13 VSOL 21/2012-40
28 ICm 3130/2011 13 VSOL 21/2012-40 KSBR 28 INS 14622/2010
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové ve věci žalobce Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Prušánky, Mlýnská 410, PSČ 696 21, zastoupeného Mgr. Evou Kantoříkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Šumavská 35, PSČ 602 00, proti žalované Mgr. Romaně Andělové, advokátce se sídlem v Brně, Roubalova 13, PSČ 602 00, jako insolvenční správkyni dlužníka Woman & Man Exclusive, s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Brně, Mariánské náměstí 617/1, PSČ 617 00, IČ: 26304708, o určení pravosti pohledávek, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.2.2012 č.j. 28 ICm 3130/2011-9
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl žalobu (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. jsou mimo jiné náležitostmi žaloby vylíčení rozhodujících skutečností a uvedení, čeho se žalobce domáhá, tedy petit žaloby, který musí být přesný, určitý, srozumitelný a je jakýmsi logickým vyústěním rozhodujících KSBR 28 INS 14622/2010 skutečností. Z podané žaloby je zřejmé, že žalobce v žalobě neuvedl rozhodující skutečnosti ohledně pohledávek-smluvních pokut, které jsou předmětem žaloby, a že mezi výší pohledávek tvrzenou v žalobě a výší těchto pohledávek uvedenou v petitu žaloby je rozpor. Z toho důvodu proto soud žalobce usnesením ze dne 16.1.2012, č.j. 28 ICm 3130/2011-4 vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy opravil a doplnil žalobu tak, že uvede v žalobě chybějící rozhodující skutečnosti ohledně pohledávek-smluvních pokut, které jsou předmětem žaloby, a to tak, že popíše, jakým způsobem pohledávky vznikly, a uvede do souladu skutková tvrzení ohledně výše pohledávek, které jsou předmětem žaloby, a petit žaloby ohledně výše pohledávek, které jsou předmětem žaloby. Žalobce byl současně poučen, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě opravena a doplněna a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, bude žaloba odmítnuta. Jelikož žalobce na výzvu soudu nereagoval, bylo rozhodnuto o odmítnutí žaloby podle ustanovení § 160 odst. 4 insolvenčního zákona a o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 3 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání s odůvodněním, že toto rozhodnutí považuje za nesprávné, když má za to, že svým podáním ze dne 25.1.2012 svou žalobu k výzvě soudu doplnil a tímto doplněním se stala projednatelná, protože uvedl všechna tvrzení, která soud považoval za nedostatečná. Odstranil tak vady žaloby, které bránily pokračování ve věci, a je překvapen tím, že jeho podání není zveřejněno v oddílu C insolvenčního spisu dlužníka, a proto je znovu připojuje k podanému odvolání. Navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a soudu uloženo ve věci dále o žalobě jednat.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí.
V přezkoumávané věci podal žalobce žalobu na určení pravosti pohledávek, a to pohledávky č. 1 ve výši 99.751 Kč a pohledávky č. 2 ve výši 99.751 Kč, přičemž v žalobě skutkově tvrdil, že přihlásil do insolvenčního řízení své pohledávky za dlužníkem přihláškou pohledávky evidovanou pod č. 470. U přezkumného jednání popřela insolvenční správkyně část jím přihlášené pohledávky ve výši 1.500.000 Kč představující smluvní pokutu, a to u pohledávky č. 1 smluvní pokutu v částce 750.000 Kč a u pohledávky č. 2 smluvní pokutu v částce 750.000 Kč. Úkonem ze dne 21.11.2011 vzal přihlášenou pohledávku částečně zpět, a to tak, že u pohledávky č. 1 vzal zpět přihlášku pohledávky co do částky 700.000 Kč představující část KSBR 28 INS 14622/2010 přihlášené smluvní pokuty s tím, že nadále na smluvní pokutě uplatňuje částku 50.000 Kč, a u pohledávky č. 2 vzal zpět taktéž přihlášku pohledávky co do částky 700.000 Kč představující část přihlášené smluvní pokuty s tím, že na smluvní pokutě je nadále uplatňováno 50.000 Kč. Tvrdí, že důvodem popření pohledávky byl názor insolvenční správkyně, že přihlášená smluvní pokuta ve své výši odporuje dobrým mravům a zásadám poctivého obchodního styku. Domnívá se, že po částečném zpětvzetí žaloby důvod popření pominul a přihlášená výše smluvní pokuty se nevymyká pravidlům poctivého obchodního styku a zásadám dobrých mravů. Usnesením ze dne 16.1.2012, č.j 28 ICm 3130/2011-4 vyzval soud žalobce, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení opravil a doplnil svou žalobu tak, že uvede, kdy mu bylo doručeno vyrozumění žalované o popření pohledávek, které jsou předmětem žaloby, dále byl vyzván, aby uvedl v žalobě chybějící rozhodující skutečnosti ohledně pohledávek-smluvních pokut, které jsou předmětem žaloby, a to tak, že popíše, jakým způsobem pohledávky vznikly, označí důkazy k prokázání uvedených tvrzení a označené listinné důkazy předloží, a dále byl vyzván, aby uvedl do souladu skutková tvrzení ohledně výše pohledávek, které jsou předmětem žaloby, a petit žaloby ohledně výše pohledávek, které jsou předmětem žaloby. Toto usnesení bylo doručeno žalobci, respektive jeho advokátce, 18.1.2012 a podle obsahu spisu do doby vydání napadeného rozhodnutí nebylo na výzvu soudu nijak reagováno.
Podle ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř., řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.
Podle ustanovení § 160 insolvenčního zákona, incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odstavec 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odstavec 4).
V rámci odvolacího řízení žalobce předložil podání ze dne 25.1.2012, kterým reagoval na usnesení soudu k opravě a doplnění žaloby. Z obsahu tohoto podání vyplývá, že žalobce jednak doplňuje informace ohledně včasnosti podané žaloby, a jednak doplňuje skutková tvrzení ohledně pohledávek, které jsou předmětem žaloby, tj. pohledávek č. 1 a č. 2, když ve vztahu k těmto pohledávkám tvrdí, že se jedná o nedoplatky z titulu nevrácených částek ze smlouvy o půjčkách a zaplacení KSBR 28 INS 14622/2010 smluvní pokuty vyplývající z téže smlouvy. Tvrdí, že půjčka byla dohodnuta a poskytnuta ve výši 50.000 Kč, dlužník však zaplatil pouze částku 249 Kč, k zaplacení tak zbývá jistina 49.751 Kč, přičemž do těchto pohledávek žalobce též zahrnul smluvní pokutu ve výši 750.000 Kč, kterou uplatňuje podle článku VII. příslušné smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že insolvenční správkyně popřela tuto smluvní pokutu, učinil částečné zpětvzetí přihlášky ohledně smluvní pokuty co do částky 700.000 Kč, takže na smluvní pokutě zbývá částka 50.000 Kč; spolu s jistinou 49.751 Kč se jedná o částku 99.751 Kč. Žalobce sám tvrdí, že z pohledávek, které byly přihlášeny, byly zjištěny pohledávky celkem ve výši 249.502 Kč. Za této situace je proto zvláštní, že žalobce se domáhá určení pravosti i pohledávek, které byly dne 14.10.2011 u přezkumného jednání žalovanou uznány, respektive zjištěny (to je u pohledávky č. 1 se jedná o částku 49.751 Kč a u pohledávky č. 2 se jedná rovněž o částku 49.751 Kč, v obou případech se jedná o pohledávky z titulu nedoplatku půjčky), a nikoliv pouze těch pohledávek, které byly žalovanou popřeny, to je pohledávek z titulu smluvních pokut, které po částečném zpětvzetí přihlášky pohledávky žalobce uplatňuje v částkách 50.000 Kč. Tuto skutečnost však nelze považovat za vadu žaloby, která by bránila jejímu věcnému projednání. To, že podanou žalobou žalobce uplatnil nárok na určení pravosti pohledávek, které byly již zjištěny a které tudíž nejsou sporné, je důvodem pro částečné zamítnutí žaloby. Žalobu žalobce ohledně pohledávek č. 1 a č. 2 lze proto považovat za projednatelnou. Oproti původní žalobě se žalobce však v doplnění žaloby (podle navrhovaného žalobního petitu) domáhá určení pravosti nejenom pohledávek č. 1 a 2, ale též pohledávek č. 3, 4 a 5. Ve vztahu k těmto pohledávkám však žalobce netvrdí žádná skutková tvrzení a rovněž tak ani neoznačuje příslušné důkazy.
V dalším řízení bude proto třeba, aby soud prvního stupně vyzval žalobce k doplnění žaloby též ve vztahu k pohledávkám č. 3, 4 a 5, za předpokladu, že tak sám žalobce neučiní na základě tohoto rozhodnutí odvolacího soudu, popřípadě zda sám nesdělí, že na určení pravosti pohledávek č. 3, 4 a 5 netrvá, když i v případě těchto pohledávek se jedná o pohledávky, které byly insolvenční správkyní uznány, nejsou tudíž sporné, a není proto důvodu, aby o nich bylo soudem rozhodováno. Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) a ustanovení § 221 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 14. června 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Radka Panáčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
28 ICm 3130/2011 13 VSOL 21/2012-40 KSBR 28 INS 14622/2010
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové ve věci žalobce Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Prušánky, Mlýnská 410, PSČ 696 21, zastoupeného Mgr. Evou Kantoříkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Šumavská 35, PSČ 602 00, proti žalované Mgr. Romaně Andělové, advokátce se sídlem v Brně, Roubalova 13, PSČ 602 00, jako insolvenční správkyni dlužníka Woman & Man Exclusive, s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Brně, Mariánské náměstí 617/1, PSČ 617 00, IČ: 26304708, o určení pravosti pohledávek, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.2.2012 č.j. 28 ICm 3130/2011-9
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl žalobu (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. jsou mimo jiné náležitostmi žaloby vylíčení rozhodujících skutečností a uvedení, čeho se žalobce domáhá, tedy petit žaloby, který musí být přesný, určitý, srozumitelný a je jakýmsi logickým vyústěním rozhodujících KSBR 28 INS 14622/2010 skutečností. Z podané žaloby je zřejmé, že žalobce v žalobě neuvedl rozhodující skutečnosti ohledně pohledávek-smluvních pokut, které jsou předmětem žaloby, a že mezi výší pohledávek tvrzenou v žalobě a výší těchto pohledávek uvedenou v petitu žaloby je rozpor. Z toho důvodu proto soud žalobce usnesením ze dne 16.1.2012, č.j. 28 ICm 3130/2011-4 vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy opravil a doplnil žalobu tak, že uvede v žalobě chybějící rozhodující skutečnosti ohledně pohledávek-smluvních pokut, které jsou předmětem žaloby, a to tak, že popíše, jakým způsobem pohledávky vznikly, a uvede do souladu skutková tvrzení ohledně výše pohledávek, které jsou předmětem žaloby, a petit žaloby ohledně výše pohledávek, které jsou předmětem žaloby. Žalobce byl současně poučen, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě opravena a doplněna a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, bude žaloba odmítnuta. Jelikož žalobce na výzvu soudu nereagoval, bylo rozhodnuto o odmítnutí žaloby podle ustanovení § 160 odst. 4 insolvenčního zákona a o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 3 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání s odůvodněním, že toto rozhodnutí považuje za nesprávné, když má za to, že svým podáním ze dne 25.1.2012 svou žalobu k výzvě soudu doplnil a tímto doplněním se stala projednatelná, protože uvedl všechna tvrzení, která soud považoval za nedostatečná. Odstranil tak vady žaloby, které bránily pokračování ve věci, a je překvapen tím, že jeho podání není zveřejněno v oddílu C insolvenčního spisu dlužníka, a proto je znovu připojuje k podanému odvolání. Navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a soudu uloženo ve věci dále o žalobě jednat.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí.
V přezkoumávané věci podal žalobce žalobu na určení pravosti pohledávek, a to pohledávky č. 1 ve výši 99.751 Kč a pohledávky č. 2 ve výši 99.751 Kč, přičemž v žalobě skutkově tvrdil, že přihlásil do insolvenčního řízení své pohledávky za dlužníkem přihláškou pohledávky evidovanou pod č. 470. U přezkumného jednání popřela insolvenční správkyně část jím přihlášené pohledávky ve výši 1.500.000 Kč představující smluvní pokutu, a to u pohledávky č. 1 smluvní pokutu v částce 750.000 Kč a u pohledávky č. 2 smluvní pokutu v částce 750.000 Kč. Úkonem ze dne 21.11.2011 vzal přihlášenou pohledávku částečně zpět, a to tak, že u pohledávky č. 1 vzal zpět přihlášku pohledávky co do částky 700.000 Kč představující část KSBR 28 INS 14622/2010 přihlášené smluvní pokuty s tím, že nadále na smluvní pokutě uplatňuje částku 50.000 Kč, a u pohledávky č. 2 vzal zpět taktéž přihlášku pohledávky co do částky 700.000 Kč představující část přihlášené smluvní pokuty s tím, že na smluvní pokutě je nadále uplatňováno 50.000 Kč. Tvrdí, že důvodem popření pohledávky byl názor insolvenční správkyně, že přihlášená smluvní pokuta ve své výši odporuje dobrým mravům a zásadám poctivého obchodního styku. Domnívá se, že po částečném zpětvzetí žaloby důvod popření pominul a přihlášená výše smluvní pokuty se nevymyká pravidlům poctivého obchodního styku a zásadám dobrých mravů. Usnesením ze dne 16.1.2012, č.j 28 ICm 3130/2011-4 vyzval soud žalobce, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení opravil a doplnil svou žalobu tak, že uvede, kdy mu bylo doručeno vyrozumění žalované o popření pohledávek, které jsou předmětem žaloby, dále byl vyzván, aby uvedl v žalobě chybějící rozhodující skutečnosti ohledně pohledávek-smluvních pokut, které jsou předmětem žaloby, a to tak, že popíše, jakým způsobem pohledávky vznikly, označí důkazy k prokázání uvedených tvrzení a označené listinné důkazy předloží, a dále byl vyzván, aby uvedl do souladu skutková tvrzení ohledně výše pohledávek, které jsou předmětem žaloby, a petit žaloby ohledně výše pohledávek, které jsou předmětem žaloby. Toto usnesení bylo doručeno žalobci, respektive jeho advokátce, 18.1.2012 a podle obsahu spisu do doby vydání napadeného rozhodnutí nebylo na výzvu soudu nijak reagováno.
Podle ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř., řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.
Podle ustanovení § 160 insolvenčního zákona, incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odstavec 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odstavec 4).
V rámci odvolacího řízení žalobce předložil podání ze dne 25.1.2012, kterým reagoval na usnesení soudu k opravě a doplnění žaloby. Z obsahu tohoto podání vyplývá, že žalobce jednak doplňuje informace ohledně včasnosti podané žaloby, a jednak doplňuje skutková tvrzení ohledně pohledávek, které jsou předmětem žaloby, tj. pohledávek č. 1 a č. 2, když ve vztahu k těmto pohledávkám tvrdí, že se jedná o nedoplatky z titulu nevrácených částek ze smlouvy o půjčkách a zaplacení KSBR 28 INS 14622/2010 smluvní pokuty vyplývající z téže smlouvy. Tvrdí, že půjčka byla dohodnuta a poskytnuta ve výši 50.000 Kč, dlužník však zaplatil pouze částku 249 Kč, k zaplacení tak zbývá jistina 49.751 Kč, přičemž do těchto pohledávek žalobce též zahrnul smluvní pokutu ve výši 750.000 Kč, kterou uplatňuje podle článku VII. příslušné smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že insolvenční správkyně popřela tuto smluvní pokutu, učinil částečné zpětvzetí přihlášky ohledně smluvní pokuty co do částky 700.000 Kč, takže na smluvní pokutě zbývá částka 50.000 Kč; spolu s jistinou 49.751 Kč se jedná o částku 99.751 Kč. Žalobce sám tvrdí, že z pohledávek, které byly přihlášeny, byly zjištěny pohledávky celkem ve výši 249.502 Kč. Za této situace je proto zvláštní, že žalobce se domáhá určení pravosti i pohledávek, které byly dne 14.10.2011 u přezkumného jednání žalovanou uznány, respektive zjištěny (to je u pohledávky č. 1 se jedná o částku 49.751 Kč a u pohledávky č. 2 se jedná rovněž o částku 49.751 Kč, v obou případech se jedná o pohledávky z titulu nedoplatku půjčky), a nikoliv pouze těch pohledávek, které byly žalovanou popřeny, to je pohledávek z titulu smluvních pokut, které po částečném zpětvzetí přihlášky pohledávky žalobce uplatňuje v částkách 50.000 Kč. Tuto skutečnost však nelze považovat za vadu žaloby, která by bránila jejímu věcnému projednání. To, že podanou žalobou žalobce uplatnil nárok na určení pravosti pohledávek, které byly již zjištěny a které tudíž nejsou sporné, je důvodem pro částečné zamítnutí žaloby. Žalobu žalobce ohledně pohledávek č. 1 a č. 2 lze proto považovat za projednatelnou. Oproti původní žalobě se žalobce však v doplnění žaloby (podle navrhovaného žalobního petitu) domáhá určení pravosti nejenom pohledávek č. 1 a 2, ale též pohledávek č. 3, 4 a 5. Ve vztahu k těmto pohledávkám však žalobce netvrdí žádná skutková tvrzení a rovněž tak ani neoznačuje příslušné důkazy.
V dalším řízení bude proto třeba, aby soud prvního stupně vyzval žalobce k doplnění žaloby též ve vztahu k pohledávkám č. 3, 4 a 5, za předpokladu, že tak sám žalobce neučiní na základě tohoto rozhodnutí odvolacího soudu, popřípadě zda sám nesdělí, že na určení pravosti pohledávek č. 3, 4 a 5 netrvá, když i v případě těchto pohledávek se jedná o pohledávky, které byly insolvenční správkyní uznány, nejsou tudíž sporné, a není proto důvodu, aby o nich bylo soudem rozhodováno. Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) a ustanovení § 221 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 14. června 2012
Za správnost vyhotovení : JUDr. Radka Panáčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu