1 VSOL 618/2012-A-9
KSOS 38 INS 5028/2012 1 VSOL 618/2012-A-9
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Štěpánky Jägermannové, nar. 28.9.1978, bytem Ostrava-Poruba, Nábřeží SPB 457/30, PSČ 708 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.7.2012 č.j. KSOS 38 INS 5028/2012-A-4
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.7.2012 č.j. KSOS 38 INS 5028/2012-A-4 se m ě n í tak, že se dlužnici záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč neukládá.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě sedmi dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, neboť ze svého příjmu není schopna za pět let formou splátkového kalendáře zaplatit nezajištěným věřitelům po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce zákonem požadovaných 30 % jejich pohledávek, respektive ze svého příjmu, který nedosahuje ani nesrazitelné částky, není schopna splácet ničeho, takže by na splátky muselo být použito pouze peněžitého plnění získaného na základě smlouvy o důchodu ve výši 5.000 Kč. V této souvislosti odkazoval na judikaturu vyšších soudů, které konstatovaly, že není smyslem oddlužení, aby celé břemeno splátek nesly třetí osoby, a proto by povolení oddlužení dlužnice bylo v rozporu se zásadami, na kterých je tento institut postaven. Žádá-li přesto dlužnice o povolení oddlužení, lze takový návrh považovat za návrh, kterým je sledován nepoctivý záměr, a je proto dán důvod pro jeho odmítnutí dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ. Právní úprava oddlužení obsažená v insolvenčním zákonu stanoví, že oddlužení ve formě splátkového kalendáře je plněno z dlužníkových příjmů a v ustanovení § 398 odst. 3 IZ je uvedeno, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny předností pohledávky. Poskytování daru dlužníkovi je v insolvenčním zákoně upraveno v ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) IZ, ve kterém je současně upravena povinnost dlužníka vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, což u dlužnice splněno není.
Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém brojila proti závěru soudu, že jí nelze povolit oddlužení formou splátkového kalendáře, když by se na splátkách nepodílela vlastním příjmem, a mimo jiné uvedla, že od dubna 2013 nastupuje po mateřské dovolené zpět do zaměstnání, takže splátky budou hrazeny i z jejího vlastního příjmu. Dále namítala, že záloha ve výši 50.000Kč je nepřiměřeně vysoká.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenčním návrhem ze dne 24.2.2012, doručeným soudu dne 1.3.2012 se dlužnice domáhala rozhodnutí o úpadku a navrhovala, aby byl řešen formou splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má manžela (který svým podpisem v návrhu stvrdil svůj souhlas s návrhem na povolení oddlužení) vyživovací povinnost ke třem dětem s tím, že na jedno z dětí má vyživovací povinnost ve výši 300 Kč měsíčně stanovenou rozhodnutím soudu, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 3.800 Kč měsíčně na nezletilého Petra anonymizovano , anonymizovano a sirotčí důchod ve výši 3.190 Kč. Kromě těchto příjmů ve výši celkem 6.990 Kč má ještě zajištěno peněžité plnění ze smlouvy o důchodu ve výši 5.000 Kč měsíčně po celou dobu trvání oddlužení. U šesti nezajištěných věřitelů má 11 závazků ve výši celkem 106.114,29 Kč. Ve výlučném osobním vlastnictví má movitý majetek (běžné vybavení domácnosti), který oceňuje na částku 18.000 Kč. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.
Ze smlouvy o důchodu ze dne 24.2.2012 uzavřené mezi Tomášem Morchou jako poskytovatelem důchodu a dlužnicí jako příjemcem důchodu odvolací soud zjistil, že se poskytovatel důchodu zavázal vyplácet dlužnici důchod ve výši 5.000 Kč měsíčně počínaje měsícem, v němž bude Krajským soudem v Ostravě pravomocně kladně rozhodnuto o povolení jejího oddlužení, a to po celou dobu trvání oddlužení, nejdéle však do právní moci usnesení Krajského soudu v Ostravě dle § 413 a §414 odst. 1 IZ. Důchod bude vyplácen vždy k 25. dni každého měsíce k rukám insolvenčního správce.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.
Podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.
Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ v případě, že soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.
Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužnice má pro účely oddlužení formou splátkového kalendáře příjem pouze ve výši 6.990 Kč, přičemž nesrazitelná částka činí v jejím případě 10.223 Kč, ovšem za situace, že doložila smlouvu o důchodu na částku 5.000 Kč, která bude vyplácena k rukám insolvenčního správce po celou dobu trvání oddlužení a správce tak bude mít celou touto částku k dispozici na úhradu závazků nezajištěným věřitelům, nelze tuto částku jako pravidelný příjem dlužnice použitelný na úhradu závazků ve formě splátek, pominout. Nelze souhlasit se soudem prvního stupně, že povolení oddlužení by v posuzované věci bylo v rozporu se zásadami, na kterých je institut oddlužení postaven, neboť za situace, kdy dlužnice pečuje o nezletilé dítě ve věku tří let a pobírá rodičovský příspěvek, nelze jí přičítat k tíži, že nevykonává další přiměřenou výdělečnou činnost. Naopak nutno zohlednit, že i s ohledem na svoji současnou situaci, si ve snaze uhradit věřitelům alespoň zákonem požadovanou část pohledávek zajistila další příjem ze smlouvy o důchodu. Nutno konstatovat, že i s přihlédnutím k nákladům a odměně insolvenčního správce bude dlužnice schopna, byť výhradně ze smlouvy o důchodu, zaplatit prakticky 100 % všech svých nezajištěných závazků.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 IZ změnil tak, že se dlužnici povinnost složit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 16.srpna 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSOS 38 INS 5028/2012 1 VSOL 618/2012-A-9
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Štěpánky Jägermannové, nar. 28.9.1978, bytem Ostrava-Poruba, Nábřeží SPB 457/30, PSČ 708 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.7.2012 č.j. KSOS 38 INS 5028/2012-A-4
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.7.2012 č.j. KSOS 38 INS 5028/2012-A-4 se m ě n í tak, že se dlužnici záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč neukládá.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě sedmi dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, neboť ze svého příjmu není schopna za pět let formou splátkového kalendáře zaplatit nezajištěným věřitelům po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce zákonem požadovaných 30 % jejich pohledávek, respektive ze svého příjmu, který nedosahuje ani nesrazitelné částky, není schopna splácet ničeho, takže by na splátky muselo být použito pouze peněžitého plnění získaného na základě smlouvy o důchodu ve výši 5.000 Kč. V této souvislosti odkazoval na judikaturu vyšších soudů, které konstatovaly, že není smyslem oddlužení, aby celé břemeno splátek nesly třetí osoby, a proto by povolení oddlužení dlužnice bylo v rozporu se zásadami, na kterých je tento institut postaven. Žádá-li přesto dlužnice o povolení oddlužení, lze takový návrh považovat za návrh, kterým je sledován nepoctivý záměr, a je proto dán důvod pro jeho odmítnutí dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ. Právní úprava oddlužení obsažená v insolvenčním zákonu stanoví, že oddlužení ve formě splátkového kalendáře je plněno z dlužníkových příjmů a v ustanovení § 398 odst. 3 IZ je uvedeno, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny předností pohledávky. Poskytování daru dlužníkovi je v insolvenčním zákoně upraveno v ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) IZ, ve kterém je současně upravena povinnost dlužníka vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, což u dlužnice splněno není.
Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém brojila proti závěru soudu, že jí nelze povolit oddlužení formou splátkového kalendáře, když by se na splátkách nepodílela vlastním příjmem, a mimo jiné uvedla, že od dubna 2013 nastupuje po mateřské dovolené zpět do zaměstnání, takže splátky budou hrazeny i z jejího vlastního příjmu. Dále namítala, že záloha ve výši 50.000Kč je nepřiměřeně vysoká.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenčním návrhem ze dne 24.2.2012, doručeným soudu dne 1.3.2012 se dlužnice domáhala rozhodnutí o úpadku a navrhovala, aby byl řešen formou splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má manžela (který svým podpisem v návrhu stvrdil svůj souhlas s návrhem na povolení oddlužení) vyživovací povinnost ke třem dětem s tím, že na jedno z dětí má vyživovací povinnost ve výši 300 Kč měsíčně stanovenou rozhodnutím soudu, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 3.800 Kč měsíčně na nezletilého Petra anonymizovano , anonymizovano a sirotčí důchod ve výši 3.190 Kč. Kromě těchto příjmů ve výši celkem 6.990 Kč má ještě zajištěno peněžité plnění ze smlouvy o důchodu ve výši 5.000 Kč měsíčně po celou dobu trvání oddlužení. U šesti nezajištěných věřitelů má 11 závazků ve výši celkem 106.114,29 Kč. Ve výlučném osobním vlastnictví má movitý majetek (běžné vybavení domácnosti), který oceňuje na částku 18.000 Kč. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.
Ze smlouvy o důchodu ze dne 24.2.2012 uzavřené mezi Tomášem Morchou jako poskytovatelem důchodu a dlužnicí jako příjemcem důchodu odvolací soud zjistil, že se poskytovatel důchodu zavázal vyplácet dlužnici důchod ve výši 5.000 Kč měsíčně počínaje měsícem, v němž bude Krajským soudem v Ostravě pravomocně kladně rozhodnuto o povolení jejího oddlužení, a to po celou dobu trvání oddlužení, nejdéle však do právní moci usnesení Krajského soudu v Ostravě dle § 413 a §414 odst. 1 IZ. Důchod bude vyplácen vždy k 25. dni každého měsíce k rukám insolvenčního správce.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.
Podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.
Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ v případě, že soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.
Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužnice má pro účely oddlužení formou splátkového kalendáře příjem pouze ve výši 6.990 Kč, přičemž nesrazitelná částka činí v jejím případě 10.223 Kč, ovšem za situace, že doložila smlouvu o důchodu na částku 5.000 Kč, která bude vyplácena k rukám insolvenčního správce po celou dobu trvání oddlužení a správce tak bude mít celou touto částku k dispozici na úhradu závazků nezajištěným věřitelům, nelze tuto částku jako pravidelný příjem dlužnice použitelný na úhradu závazků ve formě splátek, pominout. Nelze souhlasit se soudem prvního stupně, že povolení oddlužení by v posuzované věci bylo v rozporu se zásadami, na kterých je institut oddlužení postaven, neboť za situace, kdy dlužnice pečuje o nezletilé dítě ve věku tří let a pobírá rodičovský příspěvek, nelze jí přičítat k tíži, že nevykonává další přiměřenou výdělečnou činnost. Naopak nutno zohlednit, že i s ohledem na svoji současnou situaci, si ve snaze uhradit věřitelům alespoň zákonem požadovanou část pohledávek zajistila další příjem ze smlouvy o důchodu. Nutno konstatovat, že i s přihlédnutím k nákladům a odměně insolvenčního správce bude dlužnice schopna, byť výhradně ze smlouvy o důchodu, zaplatit prakticky 100 % všech svých nezajištěných závazků.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 IZ změnil tak, že se dlužnici povinnost složit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 16.srpna 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu