18 Co 221/2016
Datum rozhodnutí: 31.08.2016
Dotčené předpisy: čl. 2 odst. 1 Nařízení (ES) č. 44/2001, Nařízení (ES) č. 1215/2012, předpisu č. 95/1983Sb.
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a JUDr. Jana Pavlíčka ve věci žalobce: A. K ., bytem O., N.Ú., zast. Mgr. Jakubem Sýkorou, advokátem, se sídlem Praha 8, Prvního pluku 320/17, proti žalované: O. Y ., bytem P., B., zast. JUDr. Jiřím Burešem, advokátem, se sídlem Praha 7, Dukelských hrdinů 471/29, o zaplacení 40.000,- EUR s příslušenstvím , o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. března 2016, č.j. 32 C 273/2014-164,
t a k t o :
I. Rozsudek soudu I. stupně se p o t v r z u j e . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26.160,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. Jiřího Bureše. III. Vstup společnosti A. G., s.r.o., se sídlem P., N. J., do řízení namísto dosavadního žalobce, se nepřipouští .
O d ů v o d n ě n í
Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 40.000,- EUR s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky za období od 29.4.2014 do zaplacení, a spolu s úrokem ve výši 4 % p.a. z částky 820.000,- EUR od 1.3.2008 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 91.560 Kč (výrok II.) a České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náklady řízení státu - znalečné ve výši 9.656,- Kč (výrok III.).
Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, jíž žalobce jako postupník pohledávky společnosti Koral LTD, s.r.o. za žalovanou ve výši 820.000,- EUR ze smlouvy o půjčce ze dne 5.1.2008, uplatnil nárok na zaplacení části této pohledávky ve výši 40.000,- EUR. Žalobce tvrdil, že společnost Koral LTD s.r.o. uhradila žalované na její bankovní účet dne 10.2.2008 částku 820.000,- EUR na základě písemné smlouvy o půjčce, kterou tato společnost jako věřitel uzavřela se žalovanou jako dlužníkem dne 5.1.2008; touto smlouvou se žalovaná zavázala vrátit věřiteli půjčku spolu s částkou odpovídající smluvnímu úroku z půjčky ve výši 4 % ročně, do 28.4.2014. Společnost Koral LTD s.r.o. postoupila tuto pohledávku ze smlouvy o půjčce žalobci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.2.2008, žalovaná byla o postoupení vyrozuměna. Žalovaná připustila, že společnost Koral LTD s.r.o. uhradila ve prospěch jejího účtu částku 820.000,- EUR; na obranu proti žalobě však poukázala na označení této platby samotným příkazcem jako platba za dům , a dále tvrdila, že se společností Koral LTD s.r.o. nikdy neuzavřela smlouvu o půjčce, žalobcem k důkazu předkládanou listinu (písemnou smlouvu o půjčce) nikdy neviděla, nepodepsala ji a žádné finanční prostředky si od společnosti Koral LTD s.r.o. nikdy nepůjčila.
Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10.2.2008 společnost Koral LTD s.r.o. jako postupitel postoupila na žalobce jako postupníka pohledávku, specifikovanou výší dluhu 820.000,- EUR a právním důvodem jeho vzniku: půjčka podle smlouvy o půjčce uzavřené mezi postupitelem a žalovanou dne 1. února 2008. Smlouvu o postoupení pohledávky podepsal žalobce za postupníka i postupitele. Žalovaná nepodepsala dne 5. ledna 2008 písemnou smlouvu se společností Koral LTD s.r.o. o půjčce 820.000 EUR; k tomuto závěru dospěl soud I. stupně na základě znaleckého posudku z oboru grafologie a korespondujících čestných prohlášení příbuzných a potvrzení Ministerstva obrany Ruské federace, ze kterých vyplývá, že se uvedeného dne nenacházela v České republice, kde měla být smlouva podepsána, nýbrž trávila vánoční svátky se svou rodinou v Rusku. Právním posouzením tohoto skutkového stavu podle § 524 an zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák ), a § 657 obč. zák. dospěl soud I. stupně k závěru, že žalované povinnost k zaplacení předmětné částky žalobci nevznikla; žalobce neprokázal postoupení tvrzené pohledávky, neprokázal ani existenci tvrzené pohledávky a není aktivně legitimován ani k požadavku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce předloženou smlouvou o postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 820.000,- EUR z titulu nesplacené půjčky podle smlouvy o půjčce ze dne 1.2.2008 neprokázal svou aktivní věcnou legitimaci k vymáhání nároku, který učinil předmětem řízení prostřednictvím tvrzení dluhu žalované vůči společnosti Koral LTD s.r.o. ze smlouvy o půjčce ze dne 5.1.2008. Vedle tohoto zásadního závěru, který vedl k zamítnutí žaloby, soud I. stupně rovněž shledal důvodnou obranu žalované, že smlouvu o půjčce ze dne 5.1.2008 s postupitelem nepodepsala a žalobce neprokázal existenci smlouvy o půjčce jiným způsobem. Vzhledem ke zjištění, že žalovaná na svůj účet inkasovala finanční prostředky ve výši 820.000,- EUR zaslané společností Koral LTD s.r.o., a současně nebyl prokázán tvrzený právní důvod plnění, se soud I. stupně rovněž zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět na základě posouzení uplatněného nároku jako závazku žalované z bezdůvodného obohacení; dospěl k závěru, že rovněž ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení není dána aktivní věcná legitimace žalobce, pokud zasláním těchto prostředků na účet žalované byla dotčena majetková sféra společnosti Koral LTD s.r.o., nikoli žalobce. Soud I. stupně na základě výše uvedených závěrů žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch úspěšné žalované, a rovněž podle tohoto výsledku sporu uložil žalobci povinnost nahradit náklady řízení státu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).
Tento rozsudek napadl žalobce v celém rozsahu včasným a přípustným odvoláním v rozsahu výroků I., II. Odvolací důvody podřadil ust. § 205 odst. 2 písm. b), písm. e), písm. g) o.s.ř. Namítal (1) nesprávnost skutkových závěrů soudu I. stupně ohledně pravosti podpisu žalované na předložené písemné smlouvě o půjčce ze dne 5. ledna 2008; uvedl, že znalkyně z oboru písmoznalectví v závěru posudku uvedla, že o pravosti podpisu nelze zcela objektivně rozhodnout, a určila pouze to, že se v rovině nízké pravděpodobnosti nejedná o pravý podpis žalované. Vzhledem k tomu neměl být brán soudem I. stupně důkaz znaleckým posudkem z oboru grafologie za stěžejní. (2) Žalobce nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že není ve věci aktivně věcně legitimován. Namítal, že soud I. stupně nesprávně zhodnotil zjevnou chybu v psaní, která vznikla při vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávky, v níž je pohledávka vymezena s odkazem na smlouvu uzavřenou dne 1. února 2008 , namísto správného údaje 5. ledna 2008 . (3) Žalobce nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že žalované nelze uložit povinnost zaplatit mu požadovanou částku ani z titulu bezdůvodného obohacení na základě prokázaného odeslání částky 820.000,- EUR z účtu společnosti Koral LTD s.r.o. na účet žalované. Soud I. stupně nepřihlédl k tvrzení žalobce, že do společnosti Koral LTD s.r.o. vložil své peníze již v roce 2007, když se s otcem žalované dohodli, že žalobce jeho dceři půjčí na koupi domu v Itálii. Této dohodě odpovídá prokázaný popis účelu platby 820.000,- EUR došlé na bankovní účet žalované jako platba za dům . Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud změnou napadeného rozhodnutí soudu I. stupně žalobě vyhověl.
Žalovaná ve vyjádření k odvolání vyvracela odvolací námitky žalobce a navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného.
V průběhu odvolacího řízení žalobce navrhl, aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost A. G., s.r.o., se sídlem P., N. J., s níž uzavřel smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou. Odvolací soud návrhu žalobce nevyhověl.
Žalobce formálně splnil předpoklady § 107a odst. 2 o.s.ř. pro vyhovění návrhu, aby nabyvatel pohledávky, která je předmětem řízení, vstoupil do řízení na jeho místo. Podle ustálené soudní praxe může soud ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle § 107a o.s.ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ust. § 2 o.s.ř., podle něhož v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.
V daném případě odvolací soud přihlédl ke skutečnosti, že předložená Smlouva o postoupení pohledávky uzavřena 10.6.2016, tedy během odvolacího řízení poté, kdy žalobce v řízení před soudem I. stupně neuspěl a byla mu uložena povinnost nahradit náklady řízení cca 100.000,- Kč; současně z dosavadního průběhu řízení vyplynulo, že neuzavření smlouvy, z níž měla vzniknout postoupená pohledávka, bylo v řízení prokázáno vzájemně korespondujícími důkazy, včetně znaleckého posudku.
Vzhledem k těmto okolnostem a vzhledem k ustálenému výkladu § 2 o.s.ř. ve skutkově obdobných věcech, podle něhož soud při rozhodování o procesním nástupnictví na základě prokázané singulární sukcese zhodnotí rovněž hospodářský význam postoupení pohledávky pro postupníka i postupitele, resp. majetkovou situaci postupníka, za účelem posouzení, zda nejde o zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému postupníku nevymahatelnou, resp. nedobytnou, zkoumal odvolací soud reálný hospodářský význam postoupení pohledávky. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce neosvědčil (tj. soudu se nejeví jako pravděpodobné, odpovídající běžné zkušenosti), že smlouva má reálný hospodářský význam, tedy že nepředstavuje pouze simulovaný úkon za účelem zkrácení práv případně ve sporu úspěšné žalované. Žalobce nepřesvědčil odvolací soud o tom, že se mu reálně dostalo od postupníka adekvátního plnění za majetkovou hodnotu, již představuje předmětná pohledávka. Současně zde není žádná skutečnost, resp. doklad, z něhož by bylo možné s jistou mírou pravděpodobnosti usoudit na to, že postupník disponuje majetkem, z něhož by bylo možné uspokojit případný nárok žalované na náhradu nákladů řízení v řádu stovek tisíc Kč; postupník je společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 200.000,- Kč, vznikla 12.5.2015, a obchodní rejstřík za celou dobu existence společnosti neobsahuje listiny zachycující hospodářské výsledky společnosti, jeho jediný společník a jednatel M. L., bytem P. r., W., L., podle obsahu spisu neprojevil zájem o zhodnocení důkazní situace dosavadního žalobce a jeho vyhlídek na úspěch ve sporu. Lze tedy uzavřít, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle § 107a o.s.ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči zjevně neúspěšnému zástavnímu věřiteli obtížně vymahatelnou. Za těchto okolností neshledal odvolací soud žádné důvody pro změnu účastenství v řízení na straně žalobce.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.
Soud I. stupně správně dovodil pravomoc českých soudů podle článku 2 odst. 1 Nařízení Rady ES č. 44/2001, ze dne 22.12.2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I), když řízení bylo zahájeno před 10.1.2015, kdy nabylo účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12.12.2012 (Brusel I bis), oba účastníci řízení - státní příslušníci Ruské federace - mají na území České republiky bydliště, a Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášená pod č. 95/1983 Sb., která má zásadně aplikační přednost před Nařízením Brusel I, mezinárodní příslušnost k řízení o sporech ze závazkových vztahů neupravuje.
Soud I. stupně dospěl procesně správným dokazováním ke skutkovým zjištěním o všech skutečnostech rozhodných z hlediska žalobcem vymezeného předmětu řízení pro právní posouzení věci; odvolací soud neshledal důvod pro revizi skutkových závěrů soudu I. stupně ani na základě odvolacích námitek žalobce.
Žalobce prokazoval svou aktivní věcnou legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.2.2008, v níž je postupovaná pohledávka identifikována v rovině hmotněprávní s náležitou určitostí, tedy výší a uvedením právní skutečnosti, na níž je založena, tj. smlouva o půjčce ze dne 1. února 2008 . Lze tedy dospět ke spolehlivému závěru, která pohledávka měla být takto postoupena. Námitku, že uvedení data uzavření smlouvy 1. února 2008 namísto správného 5. ledna 2008 představuje chybu v psaní, žalobce neodůvodnil poukazem na další skutečnosti, které by případně závěru o zjevné nesprávnosti údaje nasvědčovaly. Naopak bylo v řízení prokázáno, že na účet žalované byly zasílány různé částky v řádu stovek tisíc EUR (např. v prosinci 2007 byly na tento účet zaslány prostřednictvím společnosti Huntington Exclusive products částky ve výši 189.625,- EUR, 188.000,- EUR, 400.000,- EUR, 250.000,- EUR a 400.000,- EUR), tedy na zjevnou nesprávnost v uvedení data uzavření smlouvy nelze usoudit ani na základě případné jedinečnosti tvrzené smlouvy o půjčce v rámci právních vztahů mezi žalovanou a společností Koral LTD s.r.o. Z uvedených důvodů lze schválit rovněž zásadní právní závěr soudu I. stupně, který vedl k zamítnutí žaloby, že žalobce není aktivně věcné legitimován k vymáhání nároku vymezeného prostřednictvím žalobního tvrzení existence závazku žalované vůči společnosti Koral LTD s.r.o. z titulu smlouvy o půjčce ze dne 5. ledna 2008.
Námitka nesprávného postupu při hodnocení důkazů, speciálně pravosti podpisu žalované na listině - písemné smlouvě o půjčce ze dne 5. ledna 2008, nekoresponduje s obsahem odůvodnění rozsudku soudu I. stupně. Z rozboru dokazování, který je v něm uveden, a na nějž odvolací soud odkazuje, je zřejmé, že zjištění, učiněná ze znaleckého posudku, představovala součást souhrnu vzájemně nerozporných důkazů, z nichž logicky vyplývá skutkové zjištění soudu I. stupně že žalovaná smlouvu dne 5.1.2008 nepodepsala.
Vzhledem k (prokázanému) žalobnímu tvrzení, že částka 820.000,- EUR byla na účet žalované připsána jako platba došlá od společnosti Koral LTD s.r.o., je správný rovněž závěr soudu I. stupně, že žalobě žalobce, jehož majetková sféra nebyla zasláním těchto prostředků na účet žalované dotčena, nelze vyhovět na základě posouzení uplatněného nároku jako závazku žalované z bezdůvodného obohacení, pokud současně ani netvrdil, že mu pohledávka společnosti Koral LTD s.r.o. z titulu některé ze zákonných skutkových podstat bezdůvodného obohacení byla postoupena.
Ze všech uvedených důvodů odvolací soud zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně podle § 219 o.s.ř. potvrdil.
O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch žalované, která měla v této fázi řízení plný úspěch; výše náhrady byla určena jako součet odměny advokáta za 2 úkony právní služby - vyjádření k odvolání a účast při ú.j. dne 31.8.2016 (§ 11 odst. 1 písm. g/, písm. k/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif - dále jen AT ), v sazbě 12.780,- Kč za 1 úkon právní služby (§ 9 odst. 1, § 7 bod 6 AT), tj. 25.560,- Kč, náhrady hotových výdajů paušální částkou podle § 13 odst. 3 AT, tj. 600,- Kč za 2 úkony právní služby, celkem 26.160,- Kč.
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Praze dne 31. srpna 2016 JUDr. Marcela K u č e r o v á předsedkyně senátu
Datum rozhodnutí: 31.08.2016
Dotčené předpisy: čl. 2 odst. 1 Nařízení (ES) č. 44/2001, Nařízení (ES) č. 1215/2012, předpisu č. 95/1983Sb.
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a JUDr. Jana Pavlíčka ve věci žalobce: A. K ., bytem O., N.Ú., zast. Mgr. Jakubem Sýkorou, advokátem, se sídlem Praha 8, Prvního pluku 320/17, proti žalované: O. Y ., bytem P., B., zast. JUDr. Jiřím Burešem, advokátem, se sídlem Praha 7, Dukelských hrdinů 471/29, o zaplacení 40.000,- EUR s příslušenstvím , o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. března 2016, č.j. 32 C 273/2014-164,
t a k t o :
I. Rozsudek soudu I. stupně se p o t v r z u j e . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26.160,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. Jiřího Bureše. III. Vstup společnosti A. G., s.r.o., se sídlem P., N. J., do řízení namísto dosavadního žalobce, se nepřipouští .
O d ů v o d n ě n í
Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 40.000,- EUR s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky za období od 29.4.2014 do zaplacení, a spolu s úrokem ve výši 4 % p.a. z částky 820.000,- EUR od 1.3.2008 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 91.560 Kč (výrok II.) a České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náklady řízení státu - znalečné ve výši 9.656,- Kč (výrok III.).
Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, jíž žalobce jako postupník pohledávky společnosti Koral LTD, s.r.o. za žalovanou ve výši 820.000,- EUR ze smlouvy o půjčce ze dne 5.1.2008, uplatnil nárok na zaplacení části této pohledávky ve výši 40.000,- EUR. Žalobce tvrdil, že společnost Koral LTD s.r.o. uhradila žalované na její bankovní účet dne 10.2.2008 částku 820.000,- EUR na základě písemné smlouvy o půjčce, kterou tato společnost jako věřitel uzavřela se žalovanou jako dlužníkem dne 5.1.2008; touto smlouvou se žalovaná zavázala vrátit věřiteli půjčku spolu s částkou odpovídající smluvnímu úroku z půjčky ve výši 4 % ročně, do 28.4.2014. Společnost Koral LTD s.r.o. postoupila tuto pohledávku ze smlouvy o půjčce žalobci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.2.2008, žalovaná byla o postoupení vyrozuměna. Žalovaná připustila, že společnost Koral LTD s.r.o. uhradila ve prospěch jejího účtu částku 820.000,- EUR; na obranu proti žalobě však poukázala na označení této platby samotným příkazcem jako platba za dům , a dále tvrdila, že se společností Koral LTD s.r.o. nikdy neuzavřela smlouvu o půjčce, žalobcem k důkazu předkládanou listinu (písemnou smlouvu o půjčce) nikdy neviděla, nepodepsala ji a žádné finanční prostředky si od společnosti Koral LTD s.r.o. nikdy nepůjčila.
Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10.2.2008 společnost Koral LTD s.r.o. jako postupitel postoupila na žalobce jako postupníka pohledávku, specifikovanou výší dluhu 820.000,- EUR a právním důvodem jeho vzniku: půjčka podle smlouvy o půjčce uzavřené mezi postupitelem a žalovanou dne 1. února 2008. Smlouvu o postoupení pohledávky podepsal žalobce za postupníka i postupitele. Žalovaná nepodepsala dne 5. ledna 2008 písemnou smlouvu se společností Koral LTD s.r.o. o půjčce 820.000 EUR; k tomuto závěru dospěl soud I. stupně na základě znaleckého posudku z oboru grafologie a korespondujících čestných prohlášení příbuzných a potvrzení Ministerstva obrany Ruské federace, ze kterých vyplývá, že se uvedeného dne nenacházela v České republice, kde měla být smlouva podepsána, nýbrž trávila vánoční svátky se svou rodinou v Rusku. Právním posouzením tohoto skutkového stavu podle § 524 an zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák ), a § 657 obč. zák. dospěl soud I. stupně k závěru, že žalované povinnost k zaplacení předmětné částky žalobci nevznikla; žalobce neprokázal postoupení tvrzené pohledávky, neprokázal ani existenci tvrzené pohledávky a není aktivně legitimován ani k požadavku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce předloženou smlouvou o postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 820.000,- EUR z titulu nesplacené půjčky podle smlouvy o půjčce ze dne 1.2.2008 neprokázal svou aktivní věcnou legitimaci k vymáhání nároku, který učinil předmětem řízení prostřednictvím tvrzení dluhu žalované vůči společnosti Koral LTD s.r.o. ze smlouvy o půjčce ze dne 5.1.2008. Vedle tohoto zásadního závěru, který vedl k zamítnutí žaloby, soud I. stupně rovněž shledal důvodnou obranu žalované, že smlouvu o půjčce ze dne 5.1.2008 s postupitelem nepodepsala a žalobce neprokázal existenci smlouvy o půjčce jiným způsobem. Vzhledem ke zjištění, že žalovaná na svůj účet inkasovala finanční prostředky ve výši 820.000,- EUR zaslané společností Koral LTD s.r.o., a současně nebyl prokázán tvrzený právní důvod plnění, se soud I. stupně rovněž zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět na základě posouzení uplatněného nároku jako závazku žalované z bezdůvodného obohacení; dospěl k závěru, že rovněž ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení není dána aktivní věcná legitimace žalobce, pokud zasláním těchto prostředků na účet žalované byla dotčena majetková sféra společnosti Koral LTD s.r.o., nikoli žalobce. Soud I. stupně na základě výše uvedených závěrů žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch úspěšné žalované, a rovněž podle tohoto výsledku sporu uložil žalobci povinnost nahradit náklady řízení státu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).
Tento rozsudek napadl žalobce v celém rozsahu včasným a přípustným odvoláním v rozsahu výroků I., II. Odvolací důvody podřadil ust. § 205 odst. 2 písm. b), písm. e), písm. g) o.s.ř. Namítal (1) nesprávnost skutkových závěrů soudu I. stupně ohledně pravosti podpisu žalované na předložené písemné smlouvě o půjčce ze dne 5. ledna 2008; uvedl, že znalkyně z oboru písmoznalectví v závěru posudku uvedla, že o pravosti podpisu nelze zcela objektivně rozhodnout, a určila pouze to, že se v rovině nízké pravděpodobnosti nejedná o pravý podpis žalované. Vzhledem k tomu neměl být brán soudem I. stupně důkaz znaleckým posudkem z oboru grafologie za stěžejní. (2) Žalobce nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že není ve věci aktivně věcně legitimován. Namítal, že soud I. stupně nesprávně zhodnotil zjevnou chybu v psaní, která vznikla při vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávky, v níž je pohledávka vymezena s odkazem na smlouvu uzavřenou dne 1. února 2008 , namísto správného údaje 5. ledna 2008 . (3) Žalobce nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že žalované nelze uložit povinnost zaplatit mu požadovanou částku ani z titulu bezdůvodného obohacení na základě prokázaného odeslání částky 820.000,- EUR z účtu společnosti Koral LTD s.r.o. na účet žalované. Soud I. stupně nepřihlédl k tvrzení žalobce, že do společnosti Koral LTD s.r.o. vložil své peníze již v roce 2007, když se s otcem žalované dohodli, že žalobce jeho dceři půjčí na koupi domu v Itálii. Této dohodě odpovídá prokázaný popis účelu platby 820.000,- EUR došlé na bankovní účet žalované jako platba za dům . Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud změnou napadeného rozhodnutí soudu I. stupně žalobě vyhověl.
Žalovaná ve vyjádření k odvolání vyvracela odvolací námitky žalobce a navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného.
V průběhu odvolacího řízení žalobce navrhl, aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost A. G., s.r.o., se sídlem P., N. J., s níž uzavřel smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou. Odvolací soud návrhu žalobce nevyhověl.
Žalobce formálně splnil předpoklady § 107a odst. 2 o.s.ř. pro vyhovění návrhu, aby nabyvatel pohledávky, která je předmětem řízení, vstoupil do řízení na jeho místo. Podle ustálené soudní praxe může soud ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle § 107a o.s.ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ust. § 2 o.s.ř., podle něhož v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.
V daném případě odvolací soud přihlédl ke skutečnosti, že předložená Smlouva o postoupení pohledávky uzavřena 10.6.2016, tedy během odvolacího řízení poté, kdy žalobce v řízení před soudem I. stupně neuspěl a byla mu uložena povinnost nahradit náklady řízení cca 100.000,- Kč; současně z dosavadního průběhu řízení vyplynulo, že neuzavření smlouvy, z níž měla vzniknout postoupená pohledávka, bylo v řízení prokázáno vzájemně korespondujícími důkazy, včetně znaleckého posudku.
Vzhledem k těmto okolnostem a vzhledem k ustálenému výkladu § 2 o.s.ř. ve skutkově obdobných věcech, podle něhož soud při rozhodování o procesním nástupnictví na základě prokázané singulární sukcese zhodnotí rovněž hospodářský význam postoupení pohledávky pro postupníka i postupitele, resp. majetkovou situaci postupníka, za účelem posouzení, zda nejde o zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému postupníku nevymahatelnou, resp. nedobytnou, zkoumal odvolací soud reálný hospodářský význam postoupení pohledávky. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce neosvědčil (tj. soudu se nejeví jako pravděpodobné, odpovídající běžné zkušenosti), že smlouva má reálný hospodářský význam, tedy že nepředstavuje pouze simulovaný úkon za účelem zkrácení práv případně ve sporu úspěšné žalované. Žalobce nepřesvědčil odvolací soud o tom, že se mu reálně dostalo od postupníka adekvátního plnění za majetkovou hodnotu, již představuje předmětná pohledávka. Současně zde není žádná skutečnost, resp. doklad, z něhož by bylo možné s jistou mírou pravděpodobnosti usoudit na to, že postupník disponuje majetkem, z něhož by bylo možné uspokojit případný nárok žalované na náhradu nákladů řízení v řádu stovek tisíc Kč; postupník je společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 200.000,- Kč, vznikla 12.5.2015, a obchodní rejstřík za celou dobu existence společnosti neobsahuje listiny zachycující hospodářské výsledky společnosti, jeho jediný společník a jednatel M. L., bytem P. r., W., L., podle obsahu spisu neprojevil zájem o zhodnocení důkazní situace dosavadního žalobce a jeho vyhlídek na úspěch ve sporu. Lze tedy uzavřít, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle § 107a o.s.ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči zjevně neúspěšnému zástavnímu věřiteli obtížně vymahatelnou. Za těchto okolností neshledal odvolací soud žádné důvody pro změnu účastenství v řízení na straně žalobce.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.
Soud I. stupně správně dovodil pravomoc českých soudů podle článku 2 odst. 1 Nařízení Rady ES č. 44/2001, ze dne 22.12.2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I), když řízení bylo zahájeno před 10.1.2015, kdy nabylo účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12.12.2012 (Brusel I bis), oba účastníci řízení - státní příslušníci Ruské federace - mají na území České republiky bydliště, a Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášená pod č. 95/1983 Sb., která má zásadně aplikační přednost před Nařízením Brusel I, mezinárodní příslušnost k řízení o sporech ze závazkových vztahů neupravuje.
Soud I. stupně dospěl procesně správným dokazováním ke skutkovým zjištěním o všech skutečnostech rozhodných z hlediska žalobcem vymezeného předmětu řízení pro právní posouzení věci; odvolací soud neshledal důvod pro revizi skutkových závěrů soudu I. stupně ani na základě odvolacích námitek žalobce.
Žalobce prokazoval svou aktivní věcnou legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.2.2008, v níž je postupovaná pohledávka identifikována v rovině hmotněprávní s náležitou určitostí, tedy výší a uvedením právní skutečnosti, na níž je založena, tj. smlouva o půjčce ze dne 1. února 2008 . Lze tedy dospět ke spolehlivému závěru, která pohledávka měla být takto postoupena. Námitku, že uvedení data uzavření smlouvy 1. února 2008 namísto správného 5. ledna 2008 představuje chybu v psaní, žalobce neodůvodnil poukazem na další skutečnosti, které by případně závěru o zjevné nesprávnosti údaje nasvědčovaly. Naopak bylo v řízení prokázáno, že na účet žalované byly zasílány různé částky v řádu stovek tisíc EUR (např. v prosinci 2007 byly na tento účet zaslány prostřednictvím společnosti Huntington Exclusive products částky ve výši 189.625,- EUR, 188.000,- EUR, 400.000,- EUR, 250.000,- EUR a 400.000,- EUR), tedy na zjevnou nesprávnost v uvedení data uzavření smlouvy nelze usoudit ani na základě případné jedinečnosti tvrzené smlouvy o půjčce v rámci právních vztahů mezi žalovanou a společností Koral LTD s.r.o. Z uvedených důvodů lze schválit rovněž zásadní právní závěr soudu I. stupně, který vedl k zamítnutí žaloby, že žalobce není aktivně věcné legitimován k vymáhání nároku vymezeného prostřednictvím žalobního tvrzení existence závazku žalované vůči společnosti Koral LTD s.r.o. z titulu smlouvy o půjčce ze dne 5. ledna 2008.
Námitka nesprávného postupu při hodnocení důkazů, speciálně pravosti podpisu žalované na listině - písemné smlouvě o půjčce ze dne 5. ledna 2008, nekoresponduje s obsahem odůvodnění rozsudku soudu I. stupně. Z rozboru dokazování, který je v něm uveden, a na nějž odvolací soud odkazuje, je zřejmé, že zjištění, učiněná ze znaleckého posudku, představovala součást souhrnu vzájemně nerozporných důkazů, z nichž logicky vyplývá skutkové zjištění soudu I. stupně že žalovaná smlouvu dne 5.1.2008 nepodepsala.
Vzhledem k (prokázanému) žalobnímu tvrzení, že částka 820.000,- EUR byla na účet žalované připsána jako platba došlá od společnosti Koral LTD s.r.o., je správný rovněž závěr soudu I. stupně, že žalobě žalobce, jehož majetková sféra nebyla zasláním těchto prostředků na účet žalované dotčena, nelze vyhovět na základě posouzení uplatněného nároku jako závazku žalované z bezdůvodného obohacení, pokud současně ani netvrdil, že mu pohledávka společnosti Koral LTD s.r.o. z titulu některé ze zákonných skutkových podstat bezdůvodného obohacení byla postoupena.
Ze všech uvedených důvodů odvolací soud zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně podle § 219 o.s.ř. potvrdil.
O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch žalované, která měla v této fázi řízení plný úspěch; výše náhrady byla určena jako součet odměny advokáta za 2 úkony právní služby - vyjádření k odvolání a účast při ú.j. dne 31.8.2016 (§ 11 odst. 1 písm. g/, písm. k/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif - dále jen AT ), v sazbě 12.780,- Kč za 1 úkon právní služby (§ 9 odst. 1, § 7 bod 6 AT), tj. 25.560,- Kč, náhrady hotových výdajů paušální částkou podle § 13 odst. 3 AT, tj. 600,- Kč za 2 úkony právní služby, celkem 26.160,- Kč.
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).
V Praze dne 31. srpna 2016 JUDr. Marcela K u č e r o v á předsedkyně senátu