1 VSOL 430/2012-A-9
KSBR 24 INS 8185/2012 1 VSOL 430/2012-A-9
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Stanislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní Kounice, Bezručova 11, PSČ 664 64, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 24 INS 8185/2012-A-4 ze dne 5.4.2012
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 24 INS 8185/2012-A-4 ze dne 5.4.2012 se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že návrh na povolení oddlužení, který je současně podán jako insolvenční návrh, musí nejprve splňovat náležitosti samotného insolvenčního návrhu, zejména vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek. Tato tvrzení musí být konkrétní a musí být uvedena přímo v insolvenčním návrhu. K listinám připojeným v insolvenčním návrhu nelze přihlédnout s výjimkou řádného seznamu majetku a seznamu závazků připojených k insolvenčnímu návrhu, na které dlužník v návrhu odkázal. Dlužník ve svém návrhu neuvádí konkrétní věřitele, vůči nimž má peněžité závazky. Mnohost závazků dlužníka je sice možno dovodit z bodu 18 formuláře, ze kterého vyplývá, že dlužník má 6 závazků vůči 6 věřitelům, z insolvenčního návrhu ovšem není zřejmé, zda dlužník má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, neboť dlužník ohledně splatnosti svých závazků neuvedl žádné údaje. V insolvenčním návrhu jsou uvedeny pouze nevykonatelné závazky, o jejich splatnosti proto nelze učinit žádný závěr. Dlužník ve svém návrhu rovněž nepopsal okolnosti, z nichž by vyplynula jeho objektivní neschopnost hradit své závazky. Návrh dlužníka je proto vadný a současně brání pokračování v insolvenčním řízení. Soud z tohoto důvodu insolvenční návrh dlužníka odmítl podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona.
Proti tomuto usnesení dlužník podal odvolání. Namítl, že v návrhu uvedl věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Navrhuje proto, aby soud povolil a schválil oddlužení.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.
Podle § 103 odst. 1, věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.
Podle § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal dne 4.4.2012 u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři). V bodě 06 formuláře návrhu (popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek/hrozící úpadek) uvedl, že má asi 6 věřitelů a jeho dlužná částka je 934.833,-Kč, většina závazků je po splatnosti více dnů a jeho situace odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení. V bodě 18 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) označil celkem 6 závazků tak, že označil věřitele a uvedl důvod a výši závazku. K návrhu připojil listiny dokládající jeho úpadek.
U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 88/2010).
Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, když insolvenční návrh dlužníka podle § 128 odst. 1 IZ odmítl. Dlužník ve svém návrhu sice označil více věřitelů, neuvedl však žádné konkrétní údaje o splatnosti závazků vůči těmto věřitelům a o neschopnosti své splatné závazky plnit. Z jeho návrhu tedy není zřejmé, zda jsou splněny znaky úpadku ve smyslu § 3 odst. 1 IZ ve spojení s § 3 odst. 2, písm. a) až c) IZ. Tvrzení dlužníka v návrhu, že většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a že situace zcela odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení jsou zcela nekonkrétní a na jejich základě nelze učinit závěr o úpadku dlužníka. Soud prvního stupně zcela správně uvedl, že postačí, pokud rozhodné skutečnosti budou zřejmé z insolvenčního návrhu ve spojení se seznamy, které je dlužník povinen k návrhu připojit (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009,
29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 26/2011). Dlužník však tyto seznamy (seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců), které by splňovaly náležitosti podle § 104 IZ (včetně prohlášení, že jde o seznamy správné a úplné) nepředložil.
Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.
Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bude usnesení doručeno zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 27.6. 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSBR 24 INS 8185/2012 1 VSOL 430/2012-A-9
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Stanislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní Kounice, Bezručova 11, PSČ 664 64, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 24 INS 8185/2012-A-4 ze dne 5.4.2012
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 24 INS 8185/2012-A-4 ze dne 5.4.2012 se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že návrh na povolení oddlužení, který je současně podán jako insolvenční návrh, musí nejprve splňovat náležitosti samotného insolvenčního návrhu, zejména vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek. Tato tvrzení musí být konkrétní a musí být uvedena přímo v insolvenčním návrhu. K listinám připojeným v insolvenčním návrhu nelze přihlédnout s výjimkou řádného seznamu majetku a seznamu závazků připojených k insolvenčnímu návrhu, na které dlužník v návrhu odkázal. Dlužník ve svém návrhu neuvádí konkrétní věřitele, vůči nimž má peněžité závazky. Mnohost závazků dlužníka je sice možno dovodit z bodu 18 formuláře, ze kterého vyplývá, že dlužník má 6 závazků vůči 6 věřitelům, z insolvenčního návrhu ovšem není zřejmé, zda dlužník má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, neboť dlužník ohledně splatnosti svých závazků neuvedl žádné údaje. V insolvenčním návrhu jsou uvedeny pouze nevykonatelné závazky, o jejich splatnosti proto nelze učinit žádný závěr. Dlužník ve svém návrhu rovněž nepopsal okolnosti, z nichž by vyplynula jeho objektivní neschopnost hradit své závazky. Návrh dlužníka je proto vadný a současně brání pokračování v insolvenčním řízení. Soud z tohoto důvodu insolvenční návrh dlužníka odmítl podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona.
Proti tomuto usnesení dlužník podal odvolání. Namítl, že v návrhu uvedl věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Navrhuje proto, aby soud povolil a schválil oddlužení.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.
Podle § 103 odst. 1, věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.
Podle § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal dne 4.4.2012 u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři). V bodě 06 formuláře návrhu (popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek/hrozící úpadek) uvedl, že má asi 6 věřitelů a jeho dlužná částka je 934.833,-Kč, většina závazků je po splatnosti více dnů a jeho situace odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení. V bodě 18 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) označil celkem 6 závazků tak, že označil věřitele a uvedl důvod a výši závazku. K návrhu připojil listiny dokládající jeho úpadek.
U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 88/2010).
Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, když insolvenční návrh dlužníka podle § 128 odst. 1 IZ odmítl. Dlužník ve svém návrhu sice označil více věřitelů, neuvedl však žádné konkrétní údaje o splatnosti závazků vůči těmto věřitelům a o neschopnosti své splatné závazky plnit. Z jeho návrhu tedy není zřejmé, zda jsou splněny znaky úpadku ve smyslu § 3 odst. 1 IZ ve spojení s § 3 odst. 2, písm. a) až c) IZ. Tvrzení dlužníka v návrhu, že většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a že situace zcela odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení jsou zcela nekonkrétní a na jejich základě nelze učinit závěr o úpadku dlužníka. Soud prvního stupně zcela správně uvedl, že postačí, pokud rozhodné skutečnosti budou zřejmé z insolvenčního návrhu ve spojení se seznamy, které je dlužník povinen k návrhu připojit (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009,
29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 26/2011). Dlužník však tyto seznamy (seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců), které by splňovaly náležitosti podle § 104 IZ (včetně prohlášení, že jde o seznamy správné a úplné) nepředložil.
Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.
Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bude usnesení doručeno zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 27.6. 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu