizaci upřesnil (§ 320 insolvenčního zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 29. prosince 2008
JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Borodáčová
KSCB 26 INS 2109/2008 1 VSPH 310/2008-B-32
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Truhlářství Kralert, s.r.o., se sídlem v Želči 2, identifikační číslo 47217529, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 2109/2008-A-17 ze dne 23. září 2008,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 2109/2008-A-17 ze dne 23. září 2008 se v bodě III. výroku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 26 INS 2109/2008-A-17 ze dne 23. září 2008 v insolvenčním řízení dlužníka Truhlářství Kralert, s.r.o. (dále jen dlužník) v bodě I. výroku rozhodl, že se zjišťuje úpadek dlužníka, v bodě II. výroku stanovil insolvenčním správcem Ing. Miloslava Drápala, v bodě III. výroku prohlásil na majetek dlužníka konkurs, v bodě IV. výroku vyzval věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku přihlásili své pohledávky s tím, že k opožděným přihláškám se nepřihlíží, v bodě V. výroku vyzval věřitele, aby insolvenčnímu správci sdělili svá zajišťovací práva váznoucí na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, v bodě VI. výroku nařídil konání přezkumného jednání na 5. listopad 2008, v bodě VII. výroku stanovil konání schůze věřitelů bezprostředně po skončení přezkumného jednání, v bodě VIII. výroku předvolal dlužníka a insolvenčního správce k přezkumnému jednání, v bodě IX. výroku vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby plnili insolvenčnímu správci, v bodě X. výroku vyzval osoby, které mají u sebe majetek dlužníka, aby tuto skutečnost sdělily soudu s uvedením právního důvodu, v bodě XI. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastanou okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, v bodě XII. výroku uložil insolvenčnímu správci do 22. října 2008 předložit soudu seznam přihlášených pohledávek a v bodě XIII. výroku konstatoval, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku.
Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby soud prohlášení konkursu zrušil a úpadek dlužníka byl řešen reorganizací. Namítal, že podáním ze dne 19. září 2008 navrhl jako způsob řešení svého úpadku reorganizaci, že si zajistil finanční prostředky do výše 4.000.000,-Kč, kterými by byl schopen uspokojit závazky, které má vůči svým věřitelům, a že prohlášením konkursu může dojít k poškození oprávněných zájmů jeho věřitelů. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon), v § 148 odst. 1 uvádí, že insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý všemi skupinami věřitelů, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (odst. 2). Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (odst. 3).
Přichází-li v úvahu vedle konkursu řešit dlužníkův úpadek oddlužením či reorganizací, soud v případech, kdy jsou splněny podmínky uvedené ve druhém či třetím odstavci § 148 insolvenčního zákona (popř. podal-li dlužník vedle svého insolvenčního návrhu pro hrozící úpadek i řádný a včasný návrh na povolení reorganizace dle prvé věty § 318 odst. 1 insolvenčního zákona), spolu s rozhodnutím o zjištění úpadku rozhodne též o jeho řešení oddlužením či reorganizací. Pouze je-li jiné řešení (oddlužením či reorganizací) vyloučeno, může soud rozhodnutí o úpadku spojit s rozhodnutím o jeho řešení konkursem, jinak o způsobu řešení rozhodne později, za podmínek vymezených v § 149 insolvenčního zákona.
Reorganizací, jíž se v souzené věci dlužník domáhá, se ve smyslu § 316 odst. 1 písm.a) insolvenčního zákona rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem, týká-li se jeho podniku (odst. 2). Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu (odst. 3).
Podle § 316 odst. 4 insolvenčního zákona je reorganizace přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100.000.000,-Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru. Výjimka z této podmínky je v § 316 odst. 5 insolvenčního zákona, kdy platí, že jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije.
Z výše citovaných ustanovení § 148 a 316 insolvenčního zákona se podává, že řešení úpadku dlužníka podnikatele reorganizací (má-li se týkat jeho podniku) je zásadně zapovězena u právnických osob taxativně vypočtených ve třetím odstavci § 316, tedy v případě těchto osob soud může spolu s rozhodnutím o úpadku rozhodnout též o způsobu řešení úpadku formou konkursu. Stejně tak může učinit i tehdy, jde-li o opožděný návrh na povolení reorganizace takového dlužníka, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek (§ 318 odst. 1 insolvenčního zákona).
Z obsahu spisu plyne, že dne 28. května 2008 došel soudu insolvenční návrh podaný věřiteli dlužníka-bývalými zaměstnanci, kterým se domáhali zjištění úpadku dlužníka, spojený s návrhem prohlášení konkursu. Dne 23. září 2008 ve 13.41 soud napadeným usnesením úpadek zjistil a prohlásil konkurs. Téhož dne v 15.15 došel soudu návrh dlužníka na povolení reorganizace jako způsobu řešení jeho úpadku. V tomto návrhu dlužník uvedl, že je schopen uhradit všechny své závazky v předpokládané výši 4.000.000,-Kč, že svůj návrh doplní způsobem a v termínu předepsaném zákonem nebo soudem a že navrhuje, aby soud poté, co dlužník reorganizační plán sestaví, tento plán schválil a v insolvenčním řízení bylo pokračováno formou reorganizace.
Ačkoli v tomto případě není vyloučena možnost řešit úpadek dlužníka reorganizací, neboť je podnikatelem, jemuž reorganizace dle § 316 odst. 3 insolvenčního zákona není zapovězena, soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí nijak nevysvětlil, proč s rozhodnutím o úpadku spojil i rozhodnutí o prohlášení konkursu. Je sice pravdou, že dlužníkův návrh na reorganizaci měl soud k dispozici až po vydání napadeného rozhodnutí, nicméně z hlediska druhé věty § 318 insolvenčního zákona šlo o návrh včasný (v souzené věci nejde o dlužníkův insolvenční návrh pro hrozící úpadek), a proto rozhodnutí soudu o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem bylo z hlediska podmínek vymezených v prvém odstavci § 148 insolvenčního zákona, při absenci důvodů, jež by taký postup vysvětlily, předčasné.
Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, a proto postupoval podle § 219a odst. 1 písm.b) a § 221 odst. 1 písm.a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Pro potřeby další fáze řízení odvolací soud doplňuje, že z dlužníkova návrhu na reorganizaci není zřejmé, zda dlužník podmínku § 316 odst. 4 či výjimku z ní dle § 316 odst. 5 insolvenčního zákona splňuje, protože neprokázal, že by měl obrat ve výši 100.000.000,-Kč nebo zaměstnával nejméně 100 zaměstnanců. Dlužník rovněž nepředložil soudu ani reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek. Vzhledem k tomu bude namístě vyzvat dlužníka k tomu, aby prokázal splnění zákonných předpokladů pro povolení reorganizace a návrh na reorganizaci upřesnil (§ 320 insolvenčního zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 29. prosince 2008
JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Borodáčová