1 VSOL 62/2012-A-9
KSOS 22 INS 23448/2011 1 VSOL 62/2012-A-9
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Písařov 125, PSČ 789 91, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.1.2012, č. j. KSOS 22 INS 23448/2011-A-3,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.1.2012, č. j. KSOS 22 INS 23448/2011-A-3 se p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ust. § 128 odst. 1 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že v návrhu neuvedla rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek ve smyslu ust. § 103 odst. 2 IZ, neboť v něm pouze obecně konstatovala, že má dva závazky, které není schopna hradit po dobu delší jak tři měsíce, přičemž seznam svého majetku, seznam svých závazků ani další listiny jako povinnou přílohu insolvenčního návrhu dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 IZ nepředložila. Připojila pouze exekuční příkaz ze dne 22.11.2011 a dražební vyhlášku ze dne 4.11.2011, ovšem z těchto listin nelze vzít za prokázané, že se dlužnice skutečně ocitla v úpadku, resp. v platební neschopnosti.
Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém namítala, že v kolonce 06 uvedla věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že tyto závazky není schopna plnit. K osvědčení těchto skutečností připojila k odvolání přílohu č. 1-seznam věřitelů, ve kterém označila dva věřitele Leasing Star a PROFI CREDIT Czech bez uvedení výše závazků a jejich splatnosti. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 14.12.2011, doručeným soudu téhož dne, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři a do kolonky 06-popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek/hrozící úpadek pouze uvedla, že má dva závazky, které není schopna hradit po dobu delší jak tři měsíce a navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku. Do kolonky 25-seznam příloh uvedla 1) dražební vyhláška, 2) exekuční příkazy, 3) potvrzení o výměře důchodu, 4) výpis z rejstříku testů a tyto přílohy předložila. Seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a ani žádné další listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek, a které jsou povinnou přílohou insolvenčního návrhu dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 IZ, dlužnice nepředložila. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
Podle ust. § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).
Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Obecně platí, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010.
Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje tvrzení o jejím úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ, neboť v něm zcela schází označení věřitelů a údaje o závazcích, a již vůbec neobsahuje tvrzení o platební neschopnosti ve smyslu ust. § 3 odst. 2 IZ. V insolvenčním návrhu totiž musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo hrozící úpadek dlužníka logicky vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo že mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , anebo že je předlužen , není ve smyslu ust. § 103 odst.2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují (srov. usnesení NS ČR ze dne 20.5.2010, sp. zn. 29 NSČR 22/2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS ve svazku 2 ročník 2011, na str.24). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009). Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ust. § 104 odst.1 IZ. Z uvedeného vyplývá, že při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nelze vycházet z listin, které nejsou povinnou přílohou ve smyslu ust. § 104 odst. 1 IZ, tedy vycházet z dražební vyhlášky a exekučního příkazu, který dlužnice k návrhu přiložila.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).
V Olomouci dne 13. února 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSOS 22 INS 23448/2011 1 VSOL 62/2012-A-9
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Písařov 125, PSČ 789 91, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.1.2012, č. j. KSOS 22 INS 23448/2011-A-3,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.1.2012, č. j. KSOS 22 INS 23448/2011-A-3 se p o t v r z u j e.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ust. § 128 odst. 1 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že v návrhu neuvedla rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek ve smyslu ust. § 103 odst. 2 IZ, neboť v něm pouze obecně konstatovala, že má dva závazky, které není schopna hradit po dobu delší jak tři měsíce, přičemž seznam svého majetku, seznam svých závazků ani další listiny jako povinnou přílohu insolvenčního návrhu dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 IZ nepředložila. Připojila pouze exekuční příkaz ze dne 22.11.2011 a dražební vyhlášku ze dne 4.11.2011, ovšem z těchto listin nelze vzít za prokázané, že se dlužnice skutečně ocitla v úpadku, resp. v platební neschopnosti.
Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém namítala, že v kolonce 06 uvedla věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že tyto závazky není schopna plnit. K osvědčení těchto skutečností připojila k odvolání přílohu č. 1-seznam věřitelů, ve kterém označila dva věřitele Leasing Star a PROFI CREDIT Czech bez uvedení výše závazků a jejich splatnosti. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 14.12.2011, doručeným soudu téhož dne, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři a do kolonky 06-popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek/hrozící úpadek pouze uvedla, že má dva závazky, které není schopna hradit po dobu delší jak tři měsíce a navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku. Do kolonky 25-seznam příloh uvedla 1) dražební vyhláška, 2) exekuční příkazy, 3) potvrzení o výměře důchodu, 4) výpis z rejstříku testů a tyto přílohy předložila. Seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a ani žádné další listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek, a které jsou povinnou přílohou insolvenčního návrhu dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 IZ, dlužnice nepředložila. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem.
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.
Podle ust. § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).
Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Obecně platí, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010.
Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje tvrzení o jejím úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ, neboť v něm zcela schází označení věřitelů a údaje o závazcích, a již vůbec neobsahuje tvrzení o platební neschopnosti ve smyslu ust. § 3 odst. 2 IZ. V insolvenčním návrhu totiž musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo hrozící úpadek dlužníka logicky vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo že mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , anebo že je předlužen , není ve smyslu ust. § 103 odst.2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují (srov. usnesení NS ČR ze dne 20.5.2010, sp. zn. 29 NSČR 22/2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS ve svazku 2 ročník 2011, na str.24). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009). Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ust. § 104 odst.1 IZ. Z uvedeného vyplývá, že při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nelze vycházet z listin, které nejsou povinnou přílohou ve smyslu ust. § 104 odst. 1 IZ, tedy vycházet z dražební vyhlášky a exekučního příkazu, který dlužnice k návrhu přiložila.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).
V Olomouci dne 13. února 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu