12 VSOL 7/2016-109
26 ICm 1414/2013 12 VSOL 7/2016-109 (KSBR 26 INS 24018/2012)
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a Mgr. Diany Vebrové v právní věci žalobce AB 5 B. V. (dříve PPF B1 B. V.), soukromá společnost s ručením omezeným, identifikační číslo osoby: 34192873, se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX, Amsterdam, Nizozemské království, zastoupeného Mgr. Ing. anonymizovano Škárou, advokátem se sídlem v Brně, Blatného 36, PSČ 616 00, proti žalovanému JUDr. Ladislavu Paulusovi, advokátu se sídlem v Brně, Veveří 456/9, PSČ 602 00, insolvenčnímu správci dlužníka anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem Břeclav, Sady 28. října 15, PSČ 690 02, zastoupenému Mgr. Jakubem Hartmanem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 456/9, PSČ 602 00, o určení pravosti a výše popřené pohledávky, o odvolání insolvenčního správce proti rozsudku pro uznání Krajského soudu v Brně ze dne 3. prosince 2015, č.j. 26 ICm 1414/2013-92,
takto:
I. Rozsudek pro uznání Krajského soudu v Brně ze dne 3. prosince 2015, č.j. 26 ICm 1414/2013-92, se v odvoláním napadené části, to je v odstavci II. výroku, p o t v r z u j e.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. (KSBR 26 INS 24018/2012)
Odůvodnění:
Krajský soud rozsudkem pro uznání určil, že žalobce má v insolvenčním řízení dlužníka Jaroslava anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem Sady 28. října 2015, Břeclav, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 26 INS 24018/2012 i pohledávku v popřené částce v celkové výši 95.381,24 Kč (odstavec I. výroku) a podle § 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále IZ ) rozhodl, že žalobce nemá proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku). Rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil tím, že pokud žalovaný požadoval náhradu nákladů řízení, protože žalobce doložil svou věcnou aktivní legitimaci k pohledávce až v průběhu incidenčního sporu, přehlédl ustanovení § 188 odst. 2 IZ, když z jeho podání nevyplývá, že by žalovaný vyzval žalobce k doplnění přihlášky, pokud jde o žalobcovu věcnou aktivní legitimaci.
Rozsudek pro uznání krajského soudu napadl žalovaný včasným odvoláním, v němž namítal, že žalobce přihlásil dne 14.2.2013 do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem pohledávku vyplývající z úvěrové smlouvy č. 5707027488 uzavřené mezi dlužníkem a společností Home Credit a.s., v celkové výši 136.708,04 Kč. Žalovaný přihlášenou pohledávku popřel na přezkumném jednání konaném dne 20.3.2013 co do pravosti a výše, neboť žalobce nepředložil smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které měl tuto pohledávku nabýt od původního věřitele, společnosti Home Credit a.s., a nedoložil tak svou aktivní legitimaci. Ve vztahu k části příslušenství pohledávky tvořeného náklady rozhodčího řízení a exekučního řízení žalovaný dále namítl nicotnost předmětného rozhodčího nálezu z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky pro rozpor s ustanovením § 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb., dále obč. zák.). Žalobci tak nevznikl nárok na náhradu nákladů řízení, které byly tímto rozhodčím nálezem přiznány. S ohledem na absenci exekučního titulu žalobci rovněž nevznikl nárok na náhradu nákladů exekučního řízení. Pohledávka byla přezkoumána jako nevykonatelná, přestože byla přihlášena jako vykonatelná, protože předmětný rozhodčí nález je pro absolutní neplatnost rozhodčí doložky nicotný. Žalobce se žalobou domáhal určení, že jeho pohledávka, kterou přihlásil svou přihláškou pohledávky, je co do částky 95.381,24 Kč po právu. Žalovaný poukázal na ustanovení § 176 IZ, podle kterého za správnost údajů uvedených v přihlášce pohledávky odpovídá věřitel, a na ustanovení § 177 IZ, podle kterého je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Žalobce k prokázání své aktivní legitimace předložil předžalobní upomínku datovanou 20.7.2011, ve které JUDr. Pečený, advokát, oznamuje převzetí právního zastoupení společnosti Home Credit a.s. a oznamuje postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy na společnost PPF B1 B.V. a dlužníka vyzval k úhradě dluhu. Dále doložil plnou moc oznamovat postoupení učiněné společností Home Credit a.s. (KSBR 26 INS 24018/2012) udělenou JUDr. Petru Pečenému na společnost AB 5 B.V. datovanou 22.1.2013 a souhlasné prohlášení o postoupení pohledávek mezi společností Home Credit a.s. a AB 5 B.V. datované 22.1.2013, které obsahuje ujednání o tom, že specifikace jednotlivých postoupených pohledávek vyplývá z přílohy tohoto prohlášení . Prohlášení žádnou přílohu neobsahuje. Žalobce ve své přihlášce neprokázal, že JUDr. Pečený byl oprávněn předžalobní upomínku jménem společnosti Home Credit a.s. sepsat, zejména však neprokázal, že tato upomínka obsahující oznámení o postoupení pohledávky byla vůbec dlužníkovi doručena, respektive že se dostala do jeho dispozice. Ani na výzvu soudu žalobce neprokázal notifikaci postoupení sporné pohledávky na žalobce ve smyslu ustanovení § 526 obč. zák. Účinky oznámení dle ustanovení § 526 obč. zák. lze spojovat s doručením žaloby pouze tehdy, pokud je v ní okolnost postoupení nejen tvrzena, ale přiloženými důkazy také prokázána. Ani z textu žaloby nevyplývá, že by obsahovala důkazy prokazující postoupení pohledávky. Protože dlužníkovi nebylo původním věřitelem oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, byl žalovaný oprávněn úspěšně vznášet námitku, že žalobce nabytí pohledávky neprokázal, a v této souvislosti žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 1366/2005, 29 Cdo 1277/2007 a 31 Cdo 1328/2007. V předmětném řízení žalobce předložil až na opakovanou výzvu soudu listinu, která prokazovala postoupení předmětné pohledávky z původního věřitele, společnosti Home Credit a.s., na žalobce, tj. souhlasné prohlášení společnosti Home Credit a.s. a PPF B1 B.V. ze dne 20.6.2011. Pokud by toto souhlasné prohlášení z roku 2011 předložil žalobce již v rámci své přihlášky pohledávky, žalovaný by při jejím přezkoumání nezpochybnil aktivní legitimaci žalobce jako věřitele a žalobce tak mohl předejít vedení incidenčního sporu. Krajský soud nesprávně poukázal, že žalovaný jako insolvenční správce nepostupoval podle § 188 odst. 2 IZ, který se uplatní pouze tehdy, jestliže je vadná přihláška pohledávky. Listinné přílohy nepovažuje insolvenční zákon za náležitosti přihlášky jako procesního úkonu. Nedostatek listin, které dokládají existenci pohledávky, totiž není vadou přihlášky, ani nezpůsobuje její neúplnost ve smyslu ustanovení § 188 odst. 2 IZ. Žalobce v rámci příloh své přihlášky nedoložil, a tedy neprokázal, že předmětnou pohledávku nabyl postoupením od původního věřitele, společnosti Home Credit a.s. Stejně tak žalobce v rámci příloh své přihlášky nedoložil a neprokázal, že předžalobní upomínka byla doručena dlužníkovi. Nabytí pohledávky postoupením doložil žalobce až v průběhu incidenčního sporu. Doručení předžalobní upomínky nedoložil vůbec. Žalobce tak až podáním ze dne 29.7.2015 řádně prokázal svou aktivní legitimaci k uplatnění pohledávky přihláškou, a tedy k tomuto dni splnil svou povinnost důkazní. Žalovaný má za to, že jsou splněny podmínky dle ustanovení § 143 o.s.ř., podle kterého mu náleží právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Žalobce mohl předejít vzniku incidenčního sporu, a to při podání přihlášky své pohledávky, pokud by v souladu s IZ doložil listiny k prokázání svých tvrzení obsažených v přihlášce, po zveřejnění seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním rejstříku, ve kterém bylo popěrné stanovisko insolvenčního správce uvedeno, pokud by svou přihlášku doplnil, dále na přezkumném jednání ve věci, kterého se ovšem žalobce neúčastnil, na kterém žalovaný učinil svůj popěrný úkon, a dále po doručení (KSBR 26 INS 24018/2012) písemného vyrozumění o popření pohledávky, pokud by svou přihlášku doplnil, případně by chybějící listiny doložil přímo žalovanému. Žalobce žádnou z uvedených možností nevyužil. Je tak zřejmé, že to byl žalobce, kdo svým jednáním, opomenutím a následnou nečinností zavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Z uvedených důvodů se žalovaný domáhal změny napadeného rozhodnutí tak, že na nákladech prvostupňového řízení mu bude přiznána částka 16.456 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení částka 2.239 Kč.
Na výzvu krajského soudu se žalobce k odvolání žalovaného vyjádřil tak, že nelze přisvědčit argumentaci žalovaného, že nezavdal příčinu k podání určovací žaloby, což je jeden z předpokladů pro aplikaci ustanovení § 143 o.s.ř. Žalovaný tím, že jako insolvenční správce popřel žalobcovu nevykonatelnou přihlášenou pohledávku a žalobce vyzval k podání incidenční žaloby, zavdal příčinu k podání určovací žaloby. Z uvedených důvodů se domáhal potvrzení napadeného rozhodnutí.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. e/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Podle § 163 IZ, o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení o.s.ř., není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170, písm. f).
Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Podle § 143 o.s.ř. žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení.
Podle § 202 odst. 1 věty první zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále IZ ) ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.
Z obsahu spisu se podává, že dne 19.4.2013 podal žalobce žalobu o určení pravosti a výše popřené pohledávky proti insolvenčnímu správci dlužníka Jaroslava anonymizovano , kterou se domáhal určení, že pohledávka žalobce vůči úpadci v popřené částce v celkové výši 95.381,24 Kč je po právu platná a stanovuje se ve výši 95.381,24 Kč. Žalobce tvrdil, že podal řádně a včas přihlášku své pohledávky ve výši 136.708,04 Kč do probíhajícího insolvenčního řízení úpadce. Při přezkumném (KSBR 26 INS 24018/2012) jednání byla přihlášená pohledávka žalobce popřena insolvenčním správcem zcela co do pravosti a výše. Důvodem popření byla skutečnost, že žalobce dle insolvenčního správce nedoložil svou aktivní legitimaci a dále žalovaný považuje sjednanou rozhodčí doložku za absolutně neplatnou pro její rozpor s ustanovením § 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 obč. zák. Žalobce nesouhlasil s argumentací insolvenčního správce a poukázal na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 31 Cdo 1328/2007, podle něhož oznámil-li postupitel dlužníkovi, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá vůči postupníkovi ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Současně vzal žalobce zpět přihlášku pohledávky co do příslušenství představující náklady rozhodčího řízení ve výši 26.704,80 Kč a náklady exekučního řízení ve výši 14.622 Kč. K návrhu připojil splátkový kalendář ke smlouvě č. 5707027488 klienta Jaroslava anonymizovano , dále předžalobní upomínku ze dne 20.7.2011 podepsanou JUDr. Petrem Pečeným, výpisy z obchodního rejstříku, plnou moc udělenou dne 16.1.2013 společností AB 5 B.V. JUDr. Petru Pečenému, plnou moc společnosti Home Credit a.s. udělenou JUDr. Petru Pečenému oznamovat postoupení příslušné pohledávky společnosti vzniklé na základě smlouvy o revolvingovém úvěru na společnost AB 5 B.V. ze dne 22.1.2013 a souhlasné prohlášení o postoupení pohledávek společnosti Home Credit a.s. a AB 5 B.V. ze dne 22.1.2013. Do spisu je založeno usnesení insolvenčního soudu ze dne 6.6.2014, který vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 5 věřitele AB 5 B.V. v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano v částce 41.326,80 Kč.
Poté krajský soud vyzval žalobce, nechť doplní tvrzení a prokáže postoupení sporné pohledávky na žalobce. Ze zápisu o přezkumném jednání a první schůzi věřitelů je zřejmé, že insolvenční správce popřel co do pravosti přezkoumanou přihlášku poř. č. 5 jako nevykonatelnou. Ze seznamu přihlášených pohledávek k přihlášce P5 insolvenčního věřitele AB 5 B.V. odvolací soud zjistil celkovou výši přihlášené pohledávky 136.708 Kč, kterou insolvenční správce popřel co do pravosti, kdy poukázal na skutečnost, že věřitel nepředložil smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které měl tuto pohledávku nabýt od původního věřitele, společnosti Home Credit, a.s., a nedoložil svou aktivní legitimaci. Ve vztahu k části příslušenství pohledávky tvořené náklady rozhodčího řízení a exekučního řízení insolvenční správce namítl nicotnost předmětného rozhodčího nálezu z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky. S ohledem na absenci exekučního titulu nevznikl věřiteli nárok na náhradu nákladů exekučního řízení. Přihlášená pohledávka v celkové výši 136.708 Kč byla tvořena jistinou do výše 66.629,74 Kč, úrokem z úvěru ve výši 28.751,50 Kč, náklady rozhodčího řízení do výše 26.704,80 Kč a náklady exekučního řízení do výše 14.622 Kč, celkem 136.708,04 Kč. Na výzvu krajského soudu podle § 114b odst. 1 o.s.ř. k vyjádření k žalobě, se insolvenční správce vyjádřil tak, že věřitel neprokázal doručení upomínky obsahující oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi a za spornou označil skutečnost, zda žalobci svědčí aktivní legitimace k uplatnění pohledávky přihláškou, když tuto měl nabýt od původního věřitele společnosti Home Credit a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávky s tím, že žalobce by měl prokázat, kdy došlo ke smluvnímu postoupení (KSBR 26 INS 24018/2012) pohledávky. Krajský soud opakovaně vyzval žalobce k označení důkazů prokazujících postoupení sporné pohledávky a to výzvou ze dne 29.6.2015. Na tuto výzvu žalobce doložil postoupení pohledávky ze smlouvy č. 5707027488 ze dne 20.6.2011 mezi společností Home Credit a.s. jako postupitelem a společností PPF B1 B.V. jako postupníkem. Toto postoupení pohledávky krajský soud doručil žalovanému, který nárok uplatněný žalobou uznal a navrhoval, aby soud určil, že pohledávka žalobce ve výši 95.381,24 Kč je po právu. Poté vydal krajský soud rozsudek pro uznání.
Odvolací soud konstatuje, že nárok na náhradu nákladů řízení podléhá kritériu úspěšnosti ve sporu, kterou je nutno posoudit výhradně z procesního hlediska. V daném případě se žalobce domáhal určení, že má v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka Jaroslava anonymizovano u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 26 INS 24018/2012, i pohledávku v popřené částce v celkové výši 95.381,24 Kč. Tento nárok žalovaný uznal poté, co dne 29.7.2015 žalobce doložil Postoupení pohledávky ze smlouvy č. 5707027488 ze dne 20.6.2011 mezi společností Home Credit a.s. jako postupitelem a společností PPF B1 B.V. jako postupníkem. Protože krajský soud v důsledku uznání žalobou uplatněného nároku žalovaným vyhověl žalobě v plném rozsahu rozsudkem pro uznání, náležela žalobci plná náhrada nákladů řízení, pokud by toto právo žalobce nepodléhalo omezení zakotveném v ustanovení § 202 odst. 1 věty první IZ.
Žalovaný namítal, že nezavdal příčinu k danému řízení, neboť věřitel neprokázal doručení upomínky obsahující oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi a neprokázal aktivní věcnou legitimaci k uplatnění pohledávky přihláškou smlouvou o postoupení pohledávky od původního věřitele společnosti Home Credit a.s., kterou doložil dne 29.7.2015 až na opakovanou výzvu krajského soudu. Náhrada nákladů daného řízení by ovšem žalovanému náležela pouze, v případě pokud by po doložení Postoupení pohledávky ze smlouvy č. 5707027488 ze dne 20.6.2011 mezi společností Home Credit a.s. jako postupitelem a společností PPF B1 B.V. jako postupníkem, vzal zpět svůj popěrný úkon, čímž by se dané řízení o určení pravosti přihlášené pohledávky stalo bezpředmětným. V tom případě, pokud by žalobce nevzal žalobu zpět, byl by v tomto řízení neúspěšný. Žalovaný si však takto nepočínal, nárok uznal a ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, kterým bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, což znamená plný procesní úspěch žalobce v daném řízení. Za této procesní situace nebyly naplněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému vůči žalobci podle ustanovení § 143 o.s.ř.
Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozhodnutí krajského soudu v odvoláním napadené části v odstavci II. výroku, jako zcela věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil. (KSBR 26 INS 24018/2012) O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 202 odst. 1 věty prvé IZ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 16. března 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu
26 ICm 1414/2013 12 VSOL 7/2016-109 (KSBR 26 INS 24018/2012)
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a Mgr. Diany Vebrové v právní věci žalobce AB 5 B. V. (dříve PPF B1 B. V.), soukromá společnost s ručením omezeným, identifikační číslo osoby: 34192873, se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX, Amsterdam, Nizozemské království, zastoupeného Mgr. Ing. anonymizovano Škárou, advokátem se sídlem v Brně, Blatného 36, PSČ 616 00, proti žalovanému JUDr. Ladislavu Paulusovi, advokátu se sídlem v Brně, Veveří 456/9, PSČ 602 00, insolvenčnímu správci dlužníka anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem Břeclav, Sady 28. října 15, PSČ 690 02, zastoupenému Mgr. Jakubem Hartmanem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 456/9, PSČ 602 00, o určení pravosti a výše popřené pohledávky, o odvolání insolvenčního správce proti rozsudku pro uznání Krajského soudu v Brně ze dne 3. prosince 2015, č.j. 26 ICm 1414/2013-92,
takto:
I. Rozsudek pro uznání Krajského soudu v Brně ze dne 3. prosince 2015, č.j. 26 ICm 1414/2013-92, se v odvoláním napadené části, to je v odstavci II. výroku, p o t v r z u j e.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. (KSBR 26 INS 24018/2012)
Odůvodnění:
Krajský soud rozsudkem pro uznání určil, že žalobce má v insolvenčním řízení dlužníka Jaroslava anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem Sady 28. října 2015, Břeclav, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 26 INS 24018/2012 i pohledávku v popřené částce v celkové výši 95.381,24 Kč (odstavec I. výroku) a podle § 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále IZ ) rozhodl, že žalobce nemá proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku). Rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil tím, že pokud žalovaný požadoval náhradu nákladů řízení, protože žalobce doložil svou věcnou aktivní legitimaci k pohledávce až v průběhu incidenčního sporu, přehlédl ustanovení § 188 odst. 2 IZ, když z jeho podání nevyplývá, že by žalovaný vyzval žalobce k doplnění přihlášky, pokud jde o žalobcovu věcnou aktivní legitimaci.
Rozsudek pro uznání krajského soudu napadl žalovaný včasným odvoláním, v němž namítal, že žalobce přihlásil dne 14.2.2013 do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem pohledávku vyplývající z úvěrové smlouvy č. 5707027488 uzavřené mezi dlužníkem a společností Home Credit a.s., v celkové výši 136.708,04 Kč. Žalovaný přihlášenou pohledávku popřel na přezkumném jednání konaném dne 20.3.2013 co do pravosti a výše, neboť žalobce nepředložil smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které měl tuto pohledávku nabýt od původního věřitele, společnosti Home Credit a.s., a nedoložil tak svou aktivní legitimaci. Ve vztahu k části příslušenství pohledávky tvořeného náklady rozhodčího řízení a exekučního řízení žalovaný dále namítl nicotnost předmětného rozhodčího nálezu z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky pro rozpor s ustanovením § 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb., dále obč. zák.). Žalobci tak nevznikl nárok na náhradu nákladů řízení, které byly tímto rozhodčím nálezem přiznány. S ohledem na absenci exekučního titulu žalobci rovněž nevznikl nárok na náhradu nákladů exekučního řízení. Pohledávka byla přezkoumána jako nevykonatelná, přestože byla přihlášena jako vykonatelná, protože předmětný rozhodčí nález je pro absolutní neplatnost rozhodčí doložky nicotný. Žalobce se žalobou domáhal určení, že jeho pohledávka, kterou přihlásil svou přihláškou pohledávky, je co do částky 95.381,24 Kč po právu. Žalovaný poukázal na ustanovení § 176 IZ, podle kterého za správnost údajů uvedených v přihlášce pohledávky odpovídá věřitel, a na ustanovení § 177 IZ, podle kterého je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Žalobce k prokázání své aktivní legitimace předložil předžalobní upomínku datovanou 20.7.2011, ve které JUDr. Pečený, advokát, oznamuje převzetí právního zastoupení společnosti Home Credit a.s. a oznamuje postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy na společnost PPF B1 B.V. a dlužníka vyzval k úhradě dluhu. Dále doložil plnou moc oznamovat postoupení učiněné společností Home Credit a.s. (KSBR 26 INS 24018/2012) udělenou JUDr. Petru Pečenému na společnost AB 5 B.V. datovanou 22.1.2013 a souhlasné prohlášení o postoupení pohledávek mezi společností Home Credit a.s. a AB 5 B.V. datované 22.1.2013, které obsahuje ujednání o tom, že specifikace jednotlivých postoupených pohledávek vyplývá z přílohy tohoto prohlášení . Prohlášení žádnou přílohu neobsahuje. Žalobce ve své přihlášce neprokázal, že JUDr. Pečený byl oprávněn předžalobní upomínku jménem společnosti Home Credit a.s. sepsat, zejména však neprokázal, že tato upomínka obsahující oznámení o postoupení pohledávky byla vůbec dlužníkovi doručena, respektive že se dostala do jeho dispozice. Ani na výzvu soudu žalobce neprokázal notifikaci postoupení sporné pohledávky na žalobce ve smyslu ustanovení § 526 obč. zák. Účinky oznámení dle ustanovení § 526 obč. zák. lze spojovat s doručením žaloby pouze tehdy, pokud je v ní okolnost postoupení nejen tvrzena, ale přiloženými důkazy také prokázána. Ani z textu žaloby nevyplývá, že by obsahovala důkazy prokazující postoupení pohledávky. Protože dlužníkovi nebylo původním věřitelem oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, byl žalovaný oprávněn úspěšně vznášet námitku, že žalobce nabytí pohledávky neprokázal, a v této souvislosti žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 1366/2005, 29 Cdo 1277/2007 a 31 Cdo 1328/2007. V předmětném řízení žalobce předložil až na opakovanou výzvu soudu listinu, která prokazovala postoupení předmětné pohledávky z původního věřitele, společnosti Home Credit a.s., na žalobce, tj. souhlasné prohlášení společnosti Home Credit a.s. a PPF B1 B.V. ze dne 20.6.2011. Pokud by toto souhlasné prohlášení z roku 2011 předložil žalobce již v rámci své přihlášky pohledávky, žalovaný by při jejím přezkoumání nezpochybnil aktivní legitimaci žalobce jako věřitele a žalobce tak mohl předejít vedení incidenčního sporu. Krajský soud nesprávně poukázal, že žalovaný jako insolvenční správce nepostupoval podle § 188 odst. 2 IZ, který se uplatní pouze tehdy, jestliže je vadná přihláška pohledávky. Listinné přílohy nepovažuje insolvenční zákon za náležitosti přihlášky jako procesního úkonu. Nedostatek listin, které dokládají existenci pohledávky, totiž není vadou přihlášky, ani nezpůsobuje její neúplnost ve smyslu ustanovení § 188 odst. 2 IZ. Žalobce v rámci příloh své přihlášky nedoložil, a tedy neprokázal, že předmětnou pohledávku nabyl postoupením od původního věřitele, společnosti Home Credit a.s. Stejně tak žalobce v rámci příloh své přihlášky nedoložil a neprokázal, že předžalobní upomínka byla doručena dlužníkovi. Nabytí pohledávky postoupením doložil žalobce až v průběhu incidenčního sporu. Doručení předžalobní upomínky nedoložil vůbec. Žalobce tak až podáním ze dne 29.7.2015 řádně prokázal svou aktivní legitimaci k uplatnění pohledávky přihláškou, a tedy k tomuto dni splnil svou povinnost důkazní. Žalovaný má za to, že jsou splněny podmínky dle ustanovení § 143 o.s.ř., podle kterého mu náleží právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Žalobce mohl předejít vzniku incidenčního sporu, a to při podání přihlášky své pohledávky, pokud by v souladu s IZ doložil listiny k prokázání svých tvrzení obsažených v přihlášce, po zveřejnění seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním rejstříku, ve kterém bylo popěrné stanovisko insolvenčního správce uvedeno, pokud by svou přihlášku doplnil, dále na přezkumném jednání ve věci, kterého se ovšem žalobce neúčastnil, na kterém žalovaný učinil svůj popěrný úkon, a dále po doručení (KSBR 26 INS 24018/2012) písemného vyrozumění o popření pohledávky, pokud by svou přihlášku doplnil, případně by chybějící listiny doložil přímo žalovanému. Žalobce žádnou z uvedených možností nevyužil. Je tak zřejmé, že to byl žalobce, kdo svým jednáním, opomenutím a následnou nečinností zavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Z uvedených důvodů se žalovaný domáhal změny napadeného rozhodnutí tak, že na nákladech prvostupňového řízení mu bude přiznána částka 16.456 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení částka 2.239 Kč.
Na výzvu krajského soudu se žalobce k odvolání žalovaného vyjádřil tak, že nelze přisvědčit argumentaci žalovaného, že nezavdal příčinu k podání určovací žaloby, což je jeden z předpokladů pro aplikaci ustanovení § 143 o.s.ř. Žalovaný tím, že jako insolvenční správce popřel žalobcovu nevykonatelnou přihlášenou pohledávku a žalobce vyzval k podání incidenční žaloby, zavdal příčinu k podání určovací žaloby. Z uvedených důvodů se domáhal potvrzení napadeného rozhodnutí.
Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. e/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Podle § 163 IZ, o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení o.s.ř., není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170, písm. f).
Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Podle § 143 o.s.ř. žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení.
Podle § 202 odst. 1 věty první zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále IZ ) ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.
Z obsahu spisu se podává, že dne 19.4.2013 podal žalobce žalobu o určení pravosti a výše popřené pohledávky proti insolvenčnímu správci dlužníka Jaroslava anonymizovano , kterou se domáhal určení, že pohledávka žalobce vůči úpadci v popřené částce v celkové výši 95.381,24 Kč je po právu platná a stanovuje se ve výši 95.381,24 Kč. Žalobce tvrdil, že podal řádně a včas přihlášku své pohledávky ve výši 136.708,04 Kč do probíhajícího insolvenčního řízení úpadce. Při přezkumném (KSBR 26 INS 24018/2012) jednání byla přihlášená pohledávka žalobce popřena insolvenčním správcem zcela co do pravosti a výše. Důvodem popření byla skutečnost, že žalobce dle insolvenčního správce nedoložil svou aktivní legitimaci a dále žalovaný považuje sjednanou rozhodčí doložku za absolutně neplatnou pro její rozpor s ustanovením § 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 obč. zák. Žalobce nesouhlasil s argumentací insolvenčního správce a poukázal na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 31 Cdo 1328/2007, podle něhož oznámil-li postupitel dlužníkovi, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá vůči postupníkovi ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Současně vzal žalobce zpět přihlášku pohledávky co do příslušenství představující náklady rozhodčího řízení ve výši 26.704,80 Kč a náklady exekučního řízení ve výši 14.622 Kč. K návrhu připojil splátkový kalendář ke smlouvě č. 5707027488 klienta Jaroslava anonymizovano , dále předžalobní upomínku ze dne 20.7.2011 podepsanou JUDr. Petrem Pečeným, výpisy z obchodního rejstříku, plnou moc udělenou dne 16.1.2013 společností AB 5 B.V. JUDr. Petru Pečenému, plnou moc společnosti Home Credit a.s. udělenou JUDr. Petru Pečenému oznamovat postoupení příslušné pohledávky společnosti vzniklé na základě smlouvy o revolvingovém úvěru na společnost AB 5 B.V. ze dne 22.1.2013 a souhlasné prohlášení o postoupení pohledávek společnosti Home Credit a.s. a AB 5 B.V. ze dne 22.1.2013. Do spisu je založeno usnesení insolvenčního soudu ze dne 6.6.2014, který vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 5 věřitele AB 5 B.V. v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano v částce 41.326,80 Kč.
Poté krajský soud vyzval žalobce, nechť doplní tvrzení a prokáže postoupení sporné pohledávky na žalobce. Ze zápisu o přezkumném jednání a první schůzi věřitelů je zřejmé, že insolvenční správce popřel co do pravosti přezkoumanou přihlášku poř. č. 5 jako nevykonatelnou. Ze seznamu přihlášených pohledávek k přihlášce P5 insolvenčního věřitele AB 5 B.V. odvolací soud zjistil celkovou výši přihlášené pohledávky 136.708 Kč, kterou insolvenční správce popřel co do pravosti, kdy poukázal na skutečnost, že věřitel nepředložil smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které měl tuto pohledávku nabýt od původního věřitele, společnosti Home Credit, a.s., a nedoložil svou aktivní legitimaci. Ve vztahu k části příslušenství pohledávky tvořené náklady rozhodčího řízení a exekučního řízení insolvenční správce namítl nicotnost předmětného rozhodčího nálezu z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky. S ohledem na absenci exekučního titulu nevznikl věřiteli nárok na náhradu nákladů exekučního řízení. Přihlášená pohledávka v celkové výši 136.708 Kč byla tvořena jistinou do výše 66.629,74 Kč, úrokem z úvěru ve výši 28.751,50 Kč, náklady rozhodčího řízení do výše 26.704,80 Kč a náklady exekučního řízení do výše 14.622 Kč, celkem 136.708,04 Kč. Na výzvu krajského soudu podle § 114b odst. 1 o.s.ř. k vyjádření k žalobě, se insolvenční správce vyjádřil tak, že věřitel neprokázal doručení upomínky obsahující oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi a za spornou označil skutečnost, zda žalobci svědčí aktivní legitimace k uplatnění pohledávky přihláškou, když tuto měl nabýt od původního věřitele společnosti Home Credit a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávky s tím, že žalobce by měl prokázat, kdy došlo ke smluvnímu postoupení (KSBR 26 INS 24018/2012) pohledávky. Krajský soud opakovaně vyzval žalobce k označení důkazů prokazujících postoupení sporné pohledávky a to výzvou ze dne 29.6.2015. Na tuto výzvu žalobce doložil postoupení pohledávky ze smlouvy č. 5707027488 ze dne 20.6.2011 mezi společností Home Credit a.s. jako postupitelem a společností PPF B1 B.V. jako postupníkem. Toto postoupení pohledávky krajský soud doručil žalovanému, který nárok uplatněný žalobou uznal a navrhoval, aby soud určil, že pohledávka žalobce ve výši 95.381,24 Kč je po právu. Poté vydal krajský soud rozsudek pro uznání.
Odvolací soud konstatuje, že nárok na náhradu nákladů řízení podléhá kritériu úspěšnosti ve sporu, kterou je nutno posoudit výhradně z procesního hlediska. V daném případě se žalobce domáhal určení, že má v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka Jaroslava anonymizovano u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 26 INS 24018/2012, i pohledávku v popřené částce v celkové výši 95.381,24 Kč. Tento nárok žalovaný uznal poté, co dne 29.7.2015 žalobce doložil Postoupení pohledávky ze smlouvy č. 5707027488 ze dne 20.6.2011 mezi společností Home Credit a.s. jako postupitelem a společností PPF B1 B.V. jako postupníkem. Protože krajský soud v důsledku uznání žalobou uplatněného nároku žalovaným vyhověl žalobě v plném rozsahu rozsudkem pro uznání, náležela žalobci plná náhrada nákladů řízení, pokud by toto právo žalobce nepodléhalo omezení zakotveném v ustanovení § 202 odst. 1 věty první IZ.
Žalovaný namítal, že nezavdal příčinu k danému řízení, neboť věřitel neprokázal doručení upomínky obsahující oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi a neprokázal aktivní věcnou legitimaci k uplatnění pohledávky přihláškou smlouvou o postoupení pohledávky od původního věřitele společnosti Home Credit a.s., kterou doložil dne 29.7.2015 až na opakovanou výzvu krajského soudu. Náhrada nákladů daného řízení by ovšem žalovanému náležela pouze, v případě pokud by po doložení Postoupení pohledávky ze smlouvy č. 5707027488 ze dne 20.6.2011 mezi společností Home Credit a.s. jako postupitelem a společností PPF B1 B.V. jako postupníkem, vzal zpět svůj popěrný úkon, čímž by se dané řízení o určení pravosti přihlášené pohledávky stalo bezpředmětným. V tom případě, pokud by žalobce nevzal žalobu zpět, byl by v tomto řízení neúspěšný. Žalovaný si však takto nepočínal, nárok uznal a ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, kterým bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, což znamená plný procesní úspěch žalobce v daném řízení. Za této procesní situace nebyly naplněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému vůči žalobci podle ustanovení § 143 o.s.ř.
Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozhodnutí krajského soudu v odvoláním napadené části v odstavci II. výroku, jako zcela věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil. (KSBR 26 INS 24018/2012) O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 202 odst. 1 věty prvé IZ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 16. března 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu