13 Cmo 66/2011
Číslo jednací: 13Cmo 66/2011-69
KaAJSKÝsouo vusrlNaoLasEM
Došlü 31. D7. 2912
Hraní-HH . *HHH'HH rłlanuruhu na s.:
4' MŠ- "Í'HIIIHHÉHÍJH u .r .u r . I-l 1 '|-_. Jr u-
ČESKÁ REPUBLIKA r ROZSUDEK J MEN EM REPUBLIKY
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senáté složeném z předsedy JUDr. Michala Kubina a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. !vany Mlejnkové v právní véci žalobce: PROFI CREDIT Czech, as. se sídlem v Praze 1, Jindřišská 241 lČO 61860069, zast. JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké nám. 135/19, proti žalovaným: i) JUDr. Oldřich Řeháček, bytem v Praze 4, Táborská 29, insolvenční správce dlužníka: Alexandra Bendová anonymizovano , 2) Alexandra Bendová, bytem vMosté SNP 2605144, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8.března 2011, č.j. 43 Cm 1/2010-50, takto:
I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8 března 2011, č.j. 43 Cm 112010-50 , se mění tak, že žaloba na určení pravosti pohledávky žalobce za dlužníci Alexandrou anonymizovano , anonymizovano , v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 43 INS 9499f2009, zamítá pro předčasnost.
Il. Ve vztahu žalobce-žalovaný 1) žalovanému 1) se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Ill. Ve vztahu žalobce-žalovaný 2) žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodněnh
Žalobce se žalobou proti žalovaným domáhá určení pravosti do insolvenčního řízení vedeného sdlužníkem přihlášené a vjeho průběhu žalovaným 1), tj. insolvenčnim správcem a žalovaným 2) tj. dlužníkem, jemuž bylo povoleno v insolvenčním řízení oddlužení plněním splátkového kalendáře, popřené pohledávky ve výši 54.411,--Kč (sporné pohledávka) zprávního důvodu uzavřené smlouvy
(Klíč. Ia-rozsudek) list č. 1 Sp. zn. 13Cmo ĎGÍEOII o revolvingovém úvěru č. 9100302661 uzavřené s dlužníkem 29.7.2009 (Smlouva), na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr vcelkové výši 57.936,--Kč, který se dlužník zavázal Splatit ve 48 měsíčních splátkách po 1.207,--Kč splatnými vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem záři 2009, a že se zároveň zavázal k zaplacení odměny za poskytnutí úvěru 35.936,--Kč Uvedl, že na závazek 57.936,--Kč zaplatil dlužník jen prvni tři splátky v celkové výši 3.621 ,h-Kč, takže zbývá zaplatit částku 54.315,--Kč (pohledávka A). Protože se dostal dlužník do prodlení se 4. splátkou, vznikl mu závazek ze smluvní pokuty, jež byla sjednána ve výši 8% z dlužné Splátky, nebot' prodlení nebon delší 15 dnů, tj. 96.--Kč (pohledávka B).
Žalovaný 1) navrhl zamítnutí žaloby sodůvodněnim, podle něhož doklad o poskytnutí plnění ve výši 22.000,--Kč obdržel až vsouvislosti s podáním žaloby a že rozdíl oproti sporné pohledávky (tj. pohledávka A + pohledávka B) ve výši 32.411,--Kč považuje za nárok, jenž vyplývá z neplatné dohody pro rozpor s dobrými mravy.
Žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřil.
Napadeným rozsudkem soud prvniho stupně žalobě vyhověl (bod l. výroku), vyslovil, že ve vztahu žalobce žalovaný 1) žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod l|. výroku) a žalovaného 2) (dále dlužník) zavázal k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 16.310.20 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku krukám jeho právního zástupce (bod |||. výroku). Vyšel ze zjištění, žalobce s dlužnikem uzavřel 29.7.2009 Smlouvu, podle níž se žalobce zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 50.000,_-Kč, za což byla sjednána odměna 81.616,--Kč a že maximální výše úvěru činila 131.616,--Kč; dlužník se zavázal splácet tuto částku mésíčními splátkami po 2.742,-Kč. Na základě provedeného hodnoceni dlužníka pak žalobce schválil úvěr ve výši 22.000,--Kč s odměnou ve výší 35.96,--Kč, tj. celkem 57.936,--Kč, který se dlužník zavázal splácet vměsíčních splátkách po 1.207.--Kč. Vzal za prokázané, že žalobce převedl na určený účet částku 2.000,-Kč. Ve Smlouvě se dlužník zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 8% z dlužné splátky pokud nepřesáhne prodlení 15 dnů (či. 13 odst. 1 Smluvnich ujednání Smlouvy). Poté zjistil soud prvniho stupně, že zaplatil dlužník první 3 splátky v celkové výši 3.621,--Kč a se čtvrtou splátkou se dostala do prodlení a tim žalobci vznikla pohledávka B), dOSpěI ohledně pohledávky A) k závěru, že bylo prokázáno čerpání úvěru, že dlužník se ve Smlouvě zavázal dobrovolné a bez nátlaku ke splnění povinnosti vyplývajících ze Smlouvy a pokud tyto povinnosti nesplnií, tj. neuhradil splatky, k nimž se zavázal, není v rozporu s dobrými mravy Smlouva, nýbrž naopak dlužníkovo chování, který svým smluvním závazkům nedostal. Ohledně pohledávky B) uvedl, že ve Smlouvě byla řádné sjednána mezi jejími účastníky smluvní pokuta a že nastaly předpoklady pro její vznik ve výši 96,--Kč. Výrok o nákladech řízení ve vztahu žalobce žalovaný 1) odůvodnil ustanovením § 202 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (lnsZ); ve vztahu žalobce dlužník zavázal v řízení neúspěšného dlužníka k náhradě nákladů řízení žalobci v rozsahu odměny za zastupování advokátem, náhrady za ztrátu času a náhrady cestovních výdajů.
Tento rozsudek napadl žalovaný 1) vzákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že žalobu zamítne. Upozornil na ustanovení § 56 odst. 1 ObčZ, jež stanoví, že spotřebitelské smlouvy nesmějí
(Krč. la-rozsudek) list č. 2 Sp. zn. í3Cmo 661'2011 obsahovat ujednání, která jsou vrozporu spožadavkem dobré víry, znamenají kújmě spotřebitele značnou nerovnováhu vprávech a povinnostech stran na směrnici směrnicí Rady 937137EHS 25.4.2993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Uvedl, že tato právní úprava dopadá i na smlouvy o úvěru ve smyslu § 262 odst. 4 ObchZ, nebot žalovaný 2) není podnikatelem. Sjednané protiplnéní ve výři 57.936,-Kč za poskytnuté plnění ve výši 22.000,--Kč shledal ve vzájemném hrubém nepoměru. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropských společenství a uzavřel, že Smlouva v části obsahujíci smluvní odměnu ve výši 35.963,--Kč je neplatná pro rozpor s dobrými mravy.
Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku z důvodu jeho věcné správnosti. Sjednanou odměnu za poskytnutí úvěru označil jako zcela přiměřenou, sloužící na krytí nákladů na poskytnutí peněžních prostředků, která se již nikterak nezvyšuje a dále o odměnu za poskytnutí úvěru na dobu 48 měsíců, během niž nese veškeré rizika. Zdúraznil, že dlužníkovi vyplacená částka není úročena běžícím úrokem, nýbrž navýšena toliko o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků v předem známé výši. Trval na tom, že systém soukromého práva je vybudován na zásadě autonomie vůle účastníků a že pokud dlužník nesouhlasil sjeho podmínkami, mohl se svobodně rozhodnout a Smlouvu s ním neuzavřít. Poukázal na to, že sjednané odměna odpovídá situaci na trhu spotřebitelských půjček a úvěrů poskytovaných ze strany nebankovních subjektů a že judikatura považuje za strop, do jaké se považuje roční procentní sazba nákladů (RPSN) za přípustnou, 100%, zatímco v projednávaném případě této hranice RPSN nedosahovala. Namítal také, že odměna za poskytnuty úvěr nebyla přihlášena, nebot' zanikla započtením a přihlášena byla jen jistina, jež na rozdil od odměny popřena byla.
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle § 212 a § 212a o.s.ř., přihlédl přitom k omezením, která jsou uvedena v ustanovení § 205a odst. 1 a § 211a o.s.ř., a poté dospěl k závěru, že je důvodne', byt' z jiných než odvolatelem uváděných důvodů.
Zpřihlášky sporné pohledávky odvolací soud zjistil, že 20.1.2010 žalobce přihlásil do insolvenčniho řízení vedeného s dlužníkem svou pohledávku ve výši 54.411,--Kč s tim, že jejim důvodem je nedoplatek na nominální hodnotě Smlouvy ve výši 54.315,--Kč a na smluvních pokutách ve výši 96,--Kč. a že pohledávka je splatná od 20.12.2009 včástce 1.207,--Kč, zároveň do doby zjištění pohledávky žalobce prohlásil, že se vzdává hlasovacího práva.
Podle § 173 odst. 4 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (lnsZ), přihláška pohledávky má pro oběh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinkyjako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu.
Podle § 174 odst. 1 lnsZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá.
Podle § 176 přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a jeho podobu formuláře zveřejní
(Křč. 1a-rozsudek) list č. 3 Sp. zn. 13Cmo 'SiS/'2011 ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.
Podle § 198 odst. 2 lnsZ může žalobce vžalobě na určení popřené pohledávkyjako důvod jejího vzniku uplatnit jen skutečnosti, které jako důvod vzniku pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.
Podle § 188 odst. 2 lnsZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro jeji vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a deplněni provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opravený, předloží insolvenční Správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.
Z citovaných ustanovení lnsZ plyne, že podání přihlášky pohledávky u insolvenčního soudu má povahu uplatnění práva, zakládá účastenství věřitele vinsolvenčním řizení. Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky zákon upravuje obdobné jako u žaloby (§ 79 o.s.ř.) včetně postupu, jak odstranit její nedostatky (§ 43 o.s.ř.) a lze uzavřít, že důvody pro které soud omítne žalobu, se do jisté míry překrývají s těmi, pro než se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Přihláška pohledávky musi obsahovat takové skutečnosti, jež pohledávku individualizuji tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou.
Vprojednávané věci uplatnil žalobce vinsolvenčním řízení pohledávku ze Smlouvy a omezil se na vyčíslení ned0platku jistiny (pohledávka A) a smluvní pokuty (pohledávka B) v celkové výši 54.411,--Kč K vlastnostem pohledávky pak uvedl, že je splatná od 20.12.2009 v částce 1.207,--Kč. Teprve vžalobě samotné jsou uvedeny skutečnosti, na nichž se sporná pohledávka zakládá, tj. výše úvěru, rozsah jeho splacení dlužníkem (pohledávka A) a také rozhodující skutečnosti, jež se týkají vzniku pohledávky B a lze dovozovat, že uvedení splatnosti pohledávky 1.207,--Kč od 20.12.2009 se týká jen splátky pohledávky a nikoliv celkové výše pohledávky. Tyto skutečnosti však nemohl žalovaný přezkoumat, nebot' obsaženy v přihlášce nebyly, a nelze najisto postavit, zda se žalobce žalobou domáhá určení pohledávky, kterou přihlásil. Smluvní pokuta pak není příslušenstvím pohledávky, a proto byto třeba pohledávku B přihlásitjako další v pořadí.
Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný přihlášku pohledávky přezkoumal, ač přezkoumatelná nebyla, namísto aby postupoval podle § 188 odst. 2 lnsZ. Protože přihláška sporné pohledávky měla vady bránící jejímu přezkumu, bylo třeba žalobu pro předčasnost zamitnou (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 32 Cdo 1726/1998, jehož závěry dopadaji i na insolvenční řízení).
Na základě výše uvedených závěrů odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písma) o.s.ř. změnil tak, že žalobu pro předčasnost zamítl s tím, že po právní moci rozhodnutí bude třeba v insolvenčním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky, pokud budou vady přihlášky odstraněny.
Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů je ve I vztahu žalobce žalovaný 1) odůvodněn ustanovením § 224 odst. 2 a § 150 o.s.ř., když důvody hodné
(K.ř.č. 1a-rozsudek) list č. 4 Sp. zn. 13Cmo 66/2011 zvláštního zřetele pro postup podle uvedené ustanovení shledal odvolací soud v tom, že žalobce sice neměl úspěch ve věci samé, avšak podal ji na základě výzvy ve stanovené lhůtě jen proto, aby se bránil popřeni pohledávky na základě nepřezkoumatelné přihlášky, jejíž vady před přezkumem měly být nejdříve odstraněny postupem žalovaného. Ve vztahu žalobce dlužník rozhodl o tom, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na to, že v řízení zcela úspěšnému dlužníkovi žádné náklady řízení před soudy obou stupňů nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Usti nad Labem.
V Praze dne 18. července 2012 W
JUDr. Michal K u b in předseda senátu
(K.ř.Č. 1a-rozsudek) list č. 5 Sp. zn. 13Cmo 66;'201 1
Číslo jednací: 13Cmo 66/2011-69
KaAJSKÝsouo vusrlNaoLasEM
Došlü 31. D7. 2912
Hraní-HH . *HHH'HH rłlanuruhu na s.:
4' MŠ- "Í'HIIIHHÉHÍJH u .r .u r . I-l 1 '|-_. Jr u-
ČESKÁ REPUBLIKA r ROZSUDEK J MEN EM REPUBLIKY
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senáté složeném z předsedy JUDr. Michala Kubina a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. !vany Mlejnkové v právní véci žalobce: PROFI CREDIT Czech, as. se sídlem v Praze 1, Jindřišská 241 lČO 61860069, zast. JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké nám. 135/19, proti žalovaným: i) JUDr. Oldřich Řeháček, bytem v Praze 4, Táborská 29, insolvenční správce dlužníka: Alexandra Bendová anonymizovano , 2) Alexandra Bendová, bytem vMosté SNP 2605144, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8.března 2011, č.j. 43 Cm 1/2010-50, takto:
I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8 března 2011, č.j. 43 Cm 112010-50 , se mění tak, že žaloba na určení pravosti pohledávky žalobce za dlužníci Alexandrou anonymizovano , anonymizovano , v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 43 INS 9499f2009, zamítá pro předčasnost.
Il. Ve vztahu žalobce-žalovaný 1) žalovanému 1) se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Ill. Ve vztahu žalobce-žalovaný 2) žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodněnh
Žalobce se žalobou proti žalovaným domáhá určení pravosti do insolvenčního řízení vedeného sdlužníkem přihlášené a vjeho průběhu žalovaným 1), tj. insolvenčnim správcem a žalovaným 2) tj. dlužníkem, jemuž bylo povoleno v insolvenčním řízení oddlužení plněním splátkového kalendáře, popřené pohledávky ve výši 54.411,--Kč (sporné pohledávka) zprávního důvodu uzavřené smlouvy
(Klíč. Ia-rozsudek) list č. 1 Sp. zn. 13Cmo ĎGÍEOII o revolvingovém úvěru č. 9100302661 uzavřené s dlužníkem 29.7.2009 (Smlouva), na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr vcelkové výši 57.936,--Kč, který se dlužník zavázal Splatit ve 48 měsíčních splátkách po 1.207,--Kč splatnými vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem záři 2009, a že se zároveň zavázal k zaplacení odměny za poskytnutí úvěru 35.936,--Kč Uvedl, že na závazek 57.936,--Kč zaplatil dlužník jen prvni tři splátky v celkové výši 3.621 ,h-Kč, takže zbývá zaplatit částku 54.315,--Kč (pohledávka A). Protože se dostal dlužník do prodlení se 4. splátkou, vznikl mu závazek ze smluvní pokuty, jež byla sjednána ve výši 8% z dlužné Splátky, nebot' prodlení nebon delší 15 dnů, tj. 96.--Kč (pohledávka B).
Žalovaný 1) navrhl zamítnutí žaloby sodůvodněnim, podle něhož doklad o poskytnutí plnění ve výši 22.000,--Kč obdržel až vsouvislosti s podáním žaloby a že rozdíl oproti sporné pohledávky (tj. pohledávka A + pohledávka B) ve výši 32.411,--Kč považuje za nárok, jenž vyplývá z neplatné dohody pro rozpor s dobrými mravy.
Žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřil.
Napadeným rozsudkem soud prvniho stupně žalobě vyhověl (bod l. výroku), vyslovil, že ve vztahu žalobce žalovaný 1) žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod l|. výroku) a žalovaného 2) (dále dlužník) zavázal k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 16.310.20 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku krukám jeho právního zástupce (bod |||. výroku). Vyšel ze zjištění, žalobce s dlužnikem uzavřel 29.7.2009 Smlouvu, podle níž se žalobce zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 50.000,_-Kč, za což byla sjednána odměna 81.616,--Kč a že maximální výše úvěru činila 131.616,--Kč; dlužník se zavázal splácet tuto částku mésíčními splátkami po 2.742,-Kč. Na základě provedeného hodnoceni dlužníka pak žalobce schválil úvěr ve výši 22.000,--Kč s odměnou ve výší 35.96,--Kč, tj. celkem 57.936,--Kč, který se dlužník zavázal splácet vměsíčních splátkách po 1.207.--Kč. Vzal za prokázané, že žalobce převedl na určený účet částku 2.000,-Kč. Ve Smlouvě se dlužník zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 8% z dlužné splátky pokud nepřesáhne prodlení 15 dnů (či. 13 odst. 1 Smluvnich ujednání Smlouvy). Poté zjistil soud prvniho stupně, že zaplatil dlužník první 3 splátky v celkové výši 3.621,--Kč a se čtvrtou splátkou se dostala do prodlení a tim žalobci vznikla pohledávka B), dOSpěI ohledně pohledávky A) k závěru, že bylo prokázáno čerpání úvěru, že dlužník se ve Smlouvě zavázal dobrovolné a bez nátlaku ke splnění povinnosti vyplývajících ze Smlouvy a pokud tyto povinnosti nesplnií, tj. neuhradil splatky, k nimž se zavázal, není v rozporu s dobrými mravy Smlouva, nýbrž naopak dlužníkovo chování, který svým smluvním závazkům nedostal. Ohledně pohledávky B) uvedl, že ve Smlouvě byla řádné sjednána mezi jejími účastníky smluvní pokuta a že nastaly předpoklady pro její vznik ve výši 96,--Kč. Výrok o nákladech řízení ve vztahu žalobce žalovaný 1) odůvodnil ustanovením § 202 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (lnsZ); ve vztahu žalobce dlužník zavázal v řízení neúspěšného dlužníka k náhradě nákladů řízení žalobci v rozsahu odměny za zastupování advokátem, náhrady za ztrátu času a náhrady cestovních výdajů.
Tento rozsudek napadl žalovaný 1) vzákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že žalobu zamítne. Upozornil na ustanovení § 56 odst. 1 ObčZ, jež stanoví, že spotřebitelské smlouvy nesmějí
(Krč. la-rozsudek) list č. 2 Sp. zn. í3Cmo 661'2011 obsahovat ujednání, která jsou vrozporu spožadavkem dobré víry, znamenají kújmě spotřebitele značnou nerovnováhu vprávech a povinnostech stran na směrnici směrnicí Rady 937137EHS 25.4.2993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Uvedl, že tato právní úprava dopadá i na smlouvy o úvěru ve smyslu § 262 odst. 4 ObchZ, nebot žalovaný 2) není podnikatelem. Sjednané protiplnéní ve výři 57.936,-Kč za poskytnuté plnění ve výši 22.000,--Kč shledal ve vzájemném hrubém nepoměru. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropských společenství a uzavřel, že Smlouva v části obsahujíci smluvní odměnu ve výši 35.963,--Kč je neplatná pro rozpor s dobrými mravy.
Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku z důvodu jeho věcné správnosti. Sjednanou odměnu za poskytnutí úvěru označil jako zcela přiměřenou, sloužící na krytí nákladů na poskytnutí peněžních prostředků, která se již nikterak nezvyšuje a dále o odměnu za poskytnutí úvěru na dobu 48 měsíců, během niž nese veškeré rizika. Zdúraznil, že dlužníkovi vyplacená částka není úročena běžícím úrokem, nýbrž navýšena toliko o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků v předem známé výši. Trval na tom, že systém soukromého práva je vybudován na zásadě autonomie vůle účastníků a že pokud dlužník nesouhlasil sjeho podmínkami, mohl se svobodně rozhodnout a Smlouvu s ním neuzavřít. Poukázal na to, že sjednané odměna odpovídá situaci na trhu spotřebitelských půjček a úvěrů poskytovaných ze strany nebankovních subjektů a že judikatura považuje za strop, do jaké se považuje roční procentní sazba nákladů (RPSN) za přípustnou, 100%, zatímco v projednávaném případě této hranice RPSN nedosahovala. Namítal také, že odměna za poskytnuty úvěr nebyla přihlášena, nebot' zanikla započtením a přihlášena byla jen jistina, jež na rozdil od odměny popřena byla.
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to dle § 212 a § 212a o.s.ř., přihlédl přitom k omezením, která jsou uvedena v ustanovení § 205a odst. 1 a § 211a o.s.ř., a poté dospěl k závěru, že je důvodne', byt' z jiných než odvolatelem uváděných důvodů.
Zpřihlášky sporné pohledávky odvolací soud zjistil, že 20.1.2010 žalobce přihlásil do insolvenčniho řízení vedeného s dlužníkem svou pohledávku ve výši 54.411,--Kč s tim, že jejim důvodem je nedoplatek na nominální hodnotě Smlouvy ve výši 54.315,--Kč a na smluvních pokutách ve výši 96,--Kč. a že pohledávka je splatná od 20.12.2009 včástce 1.207,--Kč, zároveň do doby zjištění pohledávky žalobce prohlásil, že se vzdává hlasovacího práva.
Podle § 173 odst. 4 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (lnsZ), přihláška pohledávky má pro oběh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinkyjako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu.
Podle § 174 odst. 1 lnsZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá.
Podle § 176 přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a jeho podobu formuláře zveřejní
(Křč. 1a-rozsudek) list č. 3 Sp. zn. 13Cmo 'SiS/'2011 ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.
Podle § 198 odst. 2 lnsZ může žalobce vžalobě na určení popřené pohledávkyjako důvod jejího vzniku uplatnit jen skutečnosti, které jako důvod vzniku pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.
Podle § 188 odst. 2 lnsZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro jeji vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a deplněni provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opravený, předloží insolvenční Správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.
Z citovaných ustanovení lnsZ plyne, že podání přihlášky pohledávky u insolvenčního soudu má povahu uplatnění práva, zakládá účastenství věřitele vinsolvenčním řizení. Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky zákon upravuje obdobné jako u žaloby (§ 79 o.s.ř.) včetně postupu, jak odstranit její nedostatky (§ 43 o.s.ř.) a lze uzavřít, že důvody pro které soud omítne žalobu, se do jisté míry překrývají s těmi, pro než se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Přihláška pohledávky musi obsahovat takové skutečnosti, jež pohledávku individualizuji tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou.
Vprojednávané věci uplatnil žalobce vinsolvenčním řízení pohledávku ze Smlouvy a omezil se na vyčíslení ned0platku jistiny (pohledávka A) a smluvní pokuty (pohledávka B) v celkové výši 54.411,--Kč K vlastnostem pohledávky pak uvedl, že je splatná od 20.12.2009 v částce 1.207,--Kč. Teprve vžalobě samotné jsou uvedeny skutečnosti, na nichž se sporná pohledávka zakládá, tj. výše úvěru, rozsah jeho splacení dlužníkem (pohledávka A) a také rozhodující skutečnosti, jež se týkají vzniku pohledávky B a lze dovozovat, že uvedení splatnosti pohledávky 1.207,--Kč od 20.12.2009 se týká jen splátky pohledávky a nikoliv celkové výše pohledávky. Tyto skutečnosti však nemohl žalovaný přezkoumat, nebot' obsaženy v přihlášce nebyly, a nelze najisto postavit, zda se žalobce žalobou domáhá určení pohledávky, kterou přihlásil. Smluvní pokuta pak není příslušenstvím pohledávky, a proto byto třeba pohledávku B přihlásitjako další v pořadí.
Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný přihlášku pohledávky přezkoumal, ač přezkoumatelná nebyla, namísto aby postupoval podle § 188 odst. 2 lnsZ. Protože přihláška sporné pohledávky měla vady bránící jejímu přezkumu, bylo třeba žalobu pro předčasnost zamitnou (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 32 Cdo 1726/1998, jehož závěry dopadaji i na insolvenční řízení).
Na základě výše uvedených závěrů odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písma) o.s.ř. změnil tak, že žalobu pro předčasnost zamítl s tím, že po právní moci rozhodnutí bude třeba v insolvenčním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky, pokud budou vady přihlášky odstraněny.
Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů je ve I vztahu žalobce žalovaný 1) odůvodněn ustanovením § 224 odst. 2 a § 150 o.s.ř., když důvody hodné
(K.ř.č. 1a-rozsudek) list č. 4 Sp. zn. 13Cmo 66/2011 zvláštního zřetele pro postup podle uvedené ustanovení shledal odvolací soud v tom, že žalobce sice neměl úspěch ve věci samé, avšak podal ji na základě výzvy ve stanovené lhůtě jen proto, aby se bránil popřeni pohledávky na základě nepřezkoumatelné přihlášky, jejíž vady před přezkumem měly být nejdříve odstraněny postupem žalovaného. Ve vztahu žalobce dlužník rozhodl o tom, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na to, že v řízení zcela úspěšnému dlužníkovi žádné náklady řízení před soudy obou stupňů nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Usti nad Labem.
V Praze dne 18. července 2012 W
JUDr. Michal K u b in předseda senátu
(K.ř.Č. 1a-rozsudek) list č. 5 Sp. zn. 13Cmo 66;'201 1