1 VSOL 581/2012-A-18
KSBR 37 INS 7401/2012 1 VSOL 581/2012-A-18
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Dany anonymizovano , anonymizovano , bytem Kuřimská 108, Moravské Knínice, PSČ 664 34, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 37 INS 7401/2012-A-10 ze dne 6.6.2012 takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 37 INS 7401/2012-A-10 ze dne 6.6.2012 se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu specifikovaný ve výroku nebo v hotovosti na pokladně soudu.
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice se svým insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Uvedla, že je svobodná, má vyživovací povinnost vůči jednomu dítěti, celková výše jejich závazků činí 1.265.895 Kč, její měsíční příjem činí 7.600 Kč a průměrný měsíční příjem včetně příjmu spoludlužníka činí 20.570 Kč. Z vlastního příjmu dlužnice nelze srazit dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách žádnou částku. Pro účely oddlužení činí závazky dlužnice vůči nezajištěným věřitelům 1.265.895 Kč, neboť zajištěný závazek ve výši 700.000 Kč vůči věřiteli Hypoteční banka, a.s. je zajištěn majetkem ve vlastnictví osoby odlišné od dlužnice. Příjem spoludlužníka dlužnice činí 12.978 Kč, pro účely uspokojení věřitelů by mohla být použita částka ve výši 2.704 Kč, tedy hodnota plnění při oddlužení plněním splátkového kalendáře nezajištěným věřitelům by činila přibližně 13 % jejich pohledávek. Soud se zabýval i poctivostí záměru dlužnice, která podala návrh na povolení oddlužení, a k tomu zjistil, že dlužnice ukončila podnikatelskou činnost dne 8.3.2012, uvedla 2 závazky z podnikatelské činnosti (vůči Okresní správě sociálního zabezpečení Brno-venkov a vůči České průmyslové zdravotní pojišťovně), dále jejím závazkem z podnikání je závazek vůči věřiteli GE Money Bank, a.s., když účelem poskytnutých finančních prostředků byl mimo jiné nákup vlasové kosmetiky v souladu s předmětem podnikání dlužnice. Závazek dlužnice vůči věřiteli Provident Financial s.r.o. vznikl dne 26.3.2012, tedy pouhé dva dny před podáním insolvenčního návrhu, přičemž na tento závazek dlužnice neuhradila žádnou splátku. Na nepoctivý záměr dlužnice lze rovněž usuzovat z tohoto, že dlužnice z částky 700.000 Kč přijaté na základě kupní smlouvy o prodeji nemovitosti částku 430.000 Kč předala příteli, který ji použil ke svému podnikání a na pokrytí svých závazků. Z uvedeného důvodu není možné řešit úpadek dlužnice oddlužením a na její majetek bude nutno prohlásit konkurs. Soud proto podle § 108 insolvenčního zákona uložil dlužnici zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že návrhem nesledovala nepoctivý záměr, když její otec se zcela dobrovolně nabídl, že pro účely oddlužení se stane jejím spoludlužníkem, neboť velmi dobře ví, do jaké těžké situace se dostala. Dále uvedla, že její přítel, se kterým má děti, jí pomáhá a uhradil za ni závazek vůči společnosti Provident Financial s.r.o. Namítla, že společný příjem spolu s jejím otcem činí 20.570 Kč měsíčně, pro účely oddlužení je tak možno použít částku 4.503 Kč měsíčně, neboť nezabavitelná částka činí 16.067 Kč měsíčně. Domnívá se, že zajištěný věřitel se takto přihlásí do insolvenčního řízení, nikoli jako věřitel nezajištěný. Poukázala na to, že k dnešnímu dni není podnikající osobou a závazky z podnikání uvedla řádně a poctivě. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil, případně mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
Podle § 108 odst. 1, odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.
Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice dne 27.3.2012 podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má celkem 9 věřitelů a celková výše jejího dluhu činí 1.153.256 Kč, své věřitele označila a uvedla aktuální výši závazků a jejich splatnost (z toho 2 závazky splatné v roce 2009, 1 závazek splatný v roce 2010 a 3 závazky splatné v roce 2011), včetně toho, zda se jedná o závazky vykonatelné či nevykonatelné. Svůj celkový příjem včetně příjmu spoludlužníka uvedla částkou 20.570 Kč s tím, jako spoludlužník návrh podepsal Josef anonymizovano , anonymizovano , bytem Kuřimská 108, Moravské Knínice. Dále uvedla, že má jednu vyživovací povinnost a příjem 7.600 Kč měsíčně. K návrhu dlužnice doložila seznam závazků, ve kterém uvedla 10 závazků vůči 9 věřitelům v celkové výši 1.187.016 Kč, z tohoto zajištěný závazek vůči Hypoteční bance, a.s. ve výši 700.000 Kč. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 12.4.2012 doplnila svůj návrh tak, že ruší závazek vůči věřiteli Provident Financial s.r.o., ve výši 13.760 Kč, neboť došlo k přihlášení závazku již zplaceného a navrhla změnu výši měsíčních splátek pro nezajištěné věřitele z původních 3.561 Kč na 3.960 Kč měsíčně. Dále doložila nový seznam závazků, ve kterém uvedla 10 závazků vůči 10 věřitelům, z toho oproti předchozímu seznamu již neoznačila závazek vůči věřiteli Provident Financial s.r.o. ve výši 13.760 Kč a nově uvedla závazek vůči České průmyslové zdravotní pojišťovně Ostrava-Vítkovice ve výši 92.639 Kč, tedy uvedla závazky v celkové výši 1.265.895 Kč. V seznamu majetku uvedla pohledávku ve výši 60.000 Kč a nemovitosti zastavené ve prospěch věřitele Hypoteční banka, a.s., ohledně kterých však v doplnění návrhu uvedla, že je prodala.
Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužnice je v úpadku nejméně ve formě platební neschopnosti, neboť má peněžité závazky vůči více věřitelům po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b) IZ). Dále je zřejmé, že dlužnice nemá žádné pohotové finanční prostředky (v hotovosti nebo na účtu), ze kterých by bylo možno hradit náklady insolvenčního řízení bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, neboť žádný takový majetek v návrhu ani v seznamu majetku dlužnice neuvedla.
Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (hotové peníze nebo peníze na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka bude postačovat k úhradě nákladů konkursu. Je tomu tak proto, že v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře (což je v praxi převažující forma oddlužení a dlužnice právě ji navrhuje), nejsou náklady řízení hrazeny postupně v průběhu dlouhodobého procesu, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty. Pro posouzení správnosti závěru soudu prvního stupně o nutnosti uložení zálohy je proto třeba přezkoumat jeho (předběžný) závěr o tom, že dlužnici nebude povoleno oddlužení.
Vzhledem k tomu, že dlužnice v návrhu označila jako svůj majetek pouze jednu pohledávku ve výši 60.000 Kč a označila nemovitosti, které jsou předmětem zajištění pro věřitele Hypoteční banku, a.s. a které jsou i v majetku jiné osoby než dlužnice, je v dané věci vyloučeno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře by dlužnice ze svého příjmu ve výši 7.600 Kč nebyla schopna splácet ničeho. Z příjmu spoludlužníka, který má příjem ze starobního důchodu ve výši 12.978 Kč, by s ohledem na jeho vyživovací povinnost vůči manželce (jak vyplývá z odvolání dlužnice) bylo možno plnit částku 3.784 Kč měsíčně, což představuje částku 227.040 Kč za pět let trvání oddlužení, od které je však nutno odečíst odměnu a paušální výdaje insolvenčního správce ve výši 54.000 Kč, případně ve výši 64.800 Kč (byl-li by správce plátcem DPH), tj. za pět let trvání oddlužení by bylo možno zaplatit částku 173.040 Kč, případně 162.240 Kč (byl-li by správce plátcem DPH), což činí 30,5 %, případně 28,66 % nezajištěných závazků dlužnice ve výši 565.895 Kč. Přitom dlužnice nedoložila žádnou dohodu se svými věřiteli o nižším plnění (§ 395 odst. 1 písm. b) IZ). Závěr soudu prvního stupně, že dlužnici tedy nebude možno povolit oddlužení, a proto lze očekávat, že její úpadek bude nutno řešit konkursem, je z tohoto důvodu zcela správný, aniž by bylo nutno zabývat se i dalšími důvody, pro které shledal soud prvního stupně nemožnost povolení oddlužení.
Z výše uvedeného vyplývá, že v přezkoumávané věci je jediný možný způsob řešení úpadku dlužnice konkurs (§ 396 odst. 1 IZ), a proto je odůvodněn požadavek na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ. Záloha umožní hradit hotové výdaje insolvenčního správce v řízení zejména v období bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a o způsobu řešení úpadku; insolvenční správce by jinak při nedostatku pohotových peněžních prostředků v majetkové podstatě musel nést tyto náklady ze svého, což po něm nelze spravedlivě žádat. V případě, že nebude získán dostatečný výtěžek zpeněžení majetkové podstaty, záloha bude sloužit též k úhradě odměny insolvenčního správce. Tyto náklady řízení by jinak musel hradit stát (§ 38 odst. 2 IZ), čemuž má předejít právě institut zálohy. V tom je možno odkázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ustanovení § 144 IZ zákonodárce výslovně uvedl, že obavám, že náklady vynaložené na další vedení insolvenčního řízení, u kterého je od počátku zřejmé, že zde není dostatečný majetek, bude zatěžován stát, lze předejít poukazem na institut zálohy na náklady insolvenčního řízení, z něž plyne, že až na zákonem odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné) postihuje případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení každého insolvenčního navrhovatele .
Soud prvního stupně proto postupoval správně, když dlužnici uložil povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Soud prvního stupně též správně stanovil výši požadované zálohy. Podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. činí minimální odměna insolvenčního správce při řešení úpadku konkursem částku ve výši 45.000 Kč (bez DPH) a lze očekávat, že insolvenčnímu správci vzniknou i hotové výdaje. Záloha ve výši 50.000 Kč je proto zcela přiměřená.
Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 19. září 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSBR 37 INS 7401/2012 1 VSOL 581/2012-A-18
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Dany anonymizovano , anonymizovano , bytem Kuřimská 108, Moravské Knínice, PSČ 664 34, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 37 INS 7401/2012-A-10 ze dne 6.6.2012 takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 37 INS 7401/2012-A-10 ze dne 6.6.2012 se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu specifikovaný ve výroku nebo v hotovosti na pokladně soudu.
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice se svým insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Uvedla, že je svobodná, má vyživovací povinnost vůči jednomu dítěti, celková výše jejich závazků činí 1.265.895 Kč, její měsíční příjem činí 7.600 Kč a průměrný měsíční příjem včetně příjmu spoludlužníka činí 20.570 Kč. Z vlastního příjmu dlužnice nelze srazit dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách žádnou částku. Pro účely oddlužení činí závazky dlužnice vůči nezajištěným věřitelům 1.265.895 Kč, neboť zajištěný závazek ve výši 700.000 Kč vůči věřiteli Hypoteční banka, a.s. je zajištěn majetkem ve vlastnictví osoby odlišné od dlužnice. Příjem spoludlužníka dlužnice činí 12.978 Kč, pro účely uspokojení věřitelů by mohla být použita částka ve výši 2.704 Kč, tedy hodnota plnění při oddlužení plněním splátkového kalendáře nezajištěným věřitelům by činila přibližně 13 % jejich pohledávek. Soud se zabýval i poctivostí záměru dlužnice, která podala návrh na povolení oddlužení, a k tomu zjistil, že dlužnice ukončila podnikatelskou činnost dne 8.3.2012, uvedla 2 závazky z podnikatelské činnosti (vůči Okresní správě sociálního zabezpečení Brno-venkov a vůči České průmyslové zdravotní pojišťovně), dále jejím závazkem z podnikání je závazek vůči věřiteli GE Money Bank, a.s., když účelem poskytnutých finančních prostředků byl mimo jiné nákup vlasové kosmetiky v souladu s předmětem podnikání dlužnice. Závazek dlužnice vůči věřiteli Provident Financial s.r.o. vznikl dne 26.3.2012, tedy pouhé dva dny před podáním insolvenčního návrhu, přičemž na tento závazek dlužnice neuhradila žádnou splátku. Na nepoctivý záměr dlužnice lze rovněž usuzovat z tohoto, že dlužnice z částky 700.000 Kč přijaté na základě kupní smlouvy o prodeji nemovitosti částku 430.000 Kč předala příteli, který ji použil ke svému podnikání a na pokrytí svých závazků. Z uvedeného důvodu není možné řešit úpadek dlužnice oddlužením a na její majetek bude nutno prohlásit konkurs. Soud proto podle § 108 insolvenčního zákona uložil dlužnici zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že návrhem nesledovala nepoctivý záměr, když její otec se zcela dobrovolně nabídl, že pro účely oddlužení se stane jejím spoludlužníkem, neboť velmi dobře ví, do jaké těžké situace se dostala. Dále uvedla, že její přítel, se kterým má děti, jí pomáhá a uhradil za ni závazek vůči společnosti Provident Financial s.r.o. Namítla, že společný příjem spolu s jejím otcem činí 20.570 Kč měsíčně, pro účely oddlužení je tak možno použít částku 4.503 Kč měsíčně, neboť nezabavitelná částka činí 16.067 Kč měsíčně. Domnívá se, že zajištěný věřitel se takto přihlásí do insolvenčního řízení, nikoli jako věřitel nezajištěný. Poukázala na to, že k dnešnímu dni není podnikající osobou a závazky z podnikání uvedla řádně a poctivě. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil, případně mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
Podle § 108 odst. 1, odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.
Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice dne 27.3.2012 podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má celkem 9 věřitelů a celková výše jejího dluhu činí 1.153.256 Kč, své věřitele označila a uvedla aktuální výši závazků a jejich splatnost (z toho 2 závazky splatné v roce 2009, 1 závazek splatný v roce 2010 a 3 závazky splatné v roce 2011), včetně toho, zda se jedná o závazky vykonatelné či nevykonatelné. Svůj celkový příjem včetně příjmu spoludlužníka uvedla částkou 20.570 Kč s tím, jako spoludlužník návrh podepsal Josef anonymizovano , anonymizovano , bytem Kuřimská 108, Moravské Knínice. Dále uvedla, že má jednu vyživovací povinnost a příjem 7.600 Kč měsíčně. K návrhu dlužnice doložila seznam závazků, ve kterém uvedla 10 závazků vůči 9 věřitelům v celkové výši 1.187.016 Kč, z tohoto zajištěný závazek vůči Hypoteční bance, a.s. ve výši 700.000 Kč. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 12.4.2012 doplnila svůj návrh tak, že ruší závazek vůči věřiteli Provident Financial s.r.o., ve výši 13.760 Kč, neboť došlo k přihlášení závazku již zplaceného a navrhla změnu výši měsíčních splátek pro nezajištěné věřitele z původních 3.561 Kč na 3.960 Kč měsíčně. Dále doložila nový seznam závazků, ve kterém uvedla 10 závazků vůči 10 věřitelům, z toho oproti předchozímu seznamu již neoznačila závazek vůči věřiteli Provident Financial s.r.o. ve výši 13.760 Kč a nově uvedla závazek vůči České průmyslové zdravotní pojišťovně Ostrava-Vítkovice ve výši 92.639 Kč, tedy uvedla závazky v celkové výši 1.265.895 Kč. V seznamu majetku uvedla pohledávku ve výši 60.000 Kč a nemovitosti zastavené ve prospěch věřitele Hypoteční banka, a.s., ohledně kterých však v doplnění návrhu uvedla, že je prodala.
Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužnice je v úpadku nejméně ve formě platební neschopnosti, neboť má peněžité závazky vůči více věřitelům po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b) IZ). Dále je zřejmé, že dlužnice nemá žádné pohotové finanční prostředky (v hotovosti nebo na účtu), ze kterých by bylo možno hradit náklady insolvenčního řízení bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, neboť žádný takový majetek v návrhu ani v seznamu majetku dlužnice neuvedla.
Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (hotové peníze nebo peníze na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka bude postačovat k úhradě nákladů konkursu. Je tomu tak proto, že v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře (což je v praxi převažující forma oddlužení a dlužnice právě ji navrhuje), nejsou náklady řízení hrazeny postupně v průběhu dlouhodobého procesu, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty. Pro posouzení správnosti závěru soudu prvního stupně o nutnosti uložení zálohy je proto třeba přezkoumat jeho (předběžný) závěr o tom, že dlužnici nebude povoleno oddlužení.
Vzhledem k tomu, že dlužnice v návrhu označila jako svůj majetek pouze jednu pohledávku ve výši 60.000 Kč a označila nemovitosti, které jsou předmětem zajištění pro věřitele Hypoteční banku, a.s. a které jsou i v majetku jiné osoby než dlužnice, je v dané věci vyloučeno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře by dlužnice ze svého příjmu ve výši 7.600 Kč nebyla schopna splácet ničeho. Z příjmu spoludlužníka, který má příjem ze starobního důchodu ve výši 12.978 Kč, by s ohledem na jeho vyživovací povinnost vůči manželce (jak vyplývá z odvolání dlužnice) bylo možno plnit částku 3.784 Kč měsíčně, což představuje částku 227.040 Kč za pět let trvání oddlužení, od které je však nutno odečíst odměnu a paušální výdaje insolvenčního správce ve výši 54.000 Kč, případně ve výši 64.800 Kč (byl-li by správce plátcem DPH), tj. za pět let trvání oddlužení by bylo možno zaplatit částku 173.040 Kč, případně 162.240 Kč (byl-li by správce plátcem DPH), což činí 30,5 %, případně 28,66 % nezajištěných závazků dlužnice ve výši 565.895 Kč. Přitom dlužnice nedoložila žádnou dohodu se svými věřiteli o nižším plnění (§ 395 odst. 1 písm. b) IZ). Závěr soudu prvního stupně, že dlužnici tedy nebude možno povolit oddlužení, a proto lze očekávat, že její úpadek bude nutno řešit konkursem, je z tohoto důvodu zcela správný, aniž by bylo nutno zabývat se i dalšími důvody, pro které shledal soud prvního stupně nemožnost povolení oddlužení.
Z výše uvedeného vyplývá, že v přezkoumávané věci je jediný možný způsob řešení úpadku dlužnice konkurs (§ 396 odst. 1 IZ), a proto je odůvodněn požadavek na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ. Záloha umožní hradit hotové výdaje insolvenčního správce v řízení zejména v období bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a o způsobu řešení úpadku; insolvenční správce by jinak při nedostatku pohotových peněžních prostředků v majetkové podstatě musel nést tyto náklady ze svého, což po něm nelze spravedlivě žádat. V případě, že nebude získán dostatečný výtěžek zpeněžení majetkové podstaty, záloha bude sloužit též k úhradě odměny insolvenčního správce. Tyto náklady řízení by jinak musel hradit stát (§ 38 odst. 2 IZ), čemuž má předejít právě institut zálohy. V tom je možno odkázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ustanovení § 144 IZ zákonodárce výslovně uvedl, že obavám, že náklady vynaložené na další vedení insolvenčního řízení, u kterého je od počátku zřejmé, že zde není dostatečný majetek, bude zatěžován stát, lze předejít poukazem na institut zálohy na náklady insolvenčního řízení, z něž plyne, že až na zákonem odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné) postihuje případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení každého insolvenčního navrhovatele .
Soud prvního stupně proto postupoval správně, když dlužnici uložil povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Soud prvního stupně též správně stanovil výši požadované zálohy. Podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. činí minimální odměna insolvenčního správce při řešení úpadku konkursem částku ve výši 45.000 Kč (bez DPH) a lze očekávat, že insolvenčnímu správci vzniknou i hotové výdaje. Záloha ve výši 50.000 Kč je proto zcela přiměřená.
Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 19. září 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu