12 VSOL 430/2020-604
č. j. 36 ICm 953/2014 12 VSOL 430/2020-604 (KSOS 36 INS 1972/2011)
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wontrobové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy ve věci žalobkyně: anonymizovano anonymizovano , narozená anonymizovano bytem Kubánky 6, 644 00 Brno zastoupená obecným zmocněncem anonymizovano anonymizovano , narozeným anonymizovano bytem Kubánky 6, 644 00 Brno proti žalované: Mgr. Ing. Pavla Buxbaumová sídlem Masarykovo náměstí 37, 783 91 Uničov insolvenční správkyně dlužníka anonymizovano anonymizovano , narozeného anonymizovano , IČO 15413250 bytem horní Studénky 118, 789 01 Zábřeh zastoupená advokátem JUDr. Jaroslavem Brožem sídlem Marie Steyskalové 62, 616 00 Brno o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 30. 9. 2020 č. j. 36 ICm 953/2014-590 (KSOS 33 INS 1972/2011)
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 30. 9. 2020 č. j. 36 ICm 953/2014-590 (KSOS 33 INS 1972/2011) se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění: 1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci (dále jen insolvenční soud ) nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. V důvodech rozhodnutí uvedl, že v dané věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 3. 2020, kterým žalobu zamítl; proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Na základě výzvy k zaplacení soudního poplatku z odvolání ze dne 8. 7. 2020 žalobkyně (podáním ze dne 3. 8. 2020 doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. 8. 2020) požádala o osvobození od soudního poplatku z odvolání z rodinných a ekonomických důvodů soudu dobře známých . Dne 10. 9. 2020 insolvenční soud žalobkyni doručil formulář (vzor 60 o. s. ř.)-Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely přiznání osvobození od soudních poplatků s výzvou, aby tento insolvenčnímu soudu vyplněný vrátila ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. Žalobkyně však ve stanovené lhůtě (a ani ke dni rozhodnutí insolvenčního soudu) ničeho nedoložila. Insolvenční soud s odkazem na § 138 občanského soudního řádu dospěl k závěru,
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469 (KSOS 36 INS 1972/2011)
že návrh žalobkyně na osvobození od soudních poplatků není důvodný, neboť tato zůstala pasivní a žádné kvalifikované důkazy k prokázání svých majetkových, rodinných a osobních poměrů, které by její návrh opodstatňovaly, insolvenčnímu soudu nepředložila. 2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, ve kterém předně namítla, že rozhodoval vyloučený soudce. Jako další odvolací důvody uvedla, že dochází k soustavnému porušování zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, žalovanou anebo insolvenčním soudem, když přes opakovanou žádost podpořenou stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou na veřejně dostupných internetových stránkách soustavně zveřejňovány citlivé údaje žalobkyně a dalších osob vystupujících na straně žalobkyně. Z toho, že k ochraně citlivých osobních údajů osob na straně žalované je přistupováno jinak, nabyla dojmu, že v tomto případě se může jednat o nátlak, šikanu nebo přímo zastrašování žalobkyně a osob vystupujících na její straně. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k novému projednání. 3. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž by nařizoval jednání (§ 214 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k následujícím závěrům. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou (podanou u insolvenčního soudu dne 19. 3. 2014) se žalobce Miroslav Sládek, bytem Husova 5, Brno (dále jen původní žalobce ) domáhal vůči žalované Mgr. Ing. Pavle Buxbaumové, insolvenční správkyně dlužníka anonymizovano anonymizovano , vyloučení nemovitostí, a to pozemků a nemovitostí-garáže a rodinného domu (v žalobě blíže označených), zapsaných na LV č. 442 a zapsaných na LV č. 375 pro k. ú. Útěchov u Brna, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město. Usnesením ze dne 9. 3. 2016 č. j. 36 ICm 953/2014-76 (KSOS 13 INS 1972/2011), pravomocným dne 30. 3. 2016, insolvenční soud připustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce vstoupila žalobkyně. Dne 3. 3. 2020 se ve věci konalo jednání, které bylo odročeno (za účelem vytvoření časového prostoru zmocněnci žalobkyně k přípravě závěrečného návrhu) na den 11. 3. 2020. Podáním ze dne 5. 3. 2020 (doručeným insolvenčnímu soudu dne 6. 3. 2020) žalobkyně podala námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci. U jednání dne 11. 3. 2020 žalobkyně (k výzvě insolvenčního soudu s poučením o náležitostech námitky podjatosti) doplnila, že má pochybnost o nepodjatosti soudkyně JUDr. Vlastimily Potoczkové (věc rozhodující soudkyně), ke které došlo dne 4. 3. 2020, a to na základě skutečností, že zástupce žalobkyně je veřejně činnou známou osobou a v České republice lze těžko předpokládat, že by zde existovala osoba, která má kladný nebo záporný vztah k této osobě, dále že do předmětného spisu bylo zavedeno trestní stíhání zástupce žalobkyně, které s touto věcí, ani s žalobkyní nesouvisí, samotné trestní stíhání bylo politicky motivováno stejnými osobami, které vystupují jako svědci v této věci, trestní stíhání bylo ukončeno omilostněním prezidenta republiky, podle názoru žalobkyně je to věc, která je schopna žalobkyni
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. (KSOS 36 INS 1972/2011)
výrazně poškodit, a žalobkyně má obavy z toho, že tyto skutečnosti ovlivní soud při rozhodování a posuzování této věci, dále že žalobkyně považuje za nepřípustný nátlak na soud v dopise, kterým žalovaný urguje jednání, má za to, že pokud žalovaný urguje nařízení jednání, je to nepřípustný nátlak na soud a tento nátlak v žalobkyni vzbuzuje pochybnost o nepodjatosti soudkyně, dále že u ostatních soudců Krajského soudu v Ostravě spatřuje podjatost v tom, že zástupci žalobkyně bylo policejním orgánem sděleno, že soudce, který vede toto insolvenční řízení a jehož jméno nezná, zapřel policejnímu orgánu existenci důkazního materiálu v insolvenčním spisu, a současně tuto námitku omezila vůči rozhodující soudkyni JUDr. Vlastimile Potoczkové a insolvenčnímu soudci, který vede toto insolvenční řízení, tedy vůči ostatním soudcům pochybnost o nepodjatosti nevznáší. K prokázání těchto skutečností označila důkazy uvedené ve spisech sp. zn. KSOS 36 INS 1972/2011 a sp. zn. 36 ICm 953/2014, výslech příslušníka Policie České republiky-poručíka Bc. anonymizovano Mikulenky, provádějící šetření ve spise PČR č. j. KRPT-261683-12/ČJ-219-070781. U tohoto jednání insolvenční soud zmocněnci žalobkyně vysvětlil, že námitka podjatosti je jedna z možných odvolacích důvodů proti rozhodnutí a soudu nic nebrání, aby ve věci rozhodl podle § 15b odst. 2 o. s. ř. Poté insolvenční soud odročil jednání (z důvodu časové tísně za účelem pokračování v závěrečném návrhu) na den 12. 3. 2020. Na tomto jednání (na kterém jednal v nepřítomnosti účastníků) insolvenční soud věcně rozhodl (vyhlásil rozsudek), kterým žalobu zamítl, proti kterému žalobkyně podala odvolání (ve kterém mimo jiné uvedla, že s dostatečným předstihem vznesla námitku podjatosti, která byla upřesněna při jednání dne 11. 3. 2020, insolvenční soud se s námitkou podjatosti nevypořádal, rozhodoval tedy vyloučený soudce). Usnesením ze dne 8. 7. 2020 č. j. 36 ICm 953/2014-584 (KSOS 33 INS 1972/2011) insolvenční soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek z odvolání ve výši 2 000 Kč. Podáním ze dne 3. 8. 2020 (doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. 8. 2020) žalobkyně požádala o osvobození od soudního poplatku za odvolání, k jehož zaplacení byla vyzvána usnesením ze dne 8. 7. 2020, a to vzhledem ke svým majetkovým a rodinným poměrům, které jsou soudu dobře známy. Usnesením ze dne 19. 8. 2020 č. j. 36 ICm 953/2014-589 (KSOS 13 INS 1972/2011) insolvenční soud uložil žalobkyni, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení úplně a pravdivě vyplnila přiložený tiskopis Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely přiznání osvobození od soudních poplatků a svá tvrzení v něm uvedená náležitě a věrohodně osvědčila a takto vyplněný, opatřený nezbytnými doklady, na jejichž základě může soud posoudit majetkovou, výdělkovou a sociální situaci žadatele, zaslala zpět insolvenčního soudu; žalobkyně na tuto výzvu nijak nereagovala. Poté insolvenční soud rozhodl napadeným usnesením. 6. Podle § 15a o. s. ř., účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni (odstavec 1). Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) (odstavec 2). V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán (odstavec 3). 7. Podle § 15b o. s. ř., k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony,
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. (KSOS 36 INS 1972/2011)
které nesnesou odkladu (odstavec 1). Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná (odstavec 2). Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná (odstavec 3). 8. Z ustanovení § 15b o. s. ř. vyplývá, že pokud účastník řízení uplatní námitku podjatosti před nařízeným jednáním soudu o věci samé nebo přímo na soudním jednání, má soud pravomoc posoudit důvodnost námitky podjatosti. Má-li soud za to, že námitka podjatosti není důvodná, nemá pak povinnost předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o vyloučení nebo nevyloučení soudce. Jinými slovy o vyloučení nebo nevyloučení soudce v tomto případě soud nerozhoduje, soud je v takovém případě oprávněn věc projednat a rozhodnout, rozhodoval-li věc vyloučený soudce, je to důvodem pro podání řádného či mimořádného opravného prostředku. To však platí za podmínky, že soud na nařízeném jednání rozhodl ve věci samé. Nebylo-li však na soudním jednání o věci rozhodnuto (došlo k jeho odročení), musí být námitka podjatosti soudem předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí a v řízení lze učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. 9. Promítnuto do poměrů projednávané věci žalobkyně před jednáním konaným dne 11. 3. 2020 uplatnila námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci, kterou následně po výzvě insolvenčního soudu u tohoto jednání doplnila tak, že namítla podjatost věc rozhodující soudkyně JUDr. Vlastimily Potoczkové. U jednání dne 11. 3. 2020 však insolvenční soud věcně nerozhodl, učinil tak až na odročeném jednání dne 12. 3. 2020. 10. Podle odvolacího za shora popsané situace nebyly splněny podmínky podle § 15b odst. 2 o. s. ř., nýbrž insolvenční soud měl postupovat podle § 15b odst. 1 o. s. ř. Z toho plyne, že rozhodl-li insolvenční soud poté, co žalobkyně podal odvolání proti rozsudku ze dne 12. 3. 2020, o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, nešlo již o úkon, který v řízení nesnese odkladu, a proto takové rozhodnutí insolvenční soud neměl vůbec vydat. 11. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené rozhodnutí zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 12. V dalším řízení s ohledem na skutečnost, že došlo ke změně v osobě věc rozhodujícího soudce v dané věci (z důvodu ukončení funkce soudkyně JUDr. Vlastimily Potoczkové), nic nebrání tomu, aby o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků bylo znovu rozhodnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Olomouc 10. prosince 2020
JUDr. Ivana Wontrobová v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
č. j. 36 ICm 953/2014 12 VSOL 430/2020-604 (KSOS 36 INS 1972/2011)
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wontrobové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy ve věci žalobkyně: anonymizovano anonymizovano , narozená anonymizovano bytem Kubánky 6, 644 00 Brno zastoupená obecným zmocněncem anonymizovano anonymizovano , narozeným anonymizovano bytem Kubánky 6, 644 00 Brno proti žalované: Mgr. Ing. Pavla Buxbaumová sídlem Masarykovo náměstí 37, 783 91 Uničov insolvenční správkyně dlužníka anonymizovano anonymizovano , narozeného anonymizovano , IČO 15413250 bytem horní Studénky 118, 789 01 Zábřeh zastoupená advokátem JUDr. Jaroslavem Brožem sídlem Marie Steyskalové 62, 616 00 Brno o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 30. 9. 2020 č. j. 36 ICm 953/2014-590 (KSOS 33 INS 1972/2011)
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 30. 9. 2020 č. j. 36 ICm 953/2014-590 (KSOS 33 INS 1972/2011) se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění: 1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci (dále jen insolvenční soud ) nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. V důvodech rozhodnutí uvedl, že v dané věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 3. 2020, kterým žalobu zamítl; proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Na základě výzvy k zaplacení soudního poplatku z odvolání ze dne 8. 7. 2020 žalobkyně (podáním ze dne 3. 8. 2020 doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. 8. 2020) požádala o osvobození od soudního poplatku z odvolání z rodinných a ekonomických důvodů soudu dobře známých . Dne 10. 9. 2020 insolvenční soud žalobkyni doručil formulář (vzor 60 o. s. ř.)-Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely přiznání osvobození od soudních poplatků s výzvou, aby tento insolvenčnímu soudu vyplněný vrátila ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. Žalobkyně však ve stanovené lhůtě (a ani ke dni rozhodnutí insolvenčního soudu) ničeho nedoložila. Insolvenční soud s odkazem na § 138 občanského soudního řádu dospěl k závěru,
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469 (KSOS 36 INS 1972/2011)
že návrh žalobkyně na osvobození od soudních poplatků není důvodný, neboť tato zůstala pasivní a žádné kvalifikované důkazy k prokázání svých majetkových, rodinných a osobních poměrů, které by její návrh opodstatňovaly, insolvenčnímu soudu nepředložila. 2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, ve kterém předně namítla, že rozhodoval vyloučený soudce. Jako další odvolací důvody uvedla, že dochází k soustavnému porušování zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, žalovanou anebo insolvenčním soudem, když přes opakovanou žádost podpořenou stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou na veřejně dostupných internetových stránkách soustavně zveřejňovány citlivé údaje žalobkyně a dalších osob vystupujících na straně žalobkyně. Z toho, že k ochraně citlivých osobních údajů osob na straně žalované je přistupováno jinak, nabyla dojmu, že v tomto případě se může jednat o nátlak, šikanu nebo přímo zastrašování žalobkyně a osob vystupujících na její straně. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k novému projednání. 3. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž by nařizoval jednání (§ 214 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k následujícím závěrům. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou (podanou u insolvenčního soudu dne 19. 3. 2014) se žalobce Miroslav Sládek, bytem Husova 5, Brno (dále jen původní žalobce ) domáhal vůči žalované Mgr. Ing. Pavle Buxbaumové, insolvenční správkyně dlužníka anonymizovano anonymizovano , vyloučení nemovitostí, a to pozemků a nemovitostí-garáže a rodinného domu (v žalobě blíže označených), zapsaných na LV č. 442 a zapsaných na LV č. 375 pro k. ú. Útěchov u Brna, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město. Usnesením ze dne 9. 3. 2016 č. j. 36 ICm 953/2014-76 (KSOS 13 INS 1972/2011), pravomocným dne 30. 3. 2016, insolvenční soud připustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce vstoupila žalobkyně. Dne 3. 3. 2020 se ve věci konalo jednání, které bylo odročeno (za účelem vytvoření časového prostoru zmocněnci žalobkyně k přípravě závěrečného návrhu) na den 11. 3. 2020. Podáním ze dne 5. 3. 2020 (doručeným insolvenčnímu soudu dne 6. 3. 2020) žalobkyně podala námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci. U jednání dne 11. 3. 2020 žalobkyně (k výzvě insolvenčního soudu s poučením o náležitostech námitky podjatosti) doplnila, že má pochybnost o nepodjatosti soudkyně JUDr. Vlastimily Potoczkové (věc rozhodující soudkyně), ke které došlo dne 4. 3. 2020, a to na základě skutečností, že zástupce žalobkyně je veřejně činnou známou osobou a v České republice lze těžko předpokládat, že by zde existovala osoba, která má kladný nebo záporný vztah k této osobě, dále že do předmětného spisu bylo zavedeno trestní stíhání zástupce žalobkyně, které s touto věcí, ani s žalobkyní nesouvisí, samotné trestní stíhání bylo politicky motivováno stejnými osobami, které vystupují jako svědci v této věci, trestní stíhání bylo ukončeno omilostněním prezidenta republiky, podle názoru žalobkyně je to věc, která je schopna žalobkyni
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. (KSOS 36 INS 1972/2011)
výrazně poškodit, a žalobkyně má obavy z toho, že tyto skutečnosti ovlivní soud při rozhodování a posuzování této věci, dále že žalobkyně považuje za nepřípustný nátlak na soud v dopise, kterým žalovaný urguje jednání, má za to, že pokud žalovaný urguje nařízení jednání, je to nepřípustný nátlak na soud a tento nátlak v žalobkyni vzbuzuje pochybnost o nepodjatosti soudkyně, dále že u ostatních soudců Krajského soudu v Ostravě spatřuje podjatost v tom, že zástupci žalobkyně bylo policejním orgánem sděleno, že soudce, který vede toto insolvenční řízení a jehož jméno nezná, zapřel policejnímu orgánu existenci důkazního materiálu v insolvenčním spisu, a současně tuto námitku omezila vůči rozhodující soudkyni JUDr. Vlastimile Potoczkové a insolvenčnímu soudci, který vede toto insolvenční řízení, tedy vůči ostatním soudcům pochybnost o nepodjatosti nevznáší. K prokázání těchto skutečností označila důkazy uvedené ve spisech sp. zn. KSOS 36 INS 1972/2011 a sp. zn. 36 ICm 953/2014, výslech příslušníka Policie České republiky-poručíka Bc. anonymizovano Mikulenky, provádějící šetření ve spise PČR č. j. KRPT-261683-12/ČJ-219-070781. U tohoto jednání insolvenční soud zmocněnci žalobkyně vysvětlil, že námitka podjatosti je jedna z možných odvolacích důvodů proti rozhodnutí a soudu nic nebrání, aby ve věci rozhodl podle § 15b odst. 2 o. s. ř. Poté insolvenční soud odročil jednání (z důvodu časové tísně za účelem pokračování v závěrečném návrhu) na den 12. 3. 2020. Na tomto jednání (na kterém jednal v nepřítomnosti účastníků) insolvenční soud věcně rozhodl (vyhlásil rozsudek), kterým žalobu zamítl, proti kterému žalobkyně podala odvolání (ve kterém mimo jiné uvedla, že s dostatečným předstihem vznesla námitku podjatosti, která byla upřesněna při jednání dne 11. 3. 2020, insolvenční soud se s námitkou podjatosti nevypořádal, rozhodoval tedy vyloučený soudce). Usnesením ze dne 8. 7. 2020 č. j. 36 ICm 953/2014-584 (KSOS 33 INS 1972/2011) insolvenční soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek z odvolání ve výši 2 000 Kč. Podáním ze dne 3. 8. 2020 (doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. 8. 2020) žalobkyně požádala o osvobození od soudního poplatku za odvolání, k jehož zaplacení byla vyzvána usnesením ze dne 8. 7. 2020, a to vzhledem ke svým majetkovým a rodinným poměrům, které jsou soudu dobře známy. Usnesením ze dne 19. 8. 2020 č. j. 36 ICm 953/2014-589 (KSOS 13 INS 1972/2011) insolvenční soud uložil žalobkyni, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení úplně a pravdivě vyplnila přiložený tiskopis Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely přiznání osvobození od soudních poplatků a svá tvrzení v něm uvedená náležitě a věrohodně osvědčila a takto vyplněný, opatřený nezbytnými doklady, na jejichž základě může soud posoudit majetkovou, výdělkovou a sociální situaci žadatele, zaslala zpět insolvenčního soudu; žalobkyně na tuto výzvu nijak nereagovala. Poté insolvenční soud rozhodl napadeným usnesením. 6. Podle § 15a o. s. ř., účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni (odstavec 1). Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) (odstavec 2). V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán (odstavec 3). 7. Podle § 15b o. s. ř., k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony,
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. (KSOS 36 INS 1972/2011)
které nesnesou odkladu (odstavec 1). Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná (odstavec 2). Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná (odstavec 3). 8. Z ustanovení § 15b o. s. ř. vyplývá, že pokud účastník řízení uplatní námitku podjatosti před nařízeným jednáním soudu o věci samé nebo přímo na soudním jednání, má soud pravomoc posoudit důvodnost námitky podjatosti. Má-li soud za to, že námitka podjatosti není důvodná, nemá pak povinnost předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o vyloučení nebo nevyloučení soudce. Jinými slovy o vyloučení nebo nevyloučení soudce v tomto případě soud nerozhoduje, soud je v takovém případě oprávněn věc projednat a rozhodnout, rozhodoval-li věc vyloučený soudce, je to důvodem pro podání řádného či mimořádného opravného prostředku. To však platí za podmínky, že soud na nařízeném jednání rozhodl ve věci samé. Nebylo-li však na soudním jednání o věci rozhodnuto (došlo k jeho odročení), musí být námitka podjatosti soudem předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí a v řízení lze učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. 9. Promítnuto do poměrů projednávané věci žalobkyně před jednáním konaným dne 11. 3. 2020 uplatnila námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci, kterou následně po výzvě insolvenčního soudu u tohoto jednání doplnila tak, že namítla podjatost věc rozhodující soudkyně JUDr. Vlastimily Potoczkové. U jednání dne 11. 3. 2020 však insolvenční soud věcně nerozhodl, učinil tak až na odročeném jednání dne 12. 3. 2020. 10. Podle odvolacího za shora popsané situace nebyly splněny podmínky podle § 15b odst. 2 o. s. ř., nýbrž insolvenční soud měl postupovat podle § 15b odst. 1 o. s. ř. Z toho plyne, že rozhodl-li insolvenční soud poté, co žalobkyně podal odvolání proti rozsudku ze dne 12. 3. 2020, o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, nešlo již o úkon, který v řízení nesnese odkladu, a proto takové rozhodnutí insolvenční soud neměl vůbec vydat. 11. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené rozhodnutí zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 12. V dalším řízení s ohledem na skutečnost, že došlo ke změně v osobě věc rozhodujícího soudce v dané věci (z důvodu ukončení funkce soudkyně JUDr. Vlastimily Potoczkové), nic nebrání tomu, aby o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků bylo znovu rozhodnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Olomouc 10. prosince 2020
JUDr. Ivana Wontrobová v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.