1 VSOL 683/2012-A-23
KSBR 40 INS 21612/2011 1 VSOL 683/2012-A-23
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Ilony Přichystalové, nar. 8.10.1952, bytem Ivanovice na Hané, Nádražní 136/9, PSČ 683 23, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 21612/2011-A-18 ze dne 24.7.2012
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 21612/2011-A-18 ze dne 24.7.2012 se p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužnice. V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením č.j. KSBR 40 INS 21612/2011-A-10 ze dne 30.1.2012 byla dlužnice vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.6.2012 a dlužnice zálohu nezaplatila. Soud proto postupoval podle ustanovení § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a insolvenční řízení zastavil.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že vzhledem ke své finanční situaci není schopna uhradit částku 50.000 Kč a z důvodu insolvenčního řízení si tuto částku ani nemůže vypůjčit. Žádá proto, aby odvolací soud tuto její -tíživou finanční situaci zohlednil s tím, že od 8.2.2013 jí vznikne nárok na plný starobní důchod, ke kterému si již bude moci přivydělat.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst.1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
Podle § 108 odst. 3 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 21612/2011-A-10 ze dne 30.1.2012 bylo dlužnici uloženo, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, tímto usnesením byla dlužnice poučena o tom, že insolvenční řízení může insolvenční soud v případě nezaplacení zálohy ve stanovené lhůtě zastavit. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením č.j. KSBR 40 INS 21612/2011, 1 VSOL 142/2012-A-15 ze dne 1.6.2012, které bylo dlužnici doručeno zvláštním způsobem dne 29.6.2012, bylo toto usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Podle sdělení účtárny Krajského soudu v Brně ze dne 24.7.2012 záloha ve výši 50.000 Kč nebyla ke dni 19.7.2012 zaplacena.
Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nabylo právní moci, dnem právní moci usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu začala dlužnici běžet lhůta stanovená soudem prvního stupně k jejímu zaplacení a marným uplynutím této lhůty vzniklo soudu prvního stupně právo insolvenční řízení zastavit podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, zastavil-li insolvenční řízení z důvodu, že dlužnice ve lhůtě uložené jí pravomocným rozhodnutím nezaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, přičemž o tomto následku byla usnesením, kterým jí byla tato povinnost uložena, i poučena.
Odvolací námitka dlužnice, že není schopna zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč je zcela bez právního významu. Rozhodující pro posouzení věcné správnosti napadeného rozhodnutí je totiž pouze skutečnost, zda záloha na náklady insolvenčního řízení nebyla zaplacena (přes řádné poučení -soudem prvního stupně o následcích jejího nezaplacení). Odvolací soud by takovou námitku dlužnice mohl zkoumat pouze v rámci odvolání proti rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, přičemž v dané věci o odvolání dlužnice již bylo odvolacím soudem pravomocně rozhodnuto.
Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 20. září 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSBR 40 INS 21612/2011 1 VSOL 683/2012-A-23
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Ilony Přichystalové, nar. 8.10.1952, bytem Ivanovice na Hané, Nádražní 136/9, PSČ 683 23, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 21612/2011-A-18 ze dne 24.7.2012
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 21612/2011-A-18 ze dne 24.7.2012 se p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužnice. V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením č.j. KSBR 40 INS 21612/2011-A-10 ze dne 30.1.2012 byla dlužnice vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.6.2012 a dlužnice zálohu nezaplatila. Soud proto postupoval podle ustanovení § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a insolvenční řízení zastavil.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že vzhledem ke své finanční situaci není schopna uhradit částku 50.000 Kč a z důvodu insolvenčního řízení si tuto částku ani nemůže vypůjčit. Žádá proto, aby odvolací soud tuto její -tíživou finanční situaci zohlednil s tím, že od 8.2.2013 jí vznikne nárok na plný starobní důchod, ke kterému si již bude moci přivydělat.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst.1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
Podle § 108 odst. 3 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 21612/2011-A-10 ze dne 30.1.2012 bylo dlužnici uloženo, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, tímto usnesením byla dlužnice poučena o tom, že insolvenční řízení může insolvenční soud v případě nezaplacení zálohy ve stanovené lhůtě zastavit. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením č.j. KSBR 40 INS 21612/2011, 1 VSOL 142/2012-A-15 ze dne 1.6.2012, které bylo dlužnici doručeno zvláštním způsobem dne 29.6.2012, bylo toto usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Podle sdělení účtárny Krajského soudu v Brně ze dne 24.7.2012 záloha ve výši 50.000 Kč nebyla ke dni 19.7.2012 zaplacena.
Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nabylo právní moci, dnem právní moci usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu začala dlužnici běžet lhůta stanovená soudem prvního stupně k jejímu zaplacení a marným uplynutím této lhůty vzniklo soudu prvního stupně právo insolvenční řízení zastavit podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, zastavil-li insolvenční řízení z důvodu, že dlužnice ve lhůtě uložené jí pravomocným rozhodnutím nezaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, přičemž o tomto následku byla usnesením, kterým jí byla tato povinnost uložena, i poučena.
Odvolací námitka dlužnice, že není schopna zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč je zcela bez právního významu. Rozhodující pro posouzení věcné správnosti napadeného rozhodnutí je totiž pouze skutečnost, zda záloha na náklady insolvenčního řízení nebyla zaplacena (přes řádné poučení -soudem prvního stupně o následcích jejího nezaplacení). Odvolací soud by takovou námitku dlužnice mohl zkoumat pouze v rámci odvolání proti rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, přičemž v dané věci o odvolání dlužnice již bylo odvolacím soudem pravomocně rozhodnuto.
Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 20. září 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu