12 VSOL 968/2018-46
č. j. 28 ICm 428/2017 12 VSOL 968/2018-46 (KSBR 28 INS 27039/2015)
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců Mgr. Martina Hejdy a JUDr. Ivany Wontrobové ve věci
žalobkyně: C.M.B. COMMERCIAL LTD registrační číslo 09043782 sídlem C/O Kidd Rapinet LLP, 29 Harbour Exchange Square, London, England, E14 9GE doručovací adresa P.O.BOX 460, Jindřišská 909/14, 110 Praha 1
proti
žalované: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. identifikační číslo 294 14 873 sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 jako insolvenční správce dlužnice Rock Forrest Invest s.r.o. identifikační číslo 227 92 856 sídlem Mečová 358/8, 602 00 Brno
o určení pravosti a výše pohledávky
o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2018, č. j. 28 ICm 428/2017-32 (KSBR 28 INS 27039/2015)
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2018, č. j. 28 ICm 428/2017-32 (KSBR 28 INS 27039/2015) se potvrzuje.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zamítl žádost žalobkyni ze dne 12. 4. 2018 o osvobození od soudních poplatků; své rozhodnutí insolvenční soud označuje vadně v rozporu s § 167 a § 169 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů, č. j. (70) 28 ICm 428/2017-32 (KSBR 28 INS 27039/2015), ač věc byla po nápadu přidělena spisová značka 28 ICm 428/2017 (KSBR 28 INS 27039/2015) a k její změně nebyl zákonný
ISIR -2-28 ICm 428/2017 (KSBR 28 INS 27039/2015)
důvod, proto odvolací soud používá správné označení napadeného rozhodnutí č. j. 28 ICm 428/2017-32 (KSBR 28 INS 27039/2015), přičemž tak bude nadále činit i insolvenční soud.
2. V odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že mu dne 19. 1. 2017 byla doručena žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že její pohledávka přihlášená přihláškou č. P11 s označením pohledávky pod č. 1 do insolvenčního řízení dlužnice, kterou žalovaná popřela co do pravosti ve výši 25 460 Kč, je po právu. Na výzvu k úhradě soudního poplatku žalobkyně reagovala žádostí o přiznání osvobození od soudních poplatků, neboť se nachází ve špatné finanční situaci. Insolvenční soud považoval žádost žalobkyně o osvobození od placení soudních poplatků za nedůvodnou, neboť neosvědčila, že se nachází v nepříznivé majetkové situaci, když v Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků pouze označila navrhovatele a uvedla, že společnost nevlastní žádný nezastavený majetek, který je natolik likvidní, aby jeho zpeněžením získala prostředky na úhradu předmětného soudního poplatku a že v dané chvíli nemá společnost jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení. Žalobkyně v prohlášení neuvedla žádné další skutečnosti a nedoložila kopii posledních tří daňových přiznání a kopie výpisů ze všech svých bankovních účtů za poslední tři měsíce předcházející podání žádosti o osvobození od soudních poplatků.
3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, neboť s ním nesouhlasí. V současné době objektivně nedisponuje dostatečnými finančními prostředky pro úhradu soudního poplatku, a proto je přesvědčena, že její situace odůvodňuje přiznání osvobození od soudních poplatků, nebude-li od soudních poplatků osvobozena, bude omezena na svém ústavně zaručeném právu na přístup k soudu. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soud změnil tak, že se jí osvobození od soudních poplatků přiznává.
4. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád v platném znění (dále jen o. s. ř. ).
5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, aniž nařizoval ve věci jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a dospěl k níže uvedeným závěrům.
6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-28 ICm 428/2017 (KSBR 28 INS 27039/2015)
se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
7. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 99/2013 formuloval závěr, že osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. lze přiznat i právnické osobě-podnikateli.
8. K samotné aplikaci institutu osvobození od soudních poplatků se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1967/2015, kde zdůraznil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Soud zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda z jeho strany nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
9. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016 konstatoval, že není úkolem soudu, aby vyvinul další úsilí ke zjišťování poměrů účastníka žádajícího o osvobození od soudního poplatku a je zcela na žadateli o osvobození od soudních poplatků, aby splnění podmínek podle § 138 o. s. ř. soudu tvrdil a věrohodným způsobem též prokázal. Tento závěr je pak plně v souladu z jeho dlouhodobě konstantní rozhodovací praxí (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4156/2015, ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1900/2013 nebo ze dne 3. 6. 2015 sp. zn. 22 Cdo 2032/2015).
10. Odvolací soud učinil z obsahu spisu tato pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění: -žalobou podanou dne 19. 1. 2017 se žalobkyně vůči žalované-insolvenčnímu správci dlužnice domáhala určení, že žalobkyní přihlášená pohledávka ve výši 25 460 Kč, která jí byla přihlášena přihláškou č. P11 pod číslem pohledávky 1 do insolvenčního řízení dlužnice, kterou žalovaná popřela ve výši 25 460 Kč, je po právu (čl. 3-4), -výzvou ze dne 22. 3. 2018 vyzval insolvenční soud žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy zaplatila soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ze dne 19. 1. 2017 v částce 5 000 Kč (č. l. 14), usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 28. 3. 2018, -podáním ze dne 12. 4. 2018 požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, neboť se nachází v nepříznivé finanční situaci a není schopna vyměřený soudní poplatek zaplatit (č. l. 18-19),
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-28 ICm 428/2017 (KSBR 28 INS 27039/2015)
-usnesením ze dne 28. 5. 2018 (č. l. 21) vyzval insolvenční soud žalobkyni, aby se ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto usnesení uvedla, v čem konkrétně spatřuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (majetková újma atd.) a doložila své majetkové poměry na řádně vyplněném formuláři Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce , který soud přikládá a to včetně listinných dokladů, které dokládají její tvrzení; usnesení s prohlášením bylo žalobkyni doručeno dne 20. 7. 2018, -podáním ze dne 9. 8. 2018 (č. l. 28-29) předložila žalobkyně insolvenčnímu soudu Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, kde pouze označila navrhovatele a v bodu 12 (důvod, pro která žadatel žádá o osvobození od soudních poplatků) uvedla Společnost nevlastní žádný nezastavený majetek, který je natolik likvidní, aby jeho zpeněžením společnost získala prostředky na úhradu předmětného soudního poplatku, a společnost v dané chvíli nemá jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení. .
11. Odvolací soud sdílí názor insolvenčního soudu, že žalobkyně i přes poučení, že je povinna Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce řádně a úplně vyplnit a spolu s přílohami (kopie posledních tří daňových přiznání s razítkem podání příslušenému finančnímu úřadu a výpisy z bankovních účtů za poslední tři měsíce před podáním žádosti) odevzdat insolvenčnímu soudu, tuto svoji povinnost nesplnila.
12. Pokud v přezkoumávané věci žalobkyně, která o osvobození od soudních poplatků požádala, i přes výzvu insolvenčního soudu zcela rezignovala na splnění povinnosti tvrdit a věrohodným způsobem prokázat existenci konkrétních skutečností vedoucích k závěru o splnění podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků, pak svou nečinností způsobila stav, kdy důvodnost její žádosti nelze posoudit. Obecná tvrzení žalobkyně, že nevlastní žádný nezastavený majetek, který by byl natolik likvidní, aby jeho zpeněžením společnost získala prostředky na úhradu daného soudního poplatku, a že společnost v dané chvíli nemá jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení, jsou v tomto ohledu zcela nedostatečná. Rozhodnutí insolvenčního soudu o tom, že se žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznává, proto nemohlo být pro žalobkyni příznivé, a při neplnění procesních povinností žalobkyní nemůže být ani porušením práva na soudní ochranu.
13. Odvolací soud z těchto důvodů odvoláním napadené rozhodnutí insolvenčního soudu jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. i/ o. s. ř.).
Olomouc 1. listopadu 2018
JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá
č. j. 28 ICm 428/2017 12 VSOL 968/2018-46 (KSBR 28 INS 27039/2015)
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců Mgr. Martina Hejdy a JUDr. Ivany Wontrobové ve věci
žalobkyně: C.M.B. COMMERCIAL LTD registrační číslo 09043782 sídlem C/O Kidd Rapinet LLP, 29 Harbour Exchange Square, London, England, E14 9GE doručovací adresa P.O.BOX 460, Jindřišská 909/14, 110 Praha 1
proti
žalované: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. identifikační číslo 294 14 873 sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 jako insolvenční správce dlužnice Rock Forrest Invest s.r.o. identifikační číslo 227 92 856 sídlem Mečová 358/8, 602 00 Brno
o určení pravosti a výše pohledávky
o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2018, č. j. 28 ICm 428/2017-32 (KSBR 28 INS 27039/2015)
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2018, č. j. 28 ICm 428/2017-32 (KSBR 28 INS 27039/2015) se potvrzuje.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zamítl žádost žalobkyni ze dne 12. 4. 2018 o osvobození od soudních poplatků; své rozhodnutí insolvenční soud označuje vadně v rozporu s § 167 a § 169 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů, č. j. (70) 28 ICm 428/2017-32 (KSBR 28 INS 27039/2015), ač věc byla po nápadu přidělena spisová značka 28 ICm 428/2017 (KSBR 28 INS 27039/2015) a k její změně nebyl zákonný
ISIR -2-28 ICm 428/2017 (KSBR 28 INS 27039/2015)
důvod, proto odvolací soud používá správné označení napadeného rozhodnutí č. j. 28 ICm 428/2017-32 (KSBR 28 INS 27039/2015), přičemž tak bude nadále činit i insolvenční soud.
2. V odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že mu dne 19. 1. 2017 byla doručena žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že její pohledávka přihlášená přihláškou č. P11 s označením pohledávky pod č. 1 do insolvenčního řízení dlužnice, kterou žalovaná popřela co do pravosti ve výši 25 460 Kč, je po právu. Na výzvu k úhradě soudního poplatku žalobkyně reagovala žádostí o přiznání osvobození od soudních poplatků, neboť se nachází ve špatné finanční situaci. Insolvenční soud považoval žádost žalobkyně o osvobození od placení soudních poplatků za nedůvodnou, neboť neosvědčila, že se nachází v nepříznivé majetkové situaci, když v Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků pouze označila navrhovatele a uvedla, že společnost nevlastní žádný nezastavený majetek, který je natolik likvidní, aby jeho zpeněžením získala prostředky na úhradu předmětného soudního poplatku a že v dané chvíli nemá společnost jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení. Žalobkyně v prohlášení neuvedla žádné další skutečnosti a nedoložila kopii posledních tří daňových přiznání a kopie výpisů ze všech svých bankovních účtů za poslední tři měsíce předcházející podání žádosti o osvobození od soudních poplatků.
3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, neboť s ním nesouhlasí. V současné době objektivně nedisponuje dostatečnými finančními prostředky pro úhradu soudního poplatku, a proto je přesvědčena, že její situace odůvodňuje přiznání osvobození od soudních poplatků, nebude-li od soudních poplatků osvobozena, bude omezena na svém ústavně zaručeném právu na přístup k soudu. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soud změnil tak, že se jí osvobození od soudních poplatků přiznává.
4. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád v platném znění (dále jen o. s. ř. ).
5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, aniž nařizoval ve věci jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a dospěl k níže uvedeným závěrům.
6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-28 ICm 428/2017 (KSBR 28 INS 27039/2015)
se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
7. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 99/2013 formuloval závěr, že osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. lze přiznat i právnické osobě-podnikateli.
8. K samotné aplikaci institutu osvobození od soudních poplatků se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1967/2015, kde zdůraznil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Soud zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda z jeho strany nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
9. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016 konstatoval, že není úkolem soudu, aby vyvinul další úsilí ke zjišťování poměrů účastníka žádajícího o osvobození od soudního poplatku a je zcela na žadateli o osvobození od soudních poplatků, aby splnění podmínek podle § 138 o. s. ř. soudu tvrdil a věrohodným způsobem též prokázal. Tento závěr je pak plně v souladu z jeho dlouhodobě konstantní rozhodovací praxí (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4156/2015, ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1900/2013 nebo ze dne 3. 6. 2015 sp. zn. 22 Cdo 2032/2015).
10. Odvolací soud učinil z obsahu spisu tato pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění: -žalobou podanou dne 19. 1. 2017 se žalobkyně vůči žalované-insolvenčnímu správci dlužnice domáhala určení, že žalobkyní přihlášená pohledávka ve výši 25 460 Kč, která jí byla přihlášena přihláškou č. P11 pod číslem pohledávky 1 do insolvenčního řízení dlužnice, kterou žalovaná popřela ve výši 25 460 Kč, je po právu (čl. 3-4), -výzvou ze dne 22. 3. 2018 vyzval insolvenční soud žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy zaplatila soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ze dne 19. 1. 2017 v částce 5 000 Kč (č. l. 14), usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 28. 3. 2018, -podáním ze dne 12. 4. 2018 požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, neboť se nachází v nepříznivé finanční situaci a není schopna vyměřený soudní poplatek zaplatit (č. l. 18-19),
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-28 ICm 428/2017 (KSBR 28 INS 27039/2015)
-usnesením ze dne 28. 5. 2018 (č. l. 21) vyzval insolvenční soud žalobkyni, aby se ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto usnesení uvedla, v čem konkrétně spatřuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (majetková újma atd.) a doložila své majetkové poměry na řádně vyplněném formuláři Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce , který soud přikládá a to včetně listinných dokladů, které dokládají její tvrzení; usnesení s prohlášením bylo žalobkyni doručeno dne 20. 7. 2018, -podáním ze dne 9. 8. 2018 (č. l. 28-29) předložila žalobkyně insolvenčnímu soudu Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, kde pouze označila navrhovatele a v bodu 12 (důvod, pro která žadatel žádá o osvobození od soudních poplatků) uvedla Společnost nevlastní žádný nezastavený majetek, který je natolik likvidní, aby jeho zpeněžením společnost získala prostředky na úhradu předmětného soudního poplatku, a společnost v dané chvíli nemá jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení. .
11. Odvolací soud sdílí názor insolvenčního soudu, že žalobkyně i přes poučení, že je povinna Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce řádně a úplně vyplnit a spolu s přílohami (kopie posledních tří daňových přiznání s razítkem podání příslušenému finančnímu úřadu a výpisy z bankovních účtů za poslední tři měsíce před podáním žádosti) odevzdat insolvenčnímu soudu, tuto svoji povinnost nesplnila.
12. Pokud v přezkoumávané věci žalobkyně, která o osvobození od soudních poplatků požádala, i přes výzvu insolvenčního soudu zcela rezignovala na splnění povinnosti tvrdit a věrohodným způsobem prokázat existenci konkrétních skutečností vedoucích k závěru o splnění podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků, pak svou nečinností způsobila stav, kdy důvodnost její žádosti nelze posoudit. Obecná tvrzení žalobkyně, že nevlastní žádný nezastavený majetek, který by byl natolik likvidní, aby jeho zpeněžením společnost získala prostředky na úhradu daného soudního poplatku, a že společnost v dané chvíli nemá jiný způsob, jak si opatřit prostředky na zaplacení, jsou v tomto ohledu zcela nedostatečná. Rozhodnutí insolvenčního soudu o tom, že se žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznává, proto nemohlo být pro žalobkyni příznivé, a při neplnění procesních povinností žalobkyní nemůže být ani porušením práva na soudní ochranu.
13. Odvolací soud z těchto důvodů odvoláním napadené rozhodnutí insolvenčního soudu jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. i/ o. s. ř.).
Olomouc 1. listopadu 2018
JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá