19 ICm 2521/2018
č. j. 19 ICm 2521/2018-114 sp. zn. ins. řízení: KSOL 16 INS 5908/2018
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Šulákem v právní věci
žalobkyně : JUDr. Lenky Vidovičové, LL.M, Zámečnická 497/3a, 779 00, Olomouc, insolvenční správkyně dlužnice Zdeňky Šoustalové, Horní náměstí 409/26, 779 00, Olomouc, proti žalovanému: Balbec Invest III S.á r.l., 5, Place de la Gare, L-1616 Lucemburské velkovévodství,
o určení pravosti a výše pohledávek,
takto:
I. Určuje se, že nezajištěná pohledávka č. 1 uplatněná žalovanou přihláškou P12 v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, sp. zn. KSOL 16 INS 5908/2018 vůči dlužnici Zdeňce Šoustalové není ve výši 21 630,60 Kč po právu. II. Určuje se, že nezajištěná pohledávka č. 2 uplatněná žalovanou přihláškou P12 v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, sp. zn. KSOL 16 INS 5908/2018 vůči dlužnici Zdeňce Šoustalové není ve výši 17 811 Kč po právu. 3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 9. 2018 se žalobkyně domáhala určení, že pravomocné a nevykonatelné pohledávky věřitele P12 č. 1 a č. 2 nejsou po právu v částkách 21 630,60 Kč a 17 811 Kč. Obě výše uvedené pohledávky přihlásila do insolvenčního řízení dlužnice původní žalovaná JET Money s.r.o. na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřeje Šmída Ph.D. ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. 2443/2016, který nabyl právní moci dne 12. 6. 2017 (dále jen rozhodčí nález). Při přezkumu pohledávek konaném dne 29. 6. 2018 popřeli insolvenční správkyně i dlužnice přihlášku uplatněné vykonatelné pohledávky, a to pohledávku č. 1 do výše 21 630,60 Kč a pohledávku č. 2 co do pravosti i výše. Původní žalovaná byla upozorněna na skutečnost, že pohledávky byly popřeny a v rámci předcházení sporů ji žalobkyně vyzvala ke zpětvzetí popřených pohledávek, což původní žalovaná neučinila. 2. Gros podané žaloby jsou nové skutkové námitky proti pohledávkám, uvedené v článku IV. žaloby, a to nesplnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost věřitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 sbírky o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ ) a porušení povinnosti věřitele podle § 15 ZSÚ při předčasném splácení úvěru. Tyto nové skutkové námitky jsou žalobě rozvedeny v článcích V. a VI. 3. Stran námitky porušení povinnosti odborné péče dle ZSÚ (článek V. žaloby) žalobkyně namítá, že rozhodce se v řízení vůbec nezabýval otázkou, zda žalovaná splnila své zákonné povinnosti vycházející z § 9 ZSÚ tedy zda s odbornou péčí posoudila schopnost dlužnice spotřebitelský úvěr splácet. V prověření plnění této povinnosti netvrdila žalovaná žádná skutková tvrzení, ani jej nijak nedokládala. Žalobkyně si k přihlášce pohledávky vyžádala od žalované doklady z předsmluvní fáze při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru listiny Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů zjistila, že v prohlášení dlužnice jsou uvedeny nesprávné a zavádějící informace o stavu jejích výdajů, zejména pak zamlčení dalších závazků dlužnice, včetně těch ve výkonu rozhodnutí, které se věřitel nenamáhal jakkoliv ověřit, když jedinými vyžádanými doklady byly průkaz totožnosti a pracovní smlouva dlužnice. Žalobkyně je přesvědčena, že při vynaložení odborné péče by žalovaná nutně musela minimálně zjistit, že v době uzavírání smlouvy ( 20. 7. 2014) byly proti dlužnici vedeny již exekuce, a to ve 4 případech, sp. zn. 49 EXE 4203/2010, 51 EXE 7514/2012, 48 EXE 5702/2013 a 51 EXE 3743/2014 (v podrobnostech viz článek V. podané žaloby). Součástí odborné péče dle názoru žalobkyně je rovněž obezřetnost, která vede poskytovatele úvěru k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložení z výpisu účtu žadatele apod., přičemž musí jít o ověřené a spolehlivé informace (viz též rozhodnutí NSS ČR sp. zn. 1As30/2015-39). Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele dle ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužování domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Primárně chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před nezodpovědným poskytnutím úvěru, který by vedl k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak i společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice evropského parlamentu a rady 2018/48/ ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady 87/102/ES. 4. Žalobkyně má tak z výše uvedených důvodů za to, že žalovaná při sjednání spotřebitelského úvěru s dlužnicí nejednala s odbornou péčí, kdy se bez dalšího ověření a zcela účelově spoléhala pouze na údaje tvrzené dlužnicí, a proto se žalobkyně dovolává sankce za porušení
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
této povinnosti stanovené v zákoně o spotřebitelském úvěru, kterou je absolutní neplatnost uzavřené spotřebitelské smlouvy. V důsledku neplatnosti smlouvy tedy jde na straně dlužnice o povinnost vrácení plnění z bezdůvodného obohacení, které se jí dostalo v hotovosti dne 27. 3. 2014 ve výši 20 000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 ve výši 20 000 Kč a na základě, které dlužnice uhradila splátkami částku 15 900 Kč, což je patrné ze zprávy klienta z 19. 6. 2018. Dlužnice je tedy zavázána vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 4 100 Kč spolu s úrokem z prodlení 28. 3. 2014 až do dne předcházejícího úpadku tj. 5 760,40 Kč, zbývající část přihlášené pohledávky tedy 21 630,60 Kč není po právu, a proto byla žalobkyní i dlužnicí popřena. V důsledku neplatnosti smlouvy dlužnici dále vůbec nevznikla povinnost k úhradě sjednané smluvní pokuty k přihlášené jako pohledávka č. 2, když tyto nebyly stranami platně sjednány, a proto byla celá pohledávka č. 2 co do pravosti 17 811 Kč popřena. 5. Dále žalobkyně v žalobě namítá porušení povinnosti při předčasném splácení (článek VI. žaloby), kdy dlužnice uhradila předčasně část úvěru ve výši 10 000 Kč, což odpovídá rovné polovině půjčené částky, a úhrady proběhly ve dnech 20. 4. 2014 ve výši 2 600 Kč a 23. 4. 2014 ve výši 7 400 Kč. K tomuto předčasnému splacení došlo v době o 2 dny kratší než 1 rok od skončení sjednaného splácení úvěru, tedy výše případné náhrady nesměla přesáhnout 50 Kč (0,5 % z předčasně splácené části). Dlužnici se tedy mělo dostat slevy na úrocích v poměrné výši 1/2, tj. 2000 Kč a slevy na úplatě za úvěr ve výši 4 900 Kč (opět v poměrné části 1/2) celkem sleva 6 900 Kč. Žalovaná nejenže žádnou slevu neposkytla, ale při následném zesplatnění úvěru pro porušení následných povinností dlužnice, ji započetla celé dlužné plnění a z něj opět bez prominutí jakékoliv slevy, i smluvní pokutu. Přihlašovaná pohledávka č. 1 tedy měla být v celkové výši 19 208,90 Kč, ačkoliv měl rozhodce v rozhodčím řízení k dispozici zprávu klienta z 25. 5. 2016 s uvedením přehledu úhrad dlužnice, provedl z něj pouze důkaz o tvrzení o prodlení dlužnice a dále již neučinil žádná další skutková zjištění, proto výše uvedená nová skutková okolnost je žalobkyní považován za přípustnou námitku předčasného splácení části spotřebitelského úvěru, kterou je možné přehledem úhrad v řízení prokázat. 6. V článku VII. žaloby žalobkyně namítá neplatnost rozhodčí smlouvy z důvodu materiální (ekonomické) závislosti rozhodce a jeho rozhodování na žalovaném s tvrzením, že je možné vnímat takovou rozhodčí smlouvu jako zakázané ujednání, které spotřebiteli nepřiměřeně brání k přístupu k ústavně zaručené soudní ochraně jeho práv a povinností (srovnej nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 2164/10). 7. V článku VIII. žaloby žalobkyně rovněž namítá nesprávné právní hodnocení a to za situace, kdyby pohledávky žalované bylo možné považovat v řízení za nevykonatelné, lze považovat výše uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou neboť podmínky spotřebitelského úvěru nesplní požadavek přiměřeného a poctivého zacházení ve vztahu ke spotřebiteli, když smlouva obsahuje velmi vysoké celkové náklady spotřebitelského úvěru (RPSN je ve výši 169,9% uzavřeno s nepřiměřeně vysokým poplatkem za poskytnutí úvěru přesahující dokonce cenu úvěru vyjádřenou úrokem (úročení je 20%) vzhledem k tomu, že takto splánovaný poplatek neslouží ke krytí nějakých konkrétních služeb poskytovatele úvěru, ale jak smlouva uvádí ve spolu s úrokem cenu úvěru je provedené rozdělení na úrok a poplatek jen účelovým rozdělením sloužícím k tomu, aby poskytovatel dostal opticky pro dlužníka přijatelné úrokové míry (20% ročně). Ačkoliv ve skutečnosti sjednaná cena úvěru je mnohonásobně vyšší. Ke stanovení vysokého úročení (nákladovosti spotřebitelského úvěru se již vyslovil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 21Cdo 1484/2004 tak, že úroková míra úročení podstatně přesahující v té době obvyklou míru úročení s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytnutí úvěru a půjček, v rozporu s dobrými mravy a tedy absolutně neplatná. Tato neplatnost by pak dopadala i na ujednání o smluvní pokutě. Zde žalobkyně namítá,
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká vzhledem v kombinaci s konstrukcí, že k dlužné částce přirůstají všechny nesplacené náklady spotřebitelského úvěru, které jsou také sami o sobě nepřiměřené (odpovídající úročení úvěru 103,376 % ročně) a z takto neúměrně navýšené částky se navíc uplatňuje prodlení s vysokou sazbou 0,2 % denně, odpovídající 73 % ročně. U jednání o smluvní pokutě tak zakládá ve vztahu dlužnici jako spotřebitelce neznačnou nerovnost a je tedy samo o sobě neplatné v rozporu s dobrými mravy. 8. Původní žalovaný JET Money s.r.o. se vyjádřil k podané žalobě podáním ze dne 4. 10. 2018 (č. l. 20) v němž navrhl zamítnutí žaloby, když uvádí, že přihlášené pohledávky jsou vykonatelné a v žalobě žalobkyně uvádí jako důvod popření vykonatelné pohledávky podle ustanovení §199 odst. 2 I. Z. tzv. jiné právní posouzení věci, což dle výše uvedeného ustanovení není možné, vykonatelnost rozhodčího nálezu je doložena vydaným rozhodčím nálezem JUDr. Ondřeje Šmída, Ph.D. ze dne 2. 5. 2017, rozhodčí nález je dostatečně odůvodněn, smlouva o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 má veškeré podstatné náležitosti podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a splňují podmínky specifikované v zákoníku č. 145/2010 a v této věci není ani částečně použitelný zákon č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru přičemž žalovaný na rozdíl od žalobkyně, je toho názoru, že rozhodčí nálezné neobsahuje žádné vady, proto také na jeho základě již byla vedena exekuce. 9. Žaloba byla u soudu včasně podána. 10. V projednávané věci byl vydán dne 16. 1. 2020 rozsudek č. j.-65, když v té době byla žalobkyní b) dlužnice Zdeňka Šoustalová. Podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j., 12 VSOL 432/2020-94 ze dne 21. 1. 2021, kde se uvádí v bodu 9. odůvodnění, že rozsudek insolvenčního soudu je vůči žalobkyni b) Zdeňce Šoustalové pravomocný. Z těchto důvodů již žalobkyně b) Zdeňka Šoustalová již není účastnící řízení v projednávaném incidenčním sporu. 11. Na straně žalovaného došlo rovněž ke změnám, kdy namísto původně přihlášeného věřitele, žalovaného JET Money s.r.o. vstoupila do řízení společnost FINMANAG CONSULTING Kft, Maďarská republika, a to dle usnesení zdejšího soudu č. j. KSOL 16 INS 5908/2018-P12-6 z 19. 11. 2018, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky založené ve správním deníku 3742/18. Tento nový věřitel FINMANAG CONSULTING Kft. Maďarská republika svou pohledávku postoupil žalovanému Balbec Invest III S.á r.l., Place de la Gare 5, L-1616 Luxemburské velkovévodství, na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která je zapsaná ve správním deníku SPR 3972/18 u Krajského soudu v Ostravě dle usnesení zdejšího soudu č. j. KSOL 16 INS 5908/2018- P12-8 ze dne 6. 12. 2018. K právnímu nástupnictví žalovaného dochází bez dalšího rozhodování podle § 107 o.s.ř. V případě insolvenčního zákona jde o samostatnou právní úpravu, která má přednost před obecnou úpravou uvedenou v občanském soudním řádu (§ 7 I. Z.), nový věřitel se tak stává účastníkem celého insolvenčního řízení tedy i incidenčního sporu na základě ustanovení § 19 odst. 1 I. Z. bez dalšího rozhodování soudu. Původní smlouva o úvěru byla uzavřena podle českého právního řádu mezi českými smluvními stranami. Samotné uzavření smluv o postoupení pohledávek, nemají žádný vliv na volbu práva, jimž se má řídit tento spor či volbu sudiště, když jde pouze o změnu v osobě věřitele. Postoupení pohledávky nemá žádný právní účinek ohledně změny rozhodného práva, jímž se řídí závazkový vztah dlužníka a věřitele už proto, že dlužník není smluvní stranou smlouvy o postoupení pohledávky a bez jeho projevu vůle není možné žádné ustanovení smlouvy o úvěru změnit. Takovou změnu práva nestanovuje ani žádný právní předpis vnitrostátního, práva EU či mezinárodního práva soukromého, ani bilaterální či multilaterální smlouvy. V souvislosti s postoupením pohledávky se rovněž připomíná, že postupitel je povinen přijmout stav věci v době postoupení pohledávky.
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
12. Z usnesení o úpadku č. j. KSOL 16 INS 5908/2018-A6 z 19 4. 2018 soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužnice Zdeňky Šoustalové, byla ustanovena insolvenční správkyně JUDr. Lenka Vidovičová a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Toto usnesení je pravomocné. 13. Z přihláškového spisu P12, z přihlášky pohledávky insolvenční soud zjistil, že původní věřitel P12 JET Money s.r.o. přihlásil do insolvenčního řízení (i po částečném zpětvzetí přihlášené pohledávky z 11. 6. 2018) pohledávku č. 1 ve výši 27 391 Kč jakožto vykonatelnou, nezajištěnou ze smlouvy o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014, přičemž vykonatelnost je zde dle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřeje Šmída, Ph. D. ze dne 2. 5. 2017 sp. zn. 2443/2016 právní moci dne 12. 6. 2017, dále pohledávku č. 2 ve výši 17 811 Kč ( před částečným zpětvzetí viz výše) na základě výše uvedené smlouvy o úvěru jakožto pohledávku vykonatelnou na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřej Šmída, Ph. D.-viz předchozí rozhodčí nález. 14. Ze seznamu přihlášených pohledávek věřitele JET Money s.r.o. č. přihlášky 12, číslo věřitele 9 soud zjistil, že přihlásil dvě pohledávky první ve výši 27 391 Kč, kdy splatná je ve výši 27 391 Kč a vykonatelná ve výši 17 900 Kč ke dni 16. 6. 2017 a insolvenční správkyně i dlužnice ji popřeli co do výše 21 630,60 Kč a to 13 800 Kč na jistině a 7 630,60 Kč na příslušenství a uznává pouze částku 5 760,40 Kč (4 100 Kč na jistině a 1 660,40 Kč na příslušenství), původní popření přihlášené pohledávky jsou uvedeny v žalobě (v článcích IV až VIII. žaloby-viz výše) dílčí pohledávka č. 2 je přihlášena v celkové výši 17 811 Kč a v této výši i vykonatelná dle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřeje Šmída, Ph. D. z 2. 5. 2017 a je popřena insolvenční správkyní i dlužnicí v celém rozsahu a to z důvodu uvedených v článcích IV.-VIII. žaloby-viz výše. 15. Z předžalobní výzvy insolvenční žalobkyně adresované původnímu věřiteli JET Money s.r.o. ze dne 9. 8. 2018 insolvenční správkyně informovala tohoto přihlášeného věřitele o popření přihlášených pohledávek č. 1 i č. 2. a vyzvala jej, aby nejpozději do 20. 8. 2018 vzal své přihlášené pohledávky v rozsahu popření zpět, jinak se případným nepříznivým následkům podané incidenční žaloby nevyhne. Tato výzva byla doručena původnímu věřiteli JET Money s.r.o. dne 14. 8. 2018. 16. Z žádosti o poskytnutí úvěru, podklady pro poskytnutí bonity klienta/klientů ze dne 27. 3. 2014 soud zjistil, že úvěrující JET Money s.r.o. byl požádán dlužníkem o úvěru ve výši 20 000 Kč s požadovanou dobou splácení 13 měsíců a termínem úhrady 20. dnem v měsíci, když dlužnice poskytla o sobě informace, že má typ bydlení-nájemní smlouva adresu bydliště: Horní náměstí 409/26 , Olomouc, zaměstnání má na dobu neurčitou zaměstnavatel je Harmond Group s.r.o., Tererovo náměstí, Olomouc, pracuje jako provozní s průměrným čistým měsíčním příjmem 19 000 Kč, průměrnými měsíčními výdaji 10 000 Kč, jednou vyživovanou osobou, s průměrnými měsíčními výdaji celé domácnosti 10 000 Kč a průměrnými příjmy celé domácnosti 19 000 Kč. Dále soud zjistil, že dlužnice neuvažovala o insolvenci a úvěrující zkontroloval pouze občanský průkaz a pracovní smlouvu, ačkoliv dle úvěrujícím vystaveného formuláře měl kontrolovat i jiné hodnoty, např. příjem dlužníka či SIPO za poslední 3 měsíce. 17. Ze smlouvy o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 uzavřené mezi věřitelem JET Money s.r.o. a dlužnicí Zdeňkou Šoustalovou , soud zjistil, že předmětem smlouvy je bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč na dobu 13 měsíců (článek I. 1 smlouvy) dle níž se dlužnice zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 20 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 13 800 Kč tedy celkovou dlužnou částku splatnou spotřebitelem ve výši 33 800 Kč a to v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč (článek II. 1,2 smlouvy), dle článku III. činí RPSN při splatnosti úvěru na 13 měsíců 187, 6 % (v případě nulového administrativního poplatku 169,6 %).
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
18. Z předpisů splátek platného od 1. 1. 2014 pro smlouvu o úvěru č. 62014-1382 uzavřenou dne 27. 3. 2014 s dlužnicí Zdeňkou Šoustalovou bylo zjištěno, že výše jistiny ve výši 20 000 Kč je rozpočítána do 13 měsíčních splátek vždy se splatností 30. den od uzavření smlouvy a následnou splátku 30. dne od předcházející splátky s měsíční částkou ve výši 2 600 Kč s tím, že úrok činí prvních 5 měsíců částku 800 Kč a úplata prvních 5 měsíců 1 800 Kč a šestý měsíc činí úplata 800 Kč, přičemž tento měsíc se začíná splácet jistina ve výši 1 800 Kč, a následující splátky od 7. měsíce jsou na jistinu, již v celé částce 2 600 až do 13. splátky. 19. Ze zprávy klienta ze dne 19. 6. 2018 soud zjistil, že dlužnice provedla úhrady dluhu ve dnech 20. 4. 2014 ve výši 2 600 Kč a 23. 4. 2014 ve výši 7 400 Kč, přičemž poslední vybranou částkou v 7. splátce byla částka 300 Kč, zůstatek dluhu činí 17 900 Kč. 20. Z rozhodčí smlouvy uzavřené dne 27. 3. 2014 ke smlouvě o úvěru č. 62014-1382 mezi věřitelem JET Money, s. r. o. dlužnicí Zdeňkou Šoustalovou soud zjistil, že si smluvní strany výslovně dohodly, že veškeré spory, které v budoucnu vznikly z výše uvedené úvěrové smlouvy, i spory, které vzniknou v souvislosti s touto úvěrovou smlouvou včetně její platnosti výkladu realizaci či ukončení, práv z tohoto právního vztahu přímo vznikajících či dalších otázek, budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudu, jak to umožňuje zákon č. 216/1994 sbírky (článek I smlouvy). Dále se strany rozhodčí smlouvy dohodly, že spor bude projednávat a rozhodovat jeden rozhodce, kterým strany určují JUDr. Ondřeje Šmída, Ph.D. a pro případ, že se vzdá funkce rozhodce nebo nemůže činnost rozhodce vykonávat, byl určen náhradní jediný rozhodce Mgr. Jiří Šubrt, a další náhradní rozhodce JUDr. Veronika Fryšáková Šimánková (článek II rozhodčí smlouvy) s tím, že v článku III. smluvní strany dohodly pravidla rozhodčího řízení. 21. Z rozhodčího nálezu sp. zn. 2443/2016 ze dne 2. 5. 2017, který nabyl právní moci dne 12. 6. 2017 rozhodce JUDr. Ondřej Šmída, Ph. D. ve věci žalobce JET Money s.r.o. zastoupené Mgr. Jiří Kňávou, advokátem se sídlem v Olomouci Sokolská 536/22 proti žalované Zdeňce Šoustalové, která je dlužnicí v tomto insolvenčním řízení, v řízení o zaplacení 17 900 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou rozhodl tak, že žalovaná byla povinna zaplatit žalobci jistinu ve výši 17 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z dlužné jistiny od 19. 4. 2016 k zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu (výrok I.), dále byla povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 17 811 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu (výr. II.) a rovněž byla povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 4 225 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu (výr. III.). 22. Z odůvodnění rozhodčího nálezu poté plyne, že rozhodce měl k dispozici originál smlouvy o úvěru ze dne 27. 3. 2014, rozhodčí smlouvu z téhož dne, předpis splátek ke smlouvě o úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru z 13. 4. 2016 a předžalobní upomínky ze dne 13. 4. 2016 spolu s podacím archem pošty, dále zprávy klienta ze dne 20. 5. 2016 originál plné moci advokáta a jejich kopie žádosti o založení do spisu. Rozhodce tedy neměl jako podklad pro rozhodnutí sporu k dispozici listinu tvrzenou žalobkyní- Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů . Rozhodce konstatoval, že smlouva o úvěru má veškeré podstatné náležitosti podle § 2395 občanského zákoníku a splní i podmínky specifikované v zákoně č. 145/2010 sbírky o spotřebitelském úvěru, s tím, že v této věci není ani částečně použitelný zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který s účinností od 1. 1. 2016 derogoval, zákon č. 145/2010 Sb., a to proto, že dle § 175 ve spojení s § 164 zákona č. 257/2016 Sb. se řízení zahájená před účinností zákona dokončí a obsah spotřebitelských smluv uzavřených před dnem účinnosti tohoto zákona posoudí podle dosavadních právních předpisů (není-li dále stanoveno jinak). Rozhodce dále konstatoval, že dlužnice na svůj závazek celkem uhradila pouze částku 15 900 Kč, s tím že dle § 1931 občanského zákoníku a článku IV bod 3 smlouvy o úvěru jí byl 18. 4. 2016 úvěr
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
zesplatněn a je proto od 19. 4. 2016 v prodlení s vrácením částky 17 900 Kč, a proto je povinna zaplatit žalobci také úroky z prodlení z této částky a sjednanou smluvní pokutu. Také v případě sjednané smluvní pokuty dle § 168 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, se tento zákon nepoužije. 23. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 24. Po skutkové stránce má soud za prokázáno, že původní věřitel JET Money s.r.o. (jenž svou pohledávku postoupil společnosti FINMANAG CONSULTING Kft, Maďarská republika a tato společnost vstoupila do insolvenčního řízení podle § 18 odst. 1 I. Z., a která opět postoupením pohledávky tuto postoupila na současného žalovaného jenž opět dle ustanovení § 18 odst. 1 I. Z. vstoupil do insolvenčního řízení a tedy i do tohoto incidenčního sporu), přihlásil přihláškou pohledávky P12, sestávající z 2 nezajištěných a vykonatelných pohledávek, č. 1 ve výši 27 391 Kč jenž byla insolvenční správkyní a dlužnicí popřena na přezkumném jednání co do výše 21 630,60 Kč (z toho 13 800 Kč na jistině a 7 630,60 Kč na příslušenství), a pohledávku č. 2 ve výši 17 811 Kč, jenž byla popřena co do pravosti v celém rozsahu jak insolvenční správkyní tak i dlužnicí. Vykonatelnost obou pohledávek je odvíjena od rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřeje Šmída, Ph.D ze dne 2. 5. 2017 sp. zn. 2443/2016 , který je pravomocný od 12. 6. 2017. Právním důvodem vzniku pohledávek je rovněž smlouva o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 uzavřená mezi původním žalovaným JET Money s.r.o. a žalovanou Zdeňkou Šoustalovou, kterou byl ji poskytnut bezúčelově hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč na 13 měsíců s celkovou dlužnou částkou ve výši 33 800 Kč a splátkách po 2 600 Kč. Insolvenční soud má rovněž za prokázáno, že dlužnice uhradila na splátky úvěru dle uvedené smlouvy částku celkem 15 900 Kč (viz zpráva klienta ze dne 19. 6. 2018). 25. Po skutkové stránce je rovněž prokázáno, že rozhodčí smlouva ze dne 27. 3. 2014 uzavřená mezi původním žalovaným JET Money s.r.o. jakožto věřitelem a dlužnicí výše k uvedené smlouvě o úvěru je platná, protože je dostatečně transparentní, je určen konkrétní rozhodce k projednání rozhodčího sporu, tím byl určen JUDr. Ondřej Šmída, Ph.D. a byli i určeni dva případní náhradní rozhodci Mgr. Jiří Šubrt a JUDr. Veronika Fryšáková Šimánková, rovněž byli konkrétně určeny pravidla rozhodčího řízení. Insolvenční soud má rovněž za prokázáno, že žalobkyně prokázala svá tvrzení uvedená v článcích IV., V. žaloby o tom, že rozhodce JUDr. Ondřej Šmída, Ph.D. neměl jako jeden z podkladů pro vydání rozhodčího nálezu (sp. zn. 2443/2016 ze dne 2. 5. 2017, který je vykonatelný od 12. 6. 2017) dle nějž jsou přihlášené a popřené pohledávky č. 1 a č. 2 vykonatelné, neměl k dispozici částku předsmluvní dokumentace před uzavřením výše uvedené smlouvy o úvěru a to Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů z 27. 3. 2014, což plyne z obsahu odůvodnění rozhodčího nálezu, kde rozhodce taxativně vypočítává listiny, které měl k dispozici od žalobce, a v nichž uvedená listina schází. Tato listina je zásadní pro posouzení platnosti či neplatnosti výše uvedené smlouvy o úvěru, kterou uzavřela dlužnice s původním žalovaným. Jestliže dlužnice v této žádosti, zejména v informacích o sobě samé, uvedla, že má čistý měsíční příjem 19 000 Kč, žije v nájemním bytě, má jednu vyživovací povinnost, potom úvěrující nemohl ze zkontrolovaných dokumentů, kterými byl pouze občanský průkaz a pracovní smlouva, vytvořit si jednoduchý
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
rodinný rozpočet dlužnice odečtením měsíčních výdajů od příjmů, tedy zjistit zadli a v jaké výši jí zbývají volné finanční prostředky, a zda-li je schopna úvěr ve výši 20 000 Kč, o který žádala, splácet. Podle názoru insolvenčního soudu není možné závěr o své úvěruschopnosti učinit, není-li zřejmé jaká je výše výživného, zda-li má dlužnici vyživovanou osobu v péči a je příjemcem výživného a v jaké výši, či zda toto výživné je hrazeno (případně z jakých jiných částek se tak děje), anebo naopak, je sama povinna vyživovací povinnost plnit k rukám druhého oprávněného, a zda tak skutečně činí. Stran průměrného čistého měsíčního příjmu dlužnice úvěrující (právní předchůdce žalovaného) tyto výplatní pásky za poslední 3 měsíce vůbec nezkontroloval, ačkoliv má tuto možnost přímo předtištěnu ve své žádosti o poskytnutí úvěru. Stejně tak úvěrující nekontroloval ani výpis z účtu dlužnice či SIPO, popřípadě pravdivost jejího tvrzení stran výše nájemného dle nájemní smlouvy. Je tak zřejmé, že úvěrující, tedy právní předchůdce žalovaného, svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informacích získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné nahlédnutím do databáze umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nesplnil, a i přesto uzavřel s dlužnicí smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 20 000 Kč. Podle názoru insolvenčního soudu, jestliže by rozhodce JUDr. Ondřej Šmíd, Ph. D. měl k dispozici tuto listinu, tedy Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů z 27. 3. 2014 při svém rozhodování ve sporu o zaplacení částky 17 900 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve věci sp. zn. 2443/2016, musel by dojít ke skutkovým zjištěním, že úvěrující tedy JET Money s.r.o. nezjistil dostatečné informace od spotřebitele, protože nepostupoval s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Rozhodce by tedy dospěl k závěru, že právě pro rozpor s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je uzavřená smlouva o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 neplatná, a nemohl by proto vydat napadený rozhodčí nález, jenž se opírá o opačný právní názor rozhodce, tedy o platnou smlouvu o úvěru, a dle takového rozhodčího nálezu byla žalovaná ve výroku I. zavázána k povinnosti uhradit žalobci jistinu ve výši 17 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 19. 4. 2016 do zaplacení a dle výroku II. zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 17 811 Kč, jakož i náhradu nákladů rozhodčího řízení dle výroku III. v částce 4 225 Kč. Zároveň soud připomíná (v soudu s článkem IV., V. žaloby), že uplatnění námitky nesplnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost splácet spotřebitelský úvěr z podané žalobě, je nová skutková okolnost, kterou dlužnice neuplatnila v předcházejícím rozhodčím řízení, v němž došlo k vydání vykonatelného rozhodčího nálezu, a jde proto o přípustný popěrný důvod popření vykonatelné pohledávky ve smyslu s ustanovení dle § 199 odst. 2 I. Z. 26. Po právní stránce má soud za prokázáno, že smlouva o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 uzavřená mezi původním žalovaným věřitelem JET Money, s.r.o. a dlužnicí Zdeňkou Šoustalovou, jejímž předmětem byl bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč, je neplatná podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť úvěrující věřitel, právní předchůdce žalovaného, porušil svou povinnost, kdy nepostupoval s odbornou péčí a neposoudil řádně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 27. Následkem neplatnosti smlouvy je vrácení si vzájemného plnění. V poměrech projednávané věci to znamená vrácení částky 20 000 Kč, která byla neplatným úvěrem dlužnici poskytnuta, a jež je bezdůvodným obohacením. Dlužnice celkem vrátila z uvedené částky 15 900 Kč a její bezdůvodné obohacení tak činí částku 4 100 Kč spolu s úrokem z prodlení od 28. 3. 2014, což je den následující po obdržení bezdůvodného obohacení až do dne předcházejícího úpadku, celkem 5 760,40 Kč. Jestliže právní předchůdce žalovaného věřitel P12 JET Money s.r.o. přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice dílčí pohledávku č. 1 ve výši 27 391 Kč,
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
potom není po právu část přihlášené pohledávky ve výši 21 630,60 Kč, a insolvenční soud žalobě v tomto žalovaném rozsahu vyhověl (viz výrok I. rozsudku). 28. S ohledem na soudem zaujatý právní názor o neplatnosti výše uvedené smlouvy o úvěru, vyhověl soud rovněž návrhu žalobkyně ohledně příslušenství pohledávky, tedy smluvní pokuty z výše uvedené smlouvy, jež byla do insolvenčního řízení dlužnice přihlášena jako dílčí pohledávka č. 2 ve výši 17 811 Kč, když tato celá částka není po právu, neboť neplatná je celá smlouva, tedy i její část ohledně sjednané smluvní pokuty (viz II. výroku rozsudku). 29. Insolvenční soud se s ohledem na skutečnost, že vyhodnotil výše uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jakožto neplatnou, nadále nezabýval dalšími námitkami uvedenými v článcích VI.-VIII. podané žaloby, a v tomto směru neprováděl další důkazy, a to pro jejich nadbytečnost. Soud jen podotýká, že námitka porušení povinnosti při předčasném splácení uvedená v článku VI. žaloby je oprávněná, částky tam uvedené jsou správně vypočteny, avšak s ohledem na zaujatý názor soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru, tuto námitku žalobkyně již dále soud nehodnotil. 30. Žalobkyně je ve věci plně procesně úspěšná a má právo na náhradu nákladů řízení, soudu sdělila, že žádné náklady řízení neúčtuje, tedy soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů na řízení (výrok III. rozsudku).
Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.
Olomouc 7. září 2021
Mgr. Martin Šulák v.r. samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
č. j. 19 ICm 2521/2018-114 sp. zn. ins. řízení: KSOL 16 INS 5908/2018
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Šulákem v právní věci
žalobkyně : JUDr. Lenky Vidovičové, LL.M, Zámečnická 497/3a, 779 00, Olomouc, insolvenční správkyně dlužnice Zdeňky Šoustalové, Horní náměstí 409/26, 779 00, Olomouc, proti žalovanému: Balbec Invest III S.á r.l., 5, Place de la Gare, L-1616 Lucemburské velkovévodství,
o určení pravosti a výše pohledávek,
takto:
I. Určuje se, že nezajištěná pohledávka č. 1 uplatněná žalovanou přihláškou P12 v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, sp. zn. KSOL 16 INS 5908/2018 vůči dlužnici Zdeňce Šoustalové není ve výši 21 630,60 Kč po právu. II. Určuje se, že nezajištěná pohledávka č. 2 uplatněná žalovanou přihláškou P12 v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, sp. zn. KSOL 16 INS 5908/2018 vůči dlužnici Zdeňce Šoustalové není ve výši 17 811 Kč po právu. 3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 9. 2018 se žalobkyně domáhala určení, že pravomocné a nevykonatelné pohledávky věřitele P12 č. 1 a č. 2 nejsou po právu v částkách 21 630,60 Kč a 17 811 Kč. Obě výše uvedené pohledávky přihlásila do insolvenčního řízení dlužnice původní žalovaná JET Money s.r.o. na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřeje Šmída Ph.D. ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. 2443/2016, který nabyl právní moci dne 12. 6. 2017 (dále jen rozhodčí nález). Při přezkumu pohledávek konaném dne 29. 6. 2018 popřeli insolvenční správkyně i dlužnice přihlášku uplatněné vykonatelné pohledávky, a to pohledávku č. 1 do výše 21 630,60 Kč a pohledávku č. 2 co do pravosti i výše. Původní žalovaná byla upozorněna na skutečnost, že pohledávky byly popřeny a v rámci předcházení sporů ji žalobkyně vyzvala ke zpětvzetí popřených pohledávek, což původní žalovaná neučinila. 2. Gros podané žaloby jsou nové skutkové námitky proti pohledávkám, uvedené v článku IV. žaloby, a to nesplnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost věřitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 sbírky o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ ) a porušení povinnosti věřitele podle § 15 ZSÚ při předčasném splácení úvěru. Tyto nové skutkové námitky jsou žalobě rozvedeny v článcích V. a VI. 3. Stran námitky porušení povinnosti odborné péče dle ZSÚ (článek V. žaloby) žalobkyně namítá, že rozhodce se v řízení vůbec nezabýval otázkou, zda žalovaná splnila své zákonné povinnosti vycházející z § 9 ZSÚ tedy zda s odbornou péčí posoudila schopnost dlužnice spotřebitelský úvěr splácet. V prověření plnění této povinnosti netvrdila žalovaná žádná skutková tvrzení, ani jej nijak nedokládala. Žalobkyně si k přihlášce pohledávky vyžádala od žalované doklady z předsmluvní fáze při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru listiny Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů zjistila, že v prohlášení dlužnice jsou uvedeny nesprávné a zavádějící informace o stavu jejích výdajů, zejména pak zamlčení dalších závazků dlužnice, včetně těch ve výkonu rozhodnutí, které se věřitel nenamáhal jakkoliv ověřit, když jedinými vyžádanými doklady byly průkaz totožnosti a pracovní smlouva dlužnice. Žalobkyně je přesvědčena, že při vynaložení odborné péče by žalovaná nutně musela minimálně zjistit, že v době uzavírání smlouvy ( 20. 7. 2014) byly proti dlužnici vedeny již exekuce, a to ve 4 případech, sp. zn. 49 EXE 4203/2010, 51 EXE 7514/2012, 48 EXE 5702/2013 a 51 EXE 3743/2014 (v podrobnostech viz článek V. podané žaloby). Součástí odborné péče dle názoru žalobkyně je rovněž obezřetnost, která vede poskytovatele úvěru k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložení z výpisu účtu žadatele apod., přičemž musí jít o ověřené a spolehlivé informace (viz též rozhodnutí NSS ČR sp. zn. 1As30/2015-39). Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele dle ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužování domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Primárně chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před nezodpovědným poskytnutím úvěru, který by vedl k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak i společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice evropského parlamentu a rady 2018/48/ ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady 87/102/ES. 4. Žalobkyně má tak z výše uvedených důvodů za to, že žalovaná při sjednání spotřebitelského úvěru s dlužnicí nejednala s odbornou péčí, kdy se bez dalšího ověření a zcela účelově spoléhala pouze na údaje tvrzené dlužnicí, a proto se žalobkyně dovolává sankce za porušení
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
této povinnosti stanovené v zákoně o spotřebitelském úvěru, kterou je absolutní neplatnost uzavřené spotřebitelské smlouvy. V důsledku neplatnosti smlouvy tedy jde na straně dlužnice o povinnost vrácení plnění z bezdůvodného obohacení, které se jí dostalo v hotovosti dne 27. 3. 2014 ve výši 20 000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 ve výši 20 000 Kč a na základě, které dlužnice uhradila splátkami částku 15 900 Kč, což je patrné ze zprávy klienta z 19. 6. 2018. Dlužnice je tedy zavázána vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 4 100 Kč spolu s úrokem z prodlení 28. 3. 2014 až do dne předcházejícího úpadku tj. 5 760,40 Kč, zbývající část přihlášené pohledávky tedy 21 630,60 Kč není po právu, a proto byla žalobkyní i dlužnicí popřena. V důsledku neplatnosti smlouvy dlužnici dále vůbec nevznikla povinnost k úhradě sjednané smluvní pokuty k přihlášené jako pohledávka č. 2, když tyto nebyly stranami platně sjednány, a proto byla celá pohledávka č. 2 co do pravosti 17 811 Kč popřena. 5. Dále žalobkyně v žalobě namítá porušení povinnosti při předčasném splácení (článek VI. žaloby), kdy dlužnice uhradila předčasně část úvěru ve výši 10 000 Kč, což odpovídá rovné polovině půjčené částky, a úhrady proběhly ve dnech 20. 4. 2014 ve výši 2 600 Kč a 23. 4. 2014 ve výši 7 400 Kč. K tomuto předčasnému splacení došlo v době o 2 dny kratší než 1 rok od skončení sjednaného splácení úvěru, tedy výše případné náhrady nesměla přesáhnout 50 Kč (0,5 % z předčasně splácené části). Dlužnici se tedy mělo dostat slevy na úrocích v poměrné výši 1/2, tj. 2000 Kč a slevy na úplatě za úvěr ve výši 4 900 Kč (opět v poměrné části 1/2) celkem sleva 6 900 Kč. Žalovaná nejenže žádnou slevu neposkytla, ale při následném zesplatnění úvěru pro porušení následných povinností dlužnice, ji započetla celé dlužné plnění a z něj opět bez prominutí jakékoliv slevy, i smluvní pokutu. Přihlašovaná pohledávka č. 1 tedy měla být v celkové výši 19 208,90 Kč, ačkoliv měl rozhodce v rozhodčím řízení k dispozici zprávu klienta z 25. 5. 2016 s uvedením přehledu úhrad dlužnice, provedl z něj pouze důkaz o tvrzení o prodlení dlužnice a dále již neučinil žádná další skutková zjištění, proto výše uvedená nová skutková okolnost je žalobkyní považován za přípustnou námitku předčasného splácení části spotřebitelského úvěru, kterou je možné přehledem úhrad v řízení prokázat. 6. V článku VII. žaloby žalobkyně namítá neplatnost rozhodčí smlouvy z důvodu materiální (ekonomické) závislosti rozhodce a jeho rozhodování na žalovaném s tvrzením, že je možné vnímat takovou rozhodčí smlouvu jako zakázané ujednání, které spotřebiteli nepřiměřeně brání k přístupu k ústavně zaručené soudní ochraně jeho práv a povinností (srovnej nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 2164/10). 7. V článku VIII. žaloby žalobkyně rovněž namítá nesprávné právní hodnocení a to za situace, kdyby pohledávky žalované bylo možné považovat v řízení za nevykonatelné, lze považovat výše uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou neboť podmínky spotřebitelského úvěru nesplní požadavek přiměřeného a poctivého zacházení ve vztahu ke spotřebiteli, když smlouva obsahuje velmi vysoké celkové náklady spotřebitelského úvěru (RPSN je ve výši 169,9% uzavřeno s nepřiměřeně vysokým poplatkem za poskytnutí úvěru přesahující dokonce cenu úvěru vyjádřenou úrokem (úročení je 20%) vzhledem k tomu, že takto splánovaný poplatek neslouží ke krytí nějakých konkrétních služeb poskytovatele úvěru, ale jak smlouva uvádí ve spolu s úrokem cenu úvěru je provedené rozdělení na úrok a poplatek jen účelovým rozdělením sloužícím k tomu, aby poskytovatel dostal opticky pro dlužníka přijatelné úrokové míry (20% ročně). Ačkoliv ve skutečnosti sjednaná cena úvěru je mnohonásobně vyšší. Ke stanovení vysokého úročení (nákladovosti spotřebitelského úvěru se již vyslovil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 21Cdo 1484/2004 tak, že úroková míra úročení podstatně přesahující v té době obvyklou míru úročení s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytnutí úvěru a půjček, v rozporu s dobrými mravy a tedy absolutně neplatná. Tato neplatnost by pak dopadala i na ujednání o smluvní pokutě. Zde žalobkyně namítá,
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká vzhledem v kombinaci s konstrukcí, že k dlužné částce přirůstají všechny nesplacené náklady spotřebitelského úvěru, které jsou také sami o sobě nepřiměřené (odpovídající úročení úvěru 103,376 % ročně) a z takto neúměrně navýšené částky se navíc uplatňuje prodlení s vysokou sazbou 0,2 % denně, odpovídající 73 % ročně. U jednání o smluvní pokutě tak zakládá ve vztahu dlužnici jako spotřebitelce neznačnou nerovnost a je tedy samo o sobě neplatné v rozporu s dobrými mravy. 8. Původní žalovaný JET Money s.r.o. se vyjádřil k podané žalobě podáním ze dne 4. 10. 2018 (č. l. 20) v němž navrhl zamítnutí žaloby, když uvádí, že přihlášené pohledávky jsou vykonatelné a v žalobě žalobkyně uvádí jako důvod popření vykonatelné pohledávky podle ustanovení §199 odst. 2 I. Z. tzv. jiné právní posouzení věci, což dle výše uvedeného ustanovení není možné, vykonatelnost rozhodčího nálezu je doložena vydaným rozhodčím nálezem JUDr. Ondřeje Šmída, Ph.D. ze dne 2. 5. 2017, rozhodčí nález je dostatečně odůvodněn, smlouva o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 má veškeré podstatné náležitosti podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a splňují podmínky specifikované v zákoníku č. 145/2010 a v této věci není ani částečně použitelný zákon č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru přičemž žalovaný na rozdíl od žalobkyně, je toho názoru, že rozhodčí nálezné neobsahuje žádné vady, proto také na jeho základě již byla vedena exekuce. 9. Žaloba byla u soudu včasně podána. 10. V projednávané věci byl vydán dne 16. 1. 2020 rozsudek č. j.-65, když v té době byla žalobkyní b) dlužnice Zdeňka Šoustalová. Podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j., 12 VSOL 432/2020-94 ze dne 21. 1. 2021, kde se uvádí v bodu 9. odůvodnění, že rozsudek insolvenčního soudu je vůči žalobkyni b) Zdeňce Šoustalové pravomocný. Z těchto důvodů již žalobkyně b) Zdeňka Šoustalová již není účastnící řízení v projednávaném incidenčním sporu. 11. Na straně žalovaného došlo rovněž ke změnám, kdy namísto původně přihlášeného věřitele, žalovaného JET Money s.r.o. vstoupila do řízení společnost FINMANAG CONSULTING Kft, Maďarská republika, a to dle usnesení zdejšího soudu č. j. KSOL 16 INS 5908/2018-P12-6 z 19. 11. 2018, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky založené ve správním deníku 3742/18. Tento nový věřitel FINMANAG CONSULTING Kft. Maďarská republika svou pohledávku postoupil žalovanému Balbec Invest III S.á r.l., Place de la Gare 5, L-1616 Luxemburské velkovévodství, na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která je zapsaná ve správním deníku SPR 3972/18 u Krajského soudu v Ostravě dle usnesení zdejšího soudu č. j. KSOL 16 INS 5908/2018- P12-8 ze dne 6. 12. 2018. K právnímu nástupnictví žalovaného dochází bez dalšího rozhodování podle § 107 o.s.ř. V případě insolvenčního zákona jde o samostatnou právní úpravu, která má přednost před obecnou úpravou uvedenou v občanském soudním řádu (§ 7 I. Z.), nový věřitel se tak stává účastníkem celého insolvenčního řízení tedy i incidenčního sporu na základě ustanovení § 19 odst. 1 I. Z. bez dalšího rozhodování soudu. Původní smlouva o úvěru byla uzavřena podle českého právního řádu mezi českými smluvními stranami. Samotné uzavření smluv o postoupení pohledávek, nemají žádný vliv na volbu práva, jimž se má řídit tento spor či volbu sudiště, když jde pouze o změnu v osobě věřitele. Postoupení pohledávky nemá žádný právní účinek ohledně změny rozhodného práva, jímž se řídí závazkový vztah dlužníka a věřitele už proto, že dlužník není smluvní stranou smlouvy o postoupení pohledávky a bez jeho projevu vůle není možné žádné ustanovení smlouvy o úvěru změnit. Takovou změnu práva nestanovuje ani žádný právní předpis vnitrostátního, práva EU či mezinárodního práva soukromého, ani bilaterální či multilaterální smlouvy. V souvislosti s postoupením pohledávky se rovněž připomíná, že postupitel je povinen přijmout stav věci v době postoupení pohledávky.
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
12. Z usnesení o úpadku č. j. KSOL 16 INS 5908/2018-A6 z 19 4. 2018 soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužnice Zdeňky Šoustalové, byla ustanovena insolvenční správkyně JUDr. Lenka Vidovičová a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Toto usnesení je pravomocné. 13. Z přihláškového spisu P12, z přihlášky pohledávky insolvenční soud zjistil, že původní věřitel P12 JET Money s.r.o. přihlásil do insolvenčního řízení (i po částečném zpětvzetí přihlášené pohledávky z 11. 6. 2018) pohledávku č. 1 ve výši 27 391 Kč jakožto vykonatelnou, nezajištěnou ze smlouvy o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014, přičemž vykonatelnost je zde dle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřeje Šmída, Ph. D. ze dne 2. 5. 2017 sp. zn. 2443/2016 právní moci dne 12. 6. 2017, dále pohledávku č. 2 ve výši 17 811 Kč ( před částečným zpětvzetí viz výše) na základě výše uvedené smlouvy o úvěru jakožto pohledávku vykonatelnou na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřej Šmída, Ph. D.-viz předchozí rozhodčí nález. 14. Ze seznamu přihlášených pohledávek věřitele JET Money s.r.o. č. přihlášky 12, číslo věřitele 9 soud zjistil, že přihlásil dvě pohledávky první ve výši 27 391 Kč, kdy splatná je ve výši 27 391 Kč a vykonatelná ve výši 17 900 Kč ke dni 16. 6. 2017 a insolvenční správkyně i dlužnice ji popřeli co do výše 21 630,60 Kč a to 13 800 Kč na jistině a 7 630,60 Kč na příslušenství a uznává pouze částku 5 760,40 Kč (4 100 Kč na jistině a 1 660,40 Kč na příslušenství), původní popření přihlášené pohledávky jsou uvedeny v žalobě (v článcích IV až VIII. žaloby-viz výše) dílčí pohledávka č. 2 je přihlášena v celkové výši 17 811 Kč a v této výši i vykonatelná dle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřeje Šmída, Ph. D. z 2. 5. 2017 a je popřena insolvenční správkyní i dlužnicí v celém rozsahu a to z důvodu uvedených v článcích IV.-VIII. žaloby-viz výše. 15. Z předžalobní výzvy insolvenční žalobkyně adresované původnímu věřiteli JET Money s.r.o. ze dne 9. 8. 2018 insolvenční správkyně informovala tohoto přihlášeného věřitele o popření přihlášených pohledávek č. 1 i č. 2. a vyzvala jej, aby nejpozději do 20. 8. 2018 vzal své přihlášené pohledávky v rozsahu popření zpět, jinak se případným nepříznivým následkům podané incidenční žaloby nevyhne. Tato výzva byla doručena původnímu věřiteli JET Money s.r.o. dne 14. 8. 2018. 16. Z žádosti o poskytnutí úvěru, podklady pro poskytnutí bonity klienta/klientů ze dne 27. 3. 2014 soud zjistil, že úvěrující JET Money s.r.o. byl požádán dlužníkem o úvěru ve výši 20 000 Kč s požadovanou dobou splácení 13 měsíců a termínem úhrady 20. dnem v měsíci, když dlužnice poskytla o sobě informace, že má typ bydlení-nájemní smlouva adresu bydliště: Horní náměstí 409/26 , Olomouc, zaměstnání má na dobu neurčitou zaměstnavatel je Harmond Group s.r.o., Tererovo náměstí, Olomouc, pracuje jako provozní s průměrným čistým měsíčním příjmem 19 000 Kč, průměrnými měsíčními výdaji 10 000 Kč, jednou vyživovanou osobou, s průměrnými měsíčními výdaji celé domácnosti 10 000 Kč a průměrnými příjmy celé domácnosti 19 000 Kč. Dále soud zjistil, že dlužnice neuvažovala o insolvenci a úvěrující zkontroloval pouze občanský průkaz a pracovní smlouvu, ačkoliv dle úvěrujícím vystaveného formuláře měl kontrolovat i jiné hodnoty, např. příjem dlužníka či SIPO za poslední 3 měsíce. 17. Ze smlouvy o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 uzavřené mezi věřitelem JET Money s.r.o. a dlužnicí Zdeňkou Šoustalovou , soud zjistil, že předmětem smlouvy je bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč na dobu 13 měsíců (článek I. 1 smlouvy) dle níž se dlužnice zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 20 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 13 800 Kč tedy celkovou dlužnou částku splatnou spotřebitelem ve výši 33 800 Kč a to v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč (článek II. 1,2 smlouvy), dle článku III. činí RPSN při splatnosti úvěru na 13 měsíců 187, 6 % (v případě nulového administrativního poplatku 169,6 %).
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
18. Z předpisů splátek platného od 1. 1. 2014 pro smlouvu o úvěru č. 62014-1382 uzavřenou dne 27. 3. 2014 s dlužnicí Zdeňkou Šoustalovou bylo zjištěno, že výše jistiny ve výši 20 000 Kč je rozpočítána do 13 měsíčních splátek vždy se splatností 30. den od uzavření smlouvy a následnou splátku 30. dne od předcházející splátky s měsíční částkou ve výši 2 600 Kč s tím, že úrok činí prvních 5 měsíců částku 800 Kč a úplata prvních 5 měsíců 1 800 Kč a šestý měsíc činí úplata 800 Kč, přičemž tento měsíc se začíná splácet jistina ve výši 1 800 Kč, a následující splátky od 7. měsíce jsou na jistinu, již v celé částce 2 600 až do 13. splátky. 19. Ze zprávy klienta ze dne 19. 6. 2018 soud zjistil, že dlužnice provedla úhrady dluhu ve dnech 20. 4. 2014 ve výši 2 600 Kč a 23. 4. 2014 ve výši 7 400 Kč, přičemž poslední vybranou částkou v 7. splátce byla částka 300 Kč, zůstatek dluhu činí 17 900 Kč. 20. Z rozhodčí smlouvy uzavřené dne 27. 3. 2014 ke smlouvě o úvěru č. 62014-1382 mezi věřitelem JET Money, s. r. o. dlužnicí Zdeňkou Šoustalovou soud zjistil, že si smluvní strany výslovně dohodly, že veškeré spory, které v budoucnu vznikly z výše uvedené úvěrové smlouvy, i spory, které vzniknou v souvislosti s touto úvěrovou smlouvou včetně její platnosti výkladu realizaci či ukončení, práv z tohoto právního vztahu přímo vznikajících či dalších otázek, budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudu, jak to umožňuje zákon č. 216/1994 sbírky (článek I smlouvy). Dále se strany rozhodčí smlouvy dohodly, že spor bude projednávat a rozhodovat jeden rozhodce, kterým strany určují JUDr. Ondřeje Šmída, Ph.D. a pro případ, že se vzdá funkce rozhodce nebo nemůže činnost rozhodce vykonávat, byl určen náhradní jediný rozhodce Mgr. Jiří Šubrt, a další náhradní rozhodce JUDr. Veronika Fryšáková Šimánková (článek II rozhodčí smlouvy) s tím, že v článku III. smluvní strany dohodly pravidla rozhodčího řízení. 21. Z rozhodčího nálezu sp. zn. 2443/2016 ze dne 2. 5. 2017, který nabyl právní moci dne 12. 6. 2017 rozhodce JUDr. Ondřej Šmída, Ph. D. ve věci žalobce JET Money s.r.o. zastoupené Mgr. Jiří Kňávou, advokátem se sídlem v Olomouci Sokolská 536/22 proti žalované Zdeňce Šoustalové, která je dlužnicí v tomto insolvenčním řízení, v řízení o zaplacení 17 900 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou rozhodl tak, že žalovaná byla povinna zaplatit žalobci jistinu ve výši 17 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z dlužné jistiny od 19. 4. 2016 k zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu (výrok I.), dále byla povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 17 811 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu (výr. II.) a rovněž byla povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 4 225 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu (výr. III.). 22. Z odůvodnění rozhodčího nálezu poté plyne, že rozhodce měl k dispozici originál smlouvy o úvěru ze dne 27. 3. 2014, rozhodčí smlouvu z téhož dne, předpis splátek ke smlouvě o úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru z 13. 4. 2016 a předžalobní upomínky ze dne 13. 4. 2016 spolu s podacím archem pošty, dále zprávy klienta ze dne 20. 5. 2016 originál plné moci advokáta a jejich kopie žádosti o založení do spisu. Rozhodce tedy neměl jako podklad pro rozhodnutí sporu k dispozici listinu tvrzenou žalobkyní- Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů . Rozhodce konstatoval, že smlouva o úvěru má veškeré podstatné náležitosti podle § 2395 občanského zákoníku a splní i podmínky specifikované v zákoně č. 145/2010 sbírky o spotřebitelském úvěru, s tím, že v této věci není ani částečně použitelný zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který s účinností od 1. 1. 2016 derogoval, zákon č. 145/2010 Sb., a to proto, že dle § 175 ve spojení s § 164 zákona č. 257/2016 Sb. se řízení zahájená před účinností zákona dokončí a obsah spotřebitelských smluv uzavřených před dnem účinnosti tohoto zákona posoudí podle dosavadních právních předpisů (není-li dále stanoveno jinak). Rozhodce dále konstatoval, že dlužnice na svůj závazek celkem uhradila pouze částku 15 900 Kč, s tím že dle § 1931 občanského zákoníku a článku IV bod 3 smlouvy o úvěru jí byl 18. 4. 2016 úvěr
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
zesplatněn a je proto od 19. 4. 2016 v prodlení s vrácením částky 17 900 Kč, a proto je povinna zaplatit žalobci také úroky z prodlení z této částky a sjednanou smluvní pokutu. Také v případě sjednané smluvní pokuty dle § 168 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, se tento zákon nepoužije. 23. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 24. Po skutkové stránce má soud za prokázáno, že původní věřitel JET Money s.r.o. (jenž svou pohledávku postoupil společnosti FINMANAG CONSULTING Kft, Maďarská republika a tato společnost vstoupila do insolvenčního řízení podle § 18 odst. 1 I. Z., a která opět postoupením pohledávky tuto postoupila na současného žalovaného jenž opět dle ustanovení § 18 odst. 1 I. Z. vstoupil do insolvenčního řízení a tedy i do tohoto incidenčního sporu), přihlásil přihláškou pohledávky P12, sestávající z 2 nezajištěných a vykonatelných pohledávek, č. 1 ve výši 27 391 Kč jenž byla insolvenční správkyní a dlužnicí popřena na přezkumném jednání co do výše 21 630,60 Kč (z toho 13 800 Kč na jistině a 7 630,60 Kč na příslušenství), a pohledávku č. 2 ve výši 17 811 Kč, jenž byla popřena co do pravosti v celém rozsahu jak insolvenční správkyní tak i dlužnicí. Vykonatelnost obou pohledávek je odvíjena od rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Ondřeje Šmída, Ph.D ze dne 2. 5. 2017 sp. zn. 2443/2016 , který je pravomocný od 12. 6. 2017. Právním důvodem vzniku pohledávek je rovněž smlouva o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 uzavřená mezi původním žalovaným JET Money s.r.o. a žalovanou Zdeňkou Šoustalovou, kterou byl ji poskytnut bezúčelově hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč na 13 měsíců s celkovou dlužnou částkou ve výši 33 800 Kč a splátkách po 2 600 Kč. Insolvenční soud má rovněž za prokázáno, že dlužnice uhradila na splátky úvěru dle uvedené smlouvy částku celkem 15 900 Kč (viz zpráva klienta ze dne 19. 6. 2018). 25. Po skutkové stránce je rovněž prokázáno, že rozhodčí smlouva ze dne 27. 3. 2014 uzavřená mezi původním žalovaným JET Money s.r.o. jakožto věřitelem a dlužnicí výše k uvedené smlouvě o úvěru je platná, protože je dostatečně transparentní, je určen konkrétní rozhodce k projednání rozhodčího sporu, tím byl určen JUDr. Ondřej Šmída, Ph.D. a byli i určeni dva případní náhradní rozhodci Mgr. Jiří Šubrt a JUDr. Veronika Fryšáková Šimánková, rovněž byli konkrétně určeny pravidla rozhodčího řízení. Insolvenční soud má rovněž za prokázáno, že žalobkyně prokázala svá tvrzení uvedená v článcích IV., V. žaloby o tom, že rozhodce JUDr. Ondřej Šmída, Ph.D. neměl jako jeden z podkladů pro vydání rozhodčího nálezu (sp. zn. 2443/2016 ze dne 2. 5. 2017, který je vykonatelný od 12. 6. 2017) dle nějž jsou přihlášené a popřené pohledávky č. 1 a č. 2 vykonatelné, neměl k dispozici částku předsmluvní dokumentace před uzavřením výše uvedené smlouvy o úvěru a to Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů z 27. 3. 2014, což plyne z obsahu odůvodnění rozhodčího nálezu, kde rozhodce taxativně vypočítává listiny, které měl k dispozici od žalobce, a v nichž uvedená listina schází. Tato listina je zásadní pro posouzení platnosti či neplatnosti výše uvedené smlouvy o úvěru, kterou uzavřela dlužnice s původním žalovaným. Jestliže dlužnice v této žádosti, zejména v informacích o sobě samé, uvedla, že má čistý měsíční příjem 19 000 Kč, žije v nájemním bytě, má jednu vyživovací povinnost, potom úvěrující nemohl ze zkontrolovaných dokumentů, kterými byl pouze občanský průkaz a pracovní smlouva, vytvořit si jednoduchý
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
rodinný rozpočet dlužnice odečtením měsíčních výdajů od příjmů, tedy zjistit zadli a v jaké výši jí zbývají volné finanční prostředky, a zda-li je schopna úvěr ve výši 20 000 Kč, o který žádala, splácet. Podle názoru insolvenčního soudu není možné závěr o své úvěruschopnosti učinit, není-li zřejmé jaká je výše výživného, zda-li má dlužnici vyživovanou osobu v péči a je příjemcem výživného a v jaké výši, či zda toto výživné je hrazeno (případně z jakých jiných částek se tak děje), anebo naopak, je sama povinna vyživovací povinnost plnit k rukám druhého oprávněného, a zda tak skutečně činí. Stran průměrného čistého měsíčního příjmu dlužnice úvěrující (právní předchůdce žalovaného) tyto výplatní pásky za poslední 3 měsíce vůbec nezkontroloval, ačkoliv má tuto možnost přímo předtištěnu ve své žádosti o poskytnutí úvěru. Stejně tak úvěrující nekontroloval ani výpis z účtu dlužnice či SIPO, popřípadě pravdivost jejího tvrzení stran výše nájemného dle nájemní smlouvy. Je tak zřejmé, že úvěrující, tedy právní předchůdce žalovaného, svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informacích získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné nahlédnutím do databáze umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nesplnil, a i přesto uzavřel s dlužnicí smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 20 000 Kč. Podle názoru insolvenčního soudu, jestliže by rozhodce JUDr. Ondřej Šmíd, Ph. D. měl k dispozici tuto listinu, tedy Žádost o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta/klientů z 27. 3. 2014 při svém rozhodování ve sporu o zaplacení částky 17 900 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve věci sp. zn. 2443/2016, musel by dojít ke skutkovým zjištěním, že úvěrující tedy JET Money s.r.o. nezjistil dostatečné informace od spotřebitele, protože nepostupoval s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Rozhodce by tedy dospěl k závěru, že právě pro rozpor s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je uzavřená smlouva o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 neplatná, a nemohl by proto vydat napadený rozhodčí nález, jenž se opírá o opačný právní názor rozhodce, tedy o platnou smlouvu o úvěru, a dle takového rozhodčího nálezu byla žalovaná ve výroku I. zavázána k povinnosti uhradit žalobci jistinu ve výši 17 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 19. 4. 2016 do zaplacení a dle výroku II. zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 17 811 Kč, jakož i náhradu nákladů rozhodčího řízení dle výroku III. v částce 4 225 Kč. Zároveň soud připomíná (v soudu s článkem IV., V. žaloby), že uplatnění námitky nesplnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost splácet spotřebitelský úvěr z podané žalobě, je nová skutková okolnost, kterou dlužnice neuplatnila v předcházejícím rozhodčím řízení, v němž došlo k vydání vykonatelného rozhodčího nálezu, a jde proto o přípustný popěrný důvod popření vykonatelné pohledávky ve smyslu s ustanovení dle § 199 odst. 2 I. Z. 26. Po právní stránce má soud za prokázáno, že smlouva o úvěru č. 62014-1382 ze dne 27. 3. 2014 uzavřená mezi původním žalovaným věřitelem JET Money, s.r.o. a dlužnicí Zdeňkou Šoustalovou, jejímž předmětem byl bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč, je neplatná podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť úvěrující věřitel, právní předchůdce žalovaného, porušil svou povinnost, kdy nepostupoval s odbornou péčí a neposoudil řádně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 27. Následkem neplatnosti smlouvy je vrácení si vzájemného plnění. V poměrech projednávané věci to znamená vrácení částky 20 000 Kč, která byla neplatným úvěrem dlužnici poskytnuta, a jež je bezdůvodným obohacením. Dlužnice celkem vrátila z uvedené částky 15 900 Kč a její bezdůvodné obohacení tak činí částku 4 100 Kč spolu s úrokem z prodlení od 28. 3. 2014, což je den následující po obdržení bezdůvodného obohacení až do dne předcházejícího úpadku, celkem 5 760,40 Kč. Jestliže právní předchůdce žalovaného věřitel P12 JET Money s.r.o. přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice dílčí pohledávku č. 1 ve výši 27 391 Kč,
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.
potom není po právu část přihlášené pohledávky ve výši 21 630,60 Kč, a insolvenční soud žalobě v tomto žalovaném rozsahu vyhověl (viz výrok I. rozsudku). 28. S ohledem na soudem zaujatý právní názor o neplatnosti výše uvedené smlouvy o úvěru, vyhověl soud rovněž návrhu žalobkyně ohledně příslušenství pohledávky, tedy smluvní pokuty z výše uvedené smlouvy, jež byla do insolvenčního řízení dlužnice přihlášena jako dílčí pohledávka č. 2 ve výši 17 811 Kč, když tato celá částka není po právu, neboť neplatná je celá smlouva, tedy i její část ohledně sjednané smluvní pokuty (viz II. výroku rozsudku). 29. Insolvenční soud se s ohledem na skutečnost, že vyhodnotil výše uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jakožto neplatnou, nadále nezabýval dalšími námitkami uvedenými v článcích VI.-VIII. podané žaloby, a v tomto směru neprováděl další důkazy, a to pro jejich nadbytečnost. Soud jen podotýká, že námitka porušení povinnosti při předčasném splácení uvedená v článku VI. žaloby je oprávněná, částky tam uvedené jsou správně vypočteny, avšak s ohledem na zaujatý názor soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru, tuto námitku žalobkyně již dále soud nehodnotil. 30. Žalobkyně je ve věci plně procesně úspěšná a má právo na náhradu nákladů řízení, soudu sdělila, že žádné náklady řízení neúčtuje, tedy soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů na řízení (výrok III. rozsudku).
Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.
Olomouc 7. září 2021
Mgr. Martin Šulák v.r. samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje Alena Zbořilová, DiS.