1 VSOL 521/2017-A-53
KSBR 47 INS 25171/2016 1 VSOL 521/2017-A-53
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , IČO 47947292, bytem Brno, Soběšice, Útěchovská 319/17, PSČ 644 00, zastoupeného advokátkou JUDr. Michaelou Voseckou Klečkovou, se sídlem Brno, Ječná 1321/29, PSČ 621 00, o insolvenčním návrhu věřitele Bazcom, a.s., IČO 27397050, se sídlem Praha 1, Nové Město, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, zastoupeného advokátkou Mgr. Evou Kolářovou, se sídlem Praha 1, Opletalova 1155/55, PSČ 110 00, v řízení, do něhož vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Brně, se sídlem Brno, Mozartova 3, PSČ 602 00, k odvolání dlužníka anonymizovano anonymizovano proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.3.2017, č. j. KSBR 47 INS 25171/2016-A-31,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.3.2017 č. j. KSBR 47 INS 25171/2016-A-31 se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 136 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), se kterým spojil podle isir.justi ce.cz ustanovení § 148 odst. 1 IZ rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka (výrok II.), a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Ing. Ilonu Chládkovou (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že insolvenční navrhovatel Bazcom, a.s., IČO 27397050 osvědčil, že má vůči dlužníkovi pohledávku po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti ve výši 199.705.872 Kč a existenci splatných pohledávek osvědčili další tři věřitelé, které insolvenční navrhovatel v návrhu označil, a to společnost Gomanold, a.s., IČO: 27931536 ve výši 54.880.184 Kč, společnost M-SOFT, spol. s r.o., IČO: 49434853 ve výši 11.484.783,50 Kč a pan anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , ve výši 1.000.000 Kč, takže byly osvědčeny pohledávky ve výši celkem 267.070.839,50 Kč. Takže byla osvědčena mnohost věřitelů podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a/ IZ, jakož i peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b/ IZ, a protože dlužník na výzvu soudu nepředložil řádné seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, nastala vyvratitelná domněnka, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, a přes poučení neunesl důkazní břemeno a domněnku své platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. d) nevyvrátil. Dlužník sice tvrdil, ale neosvědčil, že je schopen dostát svým splatným závazkům, které má soud za osvědčené, neboť i kdyby jeho akcie společnosti SMART Comp. a.s. měly hodnotu 198.000.000 Kč, jak je uvedeno ve znaleckém posudku ze dne 7.2.2013, nepostačovala by jejich hodnota na úhradu závazků, které dlužník uznává ve výši 267.070.839,50 Kč . Dále soud konstatoval, že dlužník jako fyzická osoba podnikatel je v úpadku rovněž z toho důvodu, že je předlužen ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 IZ., neboť má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. S rozhodnutím o úpadku bylo spojeno rozhodnutí o prohlášení konkursu, neboť dlužníkem je osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.
Proti tomuto rozhodnutí, a to výslovně proti výrokům I. a II. podal dlužník včas odvolání, ve kterém opakovaně zpochybňoval aktivní legitimaci insolvenčního navrhovatele (věřitele č.1), jakož i existenci pohledávky věřitele č.2 Gomanold, a.s., a to zejména z důvodu, že se jedná původně o pohledávky Metropolitního spořitelního družstva, které byly neplatně postoupeny na společnost AB-CREDIT a. s., takže jsou neplatné všechny další postupní smlouvy. Tvrdil, že ke dni rozhodnutí o úpadku měl závazky pouze vůči jednomu věřiteli M-SOFT, spol. s r.o. Ve vztahu k pohledávkám insolvenčního navrhovatele-věřitele č. 1 a dále věřitele č. 2 dále namítal, že mu nebylo oznámeno zesplatnění úvěrových smluv, takže závazky se staly splatnými až v den sjednaný v úvěrových smlouvách, a z tohoto důvodu dlužník nesouhlasí s vyčíslenou výší úroků z prodlení. Namítal, že požadované seznamy předložil při jednání dne 16.2.2017, takže nenastala zákonná domněnka platební neschopnosti dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) IZ. Soudu prvního stupně vytýkal, že při stanovení hodnoty majetku dlužníka vzal v úvahu pouze hodnotu akcií ke dni 7.2.2013 ve výši 198.000.000 Kč a nevyčkal zpracování účetní závěrky společnosti SMART Comp. a.s. za rok 2016, na základě níž mohl být zpracován nový znalecký posudek na ocenění akcií dlužníka emitovaných touto společností. V odvolacím řízení předložil nový znalecký posudek Znaleckého ústavu SINCONSULT, s.r.o. ze dne 8.7.2017, který ocenil akcie dlužníka k datu 31.12.2016 na částku
292.000.000 Kč a dále znalecký posudek zpracovaný znalcem Ing. Miloslavou Bartuškovou ze dne 30.6.2017, kterým byly oceněny nemovitosti dlužníka ke dni 31.12.2016 na částku 11.197.000 Kč. V této souvislosti dlužník namítal, že má dostatek majetku, který postačuje k úhradě jeho splatných závazků, takže rozhodnutí soudu prvního stupně je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu R 83/2012. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně aby rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že insolvenční návrh zamítne.
Insolvenční navrhovatel ve vyjádření k odvolání dlužníka především namítal, že valná hromada společnosti SMART Comp. a.s. dne 21.6.2017 rozhodla, že zisk společnosti nebude rozdělen akcionářům, ale bude převeden na účet nerozděleného zisku z minulých let, a to z důvodů plánovaných investic, které je pro zajištění bezproblémového fungování společnosti v budoucnu nezbytné realizovat. K nově předloženým znaleckým posudkům na ocenění akcií dlužníka emitovaných společností SMART Comp. a.s. a ocenění nemovitostí dlužníka vznášel námitky. K námitce dlužníka, že mu nebylo oznámeno zesplatnění pohledávky insolvenčního navrhovatele, jakož ani věřitele č. 2, odkázal na obsah protokolu o jednání dne 16.2.2017, při kterém dlužník nerozporoval, že mu bylo oznámení o zesplatnění těchto pohledávek doručeno, naopak zesplatnění pohledávek ke dni 1.3.2014 potvrdil. V této souvislosti dále uvedl, že i kdyby platila splatnost sjednaná ve smlouvách, byly obě pohledávky navrhovatele ke dni prohlášení úpadku již po splatnosti minimálně dva roky, neboť splatnost smlouvy o úvěru č. 500001077 měla původně nastat dne 31.3.2015 a smlouvy o úvěru č. 500001085 dne 31.7.2015. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
Insolvenční správkyně ve vyjádření k odvolání dlužníka uvedla, že dlužník je předlužen, neboť ke dni vydání rozhodnutí o úpadku měl minimálně dva věřitele se splatnými pohledávkami, přičemž majetek dlužníka sestává z 56 ks akcií společnosti SMART Comp. a.s. o jmenovité hodnotě každé akcie 100.000 Kč, jejichž tržní hodnota by činila 108.833 Kč, dále z nemovitostí, jejichž hodnotu správce odhaduje na maximálně 5.000.000 Kč, přičemž na účtu majetkové podstaty je částka 1.106,60 Kč.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci navrhovalo rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a po jednání ve věci dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.
Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.
S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze 4.2.1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější právní úprava, však zůstávají zachovány. Náležitosti procesního úkonu učiněného před 1.7.2017 a jeho účinky se posuzují podle úpravy v době, kdy byl učiněn. Jestliže u takového procesního úkonu již od 1.7.2017 není vyžadována některá náležitost, soud k ní pro účely rozhodnutí o procesním úkonu již od 1.7.2017 nepřihlíží.
Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném do 30.6.2017. (dále jen IZ).
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční navrhovatel Bascom, a.s. se návrhem ze dne 31.10.2016, doručeným soudu dne 3.11.2016, domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka anonymizovano anonymizovano a prohlášení konkursu na jeho majetek. V návrhu uvedl, že má vůči dlužníkovi pohledávku ze smlouvy o úvěru č.
500001077 ze dne 7.3.2012 v celkové výši 187.173.393,06 Kč splatnou 1.3.2014 a pohledávku ze dne smlouvy o úvěru č. 500001085 ze dne 27.6.2012 v celkové výši 12.532.479,39 Kč, přičemž pohledávky z těchto úvěrových smluv na něho byly postoupeny. Dále v návrhu označil další tři věřitele dlužníka, kteří mají vůči dlužníkovi splatné pohledávky, a to věřitele Marka Hájka s pohledávkou ve výši 1.000.000 Kč splatnou 31.1.2014, věřitele M-SOFT, spol. s r.o. s pohledávku ve výši 11.000.000 Kč splatnou v září 2016 a věřitele Gomanold, a.s. s pohledávkou ve výši 33.000.000 Kč splatnou 1.3.2014. Tvrdil, že dlužník je v platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) IZ, neboť neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Usnesením ze dne 11.11.2016, č.j. KSBR 47 INS 25171/2016-A-9 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil vyjádření k insolvenčnímu návrhu a svá tvrzení doložil, sdělil, zda souhlasí s tím, že o insolvenčním návrhu věřitele bude rozhodnuto bez jednání a dále, aby sestavil seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a přesných dat splatnosti jednotlivých závazků a dále seznam svých zaměstnanců s tím, že byl poučen o náležitostech těchto seznamů a dále s poučením, že nesplní-li dlužník povinnost předložit seznamy má se za to, že není schopen plnit své peněžité závazky (ustanovení § 3 odst. 2 písm. d/ IZ). V poučení tohoto rozhodnutí byl též poučen o podmínkách a lhůtě k podání návrhu na povolení oddlužení. Na tuto výzvu dlužník reagoval žádostí o prodloužení lhůty k předložení požadovaných seznamů, které nakonec předložil až při jednání dne 16.2.2017. Ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu uvedl, že insolvenční navrhovatel není aktivně legitimován k podání insolvenčního návrhu, neboť pohledávky ze smluv o úvěru, které v tomto insolvenčním řízení přihlásil, na něho nebyly platně postoupeny, když neplatná je již původní smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19.3.2015, kterou za původního věřitele Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci, IČO: 25571150 uzavřel se společností AB-CREDIT a. s. Insolvenční správce Mgr. Ing. Ivo Hála v den, kdy bylo vydáno usnesení o odvolání Mgr. Ing. Ivo Hály z funkce insolvenčního správce. Z téhož důvodu nemá vůči dlužníkovi pohledávku ani věřitel č. 2 společnost Gomanold, a.s. K pohledávce dalšího označeného věřitele Marka Hájka uvedl, že se jedná o pohledávku promlčenou, neboť se jedná o pohledávku ze směnky, která není platnou směnkou, když datum jejího vystavení (23.10.2013) následuje až po datu splatnosti směnky (31.1.2013). Do protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 16.2.2017 dlužník uznal pohledávku insolvenčního navrhovatele (věřitele č. 1) Bascom, a.s. ve výši 199.705.872 Kč, pohledávku věřitele č. 2 Gomanold, a.s. ve výši 54.880.184 Kč, pohledávku věřitele č. 3 M-SOFT, spol. s r.o. ve výši 11.484.783,50 Kč s tím, že původní splatnost této pohledávky dne 30.9.2016 byla dohodou odložena do 31.12.2016, což tento věřitel nerozporoval. Dále uznal pohledávku vůči věřiteli Marku Hájkovi, nar. anonymizovano , ve výši 1.000.000 Kč splatnou 1.2.2014, když existenci této pohledávky věřitel na dotaz soudu potvrdil, ovšem pohledávku nepřihlásil. Celkem tak dlužník uznal pohledávky ve výši 267.070.839,50 Kč. Po poučení soudu, že nepředložením seznamů vyjmenovaných v ustanovení § 104 odst. 1 IZ ve stanovené lhůtě nastala podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) IZ vyvratitelná domněnka, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky a že důkazní břemeno vyvrácení této domněnky leží na dlužníkovi, dlužník s odkazem na seznam majetku tvrdil, že jeho majetek převyšuje závazky, a proto není v úpadku. V seznamu majetku uvedl, že je vlastníkem 56 ks akcií společnosti SMART Comp. a.s., IČO: 25517767, jejichž hodnota je dle znaleckého posudku ze dne 7.2.2013 ve výši 198.000.000 Kč, přičemž tržní hodnota akcií vzhledem k růstu společnosti a jejich aktiv činí nejméně 250.000.000 Kč a za tímto účelem navrhoval provést důkaz aktuálním znaleckým posudkem, jehož vypracování již nechal zadat, ovšem u jednání zatím neměl k dispozici. Dále v seznamu uvedl, že má majetkové právo na výplatu dividend zisku společnosti SMART Comp. a.s. za rok 2016 a je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. 430 pro k.ú. Radostice u Brna, obec Brno, okres Brno-venkov, v hodnotě minimálně 7,7 mil. Kč, takže má majetek v hodnotě cca 306.000.000Kč. V předloženém seznamu závazků uvedl závazek vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu ze smlouvy o úvěru č. 500001077 ze dne 7.3.2012 představující jistinu ve výši 115.000.000 Kč s příslušenstvím splatný 31.5.2015, jehož věřitelem je nyní údajně insolvenční navrhovatel, dále závazek vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu ze smlouvy o úvěru č. 500001085 ze dne 27.6.2012 představující jistinu ve výši 7.700.000 Kč s příslušenstvím splatný 1.3.2014, jehož věřitelem je nyní údajně insolvenční navrhovatel, závazek vůči Metropolitními spořitelnímu družstvu ze smlouvy o úvěru č. 500001093 ze dne 25.2.2013 splatný 1.3.2014, jehož údajným věřitelem je nyní společnost Gomanold, a.s. a závazek vůči společnosti M-SOFT, spol. s r.o. ze smlouvy o půjčce ze dne 22.10.2010 splatný 31.12.2016 (bez uvedení výše závazku). Závazek vůči věřiteli Marku Hájkovi z titulu směnky vlastní vystavené v Praze dne 23.10.2013 na částku 1.000.000 Kč splatnou 31.1.2013 v seznamu neuvedl. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Podle ustanovení § 131 IZ skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje, musí být v rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny.
Podle ustanovení § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.
Podle ustanovení § 141 odst. 1 IZ proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.
Podle ustanovení § 141 odst. 2 IZ je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.
Ze shora citovaného ustanovení § 141 odst. 2 IZ vyplývá, že dlužník v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí o úpadku již může namítat pouze to, že se objektivně ve stavu úpadku nenachází. Odvolací soud v průběhu odvolacího řízení tedy na základě odvolání dlužníka tvrdícího, že úpadek nebyl osvědčen, nebo namítajícího překážky bránící v rozhodnutí o úpadku, posuzuje skutkový stav ke dni vydání rozhodnutí insolvenčního soudu jako soudu prvního stupně z pohledu osvědčení úpadku. V důsledku toho odvolací soud může provést zjišťování na základě skutečností existujících v okamžiku rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci úpadku dlužníka a potvrdit správnost vydaného rozhodnutí o úpadku dlužníka i za situace, že insolvenční soud prvního stupně nesprávně posoudil pohledávku insolvenčního navrhovatele. Došlo-li ke skutečnostem, jež nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, v odvolacím řízení se k nim nepřihlíží, skutkový stav se tedy posuzuje zásadně k okamžiku rozhodování insolvenčního soudu, jako soudu prvního stupně, jenž posuzoval daný stav ve vztahu k úpadku dlužníka. V rámci odvolacího řízení tak již dlužník nemůže namítat absenci aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu. Pokud odvolací soud dojde k závěru, že pohledávka věřitele podávajícího insolvenční návrh není osvědčena či je osvědčena, avšak není splatná, není to důvodem pro zrušení nebo změnu rozhodnutí o úpadku za předpokladu, že úpadek dlužníka jinak osvědčen v odvolacím řízení byl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010, sp. zn. KSÚL 69 INS 2347/2008, 29 NSČR 24/2009, dostupné na www.nsoud.cz).
Odvolací soud doplnil dokazování čtením následujících listin: -z protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 16.2.2017 odvolací soud zjistil, že dlužník u tohoto jednání krátkou cestou soudu předložil seznam majetku, závazků a zaměstnanců ze dne 3.1.2017, opatřený prohlášením o správnosti a úplnosti těchto seznamů a svým podpisem; -ze seznamu majetku odvolací soud zjistil, že dlužník v něm uvedl, že je vlastníkem 56 ks akcií společnosti SMART Comp. a.s., IČO: 25517767, které mají podle znaleckého posudku ze dne 7.2.2013 hodnotu 198.000.000 Kč, ale s ohledem na růst této společnosti a jejich aktiv, odhaduje hodnotu na 250.0000.000 Kč. Dále má majetkové právo na výplatu dividend ze zisku společnosti SMART Comp. a.s. za rok 2016, přičemž výši dividend odhaduje nejméně ve výši dividend za rok 2015, které byly ve výši cca 18.000.000 Kč. Dále vlastní nemovitosti zapsané na LV č. 430 pro k.ú. Radostice u Brna, obec Brno, okres Brno-venkov v minimální hodnotě 7,7 mil. Kč; -ze seznamu závazků odvolací soud zjistil, že dlužník v něm uvedl: a) závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001077 ze dne 7.3.2012 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem-jistina ve výši 115.000 Kč s příslušenstvím zajištěný zástavním právem k cenným papírům-akciím společnosti SMART Comp. a.s. a bianco směnkou vystavenou na řad Metropolitního spořitelního družstva. Splatnost závazků ke dni 31.3.2015. Věřitelem je údajně k dnešnímu dni společnost Bascom, a.s.; b) závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001085 ze dne 27.6.2012 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem-jistina ve výši 7.700.000 Kč s příslušenstvím, zajištěný zástavním právem k nemovitostem zapsaným na LV č. 430 a bianco směnkou vystavenou na řad Metropolitního spořitelního družstva. Splatnost závazku je ke dni 1.3.2014 na základě oznámení o zesplatnění insolvenčním správcem. Věřitelem je údajně k dnešnímu dni společnost Bascom, a.s.; c) závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001093 ze dne 25.2.2013 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem-jistina ve výši 33.000.000 Kč s příslušenstvím, zajištěný zástavním právem k cenným papírům-akciím společnosti SMART Comp. a.s. a dále vystavenou bianco směnkou ze dne 25.2.2015. Splatnost závazku nastala ke dni 1.3.2014 na základě zesplatnění insolvenčního správce. Věřitelem je dle přihlášky pohledávky společnost Gomanold, a.s.; c) závazek vůči společnosti M-SOFT, spol. s r.o., IČO: 49434853, z titulu smlouvy o půjčce ze dne 22.10.2010 (bez uvedení výše), zajištěný notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti, jehož splatnost nastala ke dni 31.12.2016; -ze smlouvy o zastavení cenných papírů ze dne 7.3.20112 ve znění dodatku č. 1 ze dne 18.12.2014, odvolací soud zjistil, že předmětem této smlouvy je zřízení zástavního práva k zajištění pohledávky zástavního věřitele dle smlouvy o úvěru č. 500001077 uzavřené dne 7.3.2012 mezi zástavním věřitelem (Metropolitní spořitelní družstvo, IČO: 25571150) a zástavcem ( anonymizovano Tureček, nar. anonymizovano ) jako dlužníkem, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 115.000.000 Kč zástavním věřitelem dlužníkovi s termínem splatnosti nejpozději dne 31.3.2015. Předmětem zástavního práva jsou cenné papíry: 56 ks akcií č. 000001-000056, datum vydání 30.7.2007, společnost SMART Comp. a.s., IČO: 25517767. Akcie jsou vydány v listinné podobě na majitele ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč na jednu akcii. Cenné papíry byly předány zástavnímu věřiteli. Zástavní právo zřízené touto smlouvou zaniká úplným splacením pohledávky včetně příslušenství. Zástavní věřitel vrátí zástavci cenné papíry do 14 dnů po zániku zástavního práva. Přílohou této zástavní smlouvy je 56 ks akcií společnosti SMART Comp. a.s., IČO: 25517767 ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč tím, že se jedná o akcie na jméno anonymizovano Tureček bez doložky nikoliv na řad ; -z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 4198, odvolací soud zjistil, že společnost SMART Comp. a.s., IČO: 25517767 emituje 157 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč. Ze stanov této společnosti účinných od 30.6.2014, které jsou založeny ve Sbírce listin, bylo zjištěno, že základní kapitál je rozdělen na 157 ks kmenových akcií ve formě na jméno vydaných jako listinný cenný papír o jmenovité hodnotě každé akcie 100.000 Kč. Akcie jsou převoditelné smlouvou, rubopisem a předáním. K účinnosti převodu akcie vůči společnosti se vyžaduje písemné oznámení změny osoby akcionáře doručené společnosti a předložení akcie, resp. akcií společnosti, na základě kterých provede společnost bez zbytečného odkladu zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů; -ze znaleckého posudku č. 2336-198/2017 zpracovaného znaleckým ústavem SINCONSULT, s.r.o., IČO: 25663798, ze dne 8.7.20117 odvolací soud zjistil, že znalecký ústav oceňoval 56 ks akcií evidovaných pod č. 1 až 56 z celkového počtu 157 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100.000 Kč každé akcie a tyto akcie ocenil k datu 31.12.2016 na částku ve výši 292.000.000 Kč; -ze znaleckého posudku č. 3102-043/2007 ze dne 30.6.2017 zpracovaného znalkyní Ing. Miloslavou Bartuškovou odvolací soud zjistil, že k datu 31.12.2016 stanovil obvyklou cenu nemovitostí ve vlastnictví dlužníka ve výši 11.197.000 Kč s tím, že na základě požadavku objednatele nejsou v ceně zohledněna omezení vlastnického práva, která jsou zaznamenána na informacích o pozemcích v katastru nemovitostí, který je přílohou 1 tohoto posudku.
K provedeným důkazům dlužník na výslovný dotaz odvolacího soudu do protokolu uvedl, že při sjednání zástavních smluv předal všech 56 ks akcií zástavnímu věřiteli Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, takže v současné době tyto akcie nemá ve své dispozici a advokátka dlužníka učinila nesporným rozhodnutí valné hromady společnosti SMART Comp. a.s. o nevyplacení dividend za rok 2016 svým akcionářům.
Skutkový stav k okamžiku rozhodování soudu prvního stupně byl takový, že dlužník sice zpochybňoval aktivní legitimaci insolvenčního navrhovatele, ale do protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 16.2.2017 uznal pohledávku uplatňovanou insolvenčním navrhovatelem ve výši 199.705.872 Kč, když navíc v předloženém seznamu závazků uvedl, že splatnost závazku ze smlouvy o úvěru č. 500001077 ze dne 7.3.2012 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem je splatný ke dni 31.3.2015 a závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001085 ze dne 27.6.2012 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem je splatný ke dni 1.3.2014 na základě oznámení o zesplatnění insolvenčním správcem, jakož i pohledávku věřitele č. 2 Gomanold, a.s., IĆO: 27931536 ve výši 4.880.184 Kč splatnou 1.3.2014, když navíc v seznamu závazků uvedl, že závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001093 ze dne 25.2.2013 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem se stal splatným ke dni 1.3.2014 na základě zesplatnění insolvenčním správcem. Dále uznal též závazek vůči věřiteli č. 3 M-SOFT, spol. s r.o.,IČO: 49434853, ve výši 11.484.783,50 Kč splatný 31.12.2016, přičemž u tohoto závazku v seznamu závazků opomněl uvést jeho výši a dále uznal závazek vůči nepřihlášenému věřiteli Marku Hájkovi ve výši 1.000.000 Kč splatný 1.2.2014, který v seznamu závazků vůbec neuvedl. Osvědčena tak byla aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele, jakož i existence více věřitelů s peněžitými závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti.
K námitce odvolatele, že mu nebylo doručeno oznámení o zesplatnění úvěrových smluv, takže závazky se staly splatnými až v den uvedený v jednotlivých smlouvách o úvěru, odvolací soud především odkazuje na prohlášení samotného dlužníka v předloženém seznamu závazků, který potvrzuje zesplatnění k datu 1.3.2014 a dále připomíná, že v insolvenčním řízení se pro účely rozhodnutí o úpadku neosvědčuje výše přihlášené pohledávky, ale její existence a splatnost, přičemž pohledávky věřitelů č. 1 a č. 2 se i na základě obsahu úvěrových smluv staly splatnými před rozhodnutím o úpadku. Dále odvolací soud zdůrazňuje, že dlužník v rámci odvolacího řízení již nemůže namítat absenci aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu. I pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že pohledávka insolvenčního navrhovatele není osvědčena, či je osvědčena, avšak není splatná, není to důvodem pro zrušení nebo změnu rozhodnutí o úpadku za předpokladu, že úpadek dlužníka jinak osvědčen v odvolacím řízení byl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010, sp.zn. KSUL 69 INS 2347/2008, 29 NSČR 24/2009, dostupné na www.nsoud.cz). Pokud dlužník zpochybňuje existenci pohledávek věřitelů č. 1 a 2 z důvodu namítané neplatnosti smluv o postoupení pohledávek, zde odvolací soud konstatuje, že je mu z úřední činnosti známo, že tato otázka byla definitivně vyřešena v insolvenčním řízení dlužníka Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19.3.2015 je považována za smlouvu platnou.
Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně o úpadku byly soudu předloženy seznamy vyjmenované v ustanovení § 104 odst. 1 IZ, byť se jednalo o vadný seznam závazků, když v něm chyběla výše závazků vůči věřiteli č. 3 a věřitel anonymizovano anonymizovano v něm uveden vůbec nebyl, ovšem tato vada nezakládá domněnku platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) IZ, ale je to důvodem pro postup soudu podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ. Jinak řečeno, zákonná domněnka platební neschopnosti dlužníka nepředložením seznamů založena nebyla. Naopak založena byla domněnka platební neschopnosti dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) IZ, neboť dlužník neplní vůči shora označeným věřitelům své závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti.
Nejvyšší soud ČR sjednotil rozhodovací praxi soudů v insolvenčních věcech co do posuzování otázky, zda je dlužník ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ v úpadku ve formě platební neschopnosti, např. v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném pod č. 96/2010 Sbírky rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 20.5.2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, dostupné na www.nsoud.cz, a zde vysvětlil, že znak (ne) schopnosti dlužníka plnit peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ), může být již v rovině rozhodných skutečností obsažených v insolvenčním návrhu uplatněn tvrzením, z něhož lze usuzovat na některou z vyvratitelných domněnek obsažených v § 3 odst. 2 IZ. K tomu dodal, že nebyly-li takové domněnky v průběhu insolvenčního řízení dlužníkem vyvráceny, pak osvědčují dlužníkovu neschopnost platit své splatné závazky (znak uvedený v § 3 odst. 1, písm. c/ IZ). V rozhodnutí ze dne 1.3.2012, sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A-62, uveřejněném pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, že dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 IZ, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené. Pro insolvenční řízení je plně uplatnitelná i teze (kterou Nejvyšší soud zformuloval pro konkursní poměry podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2012, sp.zn. 29 Cdo 4462/2011), že věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže uspět s insolvenčním návrhem. V rozhodnutí ze dne 2.12.2010, sen. zn. 29 NSČR 10/2009, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2011, formuloval a odůvodnil závěr, že není-li dlužník schopen využít pohledávky, které má za svými dlužníky, k úhradě svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda dlužník je ve smyslu ust. § 3 odst. 1 a 2 IZ v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k výši těchto pohledávek. V usneseních ze dne 27.10.2011, sen. zn. 29 NSČR 36/2009 a ze dne 30.11.2011, sen. zn. 29 NSČR 23/11, dostupných na www.nsoud.cz. Odkázal na R 80/2011 a dále zdůraznil, že zmíněná teze má zcela zjevně obecnou platnost i ve vazbě na jiný majetek dlužníka, jenž by měl či mohl být využit k uhrazení pohledávek dlužníkových věřitelů. Tento závěr, který Nejvyšší soud zformuloval již v konkursních souvislostech při výkladu § 1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (srov. usnesení ze dne 24.9.2003, sp.zn. 29 Odo 564/2001, uveřejněné pod č. 83/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) se plně prosadí i při zkoumání dlužníkovy platební neschopnosti podle ust. § 3 odst. 1 a 2 IZ. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26.10.2010, sen. zn. 29 NSČR 17/2009, uveřejněném pod č. 51/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek uzavřel, že nevyvrátí-li dlužník v průběhu insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu věřitele některou z vyvratitelných domněnek dlužníkovy platební neschopnosti plynoucí z ust. § 3 odst. 2, písm. b) a d) IZ, je tím ve smyslu § 3 odst. 1, písm. c) IZ osvědčena dlužníkova neschopnost platit své splatné závazky. Případný poukaz dlužníka na soupis majetkové podstaty domněnku jeho platební neschopnosti založenou prostřednictvím ust. § 3 odst. 2, písm. c) a d) IZ nevyvrací.
Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud konstatuje, že dlužník domněnku své platební neschopnosti nevyvrátil, a to ani v rovině vlastního tvrzení, neboť uznal závazky po splatnosti ve výši 267.070.839,50 Kč, přičemž vlastní majetek představující nemovitostí (ať už v hodnotě 5.000.000 Kč, jak uvádí insolvenční správkyně, nebo 11.197.000 Kč, jak je uvedeno v posledním znaleckém posudku) a 56 Ks akcií emitovaných společností SMART Comp. a.s. ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč na jméno anonymizovano Tureček, kterými ovšem dlužník v současné době nedisponuje, neboť jak sám potvrdil, byly tyto akcie předány při podpisu zástavních smluv zástavnímu věřiteli Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, takže těchto akcií není schopen využít úhradě svých závazků, které má za svými dlužníky, když je nemůže opatřit rubopisem a předat kupujícímu. Akcie na jméno se totiž převádí rubopisem s jednoznačnou identifikací nabyvatele (§ 269 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/). Co se týče převodu akcií, uplatní se obecná ustanovení NOZ o převodu cenných papírů (§ 1103 NOZ). O náležitosti rubopisu (indosamentu) se použijí příslušná ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (§ 11 a násl.). S ohledem na rozhodnutí valné hromady společnosti SMART Comp. a.s. ze dne 10.6.2016 nemůže dlužník počítat ani s výplatou dividend za rok 2016, takže disponuje pouze nemovitostmi, jejichž hodnota nepostačuje k úhradě všech splatných závazků těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I., II. jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).
V Olomouci dne 12. července 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSBR 47 INS 25171/2016 1 VSOL 521/2017-A-53
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , IČO 47947292, bytem Brno, Soběšice, Útěchovská 319/17, PSČ 644 00, zastoupeného advokátkou JUDr. Michaelou Voseckou Klečkovou, se sídlem Brno, Ječná 1321/29, PSČ 621 00, o insolvenčním návrhu věřitele Bazcom, a.s., IČO 27397050, se sídlem Praha 1, Nové Město, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, zastoupeného advokátkou Mgr. Evou Kolářovou, se sídlem Praha 1, Opletalova 1155/55, PSČ 110 00, v řízení, do něhož vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Brně, se sídlem Brno, Mozartova 3, PSČ 602 00, k odvolání dlužníka anonymizovano anonymizovano proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.3.2017, č. j. KSBR 47 INS 25171/2016-A-31,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.3.2017 č. j. KSBR 47 INS 25171/2016-A-31 se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 136 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), se kterým spojil podle isir.justi ce.cz ustanovení § 148 odst. 1 IZ rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka (výrok II.), a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Ing. Ilonu Chládkovou (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že insolvenční navrhovatel Bazcom, a.s., IČO 27397050 osvědčil, že má vůči dlužníkovi pohledávku po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti ve výši 199.705.872 Kč a existenci splatných pohledávek osvědčili další tři věřitelé, které insolvenční navrhovatel v návrhu označil, a to společnost Gomanold, a.s., IČO: 27931536 ve výši 54.880.184 Kč, společnost M-SOFT, spol. s r.o., IČO: 49434853 ve výši 11.484.783,50 Kč a pan anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , ve výši 1.000.000 Kč, takže byly osvědčeny pohledávky ve výši celkem 267.070.839,50 Kč. Takže byla osvědčena mnohost věřitelů podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a/ IZ, jakož i peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b/ IZ, a protože dlužník na výzvu soudu nepředložil řádné seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, nastala vyvratitelná domněnka, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, a přes poučení neunesl důkazní břemeno a domněnku své platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. d) nevyvrátil. Dlužník sice tvrdil, ale neosvědčil, že je schopen dostát svým splatným závazkům, které má soud za osvědčené, neboť i kdyby jeho akcie společnosti SMART Comp. a.s. měly hodnotu 198.000.000 Kč, jak je uvedeno ve znaleckém posudku ze dne 7.2.2013, nepostačovala by jejich hodnota na úhradu závazků, které dlužník uznává ve výši 267.070.839,50 Kč . Dále soud konstatoval, že dlužník jako fyzická osoba podnikatel je v úpadku rovněž z toho důvodu, že je předlužen ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 IZ., neboť má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. S rozhodnutím o úpadku bylo spojeno rozhodnutí o prohlášení konkursu, neboť dlužníkem je osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.
Proti tomuto rozhodnutí, a to výslovně proti výrokům I. a II. podal dlužník včas odvolání, ve kterém opakovaně zpochybňoval aktivní legitimaci insolvenčního navrhovatele (věřitele č.1), jakož i existenci pohledávky věřitele č.2 Gomanold, a.s., a to zejména z důvodu, že se jedná původně o pohledávky Metropolitního spořitelního družstva, které byly neplatně postoupeny na společnost AB-CREDIT a. s., takže jsou neplatné všechny další postupní smlouvy. Tvrdil, že ke dni rozhodnutí o úpadku měl závazky pouze vůči jednomu věřiteli M-SOFT, spol. s r.o. Ve vztahu k pohledávkám insolvenčního navrhovatele-věřitele č. 1 a dále věřitele č. 2 dále namítal, že mu nebylo oznámeno zesplatnění úvěrových smluv, takže závazky se staly splatnými až v den sjednaný v úvěrových smlouvách, a z tohoto důvodu dlužník nesouhlasí s vyčíslenou výší úroků z prodlení. Namítal, že požadované seznamy předložil při jednání dne 16.2.2017, takže nenastala zákonná domněnka platební neschopnosti dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) IZ. Soudu prvního stupně vytýkal, že při stanovení hodnoty majetku dlužníka vzal v úvahu pouze hodnotu akcií ke dni 7.2.2013 ve výši 198.000.000 Kč a nevyčkal zpracování účetní závěrky společnosti SMART Comp. a.s. za rok 2016, na základě níž mohl být zpracován nový znalecký posudek na ocenění akcií dlužníka emitovaných touto společností. V odvolacím řízení předložil nový znalecký posudek Znaleckého ústavu SINCONSULT, s.r.o. ze dne 8.7.2017, který ocenil akcie dlužníka k datu 31.12.2016 na částku
292.000.000 Kč a dále znalecký posudek zpracovaný znalcem Ing. Miloslavou Bartuškovou ze dne 30.6.2017, kterým byly oceněny nemovitosti dlužníka ke dni 31.12.2016 na částku 11.197.000 Kč. V této souvislosti dlužník namítal, že má dostatek majetku, který postačuje k úhradě jeho splatných závazků, takže rozhodnutí soudu prvního stupně je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu R 83/2012. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně aby rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že insolvenční návrh zamítne.
Insolvenční navrhovatel ve vyjádření k odvolání dlužníka především namítal, že valná hromada společnosti SMART Comp. a.s. dne 21.6.2017 rozhodla, že zisk společnosti nebude rozdělen akcionářům, ale bude převeden na účet nerozděleného zisku z minulých let, a to z důvodů plánovaných investic, které je pro zajištění bezproblémového fungování společnosti v budoucnu nezbytné realizovat. K nově předloženým znaleckým posudkům na ocenění akcií dlužníka emitovaných společností SMART Comp. a.s. a ocenění nemovitostí dlužníka vznášel námitky. K námitce dlužníka, že mu nebylo oznámeno zesplatnění pohledávky insolvenčního navrhovatele, jakož ani věřitele č. 2, odkázal na obsah protokolu o jednání dne 16.2.2017, při kterém dlužník nerozporoval, že mu bylo oznámení o zesplatnění těchto pohledávek doručeno, naopak zesplatnění pohledávek ke dni 1.3.2014 potvrdil. V této souvislosti dále uvedl, že i kdyby platila splatnost sjednaná ve smlouvách, byly obě pohledávky navrhovatele ke dni prohlášení úpadku již po splatnosti minimálně dva roky, neboť splatnost smlouvy o úvěru č. 500001077 měla původně nastat dne 31.3.2015 a smlouvy o úvěru č. 500001085 dne 31.7.2015. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
Insolvenční správkyně ve vyjádření k odvolání dlužníka uvedla, že dlužník je předlužen, neboť ke dni vydání rozhodnutí o úpadku měl minimálně dva věřitele se splatnými pohledávkami, přičemž majetek dlužníka sestává z 56 ks akcií společnosti SMART Comp. a.s. o jmenovité hodnotě každé akcie 100.000 Kč, jejichž tržní hodnota by činila 108.833 Kč, dále z nemovitostí, jejichž hodnotu správce odhaduje na maximálně 5.000.000 Kč, přičemž na účtu majetkové podstaty je částka 1.106,60 Kč.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci navrhovalo rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a po jednání ve věci dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.
Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.
S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze 4.2.1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější právní úprava, však zůstávají zachovány. Náležitosti procesního úkonu učiněného před 1.7.2017 a jeho účinky se posuzují podle úpravy v době, kdy byl učiněn. Jestliže u takového procesního úkonu již od 1.7.2017 není vyžadována některá náležitost, soud k ní pro účely rozhodnutí o procesním úkonu již od 1.7.2017 nepřihlíží.
Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném do 30.6.2017. (dále jen IZ).
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční navrhovatel Bascom, a.s. se návrhem ze dne 31.10.2016, doručeným soudu dne 3.11.2016, domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka anonymizovano anonymizovano a prohlášení konkursu na jeho majetek. V návrhu uvedl, že má vůči dlužníkovi pohledávku ze smlouvy o úvěru č.
500001077 ze dne 7.3.2012 v celkové výši 187.173.393,06 Kč splatnou 1.3.2014 a pohledávku ze dne smlouvy o úvěru č. 500001085 ze dne 27.6.2012 v celkové výši 12.532.479,39 Kč, přičemž pohledávky z těchto úvěrových smluv na něho byly postoupeny. Dále v návrhu označil další tři věřitele dlužníka, kteří mají vůči dlužníkovi splatné pohledávky, a to věřitele Marka Hájka s pohledávkou ve výši 1.000.000 Kč splatnou 31.1.2014, věřitele M-SOFT, spol. s r.o. s pohledávku ve výši 11.000.000 Kč splatnou v září 2016 a věřitele Gomanold, a.s. s pohledávkou ve výši 33.000.000 Kč splatnou 1.3.2014. Tvrdil, že dlužník je v platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) IZ, neboť neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Usnesením ze dne 11.11.2016, č.j. KSBR 47 INS 25171/2016-A-9 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil vyjádření k insolvenčnímu návrhu a svá tvrzení doložil, sdělil, zda souhlasí s tím, že o insolvenčním návrhu věřitele bude rozhodnuto bez jednání a dále, aby sestavil seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a přesných dat splatnosti jednotlivých závazků a dále seznam svých zaměstnanců s tím, že byl poučen o náležitostech těchto seznamů a dále s poučením, že nesplní-li dlužník povinnost předložit seznamy má se za to, že není schopen plnit své peněžité závazky (ustanovení § 3 odst. 2 písm. d/ IZ). V poučení tohoto rozhodnutí byl též poučen o podmínkách a lhůtě k podání návrhu na povolení oddlužení. Na tuto výzvu dlužník reagoval žádostí o prodloužení lhůty k předložení požadovaných seznamů, které nakonec předložil až při jednání dne 16.2.2017. Ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu uvedl, že insolvenční navrhovatel není aktivně legitimován k podání insolvenčního návrhu, neboť pohledávky ze smluv o úvěru, které v tomto insolvenčním řízení přihlásil, na něho nebyly platně postoupeny, když neplatná je již původní smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19.3.2015, kterou za původního věřitele Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci, IČO: 25571150 uzavřel se společností AB-CREDIT a. s. Insolvenční správce Mgr. Ing. Ivo Hála v den, kdy bylo vydáno usnesení o odvolání Mgr. Ing. Ivo Hály z funkce insolvenčního správce. Z téhož důvodu nemá vůči dlužníkovi pohledávku ani věřitel č. 2 společnost Gomanold, a.s. K pohledávce dalšího označeného věřitele Marka Hájka uvedl, že se jedná o pohledávku promlčenou, neboť se jedná o pohledávku ze směnky, která není platnou směnkou, když datum jejího vystavení (23.10.2013) následuje až po datu splatnosti směnky (31.1.2013). Do protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 16.2.2017 dlužník uznal pohledávku insolvenčního navrhovatele (věřitele č. 1) Bascom, a.s. ve výši 199.705.872 Kč, pohledávku věřitele č. 2 Gomanold, a.s. ve výši 54.880.184 Kč, pohledávku věřitele č. 3 M-SOFT, spol. s r.o. ve výši 11.484.783,50 Kč s tím, že původní splatnost této pohledávky dne 30.9.2016 byla dohodou odložena do 31.12.2016, což tento věřitel nerozporoval. Dále uznal pohledávku vůči věřiteli Marku Hájkovi, nar. anonymizovano , ve výši 1.000.000 Kč splatnou 1.2.2014, když existenci této pohledávky věřitel na dotaz soudu potvrdil, ovšem pohledávku nepřihlásil. Celkem tak dlužník uznal pohledávky ve výši 267.070.839,50 Kč. Po poučení soudu, že nepředložením seznamů vyjmenovaných v ustanovení § 104 odst. 1 IZ ve stanovené lhůtě nastala podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) IZ vyvratitelná domněnka, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky a že důkazní břemeno vyvrácení této domněnky leží na dlužníkovi, dlužník s odkazem na seznam majetku tvrdil, že jeho majetek převyšuje závazky, a proto není v úpadku. V seznamu majetku uvedl, že je vlastníkem 56 ks akcií společnosti SMART Comp. a.s., IČO: 25517767, jejichž hodnota je dle znaleckého posudku ze dne 7.2.2013 ve výši 198.000.000 Kč, přičemž tržní hodnota akcií vzhledem k růstu společnosti a jejich aktiv činí nejméně 250.000.000 Kč a za tímto účelem navrhoval provést důkaz aktuálním znaleckým posudkem, jehož vypracování již nechal zadat, ovšem u jednání zatím neměl k dispozici. Dále v seznamu uvedl, že má majetkové právo na výplatu dividend zisku společnosti SMART Comp. a.s. za rok 2016 a je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. 430 pro k.ú. Radostice u Brna, obec Brno, okres Brno-venkov, v hodnotě minimálně 7,7 mil. Kč, takže má majetek v hodnotě cca 306.000.000Kč. V předloženém seznamu závazků uvedl závazek vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu ze smlouvy o úvěru č. 500001077 ze dne 7.3.2012 představující jistinu ve výši 115.000.000 Kč s příslušenstvím splatný 31.5.2015, jehož věřitelem je nyní údajně insolvenční navrhovatel, dále závazek vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu ze smlouvy o úvěru č. 500001085 ze dne 27.6.2012 představující jistinu ve výši 7.700.000 Kč s příslušenstvím splatný 1.3.2014, jehož věřitelem je nyní údajně insolvenční navrhovatel, závazek vůči Metropolitními spořitelnímu družstvu ze smlouvy o úvěru č. 500001093 ze dne 25.2.2013 splatný 1.3.2014, jehož údajným věřitelem je nyní společnost Gomanold, a.s. a závazek vůči společnosti M-SOFT, spol. s r.o. ze smlouvy o půjčce ze dne 22.10.2010 splatný 31.12.2016 (bez uvedení výše závazku). Závazek vůči věřiteli Marku Hájkovi z titulu směnky vlastní vystavené v Praze dne 23.10.2013 na částku 1.000.000 Kč splatnou 31.1.2013 v seznamu neuvedl. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Podle ustanovení § 131 IZ skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje, musí být v rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny.
Podle ustanovení § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.
Podle ustanovení § 141 odst. 1 IZ proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.
Podle ustanovení § 141 odst. 2 IZ je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.
Ze shora citovaného ustanovení § 141 odst. 2 IZ vyplývá, že dlužník v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí o úpadku již může namítat pouze to, že se objektivně ve stavu úpadku nenachází. Odvolací soud v průběhu odvolacího řízení tedy na základě odvolání dlužníka tvrdícího, že úpadek nebyl osvědčen, nebo namítajícího překážky bránící v rozhodnutí o úpadku, posuzuje skutkový stav ke dni vydání rozhodnutí insolvenčního soudu jako soudu prvního stupně z pohledu osvědčení úpadku. V důsledku toho odvolací soud může provést zjišťování na základě skutečností existujících v okamžiku rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci úpadku dlužníka a potvrdit správnost vydaného rozhodnutí o úpadku dlužníka i za situace, že insolvenční soud prvního stupně nesprávně posoudil pohledávku insolvenčního navrhovatele. Došlo-li ke skutečnostem, jež nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, v odvolacím řízení se k nim nepřihlíží, skutkový stav se tedy posuzuje zásadně k okamžiku rozhodování insolvenčního soudu, jako soudu prvního stupně, jenž posuzoval daný stav ve vztahu k úpadku dlužníka. V rámci odvolacího řízení tak již dlužník nemůže namítat absenci aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu. Pokud odvolací soud dojde k závěru, že pohledávka věřitele podávajícího insolvenční návrh není osvědčena či je osvědčena, avšak není splatná, není to důvodem pro zrušení nebo změnu rozhodnutí o úpadku za předpokladu, že úpadek dlužníka jinak osvědčen v odvolacím řízení byl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010, sp. zn. KSÚL 69 INS 2347/2008, 29 NSČR 24/2009, dostupné na www.nsoud.cz).
Odvolací soud doplnil dokazování čtením následujících listin: -z protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 16.2.2017 odvolací soud zjistil, že dlužník u tohoto jednání krátkou cestou soudu předložil seznam majetku, závazků a zaměstnanců ze dne 3.1.2017, opatřený prohlášením o správnosti a úplnosti těchto seznamů a svým podpisem; -ze seznamu majetku odvolací soud zjistil, že dlužník v něm uvedl, že je vlastníkem 56 ks akcií společnosti SMART Comp. a.s., IČO: 25517767, které mají podle znaleckého posudku ze dne 7.2.2013 hodnotu 198.000.000 Kč, ale s ohledem na růst této společnosti a jejich aktiv, odhaduje hodnotu na 250.0000.000 Kč. Dále má majetkové právo na výplatu dividend ze zisku společnosti SMART Comp. a.s. za rok 2016, přičemž výši dividend odhaduje nejméně ve výši dividend za rok 2015, které byly ve výši cca 18.000.000 Kč. Dále vlastní nemovitosti zapsané na LV č. 430 pro k.ú. Radostice u Brna, obec Brno, okres Brno-venkov v minimální hodnotě 7,7 mil. Kč; -ze seznamu závazků odvolací soud zjistil, že dlužník v něm uvedl: a) závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001077 ze dne 7.3.2012 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem-jistina ve výši 115.000 Kč s příslušenstvím zajištěný zástavním právem k cenným papírům-akciím společnosti SMART Comp. a.s. a bianco směnkou vystavenou na řad Metropolitního spořitelního družstva. Splatnost závazků ke dni 31.3.2015. Věřitelem je údajně k dnešnímu dni společnost Bascom, a.s.; b) závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001085 ze dne 27.6.2012 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem-jistina ve výši 7.700.000 Kč s příslušenstvím, zajištěný zástavním právem k nemovitostem zapsaným na LV č. 430 a bianco směnkou vystavenou na řad Metropolitního spořitelního družstva. Splatnost závazku je ke dni 1.3.2014 na základě oznámení o zesplatnění insolvenčním správcem. Věřitelem je údajně k dnešnímu dni společnost Bascom, a.s.; c) závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001093 ze dne 25.2.2013 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem-jistina ve výši 33.000.000 Kč s příslušenstvím, zajištěný zástavním právem k cenným papírům-akciím společnosti SMART Comp. a.s. a dále vystavenou bianco směnkou ze dne 25.2.2015. Splatnost závazku nastala ke dni 1.3.2014 na základě zesplatnění insolvenčního správce. Věřitelem je dle přihlášky pohledávky společnost Gomanold, a.s.; c) závazek vůči společnosti M-SOFT, spol. s r.o., IČO: 49434853, z titulu smlouvy o půjčce ze dne 22.10.2010 (bez uvedení výše), zajištěný notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti, jehož splatnost nastala ke dni 31.12.2016; -ze smlouvy o zastavení cenných papírů ze dne 7.3.20112 ve znění dodatku č. 1 ze dne 18.12.2014, odvolací soud zjistil, že předmětem této smlouvy je zřízení zástavního práva k zajištění pohledávky zástavního věřitele dle smlouvy o úvěru č. 500001077 uzavřené dne 7.3.2012 mezi zástavním věřitelem (Metropolitní spořitelní družstvo, IČO: 25571150) a zástavcem ( anonymizovano Tureček, nar. anonymizovano ) jako dlužníkem, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 115.000.000 Kč zástavním věřitelem dlužníkovi s termínem splatnosti nejpozději dne 31.3.2015. Předmětem zástavního práva jsou cenné papíry: 56 ks akcií č. 000001-000056, datum vydání 30.7.2007, společnost SMART Comp. a.s., IČO: 25517767. Akcie jsou vydány v listinné podobě na majitele ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč na jednu akcii. Cenné papíry byly předány zástavnímu věřiteli. Zástavní právo zřízené touto smlouvou zaniká úplným splacením pohledávky včetně příslušenství. Zástavní věřitel vrátí zástavci cenné papíry do 14 dnů po zániku zástavního práva. Přílohou této zástavní smlouvy je 56 ks akcií společnosti SMART Comp. a.s., IČO: 25517767 ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč tím, že se jedná o akcie na jméno anonymizovano Tureček bez doložky nikoliv na řad ; -z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 4198, odvolací soud zjistil, že společnost SMART Comp. a.s., IČO: 25517767 emituje 157 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč. Ze stanov této společnosti účinných od 30.6.2014, které jsou založeny ve Sbírce listin, bylo zjištěno, že základní kapitál je rozdělen na 157 ks kmenových akcií ve formě na jméno vydaných jako listinný cenný papír o jmenovité hodnotě každé akcie 100.000 Kč. Akcie jsou převoditelné smlouvou, rubopisem a předáním. K účinnosti převodu akcie vůči společnosti se vyžaduje písemné oznámení změny osoby akcionáře doručené společnosti a předložení akcie, resp. akcií společnosti, na základě kterých provede společnost bez zbytečného odkladu zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů; -ze znaleckého posudku č. 2336-198/2017 zpracovaného znaleckým ústavem SINCONSULT, s.r.o., IČO: 25663798, ze dne 8.7.20117 odvolací soud zjistil, že znalecký ústav oceňoval 56 ks akcií evidovaných pod č. 1 až 56 z celkového počtu 157 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100.000 Kč každé akcie a tyto akcie ocenil k datu 31.12.2016 na částku ve výši 292.000.000 Kč; -ze znaleckého posudku č. 3102-043/2007 ze dne 30.6.2017 zpracovaného znalkyní Ing. Miloslavou Bartuškovou odvolací soud zjistil, že k datu 31.12.2016 stanovil obvyklou cenu nemovitostí ve vlastnictví dlužníka ve výši 11.197.000 Kč s tím, že na základě požadavku objednatele nejsou v ceně zohledněna omezení vlastnického práva, která jsou zaznamenána na informacích o pozemcích v katastru nemovitostí, který je přílohou 1 tohoto posudku.
K provedeným důkazům dlužník na výslovný dotaz odvolacího soudu do protokolu uvedl, že při sjednání zástavních smluv předal všech 56 ks akcií zástavnímu věřiteli Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, takže v současné době tyto akcie nemá ve své dispozici a advokátka dlužníka učinila nesporným rozhodnutí valné hromady společnosti SMART Comp. a.s. o nevyplacení dividend za rok 2016 svým akcionářům.
Skutkový stav k okamžiku rozhodování soudu prvního stupně byl takový, že dlužník sice zpochybňoval aktivní legitimaci insolvenčního navrhovatele, ale do protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 16.2.2017 uznal pohledávku uplatňovanou insolvenčním navrhovatelem ve výši 199.705.872 Kč, když navíc v předloženém seznamu závazků uvedl, že splatnost závazku ze smlouvy o úvěru č. 500001077 ze dne 7.3.2012 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem je splatný ke dni 31.3.2015 a závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001085 ze dne 27.6.2012 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem je splatný ke dni 1.3.2014 na základě oznámení o zesplatnění insolvenčním správcem, jakož i pohledávku věřitele č. 2 Gomanold, a.s., IĆO: 27931536 ve výši 4.880.184 Kč splatnou 1.3.2014, když navíc v seznamu závazků uvedl, že závazek ze smlouvy o úvěru č. 500001093 ze dne 25.2.2013 uzavřené s Metropolitním spořitelním družstvem se stal splatným ke dni 1.3.2014 na základě zesplatnění insolvenčním správcem. Dále uznal též závazek vůči věřiteli č. 3 M-SOFT, spol. s r.o.,IČO: 49434853, ve výši 11.484.783,50 Kč splatný 31.12.2016, přičemž u tohoto závazku v seznamu závazků opomněl uvést jeho výši a dále uznal závazek vůči nepřihlášenému věřiteli Marku Hájkovi ve výši 1.000.000 Kč splatný 1.2.2014, který v seznamu závazků vůbec neuvedl. Osvědčena tak byla aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele, jakož i existence více věřitelů s peněžitými závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti.
K námitce odvolatele, že mu nebylo doručeno oznámení o zesplatnění úvěrových smluv, takže závazky se staly splatnými až v den uvedený v jednotlivých smlouvách o úvěru, odvolací soud především odkazuje na prohlášení samotného dlužníka v předloženém seznamu závazků, který potvrzuje zesplatnění k datu 1.3.2014 a dále připomíná, že v insolvenčním řízení se pro účely rozhodnutí o úpadku neosvědčuje výše přihlášené pohledávky, ale její existence a splatnost, přičemž pohledávky věřitelů č. 1 a č. 2 se i na základě obsahu úvěrových smluv staly splatnými před rozhodnutím o úpadku. Dále odvolací soud zdůrazňuje, že dlužník v rámci odvolacího řízení již nemůže namítat absenci aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu. I pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že pohledávka insolvenčního navrhovatele není osvědčena, či je osvědčena, avšak není splatná, není to důvodem pro zrušení nebo změnu rozhodnutí o úpadku za předpokladu, že úpadek dlužníka jinak osvědčen v odvolacím řízení byl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010, sp.zn. KSUL 69 INS 2347/2008, 29 NSČR 24/2009, dostupné na www.nsoud.cz). Pokud dlužník zpochybňuje existenci pohledávek věřitelů č. 1 a 2 z důvodu namítané neplatnosti smluv o postoupení pohledávek, zde odvolací soud konstatuje, že je mu z úřední činnosti známo, že tato otázka byla definitivně vyřešena v insolvenčním řízení dlužníka Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19.3.2015 je považována za smlouvu platnou.
Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně o úpadku byly soudu předloženy seznamy vyjmenované v ustanovení § 104 odst. 1 IZ, byť se jednalo o vadný seznam závazků, když v něm chyběla výše závazků vůči věřiteli č. 3 a věřitel anonymizovano anonymizovano v něm uveden vůbec nebyl, ovšem tato vada nezakládá domněnku platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) IZ, ale je to důvodem pro postup soudu podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ. Jinak řečeno, zákonná domněnka platební neschopnosti dlužníka nepředložením seznamů založena nebyla. Naopak založena byla domněnka platební neschopnosti dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) IZ, neboť dlužník neplní vůči shora označeným věřitelům své závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti.
Nejvyšší soud ČR sjednotil rozhodovací praxi soudů v insolvenčních věcech co do posuzování otázky, zda je dlužník ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ v úpadku ve formě platební neschopnosti, např. v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném pod č. 96/2010 Sbírky rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 20.5.2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, dostupné na www.nsoud.cz, a zde vysvětlil, že znak (ne) schopnosti dlužníka plnit peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ), může být již v rovině rozhodných skutečností obsažených v insolvenčním návrhu uplatněn tvrzením, z něhož lze usuzovat na některou z vyvratitelných domněnek obsažených v § 3 odst. 2 IZ. K tomu dodal, že nebyly-li takové domněnky v průběhu insolvenčního řízení dlužníkem vyvráceny, pak osvědčují dlužníkovu neschopnost platit své splatné závazky (znak uvedený v § 3 odst. 1, písm. c/ IZ). V rozhodnutí ze dne 1.3.2012, sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A-62, uveřejněném pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, že dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 IZ, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené. Pro insolvenční řízení je plně uplatnitelná i teze (kterou Nejvyšší soud zformuloval pro konkursní poměry podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2012, sp.zn. 29 Cdo 4462/2011), že věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže uspět s insolvenčním návrhem. V rozhodnutí ze dne 2.12.2010, sen. zn. 29 NSČR 10/2009, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2011, formuloval a odůvodnil závěr, že není-li dlužník schopen využít pohledávky, které má za svými dlužníky, k úhradě svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda dlužník je ve smyslu ust. § 3 odst. 1 a 2 IZ v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k výši těchto pohledávek. V usneseních ze dne 27.10.2011, sen. zn. 29 NSČR 36/2009 a ze dne 30.11.2011, sen. zn. 29 NSČR 23/11, dostupných na www.nsoud.cz. Odkázal na R 80/2011 a dále zdůraznil, že zmíněná teze má zcela zjevně obecnou platnost i ve vazbě na jiný majetek dlužníka, jenž by měl či mohl být využit k uhrazení pohledávek dlužníkových věřitelů. Tento závěr, který Nejvyšší soud zformuloval již v konkursních souvislostech při výkladu § 1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (srov. usnesení ze dne 24.9.2003, sp.zn. 29 Odo 564/2001, uveřejněné pod č. 83/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) se plně prosadí i při zkoumání dlužníkovy platební neschopnosti podle ust. § 3 odst. 1 a 2 IZ. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26.10.2010, sen. zn. 29 NSČR 17/2009, uveřejněném pod č. 51/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek uzavřel, že nevyvrátí-li dlužník v průběhu insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu věřitele některou z vyvratitelných domněnek dlužníkovy platební neschopnosti plynoucí z ust. § 3 odst. 2, písm. b) a d) IZ, je tím ve smyslu § 3 odst. 1, písm. c) IZ osvědčena dlužníkova neschopnost platit své splatné závazky. Případný poukaz dlužníka na soupis majetkové podstaty domněnku jeho platební neschopnosti založenou prostřednictvím ust. § 3 odst. 2, písm. c) a d) IZ nevyvrací.
Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud konstatuje, že dlužník domněnku své platební neschopnosti nevyvrátil, a to ani v rovině vlastního tvrzení, neboť uznal závazky po splatnosti ve výši 267.070.839,50 Kč, přičemž vlastní majetek představující nemovitostí (ať už v hodnotě 5.000.000 Kč, jak uvádí insolvenční správkyně, nebo 11.197.000 Kč, jak je uvedeno v posledním znaleckém posudku) a 56 Ks akcií emitovaných společností SMART Comp. a.s. ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč na jméno anonymizovano Tureček, kterými ovšem dlužník v současné době nedisponuje, neboť jak sám potvrdil, byly tyto akcie předány při podpisu zástavních smluv zástavnímu věřiteli Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, takže těchto akcií není schopen využít úhradě svých závazků, které má za svými dlužníky, když je nemůže opatřit rubopisem a předat kupujícímu. Akcie na jméno se totiž převádí rubopisem s jednoznačnou identifikací nabyvatele (§ 269 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/). Co se týče převodu akcií, uplatní se obecná ustanovení NOZ o převodu cenných papírů (§ 1103 NOZ). O náležitosti rubopisu (indosamentu) se použijí příslušná ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (§ 11 a násl.). S ohledem na rozhodnutí valné hromady společnosti SMART Comp. a.s. ze dne 10.6.2016 nemůže dlužník počítat ani s výplatou dividend za rok 2016, takže disponuje pouze nemovitostmi, jejichž hodnota nepostačuje k úhradě všech splatných závazků těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I., II. jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).
V Olomouci dne 12. července 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu