17 Cmo 8/2011
17 Cmo 8/2011-90
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové ve věci žalobce PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, PSČ 110 00, IČ: 61860069, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, proti žalovaným 1) JUDr. Petru Elšíkovi, Olomouc, Sokolská 7, PSČ 772 00, insolvenčnímu správci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , naposledy bytem Mladějovice 145, PSČ 785 01, a 2) Janu Bandymu, anonymizovano , naposledy bytem Mladějovice 145, PSČ 785 01, o určení pravosti a výše pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.3.2011, č.j. 14 Cm 3/2010-41,
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části, to je ve výrocích II., III. a IV., z r u š u j e , a v tomto rozsahu se řízení z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zastavil podle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. řízení o určení pravosti pohledávky č. 1 ohledně částky 49.014,-(výrok I.), zamítl žalobu na určení, že
žalobce má za dlužníkem Janem Bandym pohledávku č. 1 ve výši 17.126,-a pohledávku č. 2 ve výši 23.047,-(výrok II.), zavázal žalobce k povinnosti zaplatit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 1.643,56 do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a rozhodl, že žalovaný 2) a žalobce nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).
V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uzavřel, že žaloba není důvodná. Vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem a žalovaným 2), jako dlužníkem, byly uzavřeny celkem dvě smlouvy, smlouva o revolvingové půjčce č. 78868/04135 ze dne 2.2.2005 a smlouva o revolvingovém úvěru č. 9100007075 ze dne 20.7.2005 s tím, že na základě smlouvy ze dne 2.2.2005 poskytl žalobce žalovanému 2) pouze částku 81.751,-a nikoli částku 163.380,-(jak bylo tvrzeno), když částka ve výši 81.629,-byla tvořena smluvní odměnou za poskytnutí půjčky ve výši 49.014,-, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1.900,-a smluvní odměnou za poskytnutí revolvingu ve výši 30.175,-. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20.7.2005 pak vyplatil žalobce žalovanému fakticky pouze částku 65.208,-, a nikoli částku 123.360,-(jak bylo tvrzeno). Částka 58.152,-je tvořena smluvní odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 34.047,-, poplatkem za uzavření této smlouvy ve výši 1.900,-a smluvní odměnou za poskytnutí revolvingu ve výši 22.205,-. Ujednání o odměně v obou smlouvách posoudil soud prvního stupně jako ujednání absolutně neplatná podle ustanovení § 37 odst. 1 a § 39 občanského zákoníku, a uzavřel, že žalobci proto nárok na zaplacení smluvní odměny nevznikl. V případě smlouvy ze dne 2.2.2005 žalobce půjčil žalovanému 2) 81.751,-a žalovaný 2) vrátil částku 147.042,-, půjčená částka mu přitom byla vrácena již asi u 31. splátky, takže žalovaný 2) se nemohl dostat do prodlení s 55. až 60. splátkou, v případě smlouvy ze dne 20.7.2005 žalobce půjčil žalovanému 2) 65.208,-, žalovaný 2) vrátil částku 100.744,-, skutečně půjčená částka byla žalobci vrácena již asi u 32. splátky, z tohoto důvodu se žalovaný 2) rovněž nemohl dostat do prodlení s 50. až 60. splátkou, a žalobci tak nevznikl ani nárok na zaplacení požadovaných smluvních pokut ve výši 788,-a ve výši 431,-. Soud proto žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému 2) žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku, výslovně proti výroku II. a souvisejícím výrokům III. a IV., podal žalobce odvolání, v němž-s argumentací podrobně rozvedenou-vytýkal soudu prvního stupně, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části změnil a v tomto rozsahu žalobě vyhověl.
V průběhu odvolacího řízení, dříve, než odvolací soud o podaném odvolání žalobce rozhodl, žalovaný 2)-dlužník Jan Bandy zemřel dne 15.1.2012.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Podle ustanovení § 2 odst. 1, písm. a) a písm. d) IZ, pro účely tohoto zákona se rozumí insolvenčním řízením soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení, a incidenčním sporem spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení.
Podle ustanovení § 159 odst. 1, písm. a) IZ, insolvenčními spory jsou spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek.
Podle ustanovení § 103 o.s.ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle ustanovení § 104 odst. 1, věta první o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Podle ustanovení § 107, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle odstavce 5 uvedeného zákonného ustanovení, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.
Z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 14 INS 6728/2009 odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 12.11.2009, č.j. KSOS 14 INS 6728/2009-A-6 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka Jana anonymizovano a současně povolil řešení úpadku oddlužením. U přezkumného jednání, jež se konalo dne 7.1.2010, byly přezkoumány přihlášené pohledávky č. 1 až č. 8, kdy dlužník uznal pohledávky 1 až 8, a insolvenční správce popřel zcela přihlášku pohledávky věřitele č. 1, společnosti PROFI CREDIT Czech, a.s. Následně usnesením ze dne 26.1.2010, č.j. KSOS 14 INS 6728/2009-B-13 pak soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře, a současně-mimo jiné-uložil insolvenčnímu správci, aby částky připadající věřiteli č. 1, jehož pohledávka byla v celé výši popřena, deponoval na svém účtu do právní moci rozhodnutí o této popřené pohledávce. S ohledem na zjištění, že dlužník zemřel dne 15.1.2012, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25.4.2012, č.j. KSOS 14 INS 6728/2009-B-35, které nabylo právní moci dne 15.5.2012, zastavil řízení podle ustanovení § 104 odst. 1, věta první, o.s.ř., a uložil insolvenčnímu správci, aby částku, kterou deponoval ve prospěch popřené pohledávky věřitele č. 1, vyplatil do dědického řízení zemřelého dlužníka.
Z ustanovení § 2, písm. d) a § 159 odst. 1, písm. a) IZ vyplývá, že incidenční spory, mezi něž patří i spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek (jako v přezkoumávané věci), jsou spory vzniklé v souvislosti s insolvenčním řízením, jedná se o spory vyvolané tímto insolvenčním řízením.
Podmínkou incidenčního řízení tedy je probíhající insolvenční řízení. Bylo-li insolvenční řízení zastaveno, odpadla tato podmínka incidenčního řízení.
Kromě toho je třeba uvést, že povaha této věci neumožňuje v řízení pokračovat i při ztrátě způsobilosti žalovaného 2) být účastníkem řízení. Neumožňuje-li povaha věci při ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení v řízení pokračovat, pak soud řízení zastaví (§ 107 odst. 5, věta první, o.s.ř.), přičemž podle téhož ustanovení in fine, bylo-li již ve věci rozhodnuto, současně toto rozhodnutí zruší.
Z uvedených důvodů (bez zřetele k tomu, že žalobce podáním, došlým odvolacímu soudu dne 6.2.2012 vzal své odvolání zpět) odvolací soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I.
O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 1, písm. c) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů.
Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
V Olomouci dne 31. května 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková Renáta Hrubá v.z. JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. pověřená členka senátu z důvodu nepřítomnosti předsedkyně senátu podepsáno zastupujícím členem senátu dle § 158 odst. 1 o.s.ř.
17 Cmo 8/2011-90
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové ve věci žalobce PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, PSČ 110 00, IČ: 61860069, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, proti žalovaným 1) JUDr. Petru Elšíkovi, Olomouc, Sokolská 7, PSČ 772 00, insolvenčnímu správci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , naposledy bytem Mladějovice 145, PSČ 785 01, a 2) Janu Bandymu, anonymizovano , naposledy bytem Mladějovice 145, PSČ 785 01, o určení pravosti a výše pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.3.2011, č.j. 14 Cm 3/2010-41,
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části, to je ve výrocích II., III. a IV., z r u š u j e , a v tomto rozsahu se řízení z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zastavil podle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. řízení o určení pravosti pohledávky č. 1 ohledně částky 49.014,-(výrok I.), zamítl žalobu na určení, že
žalobce má za dlužníkem Janem Bandym pohledávku č. 1 ve výši 17.126,-a pohledávku č. 2 ve výši 23.047,-(výrok II.), zavázal žalobce k povinnosti zaplatit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 1.643,56 do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a rozhodl, že žalovaný 2) a žalobce nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).
V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uzavřel, že žaloba není důvodná. Vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem a žalovaným 2), jako dlužníkem, byly uzavřeny celkem dvě smlouvy, smlouva o revolvingové půjčce č. 78868/04135 ze dne 2.2.2005 a smlouva o revolvingovém úvěru č. 9100007075 ze dne 20.7.2005 s tím, že na základě smlouvy ze dne 2.2.2005 poskytl žalobce žalovanému 2) pouze částku 81.751,-a nikoli částku 163.380,-(jak bylo tvrzeno), když částka ve výši 81.629,-byla tvořena smluvní odměnou za poskytnutí půjčky ve výši 49.014,-, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1.900,-a smluvní odměnou za poskytnutí revolvingu ve výši 30.175,-. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20.7.2005 pak vyplatil žalobce žalovanému fakticky pouze částku 65.208,-, a nikoli částku 123.360,-(jak bylo tvrzeno). Částka 58.152,-je tvořena smluvní odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 34.047,-, poplatkem za uzavření této smlouvy ve výši 1.900,-a smluvní odměnou za poskytnutí revolvingu ve výši 22.205,-. Ujednání o odměně v obou smlouvách posoudil soud prvního stupně jako ujednání absolutně neplatná podle ustanovení § 37 odst. 1 a § 39 občanského zákoníku, a uzavřel, že žalobci proto nárok na zaplacení smluvní odměny nevznikl. V případě smlouvy ze dne 2.2.2005 žalobce půjčil žalovanému 2) 81.751,-a žalovaný 2) vrátil částku 147.042,-, půjčená částka mu přitom byla vrácena již asi u 31. splátky, takže žalovaný 2) se nemohl dostat do prodlení s 55. až 60. splátkou, v případě smlouvy ze dne 20.7.2005 žalobce půjčil žalovanému 2) 65.208,-, žalovaný 2) vrátil částku 100.744,-, skutečně půjčená částka byla žalobci vrácena již asi u 32. splátky, z tohoto důvodu se žalovaný 2) rovněž nemohl dostat do prodlení s 50. až 60. splátkou, a žalobci tak nevznikl ani nárok na zaplacení požadovaných smluvních pokut ve výši 788,-a ve výši 431,-. Soud proto žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému 2) žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku, výslovně proti výroku II. a souvisejícím výrokům III. a IV., podal žalobce odvolání, v němž-s argumentací podrobně rozvedenou-vytýkal soudu prvního stupně, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části změnil a v tomto rozsahu žalobě vyhověl.
V průběhu odvolacího řízení, dříve, než odvolací soud o podaném odvolání žalobce rozhodl, žalovaný 2)-dlužník Jan Bandy zemřel dne 15.1.2012.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Podle ustanovení § 2 odst. 1, písm. a) a písm. d) IZ, pro účely tohoto zákona se rozumí insolvenčním řízením soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení, a incidenčním sporem spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení.
Podle ustanovení § 159 odst. 1, písm. a) IZ, insolvenčními spory jsou spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek.
Podle ustanovení § 103 o.s.ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle ustanovení § 104 odst. 1, věta první o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Podle ustanovení § 107, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle odstavce 5 uvedeného zákonného ustanovení, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.
Z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 14 INS 6728/2009 odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 12.11.2009, č.j. KSOS 14 INS 6728/2009-A-6 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka Jana anonymizovano a současně povolil řešení úpadku oddlužením. U přezkumného jednání, jež se konalo dne 7.1.2010, byly přezkoumány přihlášené pohledávky č. 1 až č. 8, kdy dlužník uznal pohledávky 1 až 8, a insolvenční správce popřel zcela přihlášku pohledávky věřitele č. 1, společnosti PROFI CREDIT Czech, a.s. Následně usnesením ze dne 26.1.2010, č.j. KSOS 14 INS 6728/2009-B-13 pak soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře, a současně-mimo jiné-uložil insolvenčnímu správci, aby částky připadající věřiteli č. 1, jehož pohledávka byla v celé výši popřena, deponoval na svém účtu do právní moci rozhodnutí o této popřené pohledávce. S ohledem na zjištění, že dlužník zemřel dne 15.1.2012, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25.4.2012, č.j. KSOS 14 INS 6728/2009-B-35, které nabylo právní moci dne 15.5.2012, zastavil řízení podle ustanovení § 104 odst. 1, věta první, o.s.ř., a uložil insolvenčnímu správci, aby částku, kterou deponoval ve prospěch popřené pohledávky věřitele č. 1, vyplatil do dědického řízení zemřelého dlužníka.
Z ustanovení § 2, písm. d) a § 159 odst. 1, písm. a) IZ vyplývá, že incidenční spory, mezi něž patří i spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek (jako v přezkoumávané věci), jsou spory vzniklé v souvislosti s insolvenčním řízením, jedná se o spory vyvolané tímto insolvenčním řízením.
Podmínkou incidenčního řízení tedy je probíhající insolvenční řízení. Bylo-li insolvenční řízení zastaveno, odpadla tato podmínka incidenčního řízení.
Kromě toho je třeba uvést, že povaha této věci neumožňuje v řízení pokračovat i při ztrátě způsobilosti žalovaného 2) být účastníkem řízení. Neumožňuje-li povaha věci při ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení v řízení pokračovat, pak soud řízení zastaví (§ 107 odst. 5, věta první, o.s.ř.), přičemž podle téhož ustanovení in fine, bylo-li již ve věci rozhodnuto, současně toto rozhodnutí zruší.
Z uvedených důvodů (bez zřetele k tomu, že žalobce podáním, došlým odvolacímu soudu dne 6.2.2012 vzal své odvolání zpět) odvolací soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I.
O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 1, písm. c) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů.
Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
V Olomouci dne 31. května 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková Renáta Hrubá v.z. JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. pověřená členka senátu z důvodu nepřítomnosti předsedkyně senátu podepsáno zastupujícím členem senátu dle § 158 odst. 1 o.s.ř.