153 ICm 821/2017
č. j. 153 ICm 821/2017-162 (KSPL 53INS 31472/2015)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Reitspiesem ve věci
žalobce: Vladimír Bělohoubek, narozený dne bytem zastoupený advokátem Mgr. Ing. Petrem Konečným sídlem Na Střelnici 1212/39, 779 00 Olomouc-Nová Ulice proti žalovaným: 1. Mgr. David Uhlíř, IČO 04010671 sídlem Pravá 594/11, 147 00 Praha insolvenční správce úpadce Thermal project, s. r. o. sídlem V Aleji 10, 360 06 Karlovy Vary-Dvory zastoupený advokátkou JUDr. Pavlínou Uhlířovou sídlem Vodičkova 791, 110 00 Praha 2. Thermal project, s.r.o., IČO 61775126 sídlem V Aleji 10, 360 06 Karlovy Vary-Dvory zastoupená opatrovníkem Ondřejem Špundou bytem Bystročice 153, 779 00 Bystročice
o určení popřené nevykonatelné pohledávky
takto: I. Určuje se, že žalobce má za úpadcem Thermal project s. r. o., IČ 61775126, sídlem V Aleji č. 10, Karlovy Vary, PSČ 360 03, peněžité pohledávky, a to pohledávku č. 3 v celkové výši 291 889,61 Kč, pohledávku č. 4 v celkové výši 140 384,35 Kč a pohledávku č. 5 v celkové výši 45 523,55 Kč.
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková.
ISIR KSPL 53INS 31472/2015 II. Žalobci se vůči žalovanému č. 1 nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 584 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobci se vrací nespotřebovaná záloha ve výši 6 100 Kč.
Odůvodnění: 1. Žalobkyně Jarmila Ludíková, narozená , podala dne 3. 2. 2017 žalobu o určení popření nevykonatelné pohledávky, když v insolvenčním řízení úpadce Thermal project, s.r.o. jako věřitel č. 1 uplatila přihláškou ze dne 17. 12. 2015 své pohledávky vůči úpadci označené jako pohledávka č. 3 na zaplacení dlužného nájemného za roky 2013 a 2014 v celkové výši 291 889,60 Kč sestávající z jistiny ve výši 264 000 Kč a z příslušenství ve výši 27 889,61 Kč, pohledávka č. 4 na zaplacení dlužného nájemného za rok 2015 v celkové výši 140 384,35 Kč sestávající z jistiny ve výši 132 000 Kč a z příslušenství ve výši 8 384,35 Kč a pohledávky č. 5 na zaplacení dlužného nájemného za období od 1. 1. 2016 do 30. 4. 2016, a to ve výši 45 523,55 Kč se stávající z jistiny ve výši 44 000 Kč a příslušenství ve výši 1 523,55 Kč. Celkem bylo tedy přihlášeno 477 797,51 Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 11. 1. 2017 byly insolvenčním správcem popřeny pohledávky č. 3, 4 a 5. Žalobkyně měla za to, že insolvenční správce popřel nesprávně přihlášené pohledávky žalobkyně, neboť ta uzavřela jako pronajímatel a úpadce jako nájemce dne 19. 12. 2002 smlouvu o pronájmu nebytových prostor. Žalobkyně je vlastníkem ideální 1/2 předmětné nemovitosti a druhé poloviny je úpadce.
2. Žalovaný č. 1 se žalobou nesouhlasil, neboť nájemní smlouva ze dne 19. 2. 2002 je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. Když mezi spoluvlastníky z povahy věci nemůže dojít k vzájemnému uzavření nájemní smlouvy ke spoluvlastnickému podílu. Žalovaný č. 1 dále namítal, že žalobkyně může uplatnit jako důvod vzniku popření pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnila nejpozději do skončení přezkumného jednání. Tedy pokud žalobkyně uvádí, že i když nájemní vztah nevznikl, vznikl závazek úpadce vůči žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení, je toto tvrzení pro incidenční spor irelevantní, jelikož bezdůvodné obohacení nebylo jako důvod vzniku popření pohledávky do skončení přezkumného jednání uplatněno. Žalovaný č. 1 dále rozporoval pravost podpisu na předmětné nájemní smlouvě za nájemce.
3. Na základě usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31 .5. 2017 č.j. KSPL 53 INS 31472/2015- P-7 došlo ke změně na straně žalobce, kdy novým žalobcem na základě postoupení pohledávky se stal Vladimír Bělohoubek, narozený . Toto usnesení nabylo právní moci dne 21. 6. 2017.
4. Soud v této věci rozhodl rozsudkem ze dne 16. 8. 2017 pod č. j.-49 tak, že žalobu zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze, a to usnesením ze dne 11. 6. 2018 pod č. j., 103 VSPH 66/2018-78 tak, že rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, když dle odvolacího soudu součástí právního posouzení věci ve sporu o pravost nebo pořadí pohledávky v insolvenčním řízení musí být také závěr o důvodnosti nároku uplatňovaného, tzn. zda-li se soud incidenční žalobou vůbec může zabývat, tedy zda pohledávka mimo jiné byla přihlášená včas, zda nevykazuje vady bránící jejímu přezkumu, zda byla řádně popřena, zda byla žaloba podána včas apod. Odvolací soud dále zhodnotil, že právní názor soudu I. stupně ohledně toho, že pohledávka byla přihlášena z titulu nájmu a proto nemůže zkoumat důvodnost případného nároku žalobce z titulu bezdůvodného obohacení, tak tato úvaha není správná, neboť nemá oporu v zákoně, když právně je správný opak.
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. KSPL 53INS 31472/2015
5. Z přihlášky pohledávky žalobce soud zjistil, že ještě předchozí žalobkyně podala dne 17. 12. 2015 přihlášku pohledávky, když dílčí pohledávky 3, 4 a 5, které vyplývají i z rozšířené přihlášené pohledávky ze dne 5. 12. 2016, je uplatňováno touto pohledávkou částky uvedené v žalobě žalobce, a to z důvodu uzavřené nájemní smlouvy mezi úpadcem a původní žalobkyní paní Ludíkovou tak, jak je vyspecifikováno v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku.
6. Z vyrozumění o popření pohledávky soud zjistil, že žalovaný č. 1 jako insolvenční správce vyrozuměl bývalou žalobkyni Jarmilu Ludíkovou, že popřel při přezkumném jednání dne 11. 1. 2017 pohledávku dílčí její přihlášky 3, 4 a 5 v celkové výši 477 797,51 Kč, a to z důvodu, že nájemní vztah nevznikl. Insolvenční správce dále poučil přihlášeného věřitele, že své právo může uplatnit žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání a žalobu je nutno podat proti insolvenčnímu správci, přičemž v žalobě může uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.
7. Účastníci učinili nesporným, že smlouvu o pronájmu nebytových prostor Jarmila Ludíková a společnost Thermal project, s.r.o. uzavřely jako spoluvlastníci předmětné nemovitosti.
8. Ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor soud uzavřel, že bývalá žalobkyně Jarmila Ludíková a společnost Thermal project, s.r.o. uzavřely smlouvu o pronájmu nebytových prostor provozu projekční kanceláře v Olomouci, ulice Einsteinova 36 za nájemné ve výši 132 000 Kč ročně.
9. Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 2016 č. j. KSPL 53 INS 31472/2015-A-18 soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužníka, a to žalovaného č. 2, když usnesení bylo zveřejněno 6. 10. 2016 a od tohoto data běžely dva měsíce věřitelům, kteří doposud nepřihlásili své pohledávky, aby je přihlásili.
10. Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 1. 2017 č. j. KSPL 53 INS 31472/2015-B-7 soud zjistil, že na majetek žalovaného č. 2 byl prohlášen konkurs.
11. Z protokolu ze schůze věřitelů a přezkumného jednání č. j. KSPL 53 INS 31472/2015-B-5 soud zjistil, že na přezkumném jednání insolvenční správce popřel pohledávku věřitele č. 1 ohledně nezaplaceného nájemného co do pravosti, tedy Jarmily Ludíkové.
12. Z přihlášky věřitelky č. 1 soud zjistil, že ta přihlásila pohledávku 17. 12. 2015. Soud dále z přihlášky věřitelky, a to konkrétně z vyrozumění o popření pohledávky, zjistil, že insolvenční správce popřel právě pohledávku věřitelky č. 1, tehdy Jarmily Ludíkové, a vyrozuměl jí, že musí podat žalobu na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. V případě, že se věřitel nezúčastní přezkumného jednání, tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění. Vyrozumění o popření bylo doručeno 7. 2. 2017.
13. Ze znaleckého posudku č. 707-054/2019 Ing. Roberta Závodského soud zjistil, že obvyklá cena nájemného za užívání nemovitostí-budovy č.p. 653 stojící na pozemku na pozemku parc. č. 895, vše v k. ú. Neředín, obec Olomouc, a to v období leden 2013 až duben 2016, činila 880 000 Kč.
14. V daném případě se soud nejdříve zabýval oprávněnosti podání žaloby a shledal, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě, když byla podána 3. 2. 2017, přičemž doručení vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem bylo žalobkyni doručeno až po tomto datu, přičemž jí běžela minimálně patnáctidenní lhůta od doručení tohoto vyrozumění o popření. Soud má za to, že byla také splněna podmínka k podání přihlášky, která byla podána ještě před vydáním usnesení o
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. KSPL 53INS 31472/2015 úpadku, jak bylo uvedeno výše. Tedy byly splněny všechny zákonné předpoklady, aby se soud touto žalobou mohl zabývat, což vyplynulo z insolvenčního spisu, který je soudu znám i z jeho úřední činnosti, stejné věci mohl soud odvolací zjistit taktéž nahlédnutím do přiloženého spisu.
15. Soud se dále zabýval otázkami nájmu a bezdůvodného obohacení, když byl vázán právním názorem soudu odvolacího, s kterým se plně ztotožnil a souhlasí s jeho závěry, a proto učinil potřebné kroky. Vzhledem ke spoluvlastnictví předmětné nemovitosti u přihlášeného věřitele a dlužníka, vzniká právo nakládat se společnou věcí každému z nich a každý z nich má právo v rozsahu svého vlastnického podílu, potažmo společné vůle těchto spoluvlastníků, s nemovitostí nakládat. Podle § 663 zákona č. 40/1964 nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemní věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky. V daném případě se soud zabýval platností nájemní smlouvy, když soud nájemní smlouvu hodnotil podle obsahu a došel k závěru, že se jedná skutečně o smlouvu o pronájmu, a to nemovitého prostoru. Podle jejího obsahu neshledal, že by se jednalo o smlouvu, která by byla jiná, nepojmenovaná, a která by mohla změnit její význam vzhledem k názvu. V daném případě je vztah mezi spoluvlastníky takový, že nelze dle názoru soudu pronajmout nemovitost druhému spoluvlastníku, jelikož oba spoluvlastníci vystupují jako vlastníci, byť ideální poloviny, mají společná práva a povinnosti k této nemovitosti a dle názoru soudu se tedy nemůže spoluvlastník stát nájemcem vlastního majetku. Z tohoto důvodu má soud za to, že nájemní smlouva je neplatná a z důvodu hospodárnosti řízení se soud nezabýval námitkou žalovaného č. 1 ohledně pravosti podpisu na nájemní smlouvě. Samozřejmě, že lze v právu a v právním státě v České republice užívat nemovitost nad rámec svého podílu, ale toto nemůže být upraveno nájemní smlouvou. Dle názoru soudu to může být dokonce i za úplatu, ovšem nemůže se jednat o smlouvu nájemní, muselo by se jednat o smlouvu nepojmenovanou, smlouvu vlastního typu, která v daném případě uzavřena nebyla. Ovšem je zde možno posoudit celou věc jako bezdůvodné obohacení, a proto v tomto směru také poučil při ústním jednání dne 23. 10. 2018 žalobce podle § 118a odst. 1, 2, 3 o. s. ř. Žalobce doplnil svá skutková tvrzení a označil důkazy, a to znalecký posudek, který soud nechal vypracovat a který je výše uveden a hodnocen. Tato jiná právní kvalifikace téhož skutku je umožněna mimo jiné judikátem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2016 č. j. 29 ICdo 81/2016.
16. Tedy jak vyplynulo z výše provedeného dokazování, byla přihlášena 17. 12. 2015 jako dílčí pohledávka č. 3 ve výši 264 000 Kč a dále pohledávka č. 4 132 000 Kč.
17. Z toho vyplývá, že pohledávka žalobce byla přihlášena řádně a včas, její výše je necelých 400 000 Kč v základu, tedy na jistině bez jakýchkoliv úroků či poplatků z prodlení. Vzhledem k tomu, jak vyplynulo ze znaleckého posudku, výše nájmu za celou nemovitost za předmětné období činila 880 000 Kč, je relevantní žalobě vyhovět, když přihlášené pohledávky, jak jsou specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, poté co jsou oproštěny od úroků, resp. poplatků z prodlení, jsou právě pod polovinou nájemného obvyklého stanoveného znalcem, tedy po 440 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v daném případě, jak soud vysvětlil výše, má za to, že nájemní smlouva je neplatná, ale nebylo zde využíváno nemovitosti oběma spoluvlastníky, když celou nemovitost využíval pouze jeden spoluvlastník, fakticky došlo k jeho bezdůvodnému obohacení, neboť užíval celou nemovitost bez jakékoliv kompenzace pro tehdy žalobkyni-původního spoluvlastníka, tudíž na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení v souladu s § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964, když kdo se na úkor jiného obohatí bezdůvodně, musí obohacení vydat.
18. V daném případě došlo k bezdůvodnému obohacení žalované č. 2, neboť tato společnost jako spoluvlastník nemovitosti užíval ji zcela celou bez právního důvodu a to bez právního důvodu 1/2 této nemovitosti, neboť i toto užívání a spoluvlastnictví není bezbřehé a neomezené a spoluvlastníci mají užívat svoji nemovitost podle výše svých podílů, není-li stanoveno něco jiného mezi nimi smluvně. V daném případě byla zde uzavřena smlouva, která, jak již soud řekl,
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. KSPL 53INS 31472/2015 je z důvodů výše uvedených neplatná, ale tím, že žalovaná č. 2 užívala nemovitost celou, užívala ji bez právního důvodu a užívala bez právního důvodu 1/2 této nemovitosti, má povinnost bezdůvodné obohacení, které spočívá v tom, že za předmětné období neplatila ničeho za užívání 1/2 nemovitosti, vydat toto bezdůvodné obohacení dalšímu spoluvlastníku, jehož výše je v souladu se znaleckým posudkem provedeným k důkazu a je ve výši, které odpovídá nájemnému v místě a čase obvyklém. Proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
19. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 202 odst. 1 IZ, když žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči insolvenčnímu správci.
20. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému č. 2 na náhradě nákladů řízení částku 30 584 Kč, která se skládá z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč, tj. celkem 18 600 Kč, za převzetí věci, sepis a podání žaloby, sepis odvolání, 3x písemné podání, 6 režijních paušálů po 300 Kč, tj. celkem 1 800 Kč, za stejné úkony právní služby, 21% DPH ve výši 4 284 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a spotřebovanou zálohu ve výši 3 900 Kč, tj. celkem právě přiznaných 30 584 Kč, to vše v souladu s vyhláškou 177/1996 Sb.
Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, a to ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný č. 2 řádně a včas svoji povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat svého nároku prostřednictvím exekuce či výkonu rozhodnutí.
Plzeň 20. 11. 2019
Mgr. Michal Reitspies v. r. samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková.
č. j. 153 ICm 821/2017-162 (KSPL 53INS 31472/2015)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Reitspiesem ve věci
žalobce: Vladimír Bělohoubek, narozený dne bytem zastoupený advokátem Mgr. Ing. Petrem Konečným sídlem Na Střelnici 1212/39, 779 00 Olomouc-Nová Ulice proti žalovaným: 1. Mgr. David Uhlíř, IČO 04010671 sídlem Pravá 594/11, 147 00 Praha insolvenční správce úpadce Thermal project, s. r. o. sídlem V Aleji 10, 360 06 Karlovy Vary-Dvory zastoupený advokátkou JUDr. Pavlínou Uhlířovou sídlem Vodičkova 791, 110 00 Praha 2. Thermal project, s.r.o., IČO 61775126 sídlem V Aleji 10, 360 06 Karlovy Vary-Dvory zastoupená opatrovníkem Ondřejem Špundou bytem Bystročice 153, 779 00 Bystročice
o určení popřené nevykonatelné pohledávky
takto: I. Určuje se, že žalobce má za úpadcem Thermal project s. r. o., IČ 61775126, sídlem V Aleji č. 10, Karlovy Vary, PSČ 360 03, peněžité pohledávky, a to pohledávku č. 3 v celkové výši 291 889,61 Kč, pohledávku č. 4 v celkové výši 140 384,35 Kč a pohledávku č. 5 v celkové výši 45 523,55 Kč.
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková.
ISIR KSPL 53INS 31472/2015 II. Žalobci se vůči žalovanému č. 1 nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 584 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobci se vrací nespotřebovaná záloha ve výši 6 100 Kč.
Odůvodnění: 1. Žalobkyně Jarmila Ludíková, narozená , podala dne 3. 2. 2017 žalobu o určení popření nevykonatelné pohledávky, když v insolvenčním řízení úpadce Thermal project, s.r.o. jako věřitel č. 1 uplatila přihláškou ze dne 17. 12. 2015 své pohledávky vůči úpadci označené jako pohledávka č. 3 na zaplacení dlužného nájemného za roky 2013 a 2014 v celkové výši 291 889,60 Kč sestávající z jistiny ve výši 264 000 Kč a z příslušenství ve výši 27 889,61 Kč, pohledávka č. 4 na zaplacení dlužného nájemného za rok 2015 v celkové výši 140 384,35 Kč sestávající z jistiny ve výši 132 000 Kč a z příslušenství ve výši 8 384,35 Kč a pohledávky č. 5 na zaplacení dlužného nájemného za období od 1. 1. 2016 do 30. 4. 2016, a to ve výši 45 523,55 Kč se stávající z jistiny ve výši 44 000 Kč a příslušenství ve výši 1 523,55 Kč. Celkem bylo tedy přihlášeno 477 797,51 Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 11. 1. 2017 byly insolvenčním správcem popřeny pohledávky č. 3, 4 a 5. Žalobkyně měla za to, že insolvenční správce popřel nesprávně přihlášené pohledávky žalobkyně, neboť ta uzavřela jako pronajímatel a úpadce jako nájemce dne 19. 12. 2002 smlouvu o pronájmu nebytových prostor. Žalobkyně je vlastníkem ideální 1/2 předmětné nemovitosti a druhé poloviny je úpadce.
2. Žalovaný č. 1 se žalobou nesouhlasil, neboť nájemní smlouva ze dne 19. 2. 2002 je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. Když mezi spoluvlastníky z povahy věci nemůže dojít k vzájemnému uzavření nájemní smlouvy ke spoluvlastnickému podílu. Žalovaný č. 1 dále namítal, že žalobkyně může uplatnit jako důvod vzniku popření pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnila nejpozději do skončení přezkumného jednání. Tedy pokud žalobkyně uvádí, že i když nájemní vztah nevznikl, vznikl závazek úpadce vůči žalobkyni na vydání bezdůvodného obohacení, je toto tvrzení pro incidenční spor irelevantní, jelikož bezdůvodné obohacení nebylo jako důvod vzniku popření pohledávky do skončení přezkumného jednání uplatněno. Žalovaný č. 1 dále rozporoval pravost podpisu na předmětné nájemní smlouvě za nájemce.
3. Na základě usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31 .5. 2017 č.j. KSPL 53 INS 31472/2015- P-7 došlo ke změně na straně žalobce, kdy novým žalobcem na základě postoupení pohledávky se stal Vladimír Bělohoubek, narozený . Toto usnesení nabylo právní moci dne 21. 6. 2017.
4. Soud v této věci rozhodl rozsudkem ze dne 16. 8. 2017 pod č. j.-49 tak, že žalobu zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze, a to usnesením ze dne 11. 6. 2018 pod č. j., 103 VSPH 66/2018-78 tak, že rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, když dle odvolacího soudu součástí právního posouzení věci ve sporu o pravost nebo pořadí pohledávky v insolvenčním řízení musí být také závěr o důvodnosti nároku uplatňovaného, tzn. zda-li se soud incidenční žalobou vůbec může zabývat, tedy zda pohledávka mimo jiné byla přihlášená včas, zda nevykazuje vady bránící jejímu přezkumu, zda byla řádně popřena, zda byla žaloba podána včas apod. Odvolací soud dále zhodnotil, že právní názor soudu I. stupně ohledně toho, že pohledávka byla přihlášena z titulu nájmu a proto nemůže zkoumat důvodnost případného nároku žalobce z titulu bezdůvodného obohacení, tak tato úvaha není správná, neboť nemá oporu v zákoně, když právně je správný opak.
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. KSPL 53INS 31472/2015
5. Z přihlášky pohledávky žalobce soud zjistil, že ještě předchozí žalobkyně podala dne 17. 12. 2015 přihlášku pohledávky, když dílčí pohledávky 3, 4 a 5, které vyplývají i z rozšířené přihlášené pohledávky ze dne 5. 12. 2016, je uplatňováno touto pohledávkou částky uvedené v žalobě žalobce, a to z důvodu uzavřené nájemní smlouvy mezi úpadcem a původní žalobkyní paní Ludíkovou tak, jak je vyspecifikováno v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku.
6. Z vyrozumění o popření pohledávky soud zjistil, že žalovaný č. 1 jako insolvenční správce vyrozuměl bývalou žalobkyni Jarmilu Ludíkovou, že popřel při přezkumném jednání dne 11. 1. 2017 pohledávku dílčí její přihlášky 3, 4 a 5 v celkové výši 477 797,51 Kč, a to z důvodu, že nájemní vztah nevznikl. Insolvenční správce dále poučil přihlášeného věřitele, že své právo může uplatnit žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání a žalobu je nutno podat proti insolvenčnímu správci, přičemž v žalobě může uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.
7. Účastníci učinili nesporným, že smlouvu o pronájmu nebytových prostor Jarmila Ludíková a společnost Thermal project, s.r.o. uzavřely jako spoluvlastníci předmětné nemovitosti.
8. Ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor soud uzavřel, že bývalá žalobkyně Jarmila Ludíková a společnost Thermal project, s.r.o. uzavřely smlouvu o pronájmu nebytových prostor provozu projekční kanceláře v Olomouci, ulice Einsteinova 36 za nájemné ve výši 132 000 Kč ročně.
9. Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 2016 č. j. KSPL 53 INS 31472/2015-A-18 soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužníka, a to žalovaného č. 2, když usnesení bylo zveřejněno 6. 10. 2016 a od tohoto data běžely dva měsíce věřitelům, kteří doposud nepřihlásili své pohledávky, aby je přihlásili.
10. Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 1. 2017 č. j. KSPL 53 INS 31472/2015-B-7 soud zjistil, že na majetek žalovaného č. 2 byl prohlášen konkurs.
11. Z protokolu ze schůze věřitelů a přezkumného jednání č. j. KSPL 53 INS 31472/2015-B-5 soud zjistil, že na přezkumném jednání insolvenční správce popřel pohledávku věřitele č. 1 ohledně nezaplaceného nájemného co do pravosti, tedy Jarmily Ludíkové.
12. Z přihlášky věřitelky č. 1 soud zjistil, že ta přihlásila pohledávku 17. 12. 2015. Soud dále z přihlášky věřitelky, a to konkrétně z vyrozumění o popření pohledávky, zjistil, že insolvenční správce popřel právě pohledávku věřitelky č. 1, tehdy Jarmily Ludíkové, a vyrozuměl jí, že musí podat žalobu na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. V případě, že se věřitel nezúčastní přezkumného jednání, tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění. Vyrozumění o popření bylo doručeno 7. 2. 2017.
13. Ze znaleckého posudku č. 707-054/2019 Ing. Roberta Závodského soud zjistil, že obvyklá cena nájemného za užívání nemovitostí-budovy č.p. 653 stojící na pozemku na pozemku parc. č. 895, vše v k. ú. Neředín, obec Olomouc, a to v období leden 2013 až duben 2016, činila 880 000 Kč.
14. V daném případě se soud nejdříve zabýval oprávněnosti podání žaloby a shledal, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě, když byla podána 3. 2. 2017, přičemž doručení vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem bylo žalobkyni doručeno až po tomto datu, přičemž jí běžela minimálně patnáctidenní lhůta od doručení tohoto vyrozumění o popření. Soud má za to, že byla také splněna podmínka k podání přihlášky, která byla podána ještě před vydáním usnesení o
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. KSPL 53INS 31472/2015 úpadku, jak bylo uvedeno výše. Tedy byly splněny všechny zákonné předpoklady, aby se soud touto žalobou mohl zabývat, což vyplynulo z insolvenčního spisu, který je soudu znám i z jeho úřední činnosti, stejné věci mohl soud odvolací zjistit taktéž nahlédnutím do přiloženého spisu.
15. Soud se dále zabýval otázkami nájmu a bezdůvodného obohacení, když byl vázán právním názorem soudu odvolacího, s kterým se plně ztotožnil a souhlasí s jeho závěry, a proto učinil potřebné kroky. Vzhledem ke spoluvlastnictví předmětné nemovitosti u přihlášeného věřitele a dlužníka, vzniká právo nakládat se společnou věcí každému z nich a každý z nich má právo v rozsahu svého vlastnického podílu, potažmo společné vůle těchto spoluvlastníků, s nemovitostí nakládat. Podle § 663 zákona č. 40/1964 nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemní věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky. V daném případě se soud zabýval platností nájemní smlouvy, když soud nájemní smlouvu hodnotil podle obsahu a došel k závěru, že se jedná skutečně o smlouvu o pronájmu, a to nemovitého prostoru. Podle jejího obsahu neshledal, že by se jednalo o smlouvu, která by byla jiná, nepojmenovaná, a která by mohla změnit její význam vzhledem k názvu. V daném případě je vztah mezi spoluvlastníky takový, že nelze dle názoru soudu pronajmout nemovitost druhému spoluvlastníku, jelikož oba spoluvlastníci vystupují jako vlastníci, byť ideální poloviny, mají společná práva a povinnosti k této nemovitosti a dle názoru soudu se tedy nemůže spoluvlastník stát nájemcem vlastního majetku. Z tohoto důvodu má soud za to, že nájemní smlouva je neplatná a z důvodu hospodárnosti řízení se soud nezabýval námitkou žalovaného č. 1 ohledně pravosti podpisu na nájemní smlouvě. Samozřejmě, že lze v právu a v právním státě v České republice užívat nemovitost nad rámec svého podílu, ale toto nemůže být upraveno nájemní smlouvou. Dle názoru soudu to může být dokonce i za úplatu, ovšem nemůže se jednat o smlouvu nájemní, muselo by se jednat o smlouvu nepojmenovanou, smlouvu vlastního typu, která v daném případě uzavřena nebyla. Ovšem je zde možno posoudit celou věc jako bezdůvodné obohacení, a proto v tomto směru také poučil při ústním jednání dne 23. 10. 2018 žalobce podle § 118a odst. 1, 2, 3 o. s. ř. Žalobce doplnil svá skutková tvrzení a označil důkazy, a to znalecký posudek, který soud nechal vypracovat a který je výše uveden a hodnocen. Tato jiná právní kvalifikace téhož skutku je umožněna mimo jiné judikátem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2016 č. j. 29 ICdo 81/2016.
16. Tedy jak vyplynulo z výše provedeného dokazování, byla přihlášena 17. 12. 2015 jako dílčí pohledávka č. 3 ve výši 264 000 Kč a dále pohledávka č. 4 132 000 Kč.
17. Z toho vyplývá, že pohledávka žalobce byla přihlášena řádně a včas, její výše je necelých 400 000 Kč v základu, tedy na jistině bez jakýchkoliv úroků či poplatků z prodlení. Vzhledem k tomu, jak vyplynulo ze znaleckého posudku, výše nájmu za celou nemovitost za předmětné období činila 880 000 Kč, je relevantní žalobě vyhovět, když přihlášené pohledávky, jak jsou specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, poté co jsou oproštěny od úroků, resp. poplatků z prodlení, jsou právě pod polovinou nájemného obvyklého stanoveného znalcem, tedy po 440 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v daném případě, jak soud vysvětlil výše, má za to, že nájemní smlouva je neplatná, ale nebylo zde využíváno nemovitosti oběma spoluvlastníky, když celou nemovitost využíval pouze jeden spoluvlastník, fakticky došlo k jeho bezdůvodnému obohacení, neboť užíval celou nemovitost bez jakékoliv kompenzace pro tehdy žalobkyni-původního spoluvlastníka, tudíž na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení v souladu s § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964, když kdo se na úkor jiného obohatí bezdůvodně, musí obohacení vydat.
18. V daném případě došlo k bezdůvodnému obohacení žalované č. 2, neboť tato společnost jako spoluvlastník nemovitosti užíval ji zcela celou bez právního důvodu a to bez právního důvodu 1/2 této nemovitosti, neboť i toto užívání a spoluvlastnictví není bezbřehé a neomezené a spoluvlastníci mají užívat svoji nemovitost podle výše svých podílů, není-li stanoveno něco jiného mezi nimi smluvně. V daném případě byla zde uzavřena smlouva, která, jak již soud řekl,
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. KSPL 53INS 31472/2015 je z důvodů výše uvedených neplatná, ale tím, že žalovaná č. 2 užívala nemovitost celou, užívala ji bez právního důvodu a užívala bez právního důvodu 1/2 této nemovitosti, má povinnost bezdůvodné obohacení, které spočívá v tom, že za předmětné období neplatila ničeho za užívání 1/2 nemovitosti, vydat toto bezdůvodné obohacení dalšímu spoluvlastníku, jehož výše je v souladu se znaleckým posudkem provedeným k důkazu a je ve výši, které odpovídá nájemnému v místě a čase obvyklém. Proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
19. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 202 odst. 1 IZ, když žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči insolvenčnímu správci.
20. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému č. 2 na náhradě nákladů řízení částku 30 584 Kč, která se skládá z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč, tj. celkem 18 600 Kč, za převzetí věci, sepis a podání žaloby, sepis odvolání, 3x písemné podání, 6 režijních paušálů po 300 Kč, tj. celkem 1 800 Kč, za stejné úkony právní služby, 21% DPH ve výši 4 284 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a spotřebovanou zálohu ve výši 3 900 Kč, tj. celkem právě přiznaných 30 584 Kč, to vše v souladu s vyhláškou 177/1996 Sb.
Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, a to ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný č. 2 řádně a včas svoji povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat svého nároku prostřednictvím exekuce či výkonu rozhodnutí.
Plzeň 20. 11. 2019
Mgr. Michal Reitspies v. r. samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková.