11 VSOL 21/2020-81
č. j. (12) 28 ICm 4453/2016 11 VSOL 21/2020-81 (KSBR 54 INS 27137/2015)
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Anny Hradilové ve věci
žalobce: Jan anonymizovano , narozený anonymizovano , bytem Hlavní 25, 252 67 Tuchoměřice,
proti žalované: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČO 29414873, sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4-Nusle, insolvenční správce dlužníka AWAC TRADE ENERGY a.s., IČO 28461967, sídlem Mečová 358/8, Brno-město, 602 00 Brno,
o určení pohledávky P14 ve výši 160 518 Kč, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužníka AWAC TRADE ENERGY a.s., IČO 28461967, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. srpna 2019 č. j. (12) 28 ICm 4453/2016-65 (KSBR 28 INS 27137/2015),
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil řízení podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby (výrok I.) a podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2016 se žalobce domáhal určení pravosti své pohledávky P14 ve výši 160 518 Kč. Soud žalobce dne 23. 10. 2017 vyzval k zaplacení soudního poplatku 5 000 Kč splatného při podání návrhu. Usnesením č. j. (12) 28 ICm 4453/2016-21 ze dne 16. 4. 2018, které nabylo právní moci dne 11. 11. 2018, nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků. Žádostí doručenou dne 28. 1. 2019 požádal žalobce opakovaně o osvobození od placení soudního poplatku, k němuž byl vyzván usnesením č. j. (12) 28 ICm 4453/2016-41 ze dne 17. 12. 2018. Usnesením ze dne 19. 2. 2019
Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová
ISIR (KSBR 54 INS 27137/2015)
č. j. (12) 28 ICm 4453/2016-46, které nabylo právní moci dne 25. 7. 2019, soud zastavil řízení o osvobození žalobce od placení soudního poplatku. Žalobce ani poté nezaplatil soudní poplatek, proto soud řízení zastavil.
3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém namítal, že soud nepřiznáním osvobození od soudních poplatků a následným zastavením řízení porušil jeho právo na přístup k soudu a odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. I. ÚS 731/2013. Navrhoval zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen I.Z.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
5. Rozhodným zněním zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je pro použití v této věci zákon ve znění účinném do 29. 9. 2017 (dále jen zákon o soudních poplatcích ), neboť řízení bylo zahájenou žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2016.
6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 2, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. Dosavadní průběh řízení včetně shrnutí podmínek pro osvobození od soudních poplatků odvolací soud shrnul v projednávané věci již ve svých usneseních ze dne 27. 9. 2018 č. j. 13 VSOL 741/2018-34, 28 ICm 4453/2016 (KSBR 28 INS 27137/2015), které nabylo právní moci dne 11. 11. 2018 a ze dne 18. 6. 2019 č. j. 18 VSOL 627/2019-59, 28 ICm 4453/2016, (KSBR 28 INS 27137/2015), které nabylo právní moci dne 25. 7. 2019, na něž pro stručnost odkazuje.
8. Z obsahu spisu je podstatné, že: -poté, co dne 11. 11. 2018 nabylo právní moci usnesení, kterým nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků, dne 13. 1. 2019 soud žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku dle položky 13 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve výši 5 000 Kč; -dne 28. 1. 2019 požádal žalobce opětovně o osvobození od soudních poplatků; -dne 25. 7. 2019 nabylo právní moci usnesení, kterým soud zastavil řízení o opakované žádosti o osvobození žalobce od placení soudního poplatku; -soudní poplatek nebyl zaplacen.
9. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích v rozhodném znění nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
10. Podle ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích v rozhodném znění usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech
Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová (KSBR 54 INS 27137/2015)
správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.
11. Z odůvodnění usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 15. 5. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1334/18 mimo jiné vyplývá, že samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a žalobcům v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnili již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jejich pasivity. 12. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016 sen. zn. 29 ICdo 38/2015 zaplatí-li žalobce soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně až poté, kdy uplynula lhůta k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku (§ 9 odst. 1 část věty za středníkem zákona o soudních poplatcích), avšak dříve, než odvolací soud rozhodne o jeho včasném odvolání proti usnesení o zastavení řízení, odvolací soud usnesení o zastavení řízení změní tak, že se řízení nezastavuje, neboť důvod pro zastavení řízení (v důsledku zaplacení soudního poplatku) odpadl. 13. Neobstojí odkaz žalobce na nález Ústavního soudu ČR ze dne 22. 8. 2013 sp. zn. I. ÚS 731/13, v němž se Ústavní soud vyslovil k důvodům, pro které zasahuje do rozhodnutí obecných soudů ve věcech osvobození od soudních poplatků. Důvodem zásahu v uvedené právní věci bylo to, že soud prvního stupně ve věci rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků vydal obsahově téměř shodné rozhodnutí s rozhodnutím v jiné věci, které bylo pro nepřezkoumatelnost zrušeno odvolacím soudem a Ústavní soud dovodil, že vydání obsahově shodného rozhodnutí je založeno na prvcích libovůle. Dalším důvodem zásahu Ústavního soudu bylo to, že odvolací soud zohledňoval skutečnosti, k nimž došlo tři roky před vydáním rozhodnutí o návrhu na osvobození od soudních poplatků, a z těchto skutečností vyvozoval závěry o majetnosti žadatele o osvobození od soudních poplatků. 14. Z citované judikatury je zřejmé, že v případě nepřiznání osvobození od soudních poplatků musí být účastníku řízení, za účelem možnosti uplatnění práva na soudní ochranu, poskytnut reálný časový prostor pro úhradu soudního poplatku a pro pokračování v řízení ve věci samé. Odvolací soud konstatuje, že od vzniku poplatkové povinnosti, tj. ode dne podání žaloby dne 29. 11. 2016 do rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení dne 14. 8. 2019, byl žalobci poskytnut nadstandardní časový prostor pro úhradu soudního poplatku a pro pokračování v řízení o věci samé. Pro úplnost odvolací soud dodává, že zastavení řízení mohl žalobce zabránit též dodatečným zaplacením soudního poplatku v průběhu tohoto odvolacího řízení (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích), což se nestalo.
15. Proto odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil. 16. Žalované, která měla v odvolacím řízení úspěch, nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť jí podle obsahu spisu žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.
Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová (KSBR 54 INS 27137/2015)
Poučení:
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
Olomouc 30. ledna 2020
JUDr. Karla Trávníčková v.r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová
č. j. (12) 28 ICm 4453/2016 11 VSOL 21/2020-81 (KSBR 54 INS 27137/2015)
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Anny Hradilové ve věci
žalobce: Jan anonymizovano , narozený anonymizovano , bytem Hlavní 25, 252 67 Tuchoměřice,
proti žalované: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČO 29414873, sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4-Nusle, insolvenční správce dlužníka AWAC TRADE ENERGY a.s., IČO 28461967, sídlem Mečová 358/8, Brno-město, 602 00 Brno,
o určení pohledávky P14 ve výši 160 518 Kč, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužníka AWAC TRADE ENERGY a.s., IČO 28461967, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. srpna 2019 č. j. (12) 28 ICm 4453/2016-65 (KSBR 28 INS 27137/2015),
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil řízení podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby (výrok I.) a podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2016 se žalobce domáhal určení pravosti své pohledávky P14 ve výši 160 518 Kč. Soud žalobce dne 23. 10. 2017 vyzval k zaplacení soudního poplatku 5 000 Kč splatného při podání návrhu. Usnesením č. j. (12) 28 ICm 4453/2016-21 ze dne 16. 4. 2018, které nabylo právní moci dne 11. 11. 2018, nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků. Žádostí doručenou dne 28. 1. 2019 požádal žalobce opakovaně o osvobození od placení soudního poplatku, k němuž byl vyzván usnesením č. j. (12) 28 ICm 4453/2016-41 ze dne 17. 12. 2018. Usnesením ze dne 19. 2. 2019
Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová
ISIR (KSBR 54 INS 27137/2015)
č. j. (12) 28 ICm 4453/2016-46, které nabylo právní moci dne 25. 7. 2019, soud zastavil řízení o osvobození žalobce od placení soudního poplatku. Žalobce ani poté nezaplatil soudní poplatek, proto soud řízení zastavil.
3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém namítal, že soud nepřiznáním osvobození od soudních poplatků a následným zastavením řízení porušil jeho právo na přístup k soudu a odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. I. ÚS 731/2013. Navrhoval zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen I.Z.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
5. Rozhodným zněním zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je pro použití v této věci zákon ve znění účinném do 29. 9. 2017 (dále jen zákon o soudních poplatcích ), neboť řízení bylo zahájenou žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2016.
6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 2, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. Dosavadní průběh řízení včetně shrnutí podmínek pro osvobození od soudních poplatků odvolací soud shrnul v projednávané věci již ve svých usneseních ze dne 27. 9. 2018 č. j. 13 VSOL 741/2018-34, 28 ICm 4453/2016 (KSBR 28 INS 27137/2015), které nabylo právní moci dne 11. 11. 2018 a ze dne 18. 6. 2019 č. j. 18 VSOL 627/2019-59, 28 ICm 4453/2016, (KSBR 28 INS 27137/2015), které nabylo právní moci dne 25. 7. 2019, na něž pro stručnost odkazuje.
8. Z obsahu spisu je podstatné, že: -poté, co dne 11. 11. 2018 nabylo právní moci usnesení, kterým nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků, dne 13. 1. 2019 soud žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku dle položky 13 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve výši 5 000 Kč; -dne 28. 1. 2019 požádal žalobce opětovně o osvobození od soudních poplatků; -dne 25. 7. 2019 nabylo právní moci usnesení, kterým soud zastavil řízení o opakované žádosti o osvobození žalobce od placení soudního poplatku; -soudní poplatek nebyl zaplacen.
9. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích v rozhodném znění nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
10. Podle ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích v rozhodném znění usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech
Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová (KSBR 54 INS 27137/2015)
správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.
11. Z odůvodnění usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 15. 5. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1334/18 mimo jiné vyplývá, že samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a žalobcům v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnili již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jejich pasivity. 12. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016 sen. zn. 29 ICdo 38/2015 zaplatí-li žalobce soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně až poté, kdy uplynula lhůta k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku (§ 9 odst. 1 část věty za středníkem zákona o soudních poplatcích), avšak dříve, než odvolací soud rozhodne o jeho včasném odvolání proti usnesení o zastavení řízení, odvolací soud usnesení o zastavení řízení změní tak, že se řízení nezastavuje, neboť důvod pro zastavení řízení (v důsledku zaplacení soudního poplatku) odpadl. 13. Neobstojí odkaz žalobce na nález Ústavního soudu ČR ze dne 22. 8. 2013 sp. zn. I. ÚS 731/13, v němž se Ústavní soud vyslovil k důvodům, pro které zasahuje do rozhodnutí obecných soudů ve věcech osvobození od soudních poplatků. Důvodem zásahu v uvedené právní věci bylo to, že soud prvního stupně ve věci rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků vydal obsahově téměř shodné rozhodnutí s rozhodnutím v jiné věci, které bylo pro nepřezkoumatelnost zrušeno odvolacím soudem a Ústavní soud dovodil, že vydání obsahově shodného rozhodnutí je založeno na prvcích libovůle. Dalším důvodem zásahu Ústavního soudu bylo to, že odvolací soud zohledňoval skutečnosti, k nimž došlo tři roky před vydáním rozhodnutí o návrhu na osvobození od soudních poplatků, a z těchto skutečností vyvozoval závěry o majetnosti žadatele o osvobození od soudních poplatků. 14. Z citované judikatury je zřejmé, že v případě nepřiznání osvobození od soudních poplatků musí být účastníku řízení, za účelem možnosti uplatnění práva na soudní ochranu, poskytnut reálný časový prostor pro úhradu soudního poplatku a pro pokračování v řízení ve věci samé. Odvolací soud konstatuje, že od vzniku poplatkové povinnosti, tj. ode dne podání žaloby dne 29. 11. 2016 do rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení dne 14. 8. 2019, byl žalobci poskytnut nadstandardní časový prostor pro úhradu soudního poplatku a pro pokračování v řízení o věci samé. Pro úplnost odvolací soud dodává, že zastavení řízení mohl žalobce zabránit též dodatečným zaplacením soudního poplatku v průběhu tohoto odvolacího řízení (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích), což se nestalo.
15. Proto odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil. 16. Žalované, která měla v odvolacím řízení úspěch, nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť jí podle obsahu spisu žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.
Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová (KSBR 54 INS 27137/2015)
Poučení:
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).
Olomouc 30. ledna 2020
JUDr. Karla Trávníčková v.r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová