1 VSOL 110/2012-B-15
KSOS 38 INS 12491/2011 1 VSOL 110/2012-B-15
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Bohumín-Nový Bohumín, Čs. armády 1034, PSČ 735 81, o návrhu dlužnice na změnu rozhodnutí o schválení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.1.2012, č.j. KSOS 38 INS 12491/2011-B-9,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.1.2012, č.j. KSOS 38 INS 12491/2011-B-9 se zrušuje.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl žádost dlužnice ze dne 16.1.2012 o stanovení jiné výše měsíčních splátek s odůvodněním, že k této opožděné žádosti již nelze dle ust. § 398 odst. 4, věta druhá z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) přihlédnout a pro změnu rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dle ust. § 407 odst. 3 IZ není důvod, neboť se podstatně nezměnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek.
Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání a navrhovala, aby její žádosti o snížení splátek bylo vyhověno.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že soud prvního stupně nebyl k projednání a rozhodnutí podání dlužnice ze dne 16.1.2012 funkčně příslušný a řízení nemělo pro nedostatek podmínek řízení proběhnout.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 15.7.2011, doručeným soudu 18.7.201, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. Již v kolonce 07 insolvenčního návrhu v souladu s ust. § 391 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 20.7.2009, žádala insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. Tuto skutečnost soud prvního stupně zřejmě přehlédl a usnesením ze dne 16.12.2011, č.j. KSOS 38 INS 12491/2011-B-5 schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře a insolvenčnímu správci uložil, aby dlužnici vyplatil příjem snížený o srážku ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky (srov. výrok III., bod 1.). Na toto rozhodnutí reagovala dlužnice podáním ze dne 16.1.2012, které označila jako žádost o povolení nižších splátek , ve kterém vyjádřila nesouhlas s výší splátek, které byly určeny v usnesení o schválení oddlužení (tj. s maximální výší splátek dle ust. § 398 odst. 3, věty prvé IZ), a zopakovala žádost o snížení splátek, kterou vyjádřila již v návrhu na povolení oddlužení. Soud prvního stupně o této žádost rozhodl odvoláním napadeným rozhodnutím.
Podle ust. § 391 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 20.7.2009, dlužník, který navrhne oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.
Podle ust. § 394 odst. 4 IZ, dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.
Podle ust. § 406 odst. 4 IZ, rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.
Odvolací soud na rozdíl o soudu prvního stupně posoudil podání dlužnice ze dne 16.1.2012 v souladu s ust. § 41 odst. 2 o.s.ř. podle jeho obsahu a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání proti shora citovanému usnesení o schválení oddlužení, přestože tak nebylo označeno. Insolvenční soud tedy o podání ze dne 16.1.2012 nebyl příslušný rozhodnout, neboť k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutím krajského soudu je dle ust. § 10 odst. 2 o.s.ř. funkčně příslušný vrchní soud (s určitými výjimkami upravenými zejména v ust. § 208, § 210a o.s.ř. a § 95 IZ, kdy o odvolání rozhoduje soud prvního stupně). Z uvedeného vyplývá, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení (§ 103 o.s.ř.).
Pro úplnost odvolací soud dodává, že podání dlužnice ze dne 16.1.2012, které odvolací soud považuje za odvolání, je odvoláním přípustným, neboť insolvenční soud v rozhodnutí nevyhověl žádosti dlužnice o stanovení jiné výše splátek (§ 406 odst. 4, věty třetí IZ). Odvolání je též nutné považovat za včasné, byť bylo podáno po uplynutí obecné patnáctidenní lhůty od doručení rozhodnutí zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ, § 204 odst. 1, věta první o.s.ř.), neboť dlužnice byla nesprávně poučena o tom, že odvolání proti usnesení o schválení oddlužení není přípustné ( byť jejímu návrhu na stanovení nižších splátek nebylo vyhověno), proto jí dle § 204 odst. 2, věty druhé o.s.ř. běžela tříměsíční odvolací lhůta od doručení zvláštním způsobem, tj. ode dne 21.12.2011. Odvolání ze dne 16.1.2012 a doručené soudu 17.1.2012 je tedy podáno před uplynutím tříměsíční lhůty.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 219 odst. 1, písm. a) o.s.ř. zrušil, neboť nemělo být pro nedostatek podmínek řízení vůbec vydáno.
Teprve až toto rozhodnutí odvolacího soudu nabude právní moci, bude možno zabývat se podáním dlužnice ze dne 16.1.2012 jako odvoláním proti shora citovanému usnesení o schválení oddlužení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 13. března 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
KSOS 38 INS 12491/2011 1 VSOL 110/2012-B-15
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Bohumín-Nový Bohumín, Čs. armády 1034, PSČ 735 81, o návrhu dlužnice na změnu rozhodnutí o schválení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.1.2012, č.j. KSOS 38 INS 12491/2011-B-9,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.1.2012, č.j. KSOS 38 INS 12491/2011-B-9 se zrušuje.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl žádost dlužnice ze dne 16.1.2012 o stanovení jiné výše měsíčních splátek s odůvodněním, že k této opožděné žádosti již nelze dle ust. § 398 odst. 4, věta druhá z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) přihlédnout a pro změnu rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dle ust. § 407 odst. 3 IZ není důvod, neboť se podstatně nezměnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek.
Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání a navrhovala, aby její žádosti o snížení splátek bylo vyhověno.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že soud prvního stupně nebyl k projednání a rozhodnutí podání dlužnice ze dne 16.1.2012 funkčně příslušný a řízení nemělo pro nedostatek podmínek řízení proběhnout.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 15.7.2011, doručeným soudu 18.7.201, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. Již v kolonce 07 insolvenčního návrhu v souladu s ust. § 391 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 20.7.2009, žádala insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. Tuto skutečnost soud prvního stupně zřejmě přehlédl a usnesením ze dne 16.12.2011, č.j. KSOS 38 INS 12491/2011-B-5 schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře a insolvenčnímu správci uložil, aby dlužnici vyplatil příjem snížený o srážku ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky (srov. výrok III., bod 1.). Na toto rozhodnutí reagovala dlužnice podáním ze dne 16.1.2012, které označila jako žádost o povolení nižších splátek , ve kterém vyjádřila nesouhlas s výší splátek, které byly určeny v usnesení o schválení oddlužení (tj. s maximální výší splátek dle ust. § 398 odst. 3, věty prvé IZ), a zopakovala žádost o snížení splátek, kterou vyjádřila již v návrhu na povolení oddlužení. Soud prvního stupně o této žádost rozhodl odvoláním napadeným rozhodnutím.
Podle ust. § 391 odst. 2 IZ, ve znění účinném od 20.7.2009, dlužník, který navrhne oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.
Podle ust. § 394 odst. 4 IZ, dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.
Podle ust. § 406 odst. 4 IZ, rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.
Odvolací soud na rozdíl o soudu prvního stupně posoudil podání dlužnice ze dne 16.1.2012 v souladu s ust. § 41 odst. 2 o.s.ř. podle jeho obsahu a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání proti shora citovanému usnesení o schválení oddlužení, přestože tak nebylo označeno. Insolvenční soud tedy o podání ze dne 16.1.2012 nebyl příslušný rozhodnout, neboť k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutím krajského soudu je dle ust. § 10 odst. 2 o.s.ř. funkčně příslušný vrchní soud (s určitými výjimkami upravenými zejména v ust. § 208, § 210a o.s.ř. a § 95 IZ, kdy o odvolání rozhoduje soud prvního stupně). Z uvedeného vyplývá, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení (§ 103 o.s.ř.).
Pro úplnost odvolací soud dodává, že podání dlužnice ze dne 16.1.2012, které odvolací soud považuje za odvolání, je odvoláním přípustným, neboť insolvenční soud v rozhodnutí nevyhověl žádosti dlužnice o stanovení jiné výše splátek (§ 406 odst. 4, věty třetí IZ). Odvolání je též nutné považovat za včasné, byť bylo podáno po uplynutí obecné patnáctidenní lhůty od doručení rozhodnutí zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ, § 204 odst. 1, věta první o.s.ř.), neboť dlužnice byla nesprávně poučena o tom, že odvolání proti usnesení o schválení oddlužení není přípustné ( byť jejímu návrhu na stanovení nižších splátek nebylo vyhověno), proto jí dle § 204 odst. 2, věty druhé o.s.ř. běžela tříměsíční odvolací lhůta od doručení zvláštním způsobem, tj. ode dne 21.12.2011. Odvolání ze dne 16.1.2012 a doručené soudu 17.1.2012 je tedy podáno před uplynutím tříměsíční lhůty.
S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 219 odst. 1, písm. a) o.s.ř. zrušil, neboť nemělo být pro nedostatek podmínek řízení vůbec vydáno.
Teprve až toto rozhodnutí odvolacího soudu nabude právní moci, bude možno zabývat se podáním dlužnice ze dne 16.1.2012 jako odvoláním proti shora citovanému usnesení o schválení oddlužení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 13. března 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu