1 VSOL 310/2023-A-18
č. j. KSBR 59 INS 6901/2023 1 VSOL 310/2023-A-18
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Hejdy a soudkyň JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano bytem Škroupova 5073/1, 586 01 Jihlava o návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovatele: JUDr. Jiří Trojanovský, LL. M., soudní exekutor Exekutorský úřad Frýdek-Místek, identifikační číslo 72064412 sídlem tř. T. G. Masaryka 1108, 738 01 Frýdek-Místek
o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. května 2023 č. j. KSBR 59 INS 6901/2023-A-6
takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. května 2023 č. j. KSBR 59 INS 6901/2023-A-6 se ve výroku I. mění tak, že se nařizuje předběžné opatření, kterým se: 1) soudnímu exekutorovi JUDr. Jiří Trojanovskému, LL. M, Exekutorský úřad Frýdek-Místek, identifikační číslo 72064412, sídlem tř. T. G. Masaryka 1108, 738 01 Frýdek-Místek, umožňuje provést zahájenou exekuci prodejem nemovitých věcí dlužníka, vedenou pod sp. zn. 143 EX 00581/22, a to: a) bytu č. jednotky 5073/7 v budově Jihlava, č. p. 5073, byt. dům, LV 15095, na parcele č. 1901/2, zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na LV 15771 u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Jihlava, pro obec Jihlava, katastrální území Jihlava, b) id. spoluvlastnického podílu ve výši 391/4358 na pozemku parc. č. 1901/2, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 383 m2 a na stavbě Jihlava, č. p. 5073, byt. dům, na pozemku parc. č. 1901/2, zapsaného na LV 15771 u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Jihlava, pro obec Jihlava, katastrální území Jihlava, 2) Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, umožňuje rozhodnout o případném odvolání proti usnesení soudního exekutora JUDr. Jiří Trojanovského, LL. M, Exekutorský úřad Frýdek- Místek, identifikační číslo 72064412, sídlem tř. T. G. Masaryka 1108, 738 01 Frýdek-Místek, ze dne 19. 4.2023 č. j. 143 EX 00581/22-112 o příklepu, s omezením, že výtěžek dosažený zpeněžením bude po dobu trvání insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 59 INS 6901/2023 k dispozici v tomto řízení.
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
Odůvodnění: 1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) zamítl návrh soudního exekutora JUDr. Jiří Trojanovského, LL. M. ze dne 5. 5. 2023 na nařízení předběžného opatření (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč (výrok II.). 2. V odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným insolvenčnímu soudu dne 2. 5. 2023, bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka. Dlužník navrhl, aby insolvenční soud rozhodl o jeho úpadku a povolil řešení úpadku oddlužením. V insolvenčním návrhu označil dva věřitele (Martinu Kovářovou a CFIG Debt a.s.) se splatnými pohledávkami a uvedl, že má příjem z pracovního poměru a vlastní výše uvedené nemovité věci. Podáním ze dne 5. 5. 2023 navrhl soudní exekutor JUDr. Jiří Trojanovský, LL. M., (dále jen navrhovatel ), vydání předběžného opatření podle § 82 insolvenčního zákona, které by mu umožnilo provést již zahájenou exekuci prodejem nemovitých věcí, kterou vede pro oprávněného Mgr. Michala Kosáka (právní nástupce věřitelky Martiny Kovářové) proti dlužníkovi jako povinnému pod sp. zn. 143 EX 00581/22, a Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě by umožnilo rozhodnout o případném odvolání proti usnesení o příklepu soudního exekutora ze dne 19. 4. 2023 č. j. 143 EX 00581/22-112. Navrhovatel v rámci exekuce vydal dražební vyhlášku ze dne 17. 3. 2023 č. j. 143 EX 00581/22-086, kterou na den 19. 4. 2023 nařídil dražbu nemovitých věcí dlužníka. Usnesením ze dne 19. 4. 2023 č. j. 143 EX 00581/22-112 udělil vydražitelům příklep na vydražené nemovitosti za nejvyšší podání 2 102 000 Kč a k jeho zaplacení stanovil lhůtu jednoho měsíce od právní moci příklepu. Má za to, že dlužník insolvenčním návrhem sabotuje exekuční řízení a chce zamezit dokončení prodeje nemovitostí v tomto řízení. Jako důvody zvláštního zřetele hodné podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona uvedl, že insolvenční návrh byl podán až téměř dva týdny po provedení dražby, vydražitelé složili dražební jistotu ve výši 150 000 Kč, která je jim blokována, a mají důvodné očekávání, že vydražené nemovitosti nabydou do vlastnictví. Navržený postup je hospodárný, neboť nebude nutné provést nové zpeněžení nemovitostí a dlužník tímto postupem nebude nijak poškozen, poněvadž navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Návrh neodporuje ani společnému zájmu věřitelů, neboť elektronická dražba patří k nejtransparentnějším způsobům zpeněžení majetku, dražby se zúčastnilo více dražitelů, bylo učiněno 50 podání a nejvyšší dosažené podání ve výši 2 102 000 Kč značně převyšuje nejnižší podání ve výši 1 706 667 Kč. Dojde-li po dokončení zpeněžení a před rozvrhem ke zjištění úpadku dlužníka, bude výtěžek zpeněžení vydán insolvenčnímu správci. Bude-li před rozhodnutím o úpadku v exekučním řízení proveden rozvrh, nedojde ke zhoršení postavení věřitelů, kteří měli možnost přihlásit své pohledávky do exekučního řízení. Oprávněný v exekuci je jediným zajištěným věřitelem dlužníka. 3. Insolvenční soud provedl zjištění z navrhovatelem předložených listin a uzavřel, že pro rozhodnutí o návrhu je rozhodující, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 2. 5. 2023, účinky zahájení nastaly zveřejněním vyhlášky dne 3. 5. 2023 a dražba proběhla dne 19. 4. 2023. Následně byl udělen příklep nejvyššímu podání ve výši 2 102 000 Kč, který vzhledem k zahájení insolvenčního řízení dosud nenabyl právní moci. Nemovitosti byly oceněny částkou 2 560 000 Kč, nejnižší podání činilo 1 706 667 Kč. Předražek nebyl učiněn. Na nemovitostech vázne pouze jedno zástavní právo věřitele Mgr. Michala Kosáka, do exekuce se přihlásili další dva věřitelé, a to společnost ABEWY s. r. o. s pohledávkou ve výši 3 528,95 Kč a soudní exekutorka Mgr. Martina Havlová s pohledávkou ve výši 6 655 Kč. Do insolvenčního řízení dlužníka se dosud nepřihlásili žádní věřitelé. Ve vztahu k naplnění podmínek pro nařízení předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona však insolvenční soud konstatoval,
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová.
že není splněna jedna ze dvou podmínek daná výše uvedeným ustanovením, a to, že předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů. Pokud rozhodnutí o příklepu nabude právní moci a vydražitelé složí příslušnou částku, navrhovatel si ponechá náklady exekuce a zbylý výtěžek zašle po rozhodnutí o úpadku insolvenčnímu správci, který již nebude mít nárok na odměnu z tohoto výtěžku zpeněžení. V dané věci činí odměna navrhovatele nejméně částku 381 513 Kč (15 % z výtěžku + DPH). Do insolvenčního řízení by tak byla vydána maximálně částka 1 720 487 Kč, z níž by byl uspokojen pouze zajištěný věřitel, a to jen zčásti. Pokud by stejného výtěžku zpeněžení bylo dosaženo v insolvenčním řízení, odměna insolvenčního správce by činila částku 129 309 Kč (90 000 Kč + 4 % z částky nad 1 000 0000 Kč), přičemž základ pro výpočet odměny činí výše zajištěné pohledávky. I v případě maximálních nákladů na správu a zpeněžení nemovitostí (4 % a 5 %, což činí 178 445 Kč) by výtěžek zpeněžení byl ponížen maximálně o částku 334 909 Kč (včetně DPH z odměny). V insolvenčním řízení lze navíc očekávat vyšší výtěžek zpeněžení, neboť insolvenční správce nemusí stanovit nejnižší podání ve výši 2/3 ceny určené znalcem. Uzavřel, že navržený postup je výhodný pouze pro navrhovatele, který dokončí dražbu a ponechá si náklady exekuce, zkracuje však uspokojení ostatních věřitelů, včetně zajištěného věřitele, poněvadž v insolvenčním řízení lze očekávat mnohem vyšší uspokojení. Druhou podmínkou se vzhledem k učiněnému závěru nezabýval a návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření zamítl. Navrhovateli uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. 4. Proti výroku I. rozhodnutí podal navrhovatel odvolání. Namítl, že rozhodnutí insolvenčního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zopakoval důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření a zdůraznil, že proti usnesení o příklepu nebylo podáno odvolání. Poukázal na ustálenou judikaturu, podle které až samotný výsledek dražby může odpovědět na otázku, jakou má nemovitost hodnotu, za níž může být obecně prodána. K porovnání nákladů spojených se zpeněžením nemovitostí v exekuci a v insolvenčním řízení, které provedl insolvenční soud, poukázal na § 5 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., v platném znění, a namítl, že základem pro výpočet odměny exekutora není celé nejvyšší podání. Náklady exekutora budou činit celkem částku 322 912,70 Kč (15 % ze základu 1 779 000 Kč + DPH), což je o 12 000 Kč méně, než činí odměna insolvenčního správce. Zajištěný věřitel dal výslovný souhlas s dokončením procesu zpeněžení v exekuci. Vzhledem k výši jeho pohledávky bude z výtěžku zpeněžení uspokojen pouze on. Nezajištění věřitelé mohou být uspokojeni plněním splátkového kalendáře, navíc je znám jen jeden nezajištěný věřitel-společnost ABEWY s. r. o. se splatnou pohledávkou ve výši 3 528,95 Kč. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soudu změnil a nařídil navrhované předběžné opatření s tím, že vzhledem k uplynutí odvolací lhůty proti usnesení o příklepu, aniž bylo odvolání podáno, je umožnění odvolacímu soudu rozhodnout již nadbytečné. 5. Dlužník se k podanému odvolání ani k návrhu na nařízení předběžného opatření nevyjádřil. 6. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení insolvenčního soudu v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c) I. Z.], dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová.
8. Skutková zjištění vyplývají z obsahu insolvenčního spisu popsaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí požaduje odvolací soud za správná a pro stručnost odůvodnění na ně odkazuje. 9. Podle § 82 odst. 2 písm. b) I. Z., předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. 10. Podle § 109 odst. 1 písm. c) věty první I. Z., se zahájením insolvenčního řízení se spojuje účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. 11. Podle § 109 odst. 4 I. Z., účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. 12. Podle § 109 odst. 5 I. Z., nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu. 13. Podle § 75c odst. 4 o. s. ř. (§ 7 I. Z.) platí, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně, tedy v posuzované věci stav ke dni 12. 5. 2023. 14. Nemožnost provést exekuci je jedním z účinků zahájení insolvenčního řízení (§ 109 odst. 1 písm. c/ I. Z.). Ustanovení § 82 I. Z. však dává insolvenčnímu soudu možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem v něm stanoveným omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení. Předběžným opatřením tedy lze vyloučit jak účinky, které dlužníka omezují (generální inhibitorium), tak i ty, které jej mají chránit (zákaz exekuce, kterým je současně sledována i ochrana věřitelů, jejichž pohledávky by v exekuci nemusely být uspokojeny). Soudní praxe se ujednotila na tom, že § 82 odst. 1 písm. b) I. Z. dopadá na situaci vyvolanou šikanozními insolvenčními návrhy podanými věřiteli vůči dlužníkovi, i na případy, kdy dlužník svým obstrukčním jednáním znemožňuje, jak řádný postup v insolvenčním řízení, tak individuální výkon práva jednotlivých věřitelů. 15. Odvolací soud na rozdíl od insolvenčního soudu nemá pochyb o tom, že v posuzované věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření, kterým bude navrhovateli umožněno provést již zahájenou exekuci prodejem nemovitých věcí dlužníka a Krajskému soudu v Brně bude umožněno rozhodnout o případném odvolání proti usnesení soudního exekutora o příklepu. V případě, že toto rozhodnutí (o příklepu) nabude v důsledku nařízeného předběžného opatření právní moci, vydražitelé budou moci zaplatit nejvyšší podání. Bude-li v zahájeném insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku dlužníka, může být výtěžek zpeněžení z exekučního řízení vydán do majetkové podstaty, čímž bude dosaženo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení zajištěného věřitele, aniž by proces zpeněžení dlužníkových nemovitostí musel být v insolvenčním řízení opakován. Zajištěný věřitel s tímto postupem a mírou uspokojení své pohledávky souhlasí. Nezajištění věřitelé (pokud se do insolvenčního řízení přihlásí) mohou být v krátké době v plné výši uspokojeni plněním splátkového kalendáře srážkami z příjmů dlužníka. Dále nelze pominout, že dlužník podal insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení až poté, co proběhla dražba, a soudní exekutor vydal rozhodnutí o příklepu. Z jednání dlužníka lze učinit závěr, že dlužník zneužívá zákonem stanovených účinků zahájení insolvenčního řízení s cílem zamezit zpeněžení nemovitostí v exekuci. 16. Odvolací soud rovněž nepřisvědčuje názoru insolvenčního soudu, že v případě zpeněžování nemovitostí v insolvenčním řízení lze očekávat vyšší výtěžek zpeněžení. Tento závěr je zcela
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová.
hypotetický, neboť nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě, což je transparentní způsob prodeje. Dražby se zúčastnilo více osob a cena z nejnižšího podání postupně vystoupala na konečnou částku. Závěr insolvenčního soudu o nepoměru v odměně exekutora a insolvenčního správce za zpeněžení nemovitostí odvolatel v podaném odvolání vyvrátil. 17. Odvolací soud dále konstatuje, že v posuzované věci je splněna i druhá podmínka daná § 82 odst. 1 písm. b) I. Z., že omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení neodporuje společnému zájmu věřitelů, kterým podle § 2 písm. j) I. Z. je zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené postavení některých věřitelů. Společným zájmem věřitelů je na prvním místě upokojení jejich pohledávek. Zajištěný věřitel, který má vzhledem ke svému zástavnímu právu zvláštní postavení a bude uspokojen z výtěžku zpeněžení zástavy (nemovitostí) s jejich zpeněžením v exekuci souhlasí. Uspokojení nezajištěných věřitelů splátkovým kalendářem nebude tímto postupem nijak dotčeno. 18. Odvolací soud uzavírá, že v přezkoumávané věci jsou splněny předpoklady uvedené v § 82 odst. 2 písm. b) I. Z. pro nařízení předběžného opatření, kterým budou omezeny účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) I. Z. na nařízenou exekuci prodejem nemovitých věcí dlužníka jako povinného, v jehož důsledku bude možné dokončit jejich dražbu. 19. Odvolací soud proto odvoláním napadený výrok I. usnesení insolvenčního soudu podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil (nebyly splněny podmínky pro jeho potvrzení podle § 219 o. s. ř. nebo zrušení podle § 219a o. s. ř.) tak, že nařídil předběžné opatření ve znění uvedeném ve výrokové části tohoto rozhodnutí. S ohledem na to, že rozhodoval podle stavu v době vydání usnesení insolvenčního soudu, předběžné opatření v souladu s návrhem nařídil i vůči Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.].
Olomouc 10. srpna 2023
Mgr. Martin Hejda v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová.
č. j. KSBR 59 INS 6901/2023 1 VSOL 310/2023-A-18
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Hejdy a soudkyň JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano bytem Škroupova 5073/1, 586 01 Jihlava o návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovatele: JUDr. Jiří Trojanovský, LL. M., soudní exekutor Exekutorský úřad Frýdek-Místek, identifikační číslo 72064412 sídlem tř. T. G. Masaryka 1108, 738 01 Frýdek-Místek
o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. května 2023 č. j. KSBR 59 INS 6901/2023-A-6
takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. května 2023 č. j. KSBR 59 INS 6901/2023-A-6 se ve výroku I. mění tak, že se nařizuje předběžné opatření, kterým se: 1) soudnímu exekutorovi JUDr. Jiří Trojanovskému, LL. M, Exekutorský úřad Frýdek-Místek, identifikační číslo 72064412, sídlem tř. T. G. Masaryka 1108, 738 01 Frýdek-Místek, umožňuje provést zahájenou exekuci prodejem nemovitých věcí dlužníka, vedenou pod sp. zn. 143 EX 00581/22, a to: a) bytu č. jednotky 5073/7 v budově Jihlava, č. p. 5073, byt. dům, LV 15095, na parcele č. 1901/2, zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na LV 15771 u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Jihlava, pro obec Jihlava, katastrální území Jihlava, b) id. spoluvlastnického podílu ve výši 391/4358 na pozemku parc. č. 1901/2, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 383 m2 a na stavbě Jihlava, č. p. 5073, byt. dům, na pozemku parc. č. 1901/2, zapsaného na LV 15771 u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Jihlava, pro obec Jihlava, katastrální území Jihlava, 2) Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, umožňuje rozhodnout o případném odvolání proti usnesení soudního exekutora JUDr. Jiří Trojanovského, LL. M, Exekutorský úřad Frýdek- Místek, identifikační číslo 72064412, sídlem tř. T. G. Masaryka 1108, 738 01 Frýdek-Místek, ze dne 19. 4.2023 č. j. 143 EX 00581/22-112 o příklepu, s omezením, že výtěžek dosažený zpeněžením bude po dobu trvání insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 59 INS 6901/2023 k dispozici v tomto řízení.
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
Odůvodnění: 1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) zamítl návrh soudního exekutora JUDr. Jiří Trojanovského, LL. M. ze dne 5. 5. 2023 na nařízení předběžného opatření (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč (výrok II.). 2. V odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným insolvenčnímu soudu dne 2. 5. 2023, bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka. Dlužník navrhl, aby insolvenční soud rozhodl o jeho úpadku a povolil řešení úpadku oddlužením. V insolvenčním návrhu označil dva věřitele (Martinu Kovářovou a CFIG Debt a.s.) se splatnými pohledávkami a uvedl, že má příjem z pracovního poměru a vlastní výše uvedené nemovité věci. Podáním ze dne 5. 5. 2023 navrhl soudní exekutor JUDr. Jiří Trojanovský, LL. M., (dále jen navrhovatel ), vydání předběžného opatření podle § 82 insolvenčního zákona, které by mu umožnilo provést již zahájenou exekuci prodejem nemovitých věcí, kterou vede pro oprávněného Mgr. Michala Kosáka (právní nástupce věřitelky Martiny Kovářové) proti dlužníkovi jako povinnému pod sp. zn. 143 EX 00581/22, a Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě by umožnilo rozhodnout o případném odvolání proti usnesení o příklepu soudního exekutora ze dne 19. 4. 2023 č. j. 143 EX 00581/22-112. Navrhovatel v rámci exekuce vydal dražební vyhlášku ze dne 17. 3. 2023 č. j. 143 EX 00581/22-086, kterou na den 19. 4. 2023 nařídil dražbu nemovitých věcí dlužníka. Usnesením ze dne 19. 4. 2023 č. j. 143 EX 00581/22-112 udělil vydražitelům příklep na vydražené nemovitosti za nejvyšší podání 2 102 000 Kč a k jeho zaplacení stanovil lhůtu jednoho měsíce od právní moci příklepu. Má za to, že dlužník insolvenčním návrhem sabotuje exekuční řízení a chce zamezit dokončení prodeje nemovitostí v tomto řízení. Jako důvody zvláštního zřetele hodné podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona uvedl, že insolvenční návrh byl podán až téměř dva týdny po provedení dražby, vydražitelé složili dražební jistotu ve výši 150 000 Kč, která je jim blokována, a mají důvodné očekávání, že vydražené nemovitosti nabydou do vlastnictví. Navržený postup je hospodárný, neboť nebude nutné provést nové zpeněžení nemovitostí a dlužník tímto postupem nebude nijak poškozen, poněvadž navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Návrh neodporuje ani společnému zájmu věřitelů, neboť elektronická dražba patří k nejtransparentnějším způsobům zpeněžení majetku, dražby se zúčastnilo více dražitelů, bylo učiněno 50 podání a nejvyšší dosažené podání ve výši 2 102 000 Kč značně převyšuje nejnižší podání ve výši 1 706 667 Kč. Dojde-li po dokončení zpeněžení a před rozvrhem ke zjištění úpadku dlužníka, bude výtěžek zpeněžení vydán insolvenčnímu správci. Bude-li před rozhodnutím o úpadku v exekučním řízení proveden rozvrh, nedojde ke zhoršení postavení věřitelů, kteří měli možnost přihlásit své pohledávky do exekučního řízení. Oprávněný v exekuci je jediným zajištěným věřitelem dlužníka. 3. Insolvenční soud provedl zjištění z navrhovatelem předložených listin a uzavřel, že pro rozhodnutí o návrhu je rozhodující, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 2. 5. 2023, účinky zahájení nastaly zveřejněním vyhlášky dne 3. 5. 2023 a dražba proběhla dne 19. 4. 2023. Následně byl udělen příklep nejvyššímu podání ve výši 2 102 000 Kč, který vzhledem k zahájení insolvenčního řízení dosud nenabyl právní moci. Nemovitosti byly oceněny částkou 2 560 000 Kč, nejnižší podání činilo 1 706 667 Kč. Předražek nebyl učiněn. Na nemovitostech vázne pouze jedno zástavní právo věřitele Mgr. Michala Kosáka, do exekuce se přihlásili další dva věřitelé, a to společnost ABEWY s. r. o. s pohledávkou ve výši 3 528,95 Kč a soudní exekutorka Mgr. Martina Havlová s pohledávkou ve výši 6 655 Kč. Do insolvenčního řízení dlužníka se dosud nepřihlásili žádní věřitelé. Ve vztahu k naplnění podmínek pro nařízení předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona však insolvenční soud konstatoval,
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová.
že není splněna jedna ze dvou podmínek daná výše uvedeným ustanovením, a to, že předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů. Pokud rozhodnutí o příklepu nabude právní moci a vydražitelé složí příslušnou částku, navrhovatel si ponechá náklady exekuce a zbylý výtěžek zašle po rozhodnutí o úpadku insolvenčnímu správci, který již nebude mít nárok na odměnu z tohoto výtěžku zpeněžení. V dané věci činí odměna navrhovatele nejméně částku 381 513 Kč (15 % z výtěžku + DPH). Do insolvenčního řízení by tak byla vydána maximálně částka 1 720 487 Kč, z níž by byl uspokojen pouze zajištěný věřitel, a to jen zčásti. Pokud by stejného výtěžku zpeněžení bylo dosaženo v insolvenčním řízení, odměna insolvenčního správce by činila částku 129 309 Kč (90 000 Kč + 4 % z částky nad 1 000 0000 Kč), přičemž základ pro výpočet odměny činí výše zajištěné pohledávky. I v případě maximálních nákladů na správu a zpeněžení nemovitostí (4 % a 5 %, což činí 178 445 Kč) by výtěžek zpeněžení byl ponížen maximálně o částku 334 909 Kč (včetně DPH z odměny). V insolvenčním řízení lze navíc očekávat vyšší výtěžek zpeněžení, neboť insolvenční správce nemusí stanovit nejnižší podání ve výši 2/3 ceny určené znalcem. Uzavřel, že navržený postup je výhodný pouze pro navrhovatele, který dokončí dražbu a ponechá si náklady exekuce, zkracuje však uspokojení ostatních věřitelů, včetně zajištěného věřitele, poněvadž v insolvenčním řízení lze očekávat mnohem vyšší uspokojení. Druhou podmínkou se vzhledem k učiněnému závěru nezabýval a návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření zamítl. Navrhovateli uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. 4. Proti výroku I. rozhodnutí podal navrhovatel odvolání. Namítl, že rozhodnutí insolvenčního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zopakoval důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření a zdůraznil, že proti usnesení o příklepu nebylo podáno odvolání. Poukázal na ustálenou judikaturu, podle které až samotný výsledek dražby může odpovědět na otázku, jakou má nemovitost hodnotu, za níž může být obecně prodána. K porovnání nákladů spojených se zpeněžením nemovitostí v exekuci a v insolvenčním řízení, které provedl insolvenční soud, poukázal na § 5 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., v platném znění, a namítl, že základem pro výpočet odměny exekutora není celé nejvyšší podání. Náklady exekutora budou činit celkem částku 322 912,70 Kč (15 % ze základu 1 779 000 Kč + DPH), což je o 12 000 Kč méně, než činí odměna insolvenčního správce. Zajištěný věřitel dal výslovný souhlas s dokončením procesu zpeněžení v exekuci. Vzhledem k výši jeho pohledávky bude z výtěžku zpeněžení uspokojen pouze on. Nezajištění věřitelé mohou být uspokojeni plněním splátkového kalendáře, navíc je znám jen jeden nezajištěný věřitel-společnost ABEWY s. r. o. se splatnou pohledávkou ve výši 3 528,95 Kč. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soudu změnil a nařídil navrhované předběžné opatření s tím, že vzhledem k uplynutí odvolací lhůty proti usnesení o příklepu, aniž bylo odvolání podáno, je umožnění odvolacímu soudu rozhodnout již nadbytečné. 5. Dlužník se k podanému odvolání ani k návrhu na nařízení předběžného opatření nevyjádřil. 6. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení insolvenčního soudu v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c) I. Z.], dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová.
8. Skutková zjištění vyplývají z obsahu insolvenčního spisu popsaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí požaduje odvolací soud za správná a pro stručnost odůvodnění na ně odkazuje. 9. Podle § 82 odst. 2 písm. b) I. Z., předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. 10. Podle § 109 odst. 1 písm. c) věty první I. Z., se zahájením insolvenčního řízení se spojuje účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. 11. Podle § 109 odst. 4 I. Z., účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. 12. Podle § 109 odst. 5 I. Z., nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu. 13. Podle § 75c odst. 4 o. s. ř. (§ 7 I. Z.) platí, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně, tedy v posuzované věci stav ke dni 12. 5. 2023. 14. Nemožnost provést exekuci je jedním z účinků zahájení insolvenčního řízení (§ 109 odst. 1 písm. c/ I. Z.). Ustanovení § 82 I. Z. však dává insolvenčnímu soudu možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem v něm stanoveným omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení. Předběžným opatřením tedy lze vyloučit jak účinky, které dlužníka omezují (generální inhibitorium), tak i ty, které jej mají chránit (zákaz exekuce, kterým je současně sledována i ochrana věřitelů, jejichž pohledávky by v exekuci nemusely být uspokojeny). Soudní praxe se ujednotila na tom, že § 82 odst. 1 písm. b) I. Z. dopadá na situaci vyvolanou šikanozními insolvenčními návrhy podanými věřiteli vůči dlužníkovi, i na případy, kdy dlužník svým obstrukčním jednáním znemožňuje, jak řádný postup v insolvenčním řízení, tak individuální výkon práva jednotlivých věřitelů. 15. Odvolací soud na rozdíl od insolvenčního soudu nemá pochyb o tom, že v posuzované věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení předběžného opatření, kterým bude navrhovateli umožněno provést již zahájenou exekuci prodejem nemovitých věcí dlužníka a Krajskému soudu v Brně bude umožněno rozhodnout o případném odvolání proti usnesení soudního exekutora o příklepu. V případě, že toto rozhodnutí (o příklepu) nabude v důsledku nařízeného předběžného opatření právní moci, vydražitelé budou moci zaplatit nejvyšší podání. Bude-li v zahájeném insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku dlužníka, může být výtěžek zpeněžení z exekučního řízení vydán do majetkové podstaty, čímž bude dosaženo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení zajištěného věřitele, aniž by proces zpeněžení dlužníkových nemovitostí musel být v insolvenčním řízení opakován. Zajištěný věřitel s tímto postupem a mírou uspokojení své pohledávky souhlasí. Nezajištění věřitelé (pokud se do insolvenčního řízení přihlásí) mohou být v krátké době v plné výši uspokojeni plněním splátkového kalendáře srážkami z příjmů dlužníka. Dále nelze pominout, že dlužník podal insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení až poté, co proběhla dražba, a soudní exekutor vydal rozhodnutí o příklepu. Z jednání dlužníka lze učinit závěr, že dlužník zneužívá zákonem stanovených účinků zahájení insolvenčního řízení s cílem zamezit zpeněžení nemovitostí v exekuci. 16. Odvolací soud rovněž nepřisvědčuje názoru insolvenčního soudu, že v případě zpeněžování nemovitostí v insolvenčním řízení lze očekávat vyšší výtěžek zpeněžení. Tento závěr je zcela
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová.
hypotetický, neboť nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě, což je transparentní způsob prodeje. Dražby se zúčastnilo více osob a cena z nejnižšího podání postupně vystoupala na konečnou částku. Závěr insolvenčního soudu o nepoměru v odměně exekutora a insolvenčního správce za zpeněžení nemovitostí odvolatel v podaném odvolání vyvrátil. 17. Odvolací soud dále konstatuje, že v posuzované věci je splněna i druhá podmínka daná § 82 odst. 1 písm. b) I. Z., že omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení neodporuje společnému zájmu věřitelů, kterým podle § 2 písm. j) I. Z. je zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené postavení některých věřitelů. Společným zájmem věřitelů je na prvním místě upokojení jejich pohledávek. Zajištěný věřitel, který má vzhledem ke svému zástavnímu právu zvláštní postavení a bude uspokojen z výtěžku zpeněžení zástavy (nemovitostí) s jejich zpeněžením v exekuci souhlasí. Uspokojení nezajištěných věřitelů splátkovým kalendářem nebude tímto postupem nijak dotčeno. 18. Odvolací soud uzavírá, že v přezkoumávané věci jsou splněny předpoklady uvedené v § 82 odst. 2 písm. b) I. Z. pro nařízení předběžného opatření, kterým budou omezeny účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) I. Z. na nařízenou exekuci prodejem nemovitých věcí dlužníka jako povinného, v jehož důsledku bude možné dokončit jejich dražbu. 19. Odvolací soud proto odvoláním napadený výrok I. usnesení insolvenčního soudu podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil (nebyly splněny podmínky pro jeho potvrzení podle § 219 o. s. ř. nebo zrušení podle § 219a o. s. ř.) tak, že nařídil předběžné opatření ve znění uvedeném ve výrokové části tohoto rozhodnutí. S ohledem na to, že rozhodoval podle stavu v době vydání usnesení insolvenčního soudu, předběžné opatření v souladu s návrhem nařídil i vůči Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.].
Olomouc 10. srpna 2023
Mgr. Martin Hejda v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Helena Zapletalová.