12 VSOL 708/2018-30
č. j. 25 ICm 458/2017 12 VSOL 708/2018-30 (KSOS 25 INS 15164/2016)

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců Mgr. Martina Hejdy a JUDr. Ivany Wontrobové ve věci

žalobce: OFFICE SERVICE OSTRAVA, s. r. o. identifikační číslo 285 21 684 sídlem Senovážné náměstí 992/8, 110 00 Praha 1-Nové Město zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Mičáníkem sídlem U Skleníku 1905/7, 700 30 Ostrava

proti

žalovanému: Ing. Ivo Schneiderka identifikační číslo 654 85 092 sídlem Resslova 745/5, 500 02 Hradec Králové insolvenční správce dlužníka anonymizovano anonymizovano , narozeného anonymizovano bytem Poděbradova 3055/61a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava

o určení pravosti nevykonatelných pohledávek

o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. června 2018, č. j. 25 ICm 458/2017-19 (KSOS 25 INS 15164/2016)

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. června 2018, č. j. 25 ICm 458/2017-19 (KSOS 25 INS 15164/2016) se mění tak, že se žaloba neodmítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) rozhodl, že se žaloba žalobce OFFICE SERVICE OSTRAVA, s. r. o. ze dne 25. 1. 2017 odmítá (výrok I.), žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 363 Kč včetně DPH do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok II.) a stanovil, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobci z účtu Krajského soudu v Ostravě vrácen soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (výrok III.).

2. V odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že se žalobou ze dne 25. 1. 2017 žalobce domáhal určení, že jeho nevykonatelné pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení

ISIR -2-25 ICm 458/2017 (KSOS 28 INS 15164/2016)

dlužníka jsou po právu. Na přezkumném jednání konaném dne 29. 11. 2016 byly předmětné pohledávky žalobce žalovaným insolvenčním správcem popřeny. Vyrozumění o popření nevykonatelných pohledávek bylo žalobci doručeno dne 7. 12. 2016 a žaloba na určení jejich pravosti měla být podána nejpozději do 29. 12. 2017. Žalobce však žalobu podal až dne 25. 1. 2017 a z tohoto důvodu insolvenční soud s odkazem na § 160 odst. 4 insolvenčního zákona podanou žalobu jako opožděnou odmítl. Námitku žalobce, že vyrozumění o popření pohledávek mělo být doručeno jeho zástupci, nepovažoval insolvenční soud za důvodnou, neboť plná moc udělená žalobcem tomuto zástupci byla omezena pouze na určité procesní úkony a zástupce nebyl výslovně zmocněn k přejímání doručovaných písemností. Insolvenční soud při rozhodování o nákladech řízení uložil dle § 146 odst. 3 občanského soudního řádu žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 363 Kč a spolu s tím rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci.

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém namítl, že insolvenční soud nesprávně vyložil obsah plné moci udělené žalobcem ze dne 18. 7. 2016, jež byla předložena jako příloha přihlášky pohledávky. Z jejího obsahu je zřejmé, že byla zástupci udělena pro celé insolvenční řízení a žádné omezení z textu plné moci nevyplývá. Zástupci žalobce jako advokátu lze pak udělit pouze plnou moc pro celé řízení. Za této situace mělo být vyrozumění o popření pohledávek doručeno zástupci žalobce a od tohoto doručení se odvíjela lhůta k podání žaloby na určení pravosti nevykonatelných pohledávek. Předmětné vyrozumění bylo zástupci žalobce doručeno dne 10. 1. 2017 a žaloba tak byla podána včas. Insolvenční soud proto pochybil, jestliže žalobu jako opožděnou odmítl. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí insolvenčního soudu tak, že se žaloba neodmítá.

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že považuje napadené rozhodnutí insolvenčního soudu za věcně správné, navrhl jeho potvrzení a žádal o přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

5. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

6. V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno a o úpadku dlužníka rozhodnuto do 30. 6. 2017, k popření pohledávek žalobce na přezkumném jednání a k podání žaloby na jejich určení došlo rovněž do tohoto data, proto je třeba ve vztahu k těmto skutečnostem a jejich účinkům aplikovat ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen I. Z. ).

7. Insolvenční řízení ani řízení o incidenčním sporu vedeném v rámci insolvenčního řízení není řízením zahájeným podle občanského soudního řádu, ale podle insolvenčního zákona. V této Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-25 ICm 458/2017 (KSOS 28 INS 15164/2016)

věci se proto s ohledem na ustanovení § 7 věty první I. Z. přiměřeně aplikují ustanovení občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o. s. ř. ).

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, aniž nařizoval ve věci jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné

9. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil tento skutkový stav: -dne 4. 8. 2016 přihlásil žalobce jako věřitel prostřednictvím svého zástupce Mgr. Ondřeje Mičaníka, advokáta do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou evidovanou pod pořadovým číslem jedna nevykonatelné pohledávky v celkové výši 1 108 366,68 Kč, a to jako dílčí pohledávky č. 1-28; k přihlášce pohledávky je připojena plná moc zástupce ze dne 18. 7. 2016, kterou žalobce zmocnil tohoto zástupce jako advokáta, aby ho zastupoval v insolvenčním řízení dlužníka vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSOS 25 INS 15164/2016 (č. d. P1-1), -na přezkumném jednání konaném dne 29. 11. 2016, kterého se žalobce ani jeho zástupce neúčastnili, popřel insolvenční správce z důvodu promlčení pravost dílčích nevykonatelných pohledávek žalobce číslo 1, 2, 3, 6, 8, 9, 10 a 11 (č. d. B-3), -vyrozumění o popření nevykonatelných dílčích pohledávek číslo 1, 2, 3, 6, 8, 9, 10 a 11 ze dne 5. 12. 2016 obsahující poučení o možnosti podat u insolvenčního soudu proti insolvenčnímu správci žalobu na jejich určení do 30 dnů od přezkumného jednání s tím, že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění, doručil insolvenční správce žalobci dne 7. 12. 2016 (č. d. P1-3), -vyrozumění ze dne 5. 12. 2016 doručil insolvenční soud zástupci žalobce 10. 1. 2017 (č. d. P1-4), -žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 25. 1. 2017 se žalobce domáhal určení, že jeho dílčí pohledávky číslo 1, 2, 3, 6, 8, 9, 10 a 11 přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka jsou po právu (č. l. 1).

10. Podle § 25 odst. 1 o. s. ř. zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen "procesní plná moc").

11. Podle § 28a odst. 1 o. s. ř. procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník.

12. Podle § 50b odst. 2 o. s. ř. má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak. 13. Podle § 50b odst. 4 o. s. ř. písemnost se doručuje rovněž účastníku, a) má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat, b) je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23, c) jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-25 ICm 458/2017 (KSOS 28 INS 15164/2016)

známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu, d) byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně vyjadřovat, e) rozhodne-li tak soud.

14. Podle § 197 odst. 2 I. Z. věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

15. Podle § 198 odst. 1 I. Z. věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a); tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 nebo § 410 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

16. Podle § 2 písm. d) I. Z. se pro účely tohoto zákona rozumí incidenčním sporem spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení.

17. Podle § 159 odst. 1 písm. a) I. Z. incidenčními spory jsou spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek.

18. Odvolací soud se nejprve zabýval interpretací obsahu plné moci udělené žalobcem dne 18. 7. 2016 jeho zástupci, který je advokátem. Z obsahu plné moci jednoznačně vyplývá, že jde o plnou moc k zastupování v insolvenčním řízení dlužníka a tato plná moc neobsahuje žádná omezení. Plná moc udělená zástupci pro insolvenční řízení bez dalšího zmocňuje tohoto zástupce i k zastupování v incidenčních sporech, které jsou v rámci insolvenčního řízení projednávány.

19. Za této situace je zjevné, že plná moc udělená žalobcem jeho zástupci je plnou mocí pro celé řízení (procesní plnou mocí), když zástupci, který je advokátem plnou moc pouze k některým úkonům udělit nelze. Zástupci s procesní plnou mocí se pak doručují písemnosti určené zastoupenému účastníku, když zákon výslovně stanoví, ve kterých případech se doručuje písemnost rovněž účastníku (spolu s doručením jeho zástupci). O takový případ se při doručování vyrozumění o popření pohledávky v insolvenčním řízení nejedná. Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -5-25 ICm 458/2017 (KSOS 28 INS 15164/2016)

20. Závěr insolvenčního soudu, že plnou mocí ze dne 18. 7. 2016 byl zástupce žalobce zmocněn pouze pro určité procesní úkony a není zmocněn k přejímání doručovaných písemností je proto evidentně nesprávný, nemá žádnou oporu v obsahu plné moci (jiná plná moc nebyla v řízení předložena) a je v rozporu se zákonem. Je s podivem, že insolvenční soud, který s ohledem na existenci plné moci sám zhojil nesprávné doručení vyrozumění o popření nevykonatelných pohledávek učiněné insolvenčním správcem a doručil toto vyrozumění zástupci žalobce a v následném incidenčním sporu opakovaně doručoval písemnosti tomuto zástupci (usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku, usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, usnesení o zrušení usnesení o zastavení řízení a usnesení o odmítnutí žaloby), na základě jejího jasného a určitého obsahu, k těmto závěrům vůbec dospěl.

21. Dle názoru odvolacího soud začala lhůta k podání žaloby na určení pravosti popřených nevykonatelných pohledávek žalobci plynout až od doručení vyrozumění o popření těchto pohledávek jeho zástupci dne 10. 1. 2017. Z tohoto důvodu nelze předmětnou žalobu podanou dne 25. 1. 2017 považovat za opožděnou, neboť bylo podána poslední den lhůty k jejímu podání plynoucí z ustanovení § 198 odst. 1 I. Z.

Insolvenční soud proto pochybil, jestliže žalobu jako opožděnou s odkazem na § 160 odst. 4 I. Z. odmítl.

22. Za popsané situace dospěl odvolací soud k závěru, že nejsou splněny podmínky ani pro potvrzení napadeného rozhodnutí (§ 219 o. s. ř.) ani pro jeho zrušení (§ 219a o. s. ř.), a proto postupoval dle § 220 odst. 1 o. s. ř. a napadené rozhodnutí insolvenčního soudu změnil tak, že se žaloba neodmítá.

23. Změnou napadeného rozhodnutí o odmítnutí žaloby odvolacím soudem byl současně odklizen výrok o nákladech řízení a výrok o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Olomouc 30. listopadu 2018

JUDr. Vojtěch Brhel v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá