1 VSPH 2011/2016-B-10
KSPA 59 INS 8882/2016 1 VSPH 2011/2016-B-10
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníků a) Jiřího Vaníčka a b) Květoslavy Vaníčkové, IČO 87746191, oba bytem Kladruby 5, Chlumec nad Cidlinou, o odvolání insolvenčního správce Insolvency Project, v.o.s., IČO 28860993, sídlem Dukelská třída 15/16, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. KSPA 59 INS 8882/2016-B-5 ze dne 30. srpna 2016,
takto:
Odvolání se o d m í t á.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením č.j. KSPA 59 INS 8882/2016-B-5 ze dne 30.8.2016 schválil oddlužení Jiřího Vaníčka a Květoslavy Vaníčkové (dále dlužníci) plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), uložil dlužníkům platit nezajištěným věřitelům částku 11.000,-Kč prostřednictvím insolvenčního správce Insolvency Project, v.o.s. (dále správce) každý 25. den v měsíci (bod II. výroku), určil datum první splátky (bod III. výroku), přikázal plátcům příjmů dlužníků zasílat tyto příjmy k rukám insolvenčního správce, který po srážce splátky vyplatí zbylou část dlužníkům, dále určil informační povinnost plátcům mzdy či příjmu dlužníků i dlužníkům (bod IV. výroku), určil výši měsíční odměny insolvenčního správce (bod V. výroku) a dále připojil body VI. až VIII. výroku za účelem vedení insolvenčního řízení.
Soud v odůvodnění usnesení zejména uvedl, že usnesením ze dne 20.6.2016 (č. d. A-8) zjistil úpadek dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením. Dne 17.8.2016 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů. Soud odkázal na ust. § 406 insolvenčního zákona, v souladu s kterým přikázal plátcům příjmů, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděli stanovené srážky, které nebudou vyplácet dlužníkům. Pokud jde o odměnu insolvenčního správce, soud odkázal na vyhlášku č. 313/2007 Sb. Dále zdůvodnil vyhovění žádosti dlužníků o nižší než zákonem stanovené splátky a popsal povinnosti dlužníků, plátce příjmu a správce v insolvenčním řízení.
Proti tomuto usnesení, a to pouze proti bodu IV. se včas odvolal správce. Požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a určil každému z plátců isir.justi ce.cz příjmů dlužníků rozsah prováděných srážek. Argumentoval tím, že postup, kdy mají plátci příjmů zasílat celý příjem správci, který sám provede srážky a zbylou část zašle dlužníkům, je v rozporu se zákonem i ustálenou judikaturou. Soud musí podle správce sám při souběhu příjmů určit, jakou část nezabavitelného příjmu mají jednotliví plátci srážet, a nemůže tuto povinnost přenášet na správce. Při opačném závěru by mohlo dojít k situaci, kdy nebudou mít dlužníci po jistou dobu k dispozici nezabavitelnou část svých příjmů.
Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. § 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 212 o.s.ř. a shledal odvolání správce důvodným.
Podle ust. § 398 odst. 3 insolvenčního zákona při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Podle ust. § 406 odst. 3 insolvenčního zákona v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud mimo jiné přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy dlužníka (povinného), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácet sražené částky dlužníku. Podle odst. 4 tohoto ustanovení může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle ust. § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.
Podle ust. § 297 odst. 1 o.s.ř. pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy.
Podle ust. § 298 o.s.ř. nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Když příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet (odst. 1). Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň zašlou srážky vždy soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sráženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému (odst. 2).
Z citovaného ust. § 406 odst. 4 insolvenčního zákona plyne, že zákon správci, který nesouhlasí s tím, v jakém rozsahu bylo plátcům mzdy a jiného přijmu uloženo vyplácet mzdu a jiný příjem správci a s tím, jak má správce s těmito částkami nakládat (tak jak je uvedeno v bodě IV. výroku napadeného usnesení) subjektivní legitimaci k podání odvolání proti napadenému usnesení nepřiznává.
Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu a odvolání jako subjektivně nepřípustné odmítl.
Odvolací soud pro úplnost konstatuje, že způsob jakým soud prvního stupně určil provádění srážek z příjmů dlužníka v bodě IV. výroku a v bodě VI. napadeného usnesení, neodpovídá zákonnému postupu a nemá oporu v příslušných ustanoveních občanského soudního řádu a ani v insolvenčním zákoně. To zvláště za situace, kdy insolvenční zákon v ust. § 398 odst. 3 na ustanovení občanského soudního řádu týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce odkazuje. Postup zvolený soudem prvního stupně by přicházel v úvahu pouze v tom případě, kdyby se na něm dlužník s plátci mzdy a s insolvenčním správcem výslovně dohodl a plátci mzdy by insolvenčnímu správci zasílali celou mzdu na základě pokynu dlužníka.
Při oddlužení splátkovým kalendářem v případě souběhu více postižitelných příjmů dlužníka je povinností insolvenčního soudu, aby v souladu s ust. § 298 odst. 1 a § 302 o.s.ř. určil, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy (příjmu) srážet. Zásadně nelze uložit plátcům jeho mzdy, aby zasílali čistou mzdu insolvenčnímu správci, který by později nezabavitelnou část mzdy vyplatil dlužníkovi (například usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 37 INS 36426/2013, 1 VSPH 616/2015).
Proto je nutné, aby soud prvního stupně vydal usnesení, jímž doplní napadené usnesení a přesně určí jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy (příjmu) srážet.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 9. května 2017
JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: J. Vlasáková
KSPA 59 INS 8882/2016 1 VSPH 2011/2016-B-10
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníků a) Jiřího Vaníčka a b) Květoslavy Vaníčkové, IČO 87746191, oba bytem Kladruby 5, Chlumec nad Cidlinou, o odvolání insolvenčního správce Insolvency Project, v.o.s., IČO 28860993, sídlem Dukelská třída 15/16, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. KSPA 59 INS 8882/2016-B-5 ze dne 30. srpna 2016,
takto:
Odvolání se o d m í t á.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením č.j. KSPA 59 INS 8882/2016-B-5 ze dne 30.8.2016 schválil oddlužení Jiřího Vaníčka a Květoslavy Vaníčkové (dále dlužníci) plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), uložil dlužníkům platit nezajištěným věřitelům částku 11.000,-Kč prostřednictvím insolvenčního správce Insolvency Project, v.o.s. (dále správce) každý 25. den v měsíci (bod II. výroku), určil datum první splátky (bod III. výroku), přikázal plátcům příjmů dlužníků zasílat tyto příjmy k rukám insolvenčního správce, který po srážce splátky vyplatí zbylou část dlužníkům, dále určil informační povinnost plátcům mzdy či příjmu dlužníků i dlužníkům (bod IV. výroku), určil výši měsíční odměny insolvenčního správce (bod V. výroku) a dále připojil body VI. až VIII. výroku za účelem vedení insolvenčního řízení.
Soud v odůvodnění usnesení zejména uvedl, že usnesením ze dne 20.6.2016 (č. d. A-8) zjistil úpadek dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením. Dne 17.8.2016 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů. Soud odkázal na ust. § 406 insolvenčního zákona, v souladu s kterým přikázal plátcům příjmů, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděli stanovené srážky, které nebudou vyplácet dlužníkům. Pokud jde o odměnu insolvenčního správce, soud odkázal na vyhlášku č. 313/2007 Sb. Dále zdůvodnil vyhovění žádosti dlužníků o nižší než zákonem stanovené splátky a popsal povinnosti dlužníků, plátce příjmu a správce v insolvenčním řízení.
Proti tomuto usnesení, a to pouze proti bodu IV. se včas odvolal správce. Požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a určil každému z plátců isir.justi ce.cz příjmů dlužníků rozsah prováděných srážek. Argumentoval tím, že postup, kdy mají plátci příjmů zasílat celý příjem správci, který sám provede srážky a zbylou část zašle dlužníkům, je v rozporu se zákonem i ustálenou judikaturou. Soud musí podle správce sám při souběhu příjmů určit, jakou část nezabavitelného příjmu mají jednotliví plátci srážet, a nemůže tuto povinnost přenášet na správce. Při opačném závěru by mohlo dojít k situaci, kdy nebudou mít dlužníci po jistou dobu k dispozici nezabavitelnou část svých příjmů.
Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. § 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 212 o.s.ř. a shledal odvolání správce důvodným.
Podle ust. § 398 odst. 3 insolvenčního zákona při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Podle ust. § 406 odst. 3 insolvenčního zákona v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud mimo jiné přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy dlužníka (povinného), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácet sražené částky dlužníku. Podle odst. 4 tohoto ustanovení může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle ust. § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.
Podle ust. § 297 odst. 1 o.s.ř. pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy.
Podle ust. § 298 o.s.ř. nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Když příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet (odst. 1). Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň zašlou srážky vždy soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sráženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému (odst. 2).
Z citovaného ust. § 406 odst. 4 insolvenčního zákona plyne, že zákon správci, který nesouhlasí s tím, v jakém rozsahu bylo plátcům mzdy a jiného přijmu uloženo vyplácet mzdu a jiný příjem správci a s tím, jak má správce s těmito částkami nakládat (tak jak je uvedeno v bodě IV. výroku napadeného usnesení) subjektivní legitimaci k podání odvolání proti napadenému usnesení nepřiznává.
Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu a odvolání jako subjektivně nepřípustné odmítl.
Odvolací soud pro úplnost konstatuje, že způsob jakým soud prvního stupně určil provádění srážek z příjmů dlužníka v bodě IV. výroku a v bodě VI. napadeného usnesení, neodpovídá zákonnému postupu a nemá oporu v příslušných ustanoveních občanského soudního řádu a ani v insolvenčním zákoně. To zvláště za situace, kdy insolvenční zákon v ust. § 398 odst. 3 na ustanovení občanského soudního řádu týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce odkazuje. Postup zvolený soudem prvního stupně by přicházel v úvahu pouze v tom případě, kdyby se na něm dlužník s plátci mzdy a s insolvenčním správcem výslovně dohodl a plátci mzdy by insolvenčnímu správci zasílali celou mzdu na základě pokynu dlužníka.
Při oddlužení splátkovým kalendářem v případě souběhu více postižitelných příjmů dlužníka je povinností insolvenčního soudu, aby v souladu s ust. § 298 odst. 1 a § 302 o.s.ř. určil, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy (příjmu) srážet. Zásadně nelze uložit plátcům jeho mzdy, aby zasílali čistou mzdu insolvenčnímu správci, který by později nezabavitelnou část mzdy vyplatil dlužníkovi (například usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 37 INS 36426/2013, 1 VSPH 616/2015).
Proto je nutné, aby soud prvního stupně vydal usnesení, jímž doplní napadené usnesení a přesně určí jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy (příjmu) srážet.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 9. května 2017
JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: J. Vlasáková