1 VSOL 686/2012-A-9
KSOS 39 INS 17797/2012 1 VSOL 686/2012-A-9
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Hulváky, 28. Října 1424/295, PSČ 709 00, o insolvenčním návrhu věřitelky Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Kopřivnice, Štramberská 1096, PSČ 742 21, zastoupené Mgr. Liborem Holemým, advokátem se sídlem Rožnov pod Radhoštěm, Meziříčská 774, PSČ 756 61, o odvolání insolvenční navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.7.2012 č.j. KSOS 39 INS 17797/2012-A-3
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.7.2012 č.j. KSOS 39 INS 17797/2012-A-3 se p o t v r z u j e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh věřitelky s odůvodněním, že neobsahuje podstatné náležitosti ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1, 2 IZ ve spojení s ustanovením § 3 odst. 1, 2 IZ, neboť v němž nejsou úplně vylíčeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice a její platební neschopnost. Věřitelka v návrhu sice označila další věřitele dlužnice, ale neuvedla žádný konkrétní údaj o splatnosti pohledávek těchto dalších věřitelů. Pouze obecně konstatovala, že dlužnice má další věřitele a vůči nim závazky déle než 30 dnů po splatnosti, které dlužnice není schopna plnit, když je v prodlení déle než 3 měsíce, takže věřitelé jsou nuceni vymáhat své pohledávky v exekučním řízení, což požadavek na vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice a její platební neschopnost nesplňuje.
Proti tomuto rozhodnutí podala insolvenční navrhovatelka (věřitelka) odvolání, ve kterém odkazovala na závěry formulované v rozhodnutí NS ČR ze dne 21.12.2011, sp. zn. 29 NSČR 14/2011 a namítala, že již v insolvenčním návrhu tvrdila, že dlužnice má-vedle insolvenční navrhovatelky-peněžité závazky i vůči dalším věřitelům označeným pod písmeny a) až c) po dobu delší 30 dnů po dobu splatnosti, se kterými je v prodlení se splácením po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, takže je vůči ní vedeno několik exekucí. Tato svá tvrzení prokazovala výpisem z katastru nemovitostí, výzvami JUDr. Tomáše Vrány, soudního exekutora ze dne 7.3.2012 a jeho oznámením ze dne 23.3.2012 (které se týkají exekučního řízení k uspokojení pohledávek insolvenční navrhovatelky) a usnesením JUDr. Víta Novozámského ze dne 11.6.2012 (které se týká exekučního řízení oprávněného-věřitele BRANDSON ENTERPRISES LTD). Z těchto tvrzení a důkazů vyplývá a lze logicky dovodit, že dlužnice má více věřitelů, své závazky vůči nim nehradí, proto byli nuceni vymáhat své pohledávky v exekučním řízení a pohledávky věřitelů jsou více jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční navrhovatelka (věřitelka) se insolvenčním návrhem ze dne 20.7.2012, doručeným soudu dne 23.7.2012, domáhala rozhodnutí o úpadku dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano a navrhovala, aby byl řešen prohlášením konkursu na její majetek. V návrhu uvedla, že má vůči dlužnici vykonatelnou pohledávku přiznanou rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 11.12.2007 č.j. 56C 205/2004-44, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.9.2008 č.j. 57Co 402/2008-75. Těmito rozhodnutími byla dlužnici uložena povinnost zaplatit věřitelce částku 62.500 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení za dobu od 4.11.2003 do zaplacení, náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 19.195,70 Kč a náklady řízení odvolacího ve výši 23.664 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudků. Tuto pohledávku věřitelka vymáhá v exekučním řízení, které specifikovala v čl. II. návrhu. Dále uvedla, že dlužnice má více věřitelů, jimiž jsou minimálně tyto subjekty: a) BRANDSON ENTERPRISES LTD., se sídlem Albert Place, London, PSČ N3 1R, IČ: 5180363, b) Instrum Justitia, s.r.o., se sídlem Praha 9, Prosecká 851/64, PSČ 190 00, IČ: 25083236 a c) CREDIT MANAGAMENT SERVICES a.s., se sídlem Praha 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, IČ: 28419901. Konkrétní údaje o pohledávkách těchto věřitelů, jakož ani údaje o splatnosti těchto pohledávek v návrhu neuvedla. Dále v návrhu obecně konstatovala, že dlužnice má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a to vůči insolvenční navrhovatelce a výše uvedeným věřitelům, a tyto závazky není schopna ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) IZ plnit, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Vůči dlužnici je vedeno několik exekucí, exekuce nejsou hrazeny a soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána navrhuje s ohledem na pořadí nařízených exekucí, aby exekuce vedené ve prospěch insolvenční navrhovatelky byly pro nemajetnost dlužnice zastaveny. Tato svá tvrzení prokazovala výpisem z katastru nemovitostí, výzvami JUDr. Tomáše Vrány-soudního exekutora ze dne 7.3.2012 a jeho oznámením ze dne 23.3.2012 (které se týkají exekučních řízení vedených k uspokojení pohledávek insolvenční navrhovatelky) a usnesením JUDr. Víta Novozámského ze dne 11.6.2012 o nařízení dražebního jednání (které se týká exekučního řízení oprávněného-věřitele BRANDSON ENTERPRISES LTD). Dále uvedla, že dlužnice má majetek v hodnotě minimálně 350.000 Kč, takže z výtěžku prodeje tohoto majetku bude možné uhradit náklady řízení a odměnu insolvenčního správce. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).
Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh navrhovatelky (věřitelky) neobsahuje tvrzení o úpadku dlužnice ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ, neboť v něm schází konkrétní údaje o pohledávkách dalších věřitelů, jakož i o splatnosti těchto pohledávek, takže není osvědčena mnohost věřitelů s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ve smyslu § 3 odst.1, písm. a), b) IZ. Požadavek, aby měl dlužník více věřitelů, je ve smyslu ustanovení § 3 odst.1, písm. a) IZ splněn, má-li vůči dlužníku vedle insolvenčního navrhovatele pohledávku po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti i nejméně jeden další věřitel (srov. usnesení NS ČR ze dne 31.1.2012 sp. zn. 29 NSČR 52/2011). Věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení §103 odst2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (srov. usnesení NS ČR ze dne 21.12.2011 sp. zn. 14/2011). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009). Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ustanovení § 104 odst.1 IZ.
Promítnuto na poměry projednávané věci je nutno konstatovat, že v insolvenčním návrhu věřitelky jsou sice konkrétně označeni další tři věřitelé dlužnice, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužnice má vůči těmto dalším věřitelům peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a dále jen odkazem na usnesení JUDr. Víta Novozámského ze dne 11.6.2012 o nařízení dražebního jednání (které se týká exekučního řízení oprávněného-věřitele BRANDSON
ENTERPRISES LTD), tj. odkazem na listinný důkaz, což je-jako náhrada za nedostatečné vylíčení okolností osvědčujících úpadek dlužníka-výjimečně připuštěno pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ a nikoliv u insolvenčního návrhu věřitele.
Pro úplnost odvolací soud dodává, že navrhovatelka v návrhu sice tvrdila, že vůči dlužnici je vedeno několik exekucí, exekuce nejsou hrazeny a soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána navrhuje s ohledem na pořadí nařízených exekucí, aby exekuce vedené ve prospěch insolvenční navrhovatelky byly pro nemajetnost dlužnice zastaveny, což lze ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2, písm. c) IZ považovat za tvrzení, že není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužnici výkonem rozhodnutí nebo exekucí, ovšem za situace, že v návrhu schází konkrétní údaje o pohledávkách dalších věřitelů, jakož i o splatnosti těchto pohledávek, takže není-li osvědčena mnohost věřitelů s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ve smyslu § 3 odst. 1, písm. a), b) IZ, je již nadbytečné zkoumat splnění podmínky platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst.1, písm. c) IZ, případně se dovolávat vyvratitelné domněnky existence platební neschopnosti dle § 3 odst. 2, písm. c) IZ, neboť úpadek ve smyslu § 3 odst.1 IZ je osvědčen jen za předpokladu, že podmínky stanovené v písmenech a), b), c) tohoto ustanovení jsou splněny kumulativně.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
Dlužnici, která byla v odvolacím řízení úspěšná, nebylo podle ust. 142 odst.1, § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť jí podle obsahu spisu v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 19. září 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSOS 39 INS 17797/2012 1 VSOL 686/2012-A-9
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Hulváky, 28. Října 1424/295, PSČ 709 00, o insolvenčním návrhu věřitelky Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Kopřivnice, Štramberská 1096, PSČ 742 21, zastoupené Mgr. Liborem Holemým, advokátem se sídlem Rožnov pod Radhoštěm, Meziříčská 774, PSČ 756 61, o odvolání insolvenční navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.7.2012 č.j. KSOS 39 INS 17797/2012-A-3
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.7.2012 č.j. KSOS 39 INS 17797/2012-A-3 se p o t v r z u j e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh věřitelky s odůvodněním, že neobsahuje podstatné náležitosti ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1, 2 IZ ve spojení s ustanovením § 3 odst. 1, 2 IZ, neboť v němž nejsou úplně vylíčeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice a její platební neschopnost. Věřitelka v návrhu sice označila další věřitele dlužnice, ale neuvedla žádný konkrétní údaj o splatnosti pohledávek těchto dalších věřitelů. Pouze obecně konstatovala, že dlužnice má další věřitele a vůči nim závazky déle než 30 dnů po splatnosti, které dlužnice není schopna plnit, když je v prodlení déle než 3 měsíce, takže věřitelé jsou nuceni vymáhat své pohledávky v exekučním řízení, což požadavek na vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice a její platební neschopnost nesplňuje.
Proti tomuto rozhodnutí podala insolvenční navrhovatelka (věřitelka) odvolání, ve kterém odkazovala na závěry formulované v rozhodnutí NS ČR ze dne 21.12.2011, sp. zn. 29 NSČR 14/2011 a namítala, že již v insolvenčním návrhu tvrdila, že dlužnice má-vedle insolvenční navrhovatelky-peněžité závazky i vůči dalším věřitelům označeným pod písmeny a) až c) po dobu delší 30 dnů po dobu splatnosti, se kterými je v prodlení se splácením po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, takže je vůči ní vedeno několik exekucí. Tato svá tvrzení prokazovala výpisem z katastru nemovitostí, výzvami JUDr. Tomáše Vrány, soudního exekutora ze dne 7.3.2012 a jeho oznámením ze dne 23.3.2012 (které se týkají exekučního řízení k uspokojení pohledávek insolvenční navrhovatelky) a usnesením JUDr. Víta Novozámského ze dne 11.6.2012 (které se týká exekučního řízení oprávněného-věřitele BRANDSON ENTERPRISES LTD). Z těchto tvrzení a důkazů vyplývá a lze logicky dovodit, že dlužnice má více věřitelů, své závazky vůči nim nehradí, proto byli nuceni vymáhat své pohledávky v exekučním řízení a pohledávky věřitelů jsou více jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční navrhovatelka (věřitelka) se insolvenčním návrhem ze dne 20.7.2012, doručeným soudu dne 23.7.2012, domáhala rozhodnutí o úpadku dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano a navrhovala, aby byl řešen prohlášením konkursu na její majetek. V návrhu uvedla, že má vůči dlužnici vykonatelnou pohledávku přiznanou rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 11.12.2007 č.j. 56C 205/2004-44, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.9.2008 č.j. 57Co 402/2008-75. Těmito rozhodnutími byla dlužnici uložena povinnost zaplatit věřitelce částku 62.500 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení za dobu od 4.11.2003 do zaplacení, náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 19.195,70 Kč a náklady řízení odvolacího ve výši 23.664 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudků. Tuto pohledávku věřitelka vymáhá v exekučním řízení, které specifikovala v čl. II. návrhu. Dále uvedla, že dlužnice má více věřitelů, jimiž jsou minimálně tyto subjekty: a) BRANDSON ENTERPRISES LTD., se sídlem Albert Place, London, PSČ N3 1R, IČ: 5180363, b) Instrum Justitia, s.r.o., se sídlem Praha 9, Prosecká 851/64, PSČ 190 00, IČ: 25083236 a c) CREDIT MANAGAMENT SERVICES a.s., se sídlem Praha 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, IČ: 28419901. Konkrétní údaje o pohledávkách těchto věřitelů, jakož ani údaje o splatnosti těchto pohledávek v návrhu neuvedla. Dále v návrhu obecně konstatovala, že dlužnice má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a to vůči insolvenční navrhovatelce a výše uvedeným věřitelům, a tyto závazky není schopna ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) IZ plnit, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Vůči dlužnici je vedeno několik exekucí, exekuce nejsou hrazeny a soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána navrhuje s ohledem na pořadí nařízených exekucí, aby exekuce vedené ve prospěch insolvenční navrhovatelky byly pro nemajetnost dlužnice zastaveny. Tato svá tvrzení prokazovala výpisem z katastru nemovitostí, výzvami JUDr. Tomáše Vrány-soudního exekutora ze dne 7.3.2012 a jeho oznámením ze dne 23.3.2012 (které se týkají exekučních řízení vedených k uspokojení pohledávek insolvenční navrhovatelky) a usnesením JUDr. Víta Novozámského ze dne 11.6.2012 o nařízení dražebního jednání (které se týká exekučního řízení oprávněného-věřitele BRANDSON ENTERPRISES LTD). Dále uvedla, že dlužnice má majetek v hodnotě minimálně 350.000 Kč, takže z výtěžku prodeje tohoto majetku bude možné uhradit náklady řízení a odměnu insolvenčního správce. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).
Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh navrhovatelky (věřitelky) neobsahuje tvrzení o úpadku dlužnice ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ, neboť v něm schází konkrétní údaje o pohledávkách dalších věřitelů, jakož i o splatnosti těchto pohledávek, takže není osvědčena mnohost věřitelů s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ve smyslu § 3 odst.1, písm. a), b) IZ. Požadavek, aby měl dlužník více věřitelů, je ve smyslu ustanovení § 3 odst.1, písm. a) IZ splněn, má-li vůči dlužníku vedle insolvenčního navrhovatele pohledávku po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti i nejméně jeden další věřitel (srov. usnesení NS ČR ze dne 31.1.2012 sp. zn. 29 NSČR 52/2011). Věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení §103 odst2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (srov. usnesení NS ČR ze dne 21.12.2011 sp. zn. 14/2011). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009). Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ustanovení § 104 odst.1 IZ.
Promítnuto na poměry projednávané věci je nutno konstatovat, že v insolvenčním návrhu věřitelky jsou sice konkrétně označeni další tři věřitelé dlužnice, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužnice má vůči těmto dalším věřitelům peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a dále jen odkazem na usnesení JUDr. Víta Novozámského ze dne 11.6.2012 o nařízení dražebního jednání (které se týká exekučního řízení oprávněného-věřitele BRANDSON
ENTERPRISES LTD), tj. odkazem na listinný důkaz, což je-jako náhrada za nedostatečné vylíčení okolností osvědčujících úpadek dlužníka-výjimečně připuštěno pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ a nikoliv u insolvenčního návrhu věřitele.
Pro úplnost odvolací soud dodává, že navrhovatelka v návrhu sice tvrdila, že vůči dlužnici je vedeno několik exekucí, exekuce nejsou hrazeny a soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána navrhuje s ohledem na pořadí nařízených exekucí, aby exekuce vedené ve prospěch insolvenční navrhovatelky byly pro nemajetnost dlužnice zastaveny, což lze ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2, písm. c) IZ považovat za tvrzení, že není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužnici výkonem rozhodnutí nebo exekucí, ovšem za situace, že v návrhu schází konkrétní údaje o pohledávkách dalších věřitelů, jakož i o splatnosti těchto pohledávek, takže není-li osvědčena mnohost věřitelů s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ve smyslu § 3 odst. 1, písm. a), b) IZ, je již nadbytečné zkoumat splnění podmínky platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst.1, písm. c) IZ, případně se dovolávat vyvratitelné domněnky existence platební neschopnosti dle § 3 odst. 2, písm. c) IZ, neboť úpadek ve smyslu § 3 odst.1 IZ je osvědčen jen za předpokladu, že podmínky stanovené v písmenech a), b), c) tohoto ustanovení jsou splněny kumulativně.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
Dlužnici, která byla v odvolacím řízení úspěšná, nebylo podle ust. 142 odst.1, § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť jí podle obsahu spisu v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 19. září 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu