12 VSOL 607/2018-30
č. j. 28 ICm 635/2017 12 VSOL 607/2018-30 (KSBR 28 INS 27134/2015)
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wontrobové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy ve věci
žalobkyně: RALT COMPANY s.r.o., IČO 021 38 816 sídlem Lipová 181, 251 01 Dobřejovice
proti
žalované: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČO 294 14 873 sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4-Nusle insolvenční správce dlužníka RAY-ON a.s., IČO 273 59 760 sídlem Mečová 358/8, Brno-město, 602 00 Brno
o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2018, č. j. (72) 28 ICm 635/2017-18 (KSBR 28 INS 27134/2015)
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2018, č. j. (72) 28 ICm 635/2017-18 (KSBR 28 INS 27134/2015) se potvrzuje.
Odůvodnění:
1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen soud ) nepřiznal žalobci osvobození od placení soudních poplatků. V důvodech rozhodnutí uvedl, že žalobou ze dne 26. 1. 2017 se žalobkyně domáhá určení, že její pohledávka za dlužníkem ve výši 50.000 Kč je po právu. K výzvě k úhradě soudního poplatku žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků. Soud shledal její žádost o osvobození od soudních poplatků nedůvodnou, neboť žalobkyně ani v soudem stanovené lhůtě neosvědčila, že se nachází v nepříznivé majetkové situaci.
ISIR -2-28 ICm 635/2017 (KSBR 28 INS 27134/2015)
2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání. Poukázala na to, že v současné době objektivně nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, kterými by mohla poplatkové povinnosti dostát. Je přesvědčena, že její situace odůvodňuje přiznání osvobození od soudních poplatků; nebude-li soudem od soudních poplatků osvobozena, bude omezena na svém ústavně zaručeném právu na přístup k soudu. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že jí přizná osvobození od soudních poplatků.
3. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž nařizoval ve věci jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně podala dne 26. 1. 2017 u soudu žalobu, kterou se domáhá určení pohledávky ve výši 50.000 Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka s odůvodněním, že žalovaná její pohledávku popřela co do pravosti. Usnesením ze dne 22. 11. 2017, č. j. 72/28 ICm 635/2017-8 (KSBR 28 INS 27134/2015) byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 5.000 Kč. Na toto usnesení žalobkyně reagovala podáním ze dne 27. 12. 2017, kterým požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků. V žádosti uvedla, že v současnosti je vedeno insolvenční řízení s několika desítkami koncernových společností, ve všech těchto řízeních jí byla uložena povinnost zaplatit poplatek ve výši 5.000 Kč, v souhrnu se jedná o částku, která ji zatěžuje nad únosnou mez. Žádá proto, aby byla osvobozena od soudních poplatků, případně aby jí byl soudní poplatek alespoň snížen; pokud nedojde k přiznání osvobození od soudních poplatků, mohlo by dojít k narušení jejího práva na přístup k soudům. Současně v odvolání žalobkyně deklarovala připravenost vyplnit majetkové prohlášení, jakmile od soudu obdrží příslušný formulář. Usnesením ze dne 19. 2. 2018, č. j. (72) 28 ICm 635/2017-13 (KSBR 28 INS 27134/2015) soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudu předložila vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, současně s touto výzvou soud zaslal žalobkyni prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen prohlášení ), jehož součástí je poučení o tom, že výši příjmů a majetkové poměry žadatel doloží kopií posledních 3 daňových přiznání před podáním tohoto prohlášení s razítkem podání příslušného finančního úřadu za daňové období 3 let před podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků, a to včetně účetní závěrky a rozvahy, pokud tyto listiny nejsou ke dni podání žádosti již založeny do sbírky listin u příslušného obchodního rejstříku, zůstatek na bankovních účtech doloží kopií výpisů ze všech svých bankovních účtů
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-28 ICm 635/2017 (KSBR 28 INS 27134/2015)
za poslední 3 měsíce předcházející podání žádosti o osvobození od soudních poplatků. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 8. 3. 2018 a žalobkyně na něj nijak nereagovala.
6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
7. Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona o soudních poplatcích. Umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil přístup k soudní ochraně ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Žadatel je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
8. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 99/2013) formuloval závěr, že osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. lze přiznat i právnické osobě-podnikateli.
9. K samotné aplikaci institutu osvobození od soudních poplatků se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1967/2015, kde zdůraznil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Soud zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda z jeho strany nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
10. V usnesení ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016 pak Nejvyšší soud konstatoval, že není úkolem soudu, aby vyvinul další úsilí ke zjišťování poměrů účastníka žádajícího o osvobození od soudního poplatku a je zcela na žadateli o osvobození od soudních
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-28 ICm 635/2017 (KSBR 28 INS 27134/2015)
poplatků, aby splnění podmínek podle § 138 o. s. ř. soudu tvrdil a věrohodným způsobem též prokázal. Tento závěr je pak plně v souladu z jeho dlouhodobě konstantní rozhodovací praxí (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4156/2015, ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1900/2013 a ze dne 3. 6. 2015 sp. zn. 22 Cdo 2032/2015).
11. Na základě shora uvedeného odvolací soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně tím, že řádně nevyplnila prohlášení a přes poučení k němu nepřipojila žádné přílohy osvědčující výši jejích příjmů a její majetkové poměry, nesplnila svou povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození od soudních poplatků a věrohodným způsobem prokázat jejich existenci ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř.
12. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. i/ o. s. ř.).
Olomouc 20. září 2018
JUDr. Ivana Wontrobová v.r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá
č. j. 28 ICm 635/2017 12 VSOL 607/2018-30 (KSBR 28 INS 27134/2015)
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wontrobové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy ve věci
žalobkyně: RALT COMPANY s.r.o., IČO 021 38 816 sídlem Lipová 181, 251 01 Dobřejovice
proti
žalované: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČO 294 14 873 sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4-Nusle insolvenční správce dlužníka RAY-ON a.s., IČO 273 59 760 sídlem Mečová 358/8, Brno-město, 602 00 Brno
o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2018, č. j. (72) 28 ICm 635/2017-18 (KSBR 28 INS 27134/2015)
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2018, č. j. (72) 28 ICm 635/2017-18 (KSBR 28 INS 27134/2015) se potvrzuje.
Odůvodnění:
1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně (dále jen soud ) nepřiznal žalobci osvobození od placení soudních poplatků. V důvodech rozhodnutí uvedl, že žalobou ze dne 26. 1. 2017 se žalobkyně domáhá určení, že její pohledávka za dlužníkem ve výši 50.000 Kč je po právu. K výzvě k úhradě soudního poplatku žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků. Soud shledal její žádost o osvobození od soudních poplatků nedůvodnou, neboť žalobkyně ani v soudem stanovené lhůtě neosvědčila, že se nachází v nepříznivé majetkové situaci.
ISIR -2-28 ICm 635/2017 (KSBR 28 INS 27134/2015)
2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání. Poukázala na to, že v současné době objektivně nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, kterými by mohla poplatkové povinnosti dostát. Je přesvědčena, že její situace odůvodňuje přiznání osvobození od soudních poplatků; nebude-li soudem od soudních poplatků osvobozena, bude omezena na svém ústavně zaručeném právu na přístup k soudu. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že jí přizná osvobození od soudních poplatků.
3. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž nařizoval ve věci jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně podala dne 26. 1. 2017 u soudu žalobu, kterou se domáhá určení pohledávky ve výši 50.000 Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka s odůvodněním, že žalovaná její pohledávku popřela co do pravosti. Usnesením ze dne 22. 11. 2017, č. j. 72/28 ICm 635/2017-8 (KSBR 28 INS 27134/2015) byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 5.000 Kč. Na toto usnesení žalobkyně reagovala podáním ze dne 27. 12. 2017, kterým požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků. V žádosti uvedla, že v současnosti je vedeno insolvenční řízení s několika desítkami koncernových společností, ve všech těchto řízeních jí byla uložena povinnost zaplatit poplatek ve výši 5.000 Kč, v souhrnu se jedná o částku, která ji zatěžuje nad únosnou mez. Žádá proto, aby byla osvobozena od soudních poplatků, případně aby jí byl soudní poplatek alespoň snížen; pokud nedojde k přiznání osvobození od soudních poplatků, mohlo by dojít k narušení jejího práva na přístup k soudům. Současně v odvolání žalobkyně deklarovala připravenost vyplnit majetkové prohlášení, jakmile od soudu obdrží příslušný formulář. Usnesením ze dne 19. 2. 2018, č. j. (72) 28 ICm 635/2017-13 (KSBR 28 INS 27134/2015) soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudu předložila vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, současně s touto výzvou soud zaslal žalobkyni prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen prohlášení ), jehož součástí je poučení o tom, že výši příjmů a majetkové poměry žadatel doloží kopií posledních 3 daňových přiznání před podáním tohoto prohlášení s razítkem podání příslušného finančního úřadu za daňové období 3 let před podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků, a to včetně účetní závěrky a rozvahy, pokud tyto listiny nejsou ke dni podání žádosti již založeny do sbírky listin u příslušného obchodního rejstříku, zůstatek na bankovních účtech doloží kopií výpisů ze všech svých bankovních účtů
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -3-28 ICm 635/2017 (KSBR 28 INS 27134/2015)
za poslední 3 měsíce předcházející podání žádosti o osvobození od soudních poplatků. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 8. 3. 2018 a žalobkyně na něj nijak nereagovala.
6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
7. Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona o soudních poplatcích. Umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil přístup k soudní ochraně ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Žadatel je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
8. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 99/2013) formuloval závěr, že osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. lze přiznat i právnické osobě-podnikateli.
9. K samotné aplikaci institutu osvobození od soudních poplatků se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1967/2015, kde zdůraznil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Soud zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda z jeho strany nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
10. V usnesení ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016 pak Nejvyšší soud konstatoval, že není úkolem soudu, aby vyvinul další úsilí ke zjišťování poměrů účastníka žádajícího o osvobození od soudního poplatku a je zcela na žadateli o osvobození od soudních
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá -4-28 ICm 635/2017 (KSBR 28 INS 27134/2015)
poplatků, aby splnění podmínek podle § 138 o. s. ř. soudu tvrdil a věrohodným způsobem též prokázal. Tento závěr je pak plně v souladu z jeho dlouhodobě konstantní rozhodovací praxí (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4156/2015, ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1900/2013 a ze dne 3. 6. 2015 sp. zn. 22 Cdo 2032/2015).
11. Na základě shora uvedeného odvolací soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně tím, že řádně nevyplnila prohlášení a přes poučení k němu nepřipojila žádné přílohy osvědčující výši jejích příjmů a její majetkové poměry, nesplnila svou povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození od soudních poplatků a věrohodným způsobem prokázat jejich existenci ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř.
12. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. i/ o. s. ř.).
Olomouc 20. září 2018
JUDr. Ivana Wontrobová v.r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Renáta Hrubá