1 VSOL 910/2017-P12-7
KSBR 30 INS 13239/2014 1 VSOL 910/2017-P12-7
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , narozeného anonymizovano , identifikační číslo osoby: 410 04 612, bytem Rozsochy 128, PSČ 592 51, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS 13239/2014, o přihlášce věřitelky č. 12 anonymizovano anonymizovano , narozené anonymizovano , bytem Rozsochy 128, PSČ 592 57, o odvolání věřitelky č. 12 ze dne 28.7.2017 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.7.2017, č.j. KSBR 30 INS 13239/2014-P12-2,
t a k t o:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.7.2017, č.j. KSBR 30 INS 13239/2014-P12-2, se m ě n í tak, že přihláška pohledávky věřitelky č. 12 anonymizovano anonymizovano , se n e o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í:
Shora označeným usnesením, vydaným vyšší sodní úřednicí Kamilou Hruškovou, soud prvního stupně s poukazem na ustanovení § 173 odst. 1, § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ), odmítl přihlášku pohledávky věřitelky č. 12 anonymizovano anonymizovano (výrok I.) a deklaroval, že právní mocí usnesení se účast této věřitelky v insolvenčním řízení končí (výrok II.).
V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že věřitelka č. 12 přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 1.985.985 Kč. Usnesením ze dne 2.9.2014, č.j. KSBR 30 INS 13239/2014-A-22, které nabylo právní isir.justi ce.cz moci dne 7.10.2014, byl zjištěn úpadek dlužníka. Soud ve výroku III. tohoto usnesení zároveň stanovil věřitelům lhůtu pro přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka, a vyzval je, aby své doposud nepřihlášené pohledávky přihlásili nejpozději do 2 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku. Usnesení o úpadku dlužníka bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 11.9.2014, lhůta pro podání přihlášek uplynula dne 10.11.2014. Věřitelka č. 12 odeslala přihlášku pohledávky dne 24.5.2017 poštou, insolvenčnímu soudu byla doručena dne 25.5.2017. Z uvedeného je zřejmé, že byla podána opožděně.
Proti tomuto usnesení podala věřitelka č. 12 včasné odvolání, v němž namítla, že má za to, že o tom, zda je či není její přihláška pohledávek uplatněna včas a zda je po právu či nikoliv, nerozhoduje vyšší úřednice, ale soudce. Dále namítla, že její přihláška pohledávek byla podána řádně a v ní uplatněná pohledávka má přímou souvislost s její žalobou na vypořádání majetku na dobu po zániku společného jmění manželů, ke kterému došlo ze zákona. Jako manželka dlužníka má zákonnou lhůtu 3 let od zrušení společného jmění manželů (dále jen též SJM ) na podání příslušné žaloby a samozřejmě i přihlášky pohledávek, která je o tuto žalobu opřena. To odvolatelka učinila, a o tom, zda je pohledávka uplatněna včas a po právu může soud rozhodnout až poté, co bude pravomocně rozhodnuto o podané žalobě, což se dosud nestalo. Žádala zrušení napadeného a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odvolací soud předně konstatuje, že předmětné insolvenční řízení ve věci dlužníka anonymizovano anonymizovano bylo zahájeno dne 14.5.2014. S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1, přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Vzhledem k tomu, že přezkoumávané rozhodnutí bylo rovněž vydáno před účinností této novely insolvenčního zákona, odvolací soud při projednání a rozhodnutí o odvolání postupoval dle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017.
Podle ustanovení § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v dané věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomu úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a 212a odst. 1, odst. 6 o. s. ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání odvolatelky je důvodné.
Z obsahu spisu soudu prvního stupně se podává:
-k návrhu věřitele Hypoteční banky, a.s. soud prvního stupně usnesením ze dne 2.9.2014 (č.d. A-26), zveřejněným v insolvenčním rejstříku 11.9.2014, zjistil úpadek dlužníka anonymizovano anonymizovano a mj. insolvenčním správcem ustanovil JUDr. PhDr. Radka Mylbachra a ve výroku III. vyzval věřitele, kteří doposud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili nejpozději do dvou měsíců od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku;
-usnesením ze dne 10.12.2017 (č.d. B-6) soud prohlásil na majetek dlužníka konkurs;
-dne 31.3.2015 správce předložil soupis majetkové podstaty, do nějž mj. sepsal stavební parcelu č. 67, jehož součástí je stavba č.p. 40, dále pozemky p.č. 142, p.č. 380/2 a p.č. 380/5, nacházející se v katastrálním území a obci Rozsochy, vše zapsáno na LV č. 474 vedeném u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Bystřice nad Pernštejnem, s poznámkou, že se jedná o majetek, který je součástí SJM a soupis byl proveden dle ustanovení § 274 IZ;
-přípisem ze dne 18.1.2017 (č.d. B-82) anonymizovano anonymizovano soudu oznámila, že se bude domáhat svých práv na majetku dlužníka, a to podílu sepsaného do majetkové podstaty a vyloučení tohoto majetku do jejího vlastnictví, neboť dosud nedošlo k legitimnímu rozdělení SJM a nemá zájem spolupodílet se na úhradě dluhů manžela, který vznikl v důsledku jeho podnikání;
-dne 25.5.2017 anonymizovano anonymizovano doručila insolvenčnímu soudu přihlášku své pohledávky, kterou uplatnila pohledávku v celkové výši 1.985.985 Kč z titulu podílu na společném majetku po zániku SJM v důsledku prohlášení konkursu s tím, že se jedná o 1/2 ceny na dvou nemovitostech na základ ě znaleckých posudků, zbytek pohledávky sestává z účelně vynaložených nákladů na údržbu třetí nemovitosti. Dále uvedla, že je manželkou dlužníka, do společného majetku získali dvě nemovitosti s pozemky a dlužník dále do svého majetku nabyl dědictvím další nemovitost. Usnesení o prohlášení konkursu nabylo právní moci dne 30.12.2014, od tohoto data jí počala běžet tříletá lhůta pro podání návrhu na vypořádání SJM. Očekávala, že vypořádání SJM bude provádět správce, který tak neučinil, proto podala příslušné žaloby u Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, včetně této přihlášky pohledávek. Ke své přihlášce doložila listiny, jichž se dovolávala, včetně žaloby na vypořádání SJM na dobu po prohlášení konkursu, doručené Krajskému soudu v Brně dne 25.5.2017 a vyrozumění správce ze dne 27.4.2017 o soupisu nemovitého majetku pod položkou III. poř.č. 2 a 3 soupisu majetkové podstaty s tím, že majetek v SJM byl sepsán dle ustanovení § 274 IZ. Tato přihláška je soudem prvního stupně evidována pod číslem P12; -žaloba o vypořádání SJM, je u Krajského soudu v Brně vedena pod sp. zn. 74 ICm 3845/2017, a dosud o ní nebylo rozhodnuto.
Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.
Podle ustanovení § 268 IZ platí, že prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství (odst. 1). Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které a) zaniklo podle odstavce 1, b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno, nebo c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno (odst. 2). V případech uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního právního předpisu k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu (odst. 3).
Podle ustanovení § 274 IZ, nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty.
Podle ustanovení § 275 IZ, pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.
Z ustanovení § 7a, § 7b odst. 4 a § 159 odst. 1 písm. c) IZ dále vyplývá, že spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, patří mezi incidenční spory, které rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně a že věcně a místně příslušný je insolvenční soud.
S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení dospěl odvolací soud k závěru, že v dané věci nebyl postup soudu prvního stupně správný. Věřitelkou č. 12 byla předmětnou přihláškou uplatněna pohledávka vyplývající ze zaniklého společného jmění manželů, současně podala proti správci a dlužníku žalobu na jeho vypořádání. Z obsahu přihlášky i z dalšího podání věřitelky je tak zřejmé, že se soupisem majetku ze zaniklého SJM (tj. ve smyslu ustanovení § 274 IZ) bez dalšího, tj. bez jeho vypořádání, nesouhlasí.
Je tedy zřejmé, že věřitelka č. 12 uplatnila v insolvenčním řízení dlužníka pohledávku, která patří mezi zvláštní skupinu pohledávek přihlášených ze zákona ve smyslu ustanovení § 275 IZ. Jelikož pohledávku odvolatelky bude možno považovat za přihlášenou ze zákona až okamžikem, kdy (a současně pokud) bude o její žalobě o vypořádání SJM rozhodnuto kladně, přičemž výsledek tohoto sporu nelze předjímat, proto nepřichází v úvahu zkoumat, zda odvolatelka, která ji přesto již nyní přihlásila (uplatnila), zda podala přihlášku včas. Proto nemohl v daném případě nastat následek ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 IZ, tj., že se k ní nepřihlíží z důvodu opožděného podání, a tudíž nebyl namístě postup dle ustanovení § 185 IZ.
Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že přihláška pohledávky věřitelky č. 12 anonymizovano anonymizovano se neodmítá.
Jen pro úplnost odvolací soud ke shora uvedeným závěrům považuje za nutné uvést, že v případě, pokud odvolatelka nebude se svou žalobou o vypořádání SJM úspěšná a k vypořádání SJM nedojde, pak nebude možno tuto její pohledávku (byť uplatněnou přihláškou) považovat ani za přihlášenou, neboť i v takovém případě bude konečným způsobem o tomto uplatněném nároku rozhodnuto.
Dále odvolací námitku odvolatelky, že v dané věci nebyla oprávněna rozhodovat vyšší soudní úřednice, neshledal odvolací soud důvodnou.
Podle ustanovení § 11 písm. m) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů totiž platí, že vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona, 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 8. návrhu na moratorium, 9. o tom, že dlužník je v úpadku, 10. zamítnutí insolvenčního návrhu, 11. zrušení úpadku, 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení, 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu, 17. věci samé v incidenčních sporech.
Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že napadené usnesení, kterým byla odmítnuta přihláška pohledávek, byla oprávněna vydat i vyšší soudní úřednice, neboť takové rozhodnutí mezi shora vyjmenovanými výjimkami výslovně uvedeno není.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci a odvolatelce se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).
V Olomouci dne 27. září 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSBR 30 INS 13239/2014 1 VSOL 910/2017-P12-7
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , narozeného anonymizovano , identifikační číslo osoby: 410 04 612, bytem Rozsochy 128, PSČ 592 51, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS 13239/2014, o přihlášce věřitelky č. 12 anonymizovano anonymizovano , narozené anonymizovano , bytem Rozsochy 128, PSČ 592 57, o odvolání věřitelky č. 12 ze dne 28.7.2017 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.7.2017, č.j. KSBR 30 INS 13239/2014-P12-2,
t a k t o:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.7.2017, č.j. KSBR 30 INS 13239/2014-P12-2, se m ě n í tak, že přihláška pohledávky věřitelky č. 12 anonymizovano anonymizovano , se n e o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í:
Shora označeným usnesením, vydaným vyšší sodní úřednicí Kamilou Hruškovou, soud prvního stupně s poukazem na ustanovení § 173 odst. 1, § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ), odmítl přihlášku pohledávky věřitelky č. 12 anonymizovano anonymizovano (výrok I.) a deklaroval, že právní mocí usnesení se účast této věřitelky v insolvenčním řízení končí (výrok II.).
V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že věřitelka č. 12 přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 1.985.985 Kč. Usnesením ze dne 2.9.2014, č.j. KSBR 30 INS 13239/2014-A-22, které nabylo právní isir.justi ce.cz moci dne 7.10.2014, byl zjištěn úpadek dlužníka. Soud ve výroku III. tohoto usnesení zároveň stanovil věřitelům lhůtu pro přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka, a vyzval je, aby své doposud nepřihlášené pohledávky přihlásili nejpozději do 2 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku. Usnesení o úpadku dlužníka bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 11.9.2014, lhůta pro podání přihlášek uplynula dne 10.11.2014. Věřitelka č. 12 odeslala přihlášku pohledávky dne 24.5.2017 poštou, insolvenčnímu soudu byla doručena dne 25.5.2017. Z uvedeného je zřejmé, že byla podána opožděně.
Proti tomuto usnesení podala věřitelka č. 12 včasné odvolání, v němž namítla, že má za to, že o tom, zda je či není její přihláška pohledávek uplatněna včas a zda je po právu či nikoliv, nerozhoduje vyšší úřednice, ale soudce. Dále namítla, že její přihláška pohledávek byla podána řádně a v ní uplatněná pohledávka má přímou souvislost s její žalobou na vypořádání majetku na dobu po zániku společného jmění manželů, ke kterému došlo ze zákona. Jako manželka dlužníka má zákonnou lhůtu 3 let od zrušení společného jmění manželů (dále jen též SJM ) na podání příslušné žaloby a samozřejmě i přihlášky pohledávek, která je o tuto žalobu opřena. To odvolatelka učinila, a o tom, zda je pohledávka uplatněna včas a po právu může soud rozhodnout až poté, co bude pravomocně rozhodnuto o podané žalobě, což se dosud nestalo. Žádala zrušení napadeného a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odvolací soud předně konstatuje, že předmětné insolvenční řízení ve věci dlužníka anonymizovano anonymizovano bylo zahájeno dne 14.5.2014. S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1, přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Vzhledem k tomu, že přezkoumávané rozhodnutí bylo rovněž vydáno před účinností této novely insolvenčního zákona, odvolací soud při projednání a rozhodnutí o odvolání postupoval dle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017.
Podle ustanovení § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v dané věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomu úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a 212a odst. 1, odst. 6 o. s. ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání odvolatelky je důvodné.
Z obsahu spisu soudu prvního stupně se podává:
-k návrhu věřitele Hypoteční banky, a.s. soud prvního stupně usnesením ze dne 2.9.2014 (č.d. A-26), zveřejněným v insolvenčním rejstříku 11.9.2014, zjistil úpadek dlužníka anonymizovano anonymizovano a mj. insolvenčním správcem ustanovil JUDr. PhDr. Radka Mylbachra a ve výroku III. vyzval věřitele, kteří doposud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili nejpozději do dvou měsíců od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku;
-usnesením ze dne 10.12.2017 (č.d. B-6) soud prohlásil na majetek dlužníka konkurs;
-dne 31.3.2015 správce předložil soupis majetkové podstaty, do nějž mj. sepsal stavební parcelu č. 67, jehož součástí je stavba č.p. 40, dále pozemky p.č. 142, p.č. 380/2 a p.č. 380/5, nacházející se v katastrálním území a obci Rozsochy, vše zapsáno na LV č. 474 vedeném u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Bystřice nad Pernštejnem, s poznámkou, že se jedná o majetek, který je součástí SJM a soupis byl proveden dle ustanovení § 274 IZ;
-přípisem ze dne 18.1.2017 (č.d. B-82) anonymizovano anonymizovano soudu oznámila, že se bude domáhat svých práv na majetku dlužníka, a to podílu sepsaného do majetkové podstaty a vyloučení tohoto majetku do jejího vlastnictví, neboť dosud nedošlo k legitimnímu rozdělení SJM a nemá zájem spolupodílet se na úhradě dluhů manžela, který vznikl v důsledku jeho podnikání;
-dne 25.5.2017 anonymizovano anonymizovano doručila insolvenčnímu soudu přihlášku své pohledávky, kterou uplatnila pohledávku v celkové výši 1.985.985 Kč z titulu podílu na společném majetku po zániku SJM v důsledku prohlášení konkursu s tím, že se jedná o 1/2 ceny na dvou nemovitostech na základ ě znaleckých posudků, zbytek pohledávky sestává z účelně vynaložených nákladů na údržbu třetí nemovitosti. Dále uvedla, že je manželkou dlužníka, do společného majetku získali dvě nemovitosti s pozemky a dlužník dále do svého majetku nabyl dědictvím další nemovitost. Usnesení o prohlášení konkursu nabylo právní moci dne 30.12.2014, od tohoto data jí počala běžet tříletá lhůta pro podání návrhu na vypořádání SJM. Očekávala, že vypořádání SJM bude provádět správce, který tak neučinil, proto podala příslušné žaloby u Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, včetně této přihlášky pohledávek. Ke své přihlášce doložila listiny, jichž se dovolávala, včetně žaloby na vypořádání SJM na dobu po prohlášení konkursu, doručené Krajskému soudu v Brně dne 25.5.2017 a vyrozumění správce ze dne 27.4.2017 o soupisu nemovitého majetku pod položkou III. poř.č. 2 a 3 soupisu majetkové podstaty s tím, že majetek v SJM byl sepsán dle ustanovení § 274 IZ. Tato přihláška je soudem prvního stupně evidována pod číslem P12; -žaloba o vypořádání SJM, je u Krajského soudu v Brně vedena pod sp. zn. 74 ICm 3845/2017, a dosud o ní nebylo rozhodnuto.
Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.
Podle ustanovení § 268 IZ platí, že prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství (odst. 1). Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které a) zaniklo podle odstavce 1, b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno, nebo c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno (odst. 2). V případech uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního právního předpisu k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu (odst. 3).
Podle ustanovení § 274 IZ, nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty.
Podle ustanovení § 275 IZ, pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.
Z ustanovení § 7a, § 7b odst. 4 a § 159 odst. 1 písm. c) IZ dále vyplývá, že spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, patří mezi incidenční spory, které rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně a že věcně a místně příslušný je insolvenční soud.
S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení dospěl odvolací soud k závěru, že v dané věci nebyl postup soudu prvního stupně správný. Věřitelkou č. 12 byla předmětnou přihláškou uplatněna pohledávka vyplývající ze zaniklého společného jmění manželů, současně podala proti správci a dlužníku žalobu na jeho vypořádání. Z obsahu přihlášky i z dalšího podání věřitelky je tak zřejmé, že se soupisem majetku ze zaniklého SJM (tj. ve smyslu ustanovení § 274 IZ) bez dalšího, tj. bez jeho vypořádání, nesouhlasí.
Je tedy zřejmé, že věřitelka č. 12 uplatnila v insolvenčním řízení dlužníka pohledávku, která patří mezi zvláštní skupinu pohledávek přihlášených ze zákona ve smyslu ustanovení § 275 IZ. Jelikož pohledávku odvolatelky bude možno považovat za přihlášenou ze zákona až okamžikem, kdy (a současně pokud) bude o její žalobě o vypořádání SJM rozhodnuto kladně, přičemž výsledek tohoto sporu nelze předjímat, proto nepřichází v úvahu zkoumat, zda odvolatelka, která ji přesto již nyní přihlásila (uplatnila), zda podala přihlášku včas. Proto nemohl v daném případě nastat následek ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 IZ, tj., že se k ní nepřihlíží z důvodu opožděného podání, a tudíž nebyl namístě postup dle ustanovení § 185 IZ.
Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že přihláška pohledávky věřitelky č. 12 anonymizovano anonymizovano se neodmítá.
Jen pro úplnost odvolací soud ke shora uvedeným závěrům považuje za nutné uvést, že v případě, pokud odvolatelka nebude se svou žalobou o vypořádání SJM úspěšná a k vypořádání SJM nedojde, pak nebude možno tuto její pohledávku (byť uplatněnou přihláškou) považovat ani za přihlášenou, neboť i v takovém případě bude konečným způsobem o tomto uplatněném nároku rozhodnuto.
Dále odvolací námitku odvolatelky, že v dané věci nebyla oprávněna rozhodovat vyšší soudní úřednice, neshledal odvolací soud důvodnou.
Podle ustanovení § 11 písm. m) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů totiž platí, že vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona, 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 8. návrhu na moratorium, 9. o tom, že dlužník je v úpadku, 10. zamítnutí insolvenčního návrhu, 11. zrušení úpadku, 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení, 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu, 17. věci samé v incidenčních sporech.
Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že napadené usnesení, kterým byla odmítnuta přihláška pohledávek, byla oprávněna vydat i vyšší soudní úřednice, neboť takové rozhodnutí mezi shora vyjmenovanými výjimkami výslovně uvedeno není.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci a odvolatelce se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).
V Olomouci dne 27. září 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu